Kateřina Valachová
SOCDEM

Kateřina Valachová

Bez tématu54 výroků
Školství, věda, kultura3 výroky
Zrušit filtry

Kateřina Valachová

Didaktické testy. Tu jednu část maturit nikdo nezpochybňuje. Žádná studentská organizace. Vůbec nikdo.
Události, komentáře, 8. března 2021
Školství, věda, kultura
Zavádějící
MŠMT i školské asociace jsou proti rušení didaktických testů. Česká středoškolská unie zastupující středoškoláky k didaktickým testům žádné stanovisko nezaujala, shodla se ale s premiérem Babišem na potřebě zrušení povinnosti konání maturit, tedy i včetně didaktických testů.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších dvou nebo tří dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga ještě koncem ledna rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová považuje rozhodnutí ministra Plagy za „rozumný kompromis“ a domnívá se, že i s distanční výukou bude možné didaktické testy zvládnout. „Musíme si uvědomit, že oproti minulému roku je účast na distanční výuce povinná, takže studenti by požadované znalosti měli mít,“ podotkla. Připomněla, že letos nebudou hodnoceny známkou, nýbrž pouze uspěl/neuspěl.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 8. března oznámení, že se spolu se zástupci Asociace ředitelů gymnázií, Unie školských asociací – CZESHA a ostatních asociací shodlo na tom, že didaktické testy ověřují nezbytné minimum znalostí a dovedností, kterých musí dosáhnout každý absolvent maturitního oboru v základních předmětech, tedy českém jazyce, matematice či cizím jazyce. „Tento účel maturitní zkoušky je nezbytné zachovat i v současné velmi obtížné době.“

„O způsobu ukončování středoškolského studia podle našeho názoru má rozhodovat ministerstvo školství a odborníci,“ uvádí v prohlášení Asociace ředitelů gymnázií ČR.

Nicméně co se týče studentských organizací, ještě 4. března se Česká středoškolská unie (ČSU), která zastupuje 27 tisíc středoškoláků v ČR, shodla s premiérem Babišem, že by bylo správné letos zavést úřední maturitu. Studenti by tak nemuseli (ale mohli) skládat klasickou maturitní zkoušku, ale na maturitním vysvědčení by mohli mít známky podle průměru za celé své studium střední školy. Kvalita distanční výuky je podle žáků často horší než prezenční vzdělávání, takže dosavadní úpravy v maturitách považují za nedostatečné, uvedl předseda ČSU Viktor René Schilke. Své stanovisko vyjádřila ČSU po rokování s premiérem Babišem i na Twitteru.

Pro úplnost dodejme, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané ve dne 10. března oznámil podobu letošních maturitních zkoušek. Didaktické testy nebudou muset dělat studenti, kteří kvůli covidu-19 pracují v nemocnicích či domovech seniorů. Pro ostatní studenty pak státní maturitní testy zůstanou povinné. Termín didaktických testů se změnil z období 3. až 7. května na 24. až 26. května 2021.

Abychom to shrnuli, MŠMT i školské asociace jsou proti rušení didaktických testů. Česká středoškolská unie k didaktickým testům žádné stanovisko nezaujala, nicméně se shoduje s premiérem Babišem, že by bylo správné letos zavést úřední maturitu, a zrušit tedy i didaktické testy. Výrok Kateřiny Valachové hodnotíme jako zavádějící, protože je pravdou, že studentské organizace výslovně nezpochybňují konání didaktických testů, nicméně požadují zrušení povinnosti konání maturit, tedy i včetně didaktických testů.

Kateřina Valachová

Ale podstatné pro diváky je to, že v žádném případě přece nevzniká a neříkejme tady tato falešná slovíčka, vláda komunistů. V koalici je hnutí ANO a ČSSD a co se týká podpory komunistů v Poslanecké sněmovně, je to podpora programová.
Události, komentáře, 27. června 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící. KSČM opravdu není přímo členem vládní koalice a žádný její člen není členem nové vlády. Nelze ale zjednodušovat vliv KSČM na současnou vládu a nazývat její podporu čistě programovou vzhledem k neustále se opakujícímu bodu, kdy komunisté chtějí mít možnost ovlivňovat a případně dosazovat své lidí do kontrolních orgánů centrálních institucí a podniků.

Ohledně postoje KSČM k podpoře nové vlády ANO a ČSSD se ve veřejném prostoru objevily dvě zprávy. KSČM na svých stránkách dne 15. června 2018 sdělila svých sedm základních bodů pro podporu této vlády, které se týkají programového prohlášení vlády a mají do něj být zapracovány. Tyto body jsou:

  • trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

Pokud jde o podmínky mimo programové prohlášení vlády, zde média (Seznam.cz) a jednotlivé regionální stranické organizace KSČM odkazují na jistý desetibodový seznam podmínek, kdy je nejvíce citovaný bod týkající se možnosti KSČM ovlivňovat a snad i navrhovat své kandidáty na pozice v centrálních orgánech státních institucí a podniků v rámci „kontroly“ plnění programových dohod s ANO:

„Strany dohody souhlasí s tím, že KSČM má právo navrhnout obsazení některých funkcí, aby mohla po dobu působení mandátu vlády plnit svou kontrolní roli. Zejména ve vnějších a vnitřních kontrolních orgánech centrálních orgánů a přímo řízených organizací.“

Opět se ukazuje, že tyto „neprogramové“ podmínky podpory ze strany KSČM jsou i nadále živé, protože např. možnost ovlivňovat strategické personální obsazení v rámci státní správy a státních podniků je permanentní minimálně od května 2018, kdy se dostaly na veřejnost poprvé (ČT24, čas 41:39 – 50:56).

Kateřina Valachová

Koalice předložila zákon o střetu zájmů, který reaguje na situaci pana Babiše, ale reaguje také a zpřísňuje laťku pro všechny politiky do budoucna. Udělala to tahle vláda, ODS nic takového nepředložila.
Otázky Václava Moravce, 19. února 2017
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože koaliční vláda sice předložila novelu zákona o střetu zájmů, původní návrh však ustanovení, která by dopadala konkrétně na osobu Andreje Babiše, neobsahoval. Ta tam byla vložena až jednotlivými poslanci.

Je důležité říci, že jakkoliv koaliční vláda předložila novelu zákona o střetu zájmů, samotný zákon byl předložen i schválen za vlády Jiřího Paroubka. Ještě před ním platil podobný zákon od roku 1992.

Co se týká zmíněné reakce na situaci Andreje Babiše, původní návrh, jak již bylo zmíněno, neobsahoval ustanovení o vlastnictví médií ani zákaz veřejného funkcionáře ucházet se o veřejné zakázky, dotace či investiční pobídky.

Tyto zmíněné body byly do novely přidány s poslaneckými pozměňovacími návrhy. Konkrétně byla mimo jiné zahrnuta část pozměňovacího návrhu Jana Chvojky (.pdf) z ČSSD, která zakazuje zmíněné vlastnictví médií (toto však platí až pro nově jmenované členy vlády), a pozměňovací návrh Martina Plíška (.pdf) z TOP 09 hovořící o dotacích a investičních pobídkách. O průběhu schvalování přehledně informuje ČT24.

Zpřísněním laťky do budoucna je pak kromě výše zmíněných ustanovení myšleno také zpřísnění podávání oznámení o majetku, které opravdu obsahuje již vládní návrh zákona.

Část výroku, ve které Kateřina Valachová hovoří o nečinnosti ODS v této agendě, je pravdivá. Žádnou z významnějších novel zákona o střetu zájmů (jak z roku 2006, tak z roku 1992) neměla na svědomí vláda ODS. Na druhou stranu je korektní dodat, že ODS ve svých vládách neměla ministra s takovým střetem zájmů, kterým oplývá koaliční parter Valachové, Andrej Babiš. Dodejme pak, že pro zmíněné návrhy hlasovala rovněž ODS (přehlasování veta).

Kateřina Valachová

Moravec: Vy byste tedy paní ministryně neměla problém sedět ve vládě s KSČM, když to říká Váš předseda? Valachová: To pan předseda neřekl, já jsem ho dobře poslouchala. (...) Řekl, že bohumínské usnesení není na pořadu dne (...) Nic víc nebylo řečeno.
Otázky Václava Moravce, 19. února 2017
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Valachová sice korektně popisuje krátký výsek z rozhovoru s premiérem puštěný v OVM, celá diskuze kolem možné spolupráce ČSSD a KSČM, která začala po rozhovoru předsedy sociálních demokratů v HN, byla Sobotkou popsána jinak.

Ministryně Valachová svým výrokem reagovala na slova premiéra Sobotky, která byla součástí reportáže ČT ve zpravodajské relaci Události z pátku 17.2. 2017. Právě tento krátký úsek, který se objevil pátečních Událostech, byl opětovně puštěn v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19.2. 2017 (čas. 19:00). V této nahrávce premiér uvedl: „... nemyslím si, že je potřeba, abychom se vraceli k Bohumínskému usnesení, bylo přijato v nějakém historickém kontextu...

Téma možné vládní spolupráce ČSSD a KSČM po letošních parlamentních volbách bylo otevřeno v pátek 17. února 2017 v rozhovoru premiéra Sobotky pro Hospodářské noviny, kde reagoval na dotaz týkající se požadavku části členstva ČSSD na zrušení tzv. bohumínského usnesení (pozn.: jedná se o 14. usnesení přijaté na 27. Sjezdu strany roku 1995 v Bohumíně), které od roku 1995 zakazuje ČSSD přímou spolupráci s KSČM na vládní úrovni.

Ve zmíněném rozhovoru pro Hospodářské noviny Sobotka uvedl:

Bohumínské usnesení je tedy vyhaslé, přežité?

V zásadě ano. Která jiná politická strana se vrací k usnesením starým 25 let? Která se k tomu vrací a neustále o tom diskutuje? Měli jsme jedno či dvě volební období řadu koalic s KSČM v krajích, spolupráce funguje na komunální úrovni. Politické spektrum se navíc proměňuje jiným způsobem. Nemyslím si, že je tu prostředí, aby po volbách vznikla čistě levicová vláda, ale může tu vzniknout proevropská vláda, která bude respektovat sociální smír.

Koalice s komunisty ve vládě tedy není problém?

Není to problém, to ostatně řekl i Andrej Babiš v souboji o levicové voliče. Právě o ně teď bojujeme s ANO nejvíc. Levicový a levostředoví voliči jsou rybník, kde Andrej Babiš loví. U Babiše je přitom velmi reálné, že nakonec udělá koalici třeba s ODS, nikoli s komunisty.

Ve skutečnosti tak bylo řečeno i něco jiného, Sobotka uvedl, že koalice s KSČM není problém, že na úrovni krajů i komunální sféře spolupráce již funguje.

Možné spolupráci ČSSD a KSČM jsme se věnovali v jednom z předchozích výroků dne.

Kateřina Valachová

(reakce na Fialu) My žádné plošné zvyšování platů neděláme. Poslední dvě zvýšení rozlišovaly mezi tarify a osobními příplatky, 2 % šly do osobních příplatků. (...) Jediným mistrem v plošném zvyšování byla předchozí vláda nebo předchozí vlády, protože ty plošně snižovaly. A ty osobní příplatky, bych chtěla říct, jsme vynulovali. Já když jsem vstoupila do funkce, tak i ministerstvo financí odpadlo z toho, že osobní příplatky učitelů a učitelek jsou v podstatě na nule oproti ostatním profesím. To my uvolňujeme.
Otázky Václava Moravce, 19. února 2017
Zavádějící

První část výroku ministryně Valachové hodnotíme jako zavádějící, protože k plošnému zvýšení tarifů platů pedagogických pracovníků na úrovni 6 % došlo, zvýšení 2 % ze slibovaných 8 % mělo být vyplácené ve formě odměn z rozpočtu škol, teda dorovnané řediteli. Druhá část výroku je také zavádějící, protože návrh na plošné snížení platů učitelů se vyskytl jen v úřednické vládě Jana Fischera.

Záměr ministryně Valachové o zvýšení platů učitelů o 8 % byl představený 19. července minulého roku a vláda ho schválila na svém jednaní v srpnu minulého roku. Ministryně si v něm za cíl kladla zvýšení platu učitelům už po 2 letech praxe a ne až po šesti, jako tomu bývalo doposud. Tento záměr byl taktéž schválený a platy učitelů i s dvouletou praxí byly skutečně tarifně navýšené, avšak o 6 % ze zmíněných 8 %.

Zvýšení 2 % mělo být vyplácené od listopadu minulého roku ve formě odměn, tedy jako nadtarifní zvýšení platu, které mají dorovnat ředitelé škol ze svých rozpočtů.

Co se týká předcházejících vlád, jak v úvodu zmiňujeme, o snižování platů státních zaměstnanců se hovořilo za úřednické Fischerovy vlády a proti tomuto záměru Ministerstvo školství bojovalo. Větší, avšak klamná debata se vedla za následující vlády Petra Nečase, kdy došlo k nesprávnému výkladu vládních škrtů, které se negativně platů pedagogů netýkaly, avšak učitelé proti nim protestovali. Ve skutečnosti však, na rozdíl od ostatních státních zaměstnanců, platy učitelům stouply. Pokyn tehdejšího ministra školství, Josefa Dobeše, který ubezpečoval ředitele škol o tom, že po novém rozdělení platů na dvě tarifní třídy nedojde ke snížení žádného z platů pedagogických pracovníků, obsahoval též doporučení, aby ani oni nesnižovali osobní příplatky, které doposud učitelům vypláceli, pokud nedošlo ke snížení kvality či množství práce, kterou učitelé vykonávali. O navýšení platů od 1. ledna 2011, tedy od zavedení dvou tarifních tříd ministrem Dobešem, informuje Informační datová svodka „Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1.–4. čtvrtletí 2011“ (.pdf, str. 1). Platy pedagogických pracovníků rostly přiměřeně o 2,9 %, ke škrtům došlo u pracovníků nepedagogických.