Kateřina Valachová

Zásah na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy proběhl 3. května. V souvislosti s možnými podvody a manipulacemi při udělování dotací do sportu byla vzata do vazby náměstkyně Kateřiny Valachové Simona Kratochvílová.

Že jsou jednotlivé programy pozastaveny a prověřují se, oznámila ministryně Valachová až 9. května, tedy 6 dnů od samotného zásahu. Nicméně na tiskové konferenci neuvádí, ke kterému dnu toto rozhodnutí padlo. Z veřejně dostupných zdrojů nelze jiné prohlášení než zmíněné vystoupení ministryně v této věci dohledat. Samotné rozhodnutí o zrušení výzev rovněž není dostupné.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný - nevíme totiž, kdy přesně Valachová rozhodla o pozastavení dotačních programů.

Kateřina Valachová hovoří o finančních prostředcích z dotačního Programu II, což je program (.pdf, str. 11) pro podporu talentované mládeže. V rozpočtu MŠMT (.pdf, str. 70) je uvedeno, že je určen na podporu přípravy sportovně talentované mládeže ve sportovních svazech, sportovníchorganizacích (sportovní příprava, soustředění, trenérské, zdravotní, metodické a servisnízabezpečení, vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru, nájemnéprostor pro sportovní přípravu).

Nepodařilo se nám dohledat celkový alokovaný objem na jednotlivé sportovní svazy a ani to, zda již jednotlivé balíky peněz ze strany státu na účty těchto svazů odešly.

Valachová ve svém výroku také uvádí, že veřejnosti byla sdělena informace o ohrožení prostředků pro trenéry pro talentovanou mládež. V prohlášení hejtmanů a primátorů za hnutí ANO z 18. května, na které naráží, se uvádí:

„Čelíme ve svých regionech četným dotazům poškozených sportovních klubů a sportující veřejnosti, kteří vyjadřují obavy, jak to bude s další existencí sportovních spolků sdružujících z velké části děti a mládež. Pro ilustraci: tato situace se v celé České republice týká odhadem 150 000 dětí a přibližně stejného množství dospělých organizovaných v 5000 sportovních klubech. Je ohrožen provoz sportovních zařízení, jejich opravy a byly zastaveny též investice do nových veřejných sportovišť. Nemluvíme tady o profesionálních sportovcích, ale o lidech, kteří si jdou po škole nebo po práci zahrát třeba fotbal nebo tenis. Především u mládeže reálně hrozí, že odradíme stovky nadšených trenérů, kteří svůj volný čas věnují právě dětem.“

Nejde tedy přímo o ohrožení onoho dotačního programu, ale o peníze pro sport obecně. Valachová se zde vymezuje vůči znění prohlášení, které je ovšem koncipováno jinak a ne tak úzce, jak tvrdí. Ve stejný den (před publikováním prohlášení) již Valachová veřejně uvedla, že svazy dostanou zálohy v měsíci červnu (o týden později oznámila, že dostanou celou částku do konce června) a navíc se navýší podpora na sportující dítě.

Jelikož nejsme schopni potvrdit, zda již prostředky odešly na jednotlivé svazy, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Tvrzení Valachové nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Z logiky věci by mělo jít o skutečnosti, které nejsou veřejně příliš diskutované.

Valachová na tiskové konferenci (čas 0:45) 9. května oznámila, že v minulých měsících byl prováděn screening emailové komunikace a dále řešeno podezření na střet zájmů. Zda a jak konkrétně to probíhalo, není jasné.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože ač Valachová popisuje korektně to, co měl Březina údajně dle úřadu dělat, jeho reálné aktivity nelze nijak doložit.

Karel Březina se stal poradcem ministryně Valachové v červenci 2016. Petr Hulínský z postu náměstka na MŠMT odešel 30. června 2016. Přesídlil na Ministerstvo vnitra, kde působí v roli politického náměstka ministra Chovance.

Rolí Karla Březiny v resortu školství, alespoň soudě dle vyjádření ministerstva pro server Aktuálně.cz, mělo být následující:

„Pan Březina bude externí poradce, součást politického kabinetu paní ministryně. Jeho agenda bude komunikace s regiony.“

Je ovšem otázkou, co přesně Karel Březina v rámci své činnosti na ministerstvu reálně dělal. Zejména sám při nástupu uvedl:

„Budu poradce pro celou agendu ministerstva školství, ve které je i sport. Patří tam samozřejmě také regiony, protože mám zkušenosti z největšího regionu v Česku, hlavního města Prahy.“

Český rozhlas na začátku května požadoval od úřadu Valachové, aby doložil konkrétní práci, kterou Březina vykonával. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neposkytlo nic s odůvodněním, že Březina poskytoval své služby formou ústní konzultace a neexistuje tedy žádný dokument, který by jeho práci dokládal.

Předně je třeba zdůraznit, že na přípravě návrhu rozpočtu spolupracuje ministr financí a správce rozpočtové kapitoly - v tomto případě MŠMT. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli (květen 2017) teprve probíhá sestavování rozpočtů, je nemožné s určitostí tvrdit, jakým způsobem výsledný rozpočet dopadne a rozpočet je v této chvíli ještě upravován.

MŠMT prozatím vydalo tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že po dohodě s vládou při přípravě rozpočtu se zohlední narůstající výdaje na školství. „MŠMT chce proto zvýšit podíl výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládež a tělovýchovy na HDP o více než 1 procentní bod do roku 2020, tj. o 60 mld. Kč. Investovat je přitom třeba do všech stupňů vzdělání a na konkrétní systémová opatření.“ Poslanecká sněmovna se v usnesení v bodě III. shodla na podpoře tohoto postupného navyšování a vyzvala vládu, ať tuto skutečnost zohlední (.pdf, bod III.).

Školský zákon č. 561/2004 v bodě 5, § 160, stanovuje, že prostředky ze státního rozpočtu se mimo jiné odvozují od skutečného počtu dětí ve škole. Při sestavení rozpočtu je tedy třeba tuto skutečnost zohlednit. Podle dat ČSÚ stoupá počet žáků v ZŠ, ve školním roce 2015/2016 bylo žáků 880 251, kdežto v roce 2014/2015 jich bylo pouze 854 137 a stoupající pokračuje již od roku 2010.

Návrh rozpočtu na rok 2018, který je nezřídka veřejně komentován, je teprve svého druhu výkopem ze strany Ministerstva financí. Běží legislativní proces, kdy je návrh poslán do připomínkového řízení a dále bude otázkou celé vlády, jak jej upraví. Aktuální návrh Ministerstva financí navíc není v celé své šířce veřejně dostupný, je tedy nemožné konkrétně sledovat, jak se zde pracuje s jednotlivými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT.

V přeplněností škol a mateřských školek má dlouhodobě Praha a její okolí, ale také Brno. Důvodem jsou populačně silné ročníky, ale také nárůst počtu obyvatel ve městech. V Brně například byl v roce 2016 na první pohled dostatek míst pro všechny budoucí žáky prvních tříd základních škol, ovšem z hlediska jednotlivých městských částí byla situace kritická. jistotu tak neměly ani děti ze spádových oblastí.

V roce 2016 musely některé obce začít brzdit developery, aby zamezily dalšímu plošnému rozšiřování zastavitelných ploch. Oblasti s novými domy a byty si totiž žádají také sociální obslužnost, do které spadají právě školy a školy. Dotace na stavbu škol a školek jsou ale omezené.

Návrh rozpočtu na rok 2018, který je nezřídka veřejně komentován, je teprve svého druhu výkopem ze strany Ministerstva financí. Běží legislativní proces, kdy je návrh poslán do připomínkového řízení a dále bude otázkou celé vlády, jak jej upraví. Aktuální návrh Ministerstva financí navíc není v celé své šířce veřejně dostupný, je tedy nemožné konkrétně sledovat, jak se zde pracuje s jednotlivými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT.

Ze záznamů jednání o novele školského zákona v Poslanecké sněmovně není jasné, že by některý z poslanců zmíněný návrh překládal.

Na jednáních vlády se pak ministryně Valachová snažila prosadit, aby se povinná maturita z matematiky v roce 2020/2021 týkala pouze gymnázií. S tím nesouhlasilo ministerstvo průmyslu, které požadovalo povinnou maturitu pro všechny obory středních škol, a to co nejdříve. Naopak ministerstvo zemědělství navrhlo, aby se povinná maturita z matematiky netýkala odborných škol.

Když se ale schvalovalo nařízení vlády o stanovení oborů vzdělání, pro které je matematika povinným předmětem státní maturitní zkoušky, hlasovalo pro 13 z 13 přítomných ministrů. Toto nařízení se týkalo gymnázií a lyceí.

Debata o tom, že by se povinná maturitní zkouška z matematiky týkala pouze gymnázií, mohla proběhnout mimo oficiální parlamentní nebo vládní jednání, z toho důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť ve veřejně dostupných zdrojích není možné podobný žebříček dohledat, pokud vůbec existuje. Faktem nicméně zůstává, že na přebujelou administrativu si ředitelé škol a pedagogičtí pracovníci obecně stěžují dlouhodobě.

Z výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2015/2016 (. pdf, str. 17) lze vyčíst, že přes 80 % ředitelů poukazuje na přílišnou administrativu spojenou s řízením školy jako na překážku, která je nejvíce omezuje při výkonu funkce. Podobně to viděli i pedagogové (. pdf, str. 43), pro více než 60 % z nich je administrativa hlavním problémem, který brání výkonu učitelské profese.

V lednu 2013 rezort pod vedením Petra Fialy ustavil pracovní skupinu k optimalizaci statistických šetření, jejímž cílem mělo být najít řešení, jak snížit administrativní zátěž škol. Výsledky této skupiny však na webu ministerstva k nalezení nejsou. Nutno dodat, že od ustavení komise před čtyřmi lety se na ministerstvu vystřídali již čtyři ministři třech různých vlád. Po Petru Fialovi, Daliboru Štysovi a Marcelu Chládkovi vede rezort školství od června 2015 Kateřina Valachová.

S ohledem na absenci dat zaměřených na indikátor počtu žáku na „praktických školách“ (zohledněny statistikyMŠMT, České školní inspekce a další), označujeme výrok za neověřitelný. Praktické školy oficiálně ani neexistují.

Určitým náznakem případného úbytku žáků by mohlo být, že klesá počet dětí, které jsou diagnostikovány jako mentálně postižené (.pdf, str. 2) a roste podíl postižených dětí, které se vzdělávají (str. 5) v běžných třídách.