Karel Havlíček

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je ústředním správním úřadem zřízeným zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

Podle § 21 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ oprávněn vyhlásit aukční výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů. Před vyhlášením výběrového řízení ČTÚ musí konzultovat podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130 zmíněného zákona. Dále je ČTÚ podle § 130 odst. 4 povinen konzultovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) všechna navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá.

Považujeme za vhodné upřesnit nesprávně použitou terminologii. Karel Havlíček označuje MPO jako „konzultační místo“, což může odkazovat na „připomínková místa“ podle čl. 5 Legislativních pravidel vlády. Připomínková místa jsou místa, která musí vždy obdržet návrh věcného záměru zákona a mají oprávnění se k němu vyjadřovat a podávat připomínky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se však ve vztahu k ČTÚ řídí zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Pro účely veřejných konzultací podle § 130 odst. 5 tohoto zákona má ČTÚ za úkol zřídit a spravovat diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek širokým okruhem subjektů a uveřejňuje výsledky konzultace.

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČTÚ pravidla (.pdf) pro vedení konzultací na diskusním místě. Podle těchto pravidel, části třetí čl. 10 (.pdf, str. 4), je MPO ve vybraných případech jedním z určených připomínkujících subjektů ve veřejné konzultaci.

Subjekty uplatňují své připomínky prostřednictvím formuláře zveřejněného ČTÚ způsobem a ve lhůtách, které stanoví výše zmíněná pravidla (.pdf, str. 2–3).

Podle § 3 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je ČTÚ ústředním správním úřadem pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací. Podle § 107 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích tvoří organizační strukturu ČTÚ pětičlenná Rada, v jejímž čele stojí předseda. Dle odst. 2 členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Působnost ČTÚ podle zákona o elektronických komunikacích je upravena v § 108, ale je dána i některými dalšími zákony.

Český telekomunikační úřad skutečně je nezávislým a regulatorním úřadem. Ministerstvo průmyslu a obchodu zásadně nemůže zasahovat do činnosti ČTÚ, tedy ani do zmíněné přípravy aukce. Podle § 130 zákona o elektronických komunikacích je MPO připomínkujícím subjektem ve veřejné konzultaci. ČTÚ musí všechny řádně podané připomínky vypořádat, ale nemusí se jimi nutně řídit.

Předběžné závěry Evropské komise k dohodě o sdílení sítí v ČR mezi O2 CZ/CETIN a T-Mobile CZ se nachází v tiskové zprávě Evropské komise ze srpna 2019.

V této zprávě se uvádí, že sdílení sítí je „běžná praxe, s jejíž pomocí lze snížit náklady a usnadnit rozvoj sítí elektronických komunikací. Ve většině případů vede k větší efektivitě. Za určitých okolností ovšem může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž.“

Komisařka Margrethe Vestagerová se dle stejného zdroje vyjádřila k situaci v ČR takto:

„Sdílení sítí operátory je obecně ve prospěch spotřebitele, protože s sebou nese rychlejší rozvoj sítí, úspory nákladů a pokrytí venkovských oblastí. Pokud se ale objeví náznaky, že dohody o spolupráci mohou spotřebitele poškozovat, je naší povinností je prošetřit a zajistit, aby na trhu fungovala skutečná hospodářská soutěž. V tomto případě se obáváme, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma největšími operátory v Česku omezuje hospodářskou soutěž v hustěji osídlených částech země.“

Komise jako specifické proměnné vyskytující se na českém trhu shledala především dvě hlediska:

• vysoká koncentrovanost českého trhu pouze se třemi mobilními operátory
• operátoři O2 a T-Mobile, kterých se sdílení týká, ovládají tři čtvrtiny trhu

V závěru tiskové zprávy se pak uvádí:

„Komise proto předběžně dospěla k závěru, že dohoda o sdílení sítí mezi dvěma hlavními českými mobilními operátory omezuje hospodářskou soutěž, čímž brání inovacím, a porušuje tak antimonopolní předpisy EU. Komise je toho názoru, že v tomto konkrétním případě dohoda nevede k větší efektivitě a kvalitě služeb, ale spíše pravděpodobně k tomu, že daní operátoři nejsou motivovaní své sítě a služby zlepšovat ve prospěch uživatelů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve svém výroku ministr naplnil podstatu znění tiskové zprávy Evropské komise. Je nutné podotknout že ministr není zcela přesný (užití slova „eliminovat“). Závěrečnou část výroku ministra ovšem nebudeme brát jako snahu o přesnou citaci, protože úsloví „doslova a do písmene“ může mít různé významy (například „slovo od slova“, ale i „doopravdy“).

Podle analýzy finské společnosti Rewheel k září 2019 patří ceny mobilních dat v nízkých tarifech v ČR k nejvyšším v Evropě. Za „nízké“ tarify zde považujeme zejména tarify za 20 €.

Kolik GB je možno koupit za 20 € (cca 510 Kč)

Zdroj: Rewheel

Kolik GB je možno koupit za 40 € (cca 1020 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Oproti tomu v segmentu tarifů za 50 € je na tom Česká republika o mnoho lépe.

Kolik GB je možno pořídit za 50 € (cca 1275 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Vicepremiér Havlíček pravděpodobně hovoří o vládní novele zákona o elektronických komunikacích, která byla 13. září 2019 schválena Sněmovnou, 30. října pak prošla Senátem a následně byl zákon 14. listopadu podepsán prezidentem. Účinná bude od 1. dubna 2020.

Podle důvodové zprávy (.pdf) je cílem novely především podpořit konkurenci mezi operátory (str. 4) a zmenšit zákazníkovi finanční a administrativní nároky spojené s přechodem mezi dvěma operátory. To by mělo zvýšit pravděpodobnost, že zákazník operátora změní, pokud bude jeho podmínky považovat za nevyhovující (str. 5). Poskytovatelé by se tak v důsledku měli více snažit zlepšovat a zlevňovat své služby.

Novela přináší hlavně tyto změny:

• Uzákoňuje, že ponechání čísla při změně operátora bude bezplatné (odst. 1 novely, .docx, str. 1).
• V případě, že si zákazník chce převést číslo, zkracuje se lhůta pro zánik smlouvy z původních 10 dnů na 2 dny (odst. 7 novely, .docx, str. 4).
• Bude zřízen nástroj pro nezávislé srovnání cen u různých operátorů (odst. 9 novely, .docx, str. 4).
• Sníží se poplatek, který zákazník platí v případě ukončení smlouvy na dobu určitou před koncem jejího trvání. Z původních maximálních 20 % z ceny, která ještě zbývá uhradit do konce smlouvy, se mění na maximálně 5 %. Zároveň tento poplatek bude moci být požadován pouze u smluv kratších než tři měsíce (odst. 6 novely, .docx, str. 3).

Přechod mezi operátory se tedy má především zjednodušit, zrychlení procesu zákon ošetřuje zkrácením lhůty pro zánik smlouvy při převodu čísla.

Předně uveďme, proč jsme tento výrok, který se zdá jako z podstaty neověřitelné přání ministra Havlíčka, zařadili do ověřování. Karel Havlíček zde reaguje na dotaz (čas 47:27) redaktorky Martanové, který se týká údajného úkolu MPO – vypracování státní expertízy využitelnosti revíru Cínovec, což je podle ní místo spojené s těžbou lithia. Zaměříme se tedy na výrok ministra v kontextu pozice a cílů MPO.

V první části ověřování se věnujeme pouze lithiu, neboť téma je obsáhlejší kvůli kauze lithium. Ta ovládla politický prostor před volbami do PS na podzim 2017. K dosažení kontroly státem nad tímto zdrojem se navíc již pořádají nějaké kroky, které je nutno dát do souvislostí.

Tehdejší ministr obchodu a průmyslu (vláda Bohuslava Sobotky) Jan Havlíček podepsal memorandum s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) o porozumění oblasti těžby. Dle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, má v současnosti právo na těžbu těchto surovin v dané oblasti ten subjekt, který získá licenci na jejich geologický průzkum. Tu v současné chvíli vlastní společnost Geomet, která spadala pod holding EMH ještě před kauzou. V případě lithia jde tedy o poněkud odlišný případ, neboť cílem MPO je v tuto chvíli dostat jeho těžbu zpět pod kontrolu státu. V současné době prověřuje oblast Cínovce společnost Severočeské doly skupiny ČEZ, kterou stát většinově vlastní a těžbu by tak skutečně z velké části měl přímo pod kontrolou. Pokud výzkum ČEZu vyhodnotí podíl suroviny výhodným, měl by se stát podílníkem v EMH. Plné znění tiskové zprávy MPO z 16. července 2019 na webu MPO.

Souvisí s tím však i kroky, které v současné době v otázce surovinové politiky MPO podniká. Dle současného ministra Havlíčka v reakci na vzniklou situaci ohledně lithia připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu strategický plán surovinové politiky. Prvotní koncepci MPO připravilo již na začátku roku 2017. Ta by měla v tuto chvíli být projednána jak se sociálními partnery, tak s těžaři a odborníky. Zahrnovat by měla pět superstrategických surovin, a to zlata, lithia, uranu, rubidia a cesia. Změna oproti hornímu zákonu by podle ministra Havlíčka měla tkvět v tom, že nároku na těžbu bude předcházet podstatně složitější proces, než pouhá žádost o geologický průzkum a jeho následné provedení (Otázky Václava Moravce, 42:42).

„U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ říká. „Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji nezajímá tento geologický průzkum a tato možnost, pak to teprve půjde na ty komerční subjekty," uvádí dále Havlíček v OVM. Strategický dokument, který by měl v tuto chvíli jít do připomínkového řízení, je dle jeho slov zcela zásadní změnou surovinové politiky (OVM, 43:32).

Průzkum těžby na Cínovci provádí od roku 2010 firma Geomet, s.r.o. – dceřiná společnost australské European Metal Holding (EMH).

První průzkumná licence byla Ministerstvem životního prostředí vydána 20. července 2010 (prodloužena byla do 10. července 2014), druhá licence byla vydána 24. listopadu 2011 (prodloužena byla do 31. srpna 2015), třetí pak byla vydána 23. září 2016 a nakonec čtvrtá 18. dubna 2017. To uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z § 24 odst. 3 horního zákona pak vyplývá, že: „Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel.“

Jestliže tedy všechny 4 udělené průzkumné licence vlastní společnost GEOMET (resp. EMH), má tato společnost podle platného zákona přednost před všemi potenciálními zájemci, včetně státu, na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru.

Česká vláda krátce před volbami do PS v roce 2017 podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Začátkem března 2018 Česko memorandum vypovědělo.

Společnost ČEZ minulý rok dohodou se společností European Metals Holdings získala opci na získání majoritního podílu ve společnosti Geomet, tedy držitelce průzkumné licence.

Pokud by se australská firma European Metals Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nedohodla na opci s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož australská společnost EHM, respektive její dceřiná společnost Geomet, skutečně má přednostní právo na těžbu lithia na základě ministerstvem životního prostředí vydaných průzkumných licencí, avšak po kritice do projektu vstoupil stát prostřednictvím ČEZu.

Společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, uzavřela s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) dohodu, která stanoví přesné podmínky případného vstupu ČEZu do dceřiné společnosti EMH, společnosti Geomet. Ta je držitelem průzkumné licence pro těžbu lithia. ČEZ tedy získal opci na 51 procent akcií Geometu za 34,06 milionu eur. Znamená to možnost, nikoliv povinnost ČEZu do Geometu vstoupit za částku v přepočtu přibližně 850 milionů korun.

Pokud bude dohoda naplněna, ČEZ o dohodnutou částku zvýší kapitál Geometu, získá nově upsané akcie a také tři křesla v pětičlenném představenstvu firmy. Exkluzivitu pro jednání s EMH má ČEZ zaručenou do 31. března letošního roku.

Vstup do Geometu je podle oznámení EMH podmíněn úspěšným výsledkem due diligence (hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí) a konečným souhlasem akcionářů EMH. A také shodou na financování dalšího rozvoje projektu a na personálním obsazení managementu firmy.

Česká vláda loni krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia v revíru Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Vloni v březnu Česko memorandum vypovědělo.

Pokud by se australská firma European Metal Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nespojila s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet, kterou EMH vlastní.

O dohodě mezi ČEZ a EHM se na svém twitterovem účtu vyjádřil také Andrej Babiš:

Výrok ministra Havlíčka zmiňuje organizační složky státu (OSS), které představují jednu z forem organizace veřejné správy, v rámci níž tato složka zastupuje stát a nakládá se státním majetkem, ačkoliv nemá právní osobnost. Tento typ instituce vznikl v roce 2001 na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, konkrétně pak § 3–5a zákona. Zákon vyjmenovává jako OSS například ministerstva, Ústavní soud, státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky nebo Akademii věd. Mezi OSS patří také například hygienické stanice, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní veterinární správa či jednotlivá krajská ředitelství Policie České republiky. Podrobný seznam OSS nabízí například portál ARES (pro vyhledání je potřeba zadat jako právní formu „325“ – OSS).

Mezi další hlavní formy organizace veřejné správy patří ještě příspěvkové organizace, státní podniky, veřejné výzkumné instituce nebo v případě Správy železnic státní organizace. Státní příspěvková organizace má na rozdíl od OSS vlastní právní subjektivitu (§ 54 zákona č. 219/2000, o majetku České republiky).

Pod Ministerstvo dopravy patří celkem 6 OSS, jsou jimi — Drážní inspekce (§ 53a odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Drážní úřad (§ 53 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (§ 55 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Úřad pro civilní letectví (§ 3 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Státní plavební správa (§ 38 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě) a Ředitelství vodních cest České republiky (zřízeno rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 849/98-KM (.pdf)).

Vedle těchto OSS existuje pod ministerstvem dopravy 7 dalších podřízených organizací odlišných forem. Mezi ně patří Správa železnic (státní organizace, § 19 odst. 6 zákona č. 77/2002 Sb., o a. s. České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty), Řízení letového provozu (státní podnik, zřízen rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 4283/1994-KM), Ředitelství silnic a dálnic (státní příspěvková organizace, zřízená rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 12 164/96-KM (.pdf)), Centrum služeb pro silniční dopravu (státní příspěvková organizace, zřízena rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 5548/00-KM (.pdf)), Centrum dopravních informačních systémů (státní podnik, zřízen rozhodnutím předsedy Správy federálních hmotných rezerv č. SP-562/90 (.pdf)), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI, fond, § 1 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury) a Centrum dopravního výzkumu (veřejná výzkumná instituce, zřízena Ministerstvem dopravy (.pdf)).

Celkem tedy pod Ministerstvem dopravy funguje 13 organizací, z nichž čistě organizačními složkami státu, jak je popisuje ministr dopravy, je 6.

Druhá část výroku se podle našeho úsudku zabývá příjmy těchto organizací. Podle Monitoru státní pokladny měly jednotlivé organizace za rok 2018 (poslední dostupný celý rok) následující příjmy: Drážní inspekce 14 396 Kč, Drážní úřad 3 895 700 Kč, Ústav pro odborné zjišťování příčin dopravních nehod 538 523 Kč, Úřad pro civilní letectví 63 928 310 Kč, Státní plavební správa 6 609 727 Kč a Ředitelství vodních cest České republiky 8 523 012 Kč. Celkem tak OSS pod Ministerstvem dopravy za rok 2018 vygenerovaly 83 509 668 Kč.

Pokud bychom brali výrok ministra Havlíčka šířeji pojatý, tj. včetně 7 dalších organizací, dostaneme se na částku přesahující zmiňovaných 100 mld. Kč. Organizace měly v roce 2018 následující příjmy: Správa železnic (.pdf, kap. 4.2.2+4.15+4.18) 49 139 961 000 Kč, Řízení letového provozu (.pdf, str. 65) 4 320 107 000 Kč, Ředitelství silnic a dálnic (.pdf, str. 66) 42 937 547 377 Kč, Centrum služeb pro silniční dopravu 197 961 516 Kč, Centrum dopravních informačních systémů (.pdf, str. 21) 68 864 000 Kč, Centrum dopravního výzkumu (.pdf, str. 52) 210 176 999 Kč. Příjem SFDI (.pdf, str. 5 a 105–110) činil v roce 2018 po odečtu výdajů na Ředitelství vodních cest ČR, Správu železnic, Ředitelství silnic a dálnic a Centrum dopravního výzkumu 8 278 091 000‬ Kč. Celkem tedy zbývající organizace pod Ministerstvem dopravy získaly 105 152 708 892 Kč. Spolu s OSS se tak jedná o částku 105 236 218 560‬ Kč.

Výrok ministra Havlíčka i přes terminologické chyby ve výroku hodnotíme jako pravdivý, poněvadž počet organizací i jejich příjem je blízký hodnotám ve výroku.

Vládní návrh (.pdf) zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (tzv. zákon o liniových stavbách), je v současné době projednáván v rámci 40. schůze Poslanecké sněmovny pod sněmovním tiskem č. 673.

Návrh novely byl předložen vládou 10. prosince 2019. Dne 29. ledna 2020 následně proběhla na půdě Sněmovny debata v rámci 1. čtení, v něm byl návrh přikázán k projednání na Hospodářském výboru, jehož setkání je naplánováno na 5. února 2020. Podle pozvánky na jednání (.pdf, s. 2) je návrh novely v plánu na 15:45 hodin. Další projednání na půdě Sněmovny je možné od 30. března 2020.

Cílem novely zákona o liniových stavbách je o zhruba třetinu zrychlit přípravu dopravních staveb, která v současné době trvá v průměru 13 let. Jednotlivé problematické oblasti jsou podrobně popsány v důvodové zprávě novely zákona, konkrétně od strany 88. Mezi hlavní problémy, které jsou novelou zahrnuty, patří vícestupňové povolovací a rozhodovací procesy nebo výkupy pozemků a stanovení jejich cen.

Například vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů, které povolovací procesy prodlužují, by mělo být v případě nedodání stanoviska do určené lhůty řešeno pomocí fikce souhlasu (str. 103). „Současně se zavedením výslovné lhůty pro vydání závazného stanoviska se tedy zavádí ve stavebním zákoně řešení prostřednictvím fikce vydání souhlasného závazného stanoviska pro případ nevydání závazného stanoviska ve stanovené lhůtě,“ uvádí zpráva.

Na základě statistik Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v České republice v provozu šest reaktorů a v Maďarsku jsou v současné době v provozu čtyři reaktory. Tato čísla jsou tedy v souladu s výrokem Karla Havlíčka.

Na Slovensku je situace ohledně přesnosti výroku sporná. V současnosti zde fungují reaktory čtyři, je ale pravdou, že v jaderné elektrárně Mochovce dokončují výstavbu dalších dvou reaktorů. Po jejich uvedení do provozu tak na Slovensku bude v celkovém součtu reaktorů šest.

Zdroj: IAEA (str. 12)