Podle slov pana ministra Babiše využil vše, co bylo v souladu se zákonem ČR. (…) Pan ministr Babiš postupoval podle zákona.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože zatím není zcela jasné, zda Andrej Babiš jednal, či nejednal v případě korunových dluhopisů podle zákona.
Zákon č. 188/2011 Sb. o kolektivním investování umožnil vydávat nedaněné korunové dluhopisy. V souladu se zákonem 586/1992 Sb. o daních z příjmů je efektivní daň spořicích státních dluhopisů vlivem zaokrouhlování nulová. Základ daně se zaokrouhluje na korunu dolů a protože jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu byla jedna koruna, je efektivní daň nulová. Sám Andrej Babiš uvádí, že nákupem dluhopisů neudělal nic nezákonného.
Poslanci rozpočtového výboru nicméně na začátku března odhlasovali, že existuje podezření, že při vydávání korunových dluhopisů mohlo dojít ke zneužití zákona. Finanční správa má tedy prověřit, zda při nákupu dluhopisů Agrofertu nešlo o skryté vyplácení dividend.
Na základě tohoto rozhodnutí premiér Bohuslav Sobotka pověřil šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka, aby vydal finančním úřadům pokyn, na základě kterého začnou prověřovat majitele korunových dluhopisů.
V oblasti územních plánů dáváme mnoho zjednodušení do toho zákona, například u velkých staveb, například u koridorů, které při obchvatu měst trvají a bude se muset změnit územní plán, ale podle naší novely se nebude muset změnit územní plán a bude to na výjimku právě ve stavebním zákoně a vkládáme koridory. Což zkrátí územní řízení zhruba o dva tři roky.
Novela stavebního zákona (.pdf, str. 28, § 54 odst. 5) sice obsahuje „nenutnost“ měnit územní plán v určitých případech, není to však tak jednoduché. Část územního plánu, která znemožňuje realizaci záměru, musí být krajským úřadem zrušena opatřením obecné povahy.
Ani potom není možno zachovat stávající „porušený“ územní plán. Obec je povinna bez zbytečného odkladu pořídit změnu územního plánu nebo nový územní plán respektující umístění záměru, jenž vyvolal zrušení části územního plánu.
Co se týká zmíněné časové úspory, není možno dohledat veřejně dostupnou informaci, která by toto tvrzení potvrzovala, či vyvracela.
Pan premiér Sobotka na slova pana Jurečky v podstatě řekl, že tedy paní ministryně Šlechtová si má zjistit, jestli má v Poslanecké sněmovně podporu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat, co premiér Sobotka řekl v souvislosti s protestem ministra Jurečky proti zahrnutí vodních děl do změn ve stavebním zákoně.
Ministryně Šlechtová mluví o novele stavebního zákona, která v Poslanecké sněmovně čeká na projednání ve třetím čtení. Jedná se o vládní návrh zákona, u něhož je ministryně pro místní rozvoj zástupkyní navrhovatele. KDU-ČSL, respektive ministru Jurečkovi, se nelíbí, že by měly být vodní stavby zahrnuty do jednotného stavebního řízení, a podle vyjádření ministryně v OVM hrozí tím, že novelu nakonec nepodpoří. Proto ministryně prý bude navštěvovat poslanecké kluby a jednat s nimi o podpoře novely.
Na poslední koaliční radě KDU-ČSL zařadilo stavební zákon, nikdo nevěděl proč. (...) Na tomto jednání jsem se dozvěděla, že ministr zemědělství sdělil, že pokud vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, (...) budou součástí tohoto společného řízení, (...) tak zváží a bude debatovat na poslaneckém klubu KDU-ČSL, zda KDU podpoří tuto novelu.
Jednání koaliční rady jsou upravena koaliční smlouvou (.pdf, str. 23), přičemž samotné schůze rady jsou veřejnosti nepřístupné. Navzdory tomu po jednání šéf poslanců ANO Faltýnek oznámil, že „ministrovi zemědělství se nelíbí, že by i vodoprávní řízení mělo být sloučeno do jednoho řízení.“
Do jednání rady, které se uskutečnilo 14. března, se KDU-ČSL nijak zásadně vůči stavebnímu zákonu nevyhrazovala, resp. o vyjmutí vodních děl nežádala. V září 2016 ministryně uvedla, že „v (našem) návrhu bylo, aby veškerá vodní díla byla součástí koordinovaného řízení. Vláda schválila, že budou součástí pouze u některého typu staveb.“Koncem listopadu téhož roku ministerstvo zemědělství zablokovalo snahu o začlenění vodohospodářských staveb do integrovaného řízení. Poslanci za KDU-ČSL na 55. schůzi vyslovili požadavek na vyjmutí vodních děl ze stavebního zákona. Svůj požadavek odůvodnili případnými spory ve vlastnických nárocích na stavbu na pozemku vlastníka, resp. tvrdili, že nebude jasné, kdo se má o vodní dílo starat, komu patří.
Některé koaliční strany a ministerstvo zemědělství tak hrozí, že stavební zákon již nepodpoří.
