Karla Šlechtová

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože o Andreji Babišovi skutečně v období před volbami již bylo známo, co vlastní, nicméně detaily, které se řeší nyní (problematika nákupu korunových dluhopisů či prodej některých společností), známy konkrétně nebyly.

V březnu 2013, tedy v době před sněmovními volbami, časopis Forbes uvedl, že Andrej Babiš je druhým nejbohatším Čechem. V té době disponoval majetkem za dvě miliardy dolarů (což v přepočtu na koruny v té době bylo asi 39,5 miliard korun). Ve stejném roce se umístil v celosvětovém žebříčku bohatých na 736. místě.

Po volbách Andrej Babiš, stejně jako další poslanci zvolení za ANO, zveřejnil své majetkové přiznání. Z tohoto přiznání se například dozvídáme, že kromě stoprocentního vlastnictví skupiny Agrofert a firem SynBiol a Kostelecké uzeniny vlastní rodinný dům v Průhonicích a byt v pražské Bubenči. Do jeho majetku patří také pozemky v několika obcích, další dva rodinné domy, zahrady a orná půda na Slovensku. Konkrétní finanční částky nebo výše úvěrů však zveřejněny nebyly. „Tyto informace jsou uvedeny v příloze, která byla předána do advokátní kanceláře pro případ, že by v budoucnu bylo potřeba se do dokumentu podívat. Pro některé poslance jsou například údaje o stavu na účtu citlivou záležitostí, proto se dohodli na tom, že konkrétní částky nebudou uvádět,“řekla ČTK mluvčí ANO Radka Burketová.

V březnu 2017 pak Andrej Babiš zveřejnil své příjmy z let 1996 až 2015, které si nechal prověřit dvěma auditorskými firmami.

Z důvodu, že nelze zjistit konkrétní částky z majetkového přiznání z roku 2013, hodnotíme výrok jako zavádějící. Ministryně navíc hovoří o tom, že majetek Andreje Babiše byl znám již během voleb 2013, jeho majetkové přiznání však bylo zveřejněno až po volbách. Zavádějící je také spojovat majetkové přiznání Andreje Babiše z roku 2013 s aktuálními kauzami, jež se týkají jeho majetku.

Ministerstvo financí sice zavedlo možnost požádat o prominutí pokuty, v praxi je však skoro vůbec neodpouští. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Možnost prominutí pokuty za nesplnění povinnosti podání kontrolního hlášení navrhlo v červenci 2016 ministerstvo financí. Tato možnost se stala součástí zákona 235/2004 Sb. o DPH. Prominutí pokuty zavedla novela (.pdf, str. 138, § 101j a § 101k) tohoto zákona. Uvádí, že „... plátce je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty“. Toto se týká pokut ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Jedinou výjimkou se tak stává pokuta ve výši 1000 Kč, která je jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad. Jedná se tedy o žádost, nikoli o výjimky, jak správně ministryni Šlechtovou opravila poslankyně Udženija.

V praxi však k odpouštění pokud skoro vůbec nedochází. Podle serveru Podnikatel.cz z ledna 2017 byla do té doby odpuštěna pouze jediná pokuta, navíc pouze částečně. Důvodem měl být i metodický pokyn Finanční správy, který povoloval odpuštění pokuty pouze ve výjimečných případech.

V březnu 2017 přišla Finanční správa s dalším rozšířením možnosti prominutí pokut. Pokyn se rozšiřuje o další ospravedlnitelné důvody k prominutí. Kromě plošného prominutí jedné pokuty ročně je například možné prominout pokutu (50 tisíc korun), když se plátce s reakcí na výzvu k podání kontrolního hlášení opozdí maximálně o pět dní a pokud mu povinnost podat ze zákona skutečně nevznikla. Nebo vzniká možnost prominout pokutu (30 tisíc korun), když plátce reaguje na výzvu k odstranění nesrovnalostí nejdéle pět dní po zákonném termínu od počátku bezchybně podaných kontrolních hlášení. Jedná se o Pokyn Generálního finančního ředitelství D-29 (.pdf).