Karla Šlechtová

Hlasování o nedůvěře proběhlo v květnu 2015 a vyvolaly ho strany TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Důvodem byl konflikt zájmů Andreje Babiše. Karla Šlechtová nastoupila do funkce 8. října 2014, takže hlasování o nedůvěře opravdu zažila.

Co se týče mandátu vlády, ještě nebyl stanoven termín voleb do Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 17 od. 1 Ústavy se volby „... konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Podle volebního zákona § 1 odst. 3 je vyhlašuje prezident, a to nejpozději do 90 dnů před jejich konáním. Minulé volby se konaly 25.–26. října 2013, vzhledem k čtyřletému volebnímu období se tedy dá předpokládat, že se následující volby budou konat přibližně za sedm měsíců.

Karla Šlechtová pravdivě uvádí, že současná vláda snížila nedočerpání peněz z evropských fondů za období 2007–2013.

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007–2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf, str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla ČR během této doby jedním z nejhůře čerpajících států EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 – červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužila dotací ve výši 11 mld. korun a za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

ČR tedy čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12). Po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld. (.pdf, str. 3).

Čerpání z fondů monitoruje ministerstvo pro místní rozvoj.„V uplynulém programovém období 2007–2013 se nakonec díkymimořádnému úsilí posledních let podařilo vyčerpat maximum možného, a to přes to, že šlo o zhruba 70 tisíc projektů,“ uvedla Olga Letáčková, náměstkyně Sekce pro koordinaci evropských fondů.

Celková alokace byla snížena (.pdf, str. 15) o nedočerpané prostředky z let 2013 a 2014. Původní alokace činila přes 700 mld. korun, ale v roce 2013 došlo k nedočerpání (.pdf, str. 4) 11,4 mld. a v roce 2014 dalších 8,5 mld. Kč.

Upozorňujeme však, že v novém operačním programu zatím probíhá čerpání pomaleji. Podle reportu Nejvyššího kontrolního úřadu je celková alokace pro období 2014–2020 určená ve výši cca 648 mld. Kč. Naplánováno bylo zatím čerpání 13,9 % z celkové částky pro ČR a 6,1 % z programu kohezní politiky. ČR proto patří k zemím se spíše pomalejším čerpáním.

Karla Šlechtová použila argument počtem účtenek na obhajobu systému EET. Doslova uvedla: „My se domníváme, že to je nástroj, který je správný. V tuto chvíli máme téměř přes miliardu, téměř, pardon, půl miliardy účtenek evidovaných, což za těch pár měsíců je skvělé. Opravdu se domníváme, že to zvýší a zkvalitní, zkvalitní podnikatelské prostředí.“

Nehodnotíme, zda jde o správný nástroj či to, co má nebo nemá přinést do budoucna. Šlo by o predikci budoucího stavu, což není fakticky verifikovatelné. Ověřujeme tedy pouze uvedený počet účtenek. Dodáváme rovněž, že toto číslo samo o sobě nepotvrzuje správnost systému jako takového. To je otázka názorová.

Podle statistických údajů webu elektronické evidence tržeb bylo k 16. březnu 2017 evidováno bezmála půl miliardy účtenek, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Sdružení hnutí ANO vzniklo v listopadu 2011. Oficiálně bylo registrováno jako politický subjekt dne 11. května 2012 pod názvem ANO 2011.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL byla podepsána po volbách do Poslanecké sněmovny, a to 13. ledna 2014. Zmíněné volby proběhly v roce 2013 a ANO v nich získalo 18,65 % hlasů.

Občanskou podporu hnutí ANO 2011 můžeme sledovat podle volebních preferencí, respektive volebních modelů. Nejnovější volební model (.pdf, str. 5) agentury Median z února 2017 ukazoval, že pokud by se volby konaly v tomto období, získalo by ANO pravděpodobně 29 % hlasů (se statistickou odchylkou /-3,5 %) a bylo by tedy nejsilnější stranou (ČSSD podle modelu měla 21 %).

Zdroj grafu: Agentura Median

Podle stejného výzkumu tvoří voličské jádro hnutí 20,5 % lidí, zatímco volební potenciál (lidé, kteří volbu hnutí ANO zvažují a nevylučují účast u voleb) se pohybuje na 36,5 % (str. 8).

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém šetření (.pdf, str. 3) z únoru 2017 ve volebním modelu uvádí, že by hnutí ANO v lednu získalo 31,5 % hlasů, zatímco ČSSD 20 %.

Zdroj grafu: CVVM

Andrej Babiš má navíc podle CVVM (únor 2017, .pdf, str. 2) největší důvěru lidí ze všech stranických představitelů.

Stejně tak volební modely Kantar TS pro Českou televizi a také společnosti STEM ukazují jednoznačný náskok hnutí ANO.

Ministryně Šlechtová hovoří o penězích, které měl mít ministr financí Andrej Babiš k dispozici na nákup dluhopisů. Babiš měl v roce 2012 nakoupit dluhopisy Agrofertu za 1,5 miliardy korun a tvrdil, že po zdanění měl právě 1,5 miliardy. Tato čísla prý získal od správkyně svého majetku. Echo24 ale poukázalo na fakt, že toto jsou příjmy do roku 2015, dluhopisy však byly nakoupeny již v roce 2012.

Babiš se tedy zvonu spojil se svou správkyní majetku a zjistil, že měl dokonce ještě o miliardu více. Jeho příjmy od roku 1993 do roku 2015 tedy podle něj byly 2,5 miliardy korun. „Já jsem v životě své peníze nepočítal,“uvedl jako zdůvodnění své nevědomosti Babiš. Následně se vyjádřil, že čísla, o kterých hovoří, doloží na základě nezávislého auditu.

Po vysvětlení nesrovnalostí s tím, že se v případě Andreje Babiše nejedná o audit, ale pouze o prověření příjmů, se objevily další nejasnosti. Auditorské firmy EY a PwC potvrdily, že příjmy uvedené v daňovém přiznání ministra financí a v jeho majetkovém přiznání jsou totožné. Problém se však ukázal v tom, že účetní (video 4:00–4:45) Andreje Babiše udělala chybu v jeho majetkovém přiznání, kdy k příjmům napsala, že jsou po zdanění. To tam však být uvedeno nemělo.

Andrej Babiš nechal auditorské firmy EY a PwC, aby přezkoumaly jeho příjmy v letech 1996 až 2015. Obě tyto auditorské firmy potvrdily Babišovo vyjádření, že ve zmiňovaných letech měl celkové příjmy 2,4 miliard korun. Obě zprávy auditorských firem zároveň potvrdily, že se nejedná o audit.

„(…) Výše uvedené postupy nepředstavují audit ani prověrku provedené v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky. (…) Pokud bychom prováděli další postupy nebo pokud bychom provedli audit či prověrku v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy či Mezinárodními standardy pro prověrky, povšimli bychom si možná dalších skutečností, o kterých bychom Vás informovali,“ uvádí zpráva EY. PwC pak uvádí téměř totožné vyjádření.

Komora auditorů České republiky uvádí, že „... posláním a smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetní závěrky zveřejněné vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice a výsledků hospodaření a peněžních toků v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy.“

Auditorské firmy ale provedly pouhou kontrolu vybraných zdanitelných a osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů, které Andrej Babiš uvedl ve svém prohlášení o příjmech.

Na tom, že se nejedná o audit, se shodli také analytici. „Jde opravdu o pouhé zprávy. Jejich právní význam je nižší, než význam plnohodnotného auditu,“ uvedl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Uvedené zprávy o věcných zjištěních dvou mezinárodních poradenských společností jsou prostou matematikou, a sice, že jedna plus jedna jsou dvě. Konkrétně, že údaje z prohlášení pana ing. Andreje Babiše odpovídají údajům v předložených dokumentech,“ potvrdil partner poradenské a auditorské společnosti APOGEO AUDIT Tomáš Brabec.

Co se týče působení ministryně Šlechtové v Deloitte, ta zde pracovala na různých pozicích v letech 2005 až 2010.

Pravda s výhradou přísluší výroku proto, neboť ve skutečnosti je spíše korektní říci, že vláda je Poslanecké sněmovně odpovědna. Nejde však o vztah nadřízenosti. .

To, že je Karla Šlechtová jako ministryně pro místní rozvoj členkou výkonné moci, je nepochybné. Dle článku 67 Ústavy ČR je vláda vrcholným orgánem výkonné moci. Ministerstva jsou pak jednou ze složek vlády. Česká státní moc se dle článku 2 Ústavy skládá z moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto státní moci nejsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jedná se o tři oddělené složky, které se navzájem doplňují a vyvažují. Jedná se o tzv. horizontální dělbu moci.

Vláda je však dle článku 68 Ústavy odpovědna Poslanecké sněmovně. Ta jí vyslovuje důvěru či nedůvěru. Co se týká odpovědnosti člena vlády, toho dle článku 74 odvolává prezident republiky na návrh předsedy vlády.

Šlechtová se tedy vyjádřila poněkud neobratně, nevhodně zvolené označení vztahu tedy představuje výhradu v jinak pravdivém vyjádření skutečnosti.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože zatím není zcela jasné, zda Andrej Babiš jednal, či nejednal v případě korunových dluhopisů podle zákona.

Zákon č. 188/2011 Sb. o kolektivním investování umožnil vydávat nedaněné korunové dluhopisy. V souladu se zákonem 586/1992 Sb. o daních z příjmů je efektivní daň spořicích státních dluhopisů vlivem zaokrouhlování nulová. Základ daně se zaokrouhluje na korunu dolů a protože jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu byla jedna koruna, je efektivní daň nulová. Sám Andrej Babiš uvádí, že nákupem dluhopisů neudělal nic nezákonného.

Poslanci rozpočtového výboru nicméně na začátku března odhlasovali, že existuje podezření, že při vydávání korunových dluhopisů mohlo dojít ke zneužití zákona. Finanční správa má tedy prověřit, zda při nákupu dluhopisů Agrofertu nešlo o skryté vyplácení dividend.

Na základě tohoto rozhodnutí premiér Bohuslav Sobotka pověřil šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka, aby vydal finančním úřadům pokyn, na základě kterého začnou prověřovat majitele korunových dluhopisů.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože o Andreji Babišovi skutečně v období před volbami již bylo známo, co vlastní, nicméně detaily, které se řeší nyní (problematika nákupu korunových dluhopisů či prodej některých společností), známy konkrétně nebyly.

V březnu 2013, tedy v době před sněmovními volbami, časopis Forbes uvedl, že Andrej Babiš je druhým nejbohatším Čechem. V té době disponoval majetkem za dvě miliardy dolarů (což v přepočtu na koruny v té době bylo asi 39,5 miliard korun). Ve stejném roce se umístil v celosvětovém žebříčku bohatých na 736. místě.

Po volbách Andrej Babiš, stejně jako další poslanci zvolení za ANO, zveřejnil své majetkové přiznání. Z tohoto přiznání se například dozvídáme, že kromě stoprocentního vlastnictví skupiny Agrofert a firem SynBiol a Kostelecké uzeniny vlastní rodinný dům v Průhonicích a byt v pražské Bubenči. Do jeho majetku patří také pozemky v několika obcích, další dva rodinné domy, zahrady a orná půda na Slovensku. Konkrétní finanční částky nebo výše úvěrů však zveřejněny nebyly. „Tyto informace jsou uvedeny v příloze, která byla předána do advokátní kanceláře pro případ, že by v budoucnu bylo potřeba se do dokumentu podívat. Pro některé poslance jsou například údaje o stavu na účtu citlivou záležitostí, proto se dohodli na tom, že konkrétní částky nebudou uvádět,“řekla ČTK mluvčí ANO Radka Burketová.

V březnu 2017 pak Andrej Babiš zveřejnil své příjmy z let 1996 až 2015, které si nechal prověřit dvěma auditorskými firmami.

Z důvodu, že nelze zjistit konkrétní částky z majetkového přiznání z roku 2013, hodnotíme výrok jako zavádějící. Ministryně navíc hovoří o tom, že majetek Andreje Babiše byl znám již během voleb 2013, jeho majetkové přiznání však bylo zveřejněno až po volbách. Zavádějící je také spojovat majetkové přiznání Andreje Babiše z roku 2013 s aktuálními kauzami, jež se týkají jeho majetku.

Ministerstvo financí sice zavedlo možnost požádat o prominutí pokuty, v praxi je však skoro vůbec neodpouští. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Možnost prominutí pokuty za nesplnění povinnosti podání kontrolního hlášení navrhlo v červenci 2016 ministerstvo financí. Tato možnost se stala součástí zákona 235/2004 Sb. o DPH. Prominutí pokuty zavedla novela (.pdf, str. 138, § 101j a § 101k) tohoto zákona. Uvádí, že „... plátce je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty“. Toto se týká pokut ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Jedinou výjimkou se tak stává pokuta ve výši 1000 Kč, která je jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad. Jedná se tedy o žádost, nikoli o výjimky, jak správně ministryni Šlechtovou opravila poslankyně Udženija.

V praxi však k odpouštění pokud skoro vůbec nedochází. Podle serveru Podnikatel.cz z ledna 2017 byla do té doby odpuštěna pouze jediná pokuta, navíc pouze částečně. Důvodem měl být i metodický pokyn Finanční správy, který povoloval odpuštění pokuty pouze ve výjimečných případech.

V březnu 2017 přišla Finanční správa s dalším rozšířením možnosti prominutí pokut. Pokyn se rozšiřuje o další ospravedlnitelné důvody k prominutí. Kromě plošného prominutí jedné pokuty ročně je například možné prominout pokutu (50 tisíc korun), když se plátce s reakcí na výzvu k podání kontrolního hlášení opozdí maximálně o pět dní a pokud mu povinnost podat ze zákona skutečně nevznikla. Nebo vzniká možnost prominout pokutu (30 tisíc korun), když plátce reaguje na výzvu k odstranění nesrovnalostí nejdéle pět dní po zákonném termínu od počátku bezchybně podaných kontrolních hlášení. Jedná se o Pokyn Generálního finančního ředitelství D-29 (.pdf).