Karla Šlechtová
ANO

Karla Šlechtová

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože o Andreji Babišovi skutečně v období před volbami již bylo známo, co vlastní, nicméně detaily, které se řeší nyní (problematika nákupu korunových dluhopisů či prodej některých společností), známy konkrétně nebyly.

V březnu 2013, tedy v době před sněmovními volbami, časopis Forbes uvedl, že Andrej Babiš je druhým nejbohatším Čechem. V té době disponoval majetkem za dvě miliardy dolarů (což v přepočtu na koruny v té době bylo asi 39,5 miliard korun). Ve stejném roce se umístil v celosvětovém žebříčku bohatých na 736. místě.

Po volbách Andrej Babiš, stejně jako další poslanci zvolení za ANO, zveřejnil své majetkové přiznání. Z tohoto přiznání se například dozvídáme, že kromě stoprocentního vlastnictví skupiny Agrofert a firem SynBiol a Kostelecké uzeniny vlastní rodinný dům v Průhonicích a byt v pražské Bubenči. Do jeho majetku patří také pozemky v několika obcích, další dva rodinné domy, zahrady a orná půda na Slovensku. Konkrétní finanční částky nebo výše úvěrů však zveřejněny nebyly. „Tyto informace jsou uvedeny v příloze, která byla předána do advokátní kanceláře pro případ, že by v budoucnu bylo potřeba se do dokumentu podívat. Pro některé poslance jsou například údaje o stavu na účtu citlivou záležitostí, proto se dohodli na tom, že konkrétní částky nebudou uvádět,“řekla ČTK mluvčí ANO Radka Burketová.

V březnu 2017 pak Andrej Babiš zveřejnil své příjmy z let 1996 až 2015, které si nechal prověřit dvěma auditorskými firmami.

Z důvodu, že nelze zjistit konkrétní částky z majetkového přiznání z roku 2013, hodnotíme výrok jako zavádějící. Ministryně navíc hovoří o tom, že majetek Andreje Babiše byl znám již během voleb 2013, jeho majetkové přiznání však bylo zveřejněno až po volbách. Zavádějící je také spojovat majetkové přiznání Andreje Babiše z roku 2013 s aktuálními kauzami, jež se týkají jeho majetku.

Pravda

Rušení ministerstev je opravdu tématem posledních vlád i některých stran v předvolebních kampaních minimálně v posledních dvou volebních obdobích.

V roce 2012 mluvila o snížení počtu ministerstev vláda Petra Nečase.

Ve volebních programech pro předčasné volby přišly s nápadem na rušení ministerstev např. ODS či TOP 09. Občanští demokraté (str. 6) hovořili o sloučení MPO s ministerstvem dopravy a dále o sloučení MŽP, MZe a MMR. Rušení některých ministerstev slibovala rovněž TOP 09 - ta chtěla vytvořit ministerstvo hospodářství spojením MPO, MMR a MD.

O rušení ministerstva pro místní rozvoj hovořil rovněž volební program ODS v roce 2010 (str. 35). U předvolebních kampaní najdeme také sliby o zeštíhlení státní správy pomocí rušení ministerstev. MMR by před volbami v roce 2009 zrušila ODS i nově vzniklá TOP 09.

To, že se téma rušení ministerstev ve veřejném prostoru objevuje opakovaně, dokládá i souhrn, který byl představen přímo v pořadu Otázky Václava Moravce (čas 52:35). Dodejme, že k žádnému rušení vyjma ministerstva informatiky v této době nedošlo.

Karla Šlechtová

Pravda

Karla Šlechtová použila argument počtem účtenek na obhajobu systému EET. Doslova uvedla: „My se domníváme, že to je nástroj, který je správný. V tuto chvíli máme téměř přes miliardu, téměř, pardon, půl miliardy účtenek evidovaných, což za těch pár měsíců je skvělé. Opravdu se domníváme, že to zvýší a zkvalitní, zkvalitní podnikatelské prostředí.

Nehodnotíme, zda jde o správný nástroj či to, co má nebo nemá přinést do budoucna. Šlo by o predikci budoucího stavu, což není fakticky verifikovatelné. Ověřujeme tedy pouze uvedený počet účtenek. Dodáváme rovněž, že toto číslo samo o sobě nepotvrzuje správnost systému jako takového. To je otázka názorová.

Podle statistických údajů webu elektronické evidence tržeb bylo k 16. březnu 2017 evidováno bezmála půl miliardy účtenek, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Ve vládní novele předkládané ministerstvem pro místní rozvoj není otázka změn kolem institutu vyvlastňování zásadní. Novela v podstatě ponechává v platnosti zákon 184 /2006 Sb. a jen upřesňuje podmínku přípustnosti vyvlastnění v případě zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury 416 /2009 Sb., vždy až po pokusu o dohodu s vlastníkem pozemku či stavby.

V pozměňovacím návrhu místopředsedy výboru pro veřejnou správu Ladislava Oklešťka (ANO 2011) se objevuje institut „předběžného uvedení v držbu“ v bodě 14 (§ 2e), který by umožnil „vyvlastniteli“ získat držbu vyvlastňovaného práva. Bod 1 zní takto:

Je-li vedeno vyvlastňovací řízení pro účely provedení stavby dopravní infrastruktury dle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), pro kterou bylo vydáno pravomocné stavební povolení nebo pravomocné společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, může vyvlastňovací úřad svým rozhodnutím uvést vyvlastnitele na jeho žádost a za podmínek stanovených v tomto zákoně v držbu vyvlastňovaného práva před ukončením vyvlastňovacího řízení (dále jen „předběžné uvedení v držbu“). Předběžné uvedení v držbu je přípustné jen jestliže veřejný zájem na dosažení účelu vyvlastnění převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Předběžné uvedení v držbu je přípustné, není-li možno vyvlastňovaná práva potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou.

V případě, že by tento pozměňovací návrh prošel, by „vyvlastnitel“ mohl s pozemkem nakládat ještě předtím, než by skončilo samotné řízení o vyvlastnění, a to bez ohledu na přání vlastníka a jeho případné snahy o odklad. Výrok je tedy pravdivý.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože zatím není zcela jasné, zda Andrej Babiš jednal, či nejednal v případě korunových dluhopisů podle zákona.

Zákon č. 188/2011 Sb. o kolektivním investování umožnil vydávat nedaněné korunové dluhopisy. V souladu se zákonem 586/1992 Sb. o daních z příjmů je efektivní daň spořicích státních dluhopisů vlivem zaokrouhlování nulová. Základ daně se zaokrouhluje na korunu dolů a protože jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu byla jedna koruna, je efektivní daň nulová. Sám Andrej Babiš uvádí, že nákupem dluhopisů neudělal nic nezákonného.

Poslanci rozpočtového výboru nicméně na začátku března odhlasovali, že existuje podezření, že při vydávání korunových dluhopisů mohlo dojít ke zneužití zákona. Finanční správa má tedy prověřit, zda při nákupu dluhopisů Agrofertu nešlo o skryté vyplácení dividend.

Na základě tohoto rozhodnutí premiér Bohuslav Sobotka pověřil šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka, aby vydal finančním úřadům pokyn, na základě kterého začnou prověřovat majitele korunových dluhopisů.

Karla Šlechtová

Dokázali jsme spoustu věcí, od snížení nedočerpání...
Otázky Václava Moravce, 19. března 2017
Pravda

Karla Šlechtová pravdivě uvádí, že současná vláda snížila nedočerpání peněz z evropských fondů za období 2007–2013.

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007–2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf, str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla ČR během této doby jedním z nejhůře čerpajících států EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 – červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužila dotací ve výši 11 mld. korun a za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

ČR tedy čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12). Po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld. (.pdf, str. 3).

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj.„V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díkymimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů,uvedla Olga Letáčková, náměstkyně Sekce pro koordinaci evropských fondů.

Celková alokace byla snížena (.pdf, str. 15) o nedočerpané prostředky z let 2013 a 2014. Původní alokace činila přes 700 mld. korun, ale v roce 2013 došlo k nedočerpání (.pdf, str. 4) 11,4 mld. a v roce 2014 dalších 8,5 mld. Kč.

Upozorňujeme však, že v novém operačním programu zatím probíhá čerpání pomaleji. Podle reportu Nejvyššího kontrolního úřadu je celková alokace pro období 2014–2020 určená ve výši cca 648 mld. Kč. Naplánováno bylo zatím čerpání 13,9 % z celkové částky pro ČR a 6,1 % z programu kohezní politiky. ČR proto patří k zemím se spíše pomalejším čerpáním.

Pravda

Hlasování o nedůvěře proběhlo v květnu 2015 a vyvolaly ho strany TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Důvodem byl konflikt zájmů Andreje Babiše. Karla Šlechtová nastoupila do funkce 8. října 2014, takže hlasování o nedůvěře opravdu zažila.

Co se týče mandátu vlády, ještě nebyl stanoven termín voleb do Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 17 od. 1 Ústavy se volby „... konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Podle volebního zákona § 1 odst. 3 je vyhlašuje prezident, a to nejpozději do 90 dnů před jejich konáním. Minulé volby se konaly 25.–26. října 2013, vzhledem k čtyřletému volebnímu období se tedy dá předpokládat, že se následující volby budou konat přibližně za sedm měsíců.

Pravda

Sdružení hnutí ANO vzniklo v listopadu 2011. Oficiálně bylo registrováno jako politický subjekt dne 11. května 2012 pod názvem ANO 2011.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL byla podepsána po volbách do Poslanecké sněmovny, a to 13. ledna 2014. Zmíněné volby proběhly v roce 2013 a ANO v nich získalo 18,65 % hlasů.

Občanskou podporu hnutí ANO 2011 můžeme sledovat podle volebních preferencí, respektive volebních modelů. Nejnovější volební model (.pdf, str. 5) agentury Median z února 2017 ukazoval, že pokud by se volby konaly v tomto období, získalo by ANO pravděpodobně 29 % hlasů (se statistickou odchylkou /-3,5 %) a bylo by tedy nejsilnější stranou (ČSSD podle modelu měla 21 %).

Zdroj grafu: Agentura Median

Podle stejného výzkumu tvoří voličské jádro hnutí 20,5 % lidí, zatímco volební potenciál (lidé, kteří volbu hnutí ANO zvažují a nevylučují účast u voleb) se pohybuje na 36,5 % (str. 8).

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém šetření (.pdf, str. 3) z únoru 2017 ve volebním modelu uvádí, že by hnutí ANO v lednu získalo 31,5 % hlasů, zatímco ČSSD 20 %.

Zdroj grafu: CVVM

Andrej Babiš má navíc podle CVVM (únor 2017, .pdf, str. 2) největší důvěru lidí ze všech stranických představitelů.

Stejně tak volební modely Kantar TS pro Českou televizi a také společnosti STEM ukazují jednoznačný náskok hnutí ANO.

Pravda

Ministryně Šlechtová hovoří o penězích, které měl mít ministr financí Andrej Babiš k dispozici na nákup dluhopisů. Babiš měl v roce 2012 nakoupit dluhopisy Agrofertu za 1,5 miliardy korun a tvrdil, že po zdanění měl právě 1,5 miliardy. Tato čísla prý získal od správkyně svého majetku. Echo24 ale poukázalo na fakt, že toto jsou příjmy do roku 2015, dluhopisy však byly nakoupeny již v roce 2012.

Babiš se tedy zvonu spojil se svou správkyní majetku a zjistil, že měl dokonce ještě o miliardu více. Jeho příjmy od roku 1993 do roku 2015 tedy podle něj byly 2,5 miliardy korun. „Já jsem v životě své peníze nepočítal,“uvedl jako zdůvodnění své nevědomosti Babiš. Následně se vyjádřil, že čísla, o kterých hovoří, doloží na základě nezávislého auditu.

Po vysvětlení nesrovnalostí s tím, že se v případě Andreje Babiše nejedná o audit, ale pouze o prověření příjmů, se objevily další nejasnosti. Auditorské firmy EY a PwC potvrdily, že příjmy uvedené v daňovém přiznání ministra financí a v jeho majetkovém přiznání jsou totožné. Problém se však ukázal v tom, že účetní (video 4:00–4:45) Andreje Babiše udělala chybu v jeho majetkovém přiznání, kdy k příjmům napsala, že jsou po zdanění. To tam však být uvedeno nemělo.

Karla Šlechtová

Praha má své vlastní Pražské stavební předpisy…
Otázky Václava Moravce, 19. března 2017
Pravda

V hlavním městě upravuje výstavbu skutečně nařízení (.pdf) Rady hlavního města Prahy, které je také nazýváno jako Pražské stavební předpisy.