Kateřina Valachová
SOCDEM

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Pravda
Zástupci školských asociací včetně asociací ředitelů odmítli návrh na zavedení tzv. úřední maturity, nicméně uznali, že vliv pandemie covidu-19 na vzdělávání je velký. Navrhli proto letošní maturitní zkoušky konat s určitými úpravami.

Na začátek pro kontext uveďme, že místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová mluví o vlivu pandemie covidu-19 na vzdělávání v souvislosti s úpravami maturit, které je třeba podle ní důkladně připravit a co nejdříve se změnami obeznámit studenty. Dále také v rozhovoru uvedla, že není nutné v rámci maturitních zkoušek rušit didaktické testy.

Skupina představitelů školských asociací, včetně Asociace ředitelů gymnázií, Asociace ředitelů hotelových škol či Unie školských asociací CZESHA, napsala 6. března 2021 otevřený dopis (.pdf) předsedovi vlády Andreji Babišovi, ve kterém odmítají zavedení tzv. úřední maturity. Připomeňme, že tento návrh Andreje Babiše počítá s tím, že by výsledné známky na maturitním vysvědčení byly určeny podle průměru za všechny roky studia na střední škole. Studenti by tak nemuseli skládat klasickou maturitní zkoušku.

Zástupci školských asociací v otevřeném dopise uznávají (.pdf), že současná situace měla vliv na kvalitu vzdělávání. „Jsme si vědomi, že situace letošních závěrečných ročníků je složitá, proto jim na našich školách poskytujeme maximální podporu,“ uvádějí například.

Dále také doplňují, že stávající situace podle nich neznamená, že by se mělo od maturity upustit. „Vámi navrženou cestu nepovažujeme za správnou. Velmi se nás, ředitelů škol, dotýká vyjádření žáků, kteří v letošním školním roce usilují o nahrazení maturitní zkoušky administrativním zápočtem, že na školách neprobíhá výuka a že se nemohli k maturitní zkoušce připravit. Tato prohlášení vyvolávají ve veřejnosti domněnku, že učitelé řádně nepracují a neplní své povinnosti, proti čemuž se důrazně ohrazujeme. (…) Jsme přesvědčeni, že jedinou správnou cestou je maturitní a závěrečné zkoušky v letošním roce konat s určitými úpravami.“ 

Také Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou, již dříve v rozhovoru pro ČT24 uvedla, že pandemie covidu-19 nejvíce zasáhla odborné školy, kde již rok neprobíhá praktická výuka. Problém vidí i v procvičení a upevnění probrané látky, na což při distanční výuce podle ní není dostatečný prostor. Za další problém považuje například i skutečnost, že se neorganizují různé školní a mimoškolní činnosti, které studenty baví a rozvíjejí.

Kateřina Valachová

Začínají 1. dubna (praktické maturitní zkoušky, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 8. března 2021
Školství, věda, kultura
Pravda
Podle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy začínají praktické maturitní zkoušky 1. dubna. Dva dny po zaznění výroku pak ministr školství Plaga oznámil, že praktické zkoušky se budou konat až od 19. dubna.

Termín konání praktických maturitních zkoušek je upraven vyhláškou o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Konkrétně § 2 odst. 4 této vyhlášky uvádí, že „zkoušky konané a formou praktické zkoušky (…) se konají nejdříve 1. dubna“.

Podobu letošních maturitních zkoušek Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo 28. ledna 2021. Na základě opatření MŠMT (.pdf) lze praktickou zkoušku v jarním zkušebním období konat do 27. srpna 2021 (str. 3).

K tomuto prodloužení přistoupilo MŠMT v souvislosti s aktuální pandemickou situací a přetrvávající distanční výukou. V odůvodnění stojí, že „uvedené prodloužení umožní žákům lepší přípravu na konání maturitní zkoušky a realizaci praktické výuky, která se z časových důvodů nemohla v době distanční výuky uskutečnit“ (.pdf, str. 6).

V podzimním zkušebním období se pak praktické maturitní zkoušky mohou konat do 30. září 2021 (.pdf, str. 4).

Doplňme, že začátek praktických maturitních zkoušek opatření MŠMT z ledna nespecifikuje. Opatření jen uvádí, že „konkrétní termíny konání jednotlivých zkoušek stanoví ředitel školy“ (.pdf, str. 3). Platí tedy obecné pravidlo konání těchto zkoušek nejdříve 1. dubna, konkrétní termín je ale na řediteli školy.

Dodejme také, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané 10. března oznámil, že praktické maturitní zkoušky se budou moci konat od 19. dubna 2021. Tato informace se však do veřejného prostoru dostala až dva dny po výroku Kateřiny Valachové, a nemá tedy na hodnocení vliv.

Kateřina Valachová

Zavádějící
MŠMT i školské asociace jsou proti rušení didaktických testů. Česká středoškolská unie zastupující středoškoláky k didaktickým testům žádné stanovisko nezaujala, shodla se ale s premiérem Babišem na potřebě zrušení povinnosti konání maturit, tedy i včetně didaktických testů.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších dvou nebo tří dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga ještě koncem ledna rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová považuje rozhodnutí ministra Plagy za „rozumný kompromis“ a domnívá se, že i s distanční výukou bude možné didaktické testy zvládnout. „Musíme si uvědomit, že oproti minulému roku je účast na distanční výuce povinná, takže studenti by požadované znalosti měli mít,“ podotkla. Připomněla, že letos nebudou hodnoceny známkou, nýbrž pouze uspěl/neuspěl.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo 8. března oznámení, že se spolu se zástupci Asociace ředitelů gymnázií, Unie školských asociací – CZESHA a ostatních asociací shodlo na tom, že didaktické testy ověřují nezbytné minimum znalostí a dovedností, kterých musí dosáhnout každý absolvent maturitního oboru v základních předmětech, tedy českém jazyce, matematice či cizím jazyce. „Tento účel maturitní zkoušky je nezbytné zachovat i v současné velmi obtížné době.“

„O způsobu ukončování středoškolského studia podle našeho názoru má rozhodovat ministerstvo školství a odborníci,“ uvádí v prohlášení Asociace ředitelů gymnázií ČR.

Nicméně co se týče studentských organizací, ještě 4. března se Česká středoškolská unie (ČSU), která zastupuje 27 tisíc středoškoláků v ČR, shodla s premiérem Babišem, že by bylo správné letos zavést úřední maturitu. Studenti by tak nemuseli (ale mohli) skládat klasickou maturitní zkoušku, ale na maturitním vysvědčení by mohli mít známky podle průměru za celé své studium střední školy. Kvalita distanční výuky je podle žáků často horší než prezenční vzdělávání, takže dosavadní úpravy v maturitách považují za nedostatečné, uvedl předseda ČSU Viktor René Schilke. Své stanovisko vyjádřila ČSU po rokování s premiérem Babišem i na Twitteru.

Pro úplnost dodejme, že ministr školství Robert Plaga na tiskové konferenci konané ve dne 10. března oznámil podobu letošních maturitních zkoušek. Didaktické testy nebudou muset dělat studenti, kteří kvůli covidu-19 pracují v nemocnicích či domovech seniorů. Pro ostatní studenty pak státní maturitní testy zůstanou povinné. Termín didaktických testů se změnil z období 3. až 7. května na 24. až 26. května 2021.

Abychom to shrnuli, MŠMT i školské asociace jsou proti rušení didaktických testů. Česká středoškolská unie k didaktickým testům žádné stanovisko nezaujala, nicméně se shoduje s premiérem Babišem, že by bylo správné letos zavést úřední maturitu, a zrušit tedy i didaktické testy. Výrok Kateřiny Valachové hodnotíme jako zavádějící, protože je pravdou, že studentské organizace výslovně nezpochybňují konání didaktických testů, nicméně požadují zrušení povinnosti konání maturit, tedy i včetně didaktických testů.

Pravda

Městský soud v Praze v lednu 2015 zamítl žalobu správce konkurzní podstaty Josefa Monsporta na vyklizení bytů v Horoměřicích, které si klienti H-Systemu dostavěli z vlastních prostředků. Ke stejnému závěru dospěl po odvolání konkurzního správce proti rozsudku městského soudu i Vrchní soud v Praze, když v červnu 2015 rozhodl o zamítnutí odvolání konkurzního správce. Rozprodej majetku klientů H-Systemu by podle soudu byl v rozporu s dobrými mravy.

Pravda

Server Seznam Zprávy jako první informoval o podezření bývalého ministra Petra Krčála z plagiátorství v pondělí 16. července, načež Petr Krčál pouhý den poté připustil možnost svého pochybení a zároveň oznámil rezignaci na svůj ministerský post.

Ta byla o další dva dny později doplněna o rezignaci na jeho post předsedy krajské organizace ČSSD na Vysočině.

První informace o podezřeníTaťány Malé z plagiátorství přišly od portálu iROZHLAS 28 .června. Taťána Malá to odmítla a toto podezření, následně rozšířené i o její druhou diplomovou práci, odmítla i při rezignacina post ministryně. Svůj odchod oznámila 9. července, tedy jedenáct dní po zveřejnění informací o jejím obvinění. Při jisté míře tolerance lze konstatovat, že rezignovala také poměrně záhy.

Nepravda

Exministr práce a sociálních věcí Petr Krčál odstoupil ze své funkce kvůli podezření z plagiátorství ve své bakalářské a následně i diplomové práci.

Kontrola bakalářské práce exministra Petra Krčála na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně prostřednictvím protiplagiátorského systému Theses ukázala, že se obsahově shoduje v 28 procentech, a to nejvíce s prací Marie Doležalové obhájenou o rok dříve. Lze tedy konstatovat, že práce vykazuje silné prvky plagiátu, řekl rektor univerzity Petr Sáha. Expert Jan Mach z Vysoké školy ekonomické nechal práci prozkoumat analytickým počítačovým programem iThenticate, který ukázal shodu mezi oběma bakalářskými pracemi asi 30 procent.

Bakalářská práce ovšem byla odevzdána a obhajována v červnu roku 2007, tedy v době, kdy plagiáty ještě nebyly odhalovány pomocí speciálního softwaru.

Další problém se vyskytl u jeho diplomové práce, kterou vypracoval na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Celých prvních 17 stran diplomové práce je totiž zcela totožných s Krčálovou prací bakalářskou. Jedinou výjimkou je nahrazení věty „ve své bakalářské práci bych se chtěl věnovat“ větou „ve své diplomové práci bych se chtěl věnovat“. Obě práce se věnovaly podobnému tématu a v obou případech byl závěr prací zcela totožný.

Nejedná se tedy o nesprávné citování, neboť míra a rozsah totožných pasáží obou prací přesahuje míru špatné citace, což potvrzuje i rektor UTB ve Zlíně Petr Sáha. „Podle dnešních kritérií by student za tak rozsáhlé opisování byl s největší pravděpodobností v rámci disciplinárního řízení vyloučen ze studia.“ Proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Pravda

Bývalá ministryně školství zde naráží na známou kauzu plzeňských práv z roku 2009. Lidové noviny tehdy přišly se zjištěním, že se lidé ve vedení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni dopustili plagiátorství ve svých dizertačních pracích. Toto zjištění pak vedlo k odhalení dalších nesrovnalostí ve fungování fakulty.

Mezi zjištěné problémy patřila například nestandardně krátká doba studia, kdy magisterský titul někteří studenti získali za dva měsíce. Dalším problémem fakulty byl nejasný průběh odvolání v přijímacím řízení a chybějící diplomové práce absolventů ve fakultní knihovně. Problematické bylo také uznávání dvouletého studia v rámci celoživotního vzdělávání jako plnohodnotného tříletého bakalářského studia.

Kauza se také přímo dotkla několika osob působících ve vrcholné politice, například poslance za ODS Marka Bendy či bývalého premiéra za ČSSD Stanislava Grosse.

Podezření z rychlostudií se po plzeňské kauze objevila také v roce 2009 u soukromé Vysoké školy finanční a správní.

Další kauzou ve spojitosti s vysokým školstvím bylo v roce 2008 například zjištění o plagiátorství bývalého děkana University Tomáše Bati ve Zlíně, Jaroslava Světlíka. Ten se dopustil plagiátorství ve své docentské práci.

U soukromých vysokých škol se pak objevila problematika s neudělením akreditace - jako v případě soukromé Vysoké školy cestovního ruchu a teritoriálních studií.

Další problém v souvislosti se soukromými školami bylo udělování titulů Dr. na Ústavu práva a právní vědy. Tento titul však v České republice není uznáván jako oficiální akademický titul.

Jako poslední zmiňme poněkud kuriózní kauzu na Vysoké škole ekonomické z roku 2009. Bývalý asistent školy Jan Vorlíček vydíral studentky žádostí o protislužbu za připuštění k řádnému opravnému termínu zkoušky. Mezi Vorlíčkovy požadavky mělo patřit například upečení buchty, úklid nebo zahrání šachové či pokerové partie.

Pravda

Vládní novela zákona o vysokých školách vešla v platnost 1. září 2016. V novele se dočteme, že neadekvátním způsobem nabytý titul odebrat lze. K vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky se vyjadřuje nově přidaný paragraf 47c, konkrétně ve věci diplomové práce jeho odstavec druhý, písmeno b:

(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde,

(…)

b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům. (…)

Podobné řízení zahajuje rektor univerzity, a to do tří let ode dne obhajoby disertační práce, jak stanovuje odstavec čtvrtý, písmeno b.

Pravda

Návrh bývalé ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na vyslání vyššího počtu vojáků do zahraničních misí v Iráku, Afghánistánu, Mali aj. byl schválen vládou, rozeslán poslancům a projednání návrhu bylo zařazeno do pořadníku 13. schůze. O návrhu bylo hlasováno 1. června a pro návrh v nezměněné podobě hlasovaly kromě poslanců KSČM a SPD všechny poslanecké kluby, tedy i ČSSD.

Při projednávání návrhu usnesení Poslanecké sněmovny o zahraničních misích obhajoval účast českých vojáků na misích poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek: „Já tady dnes doporučuji, abychom přijali samozřejmě ten návrh tak, jak byl přijat, ale přál bych si, aby to bylo s tou politickou vážností, kterou si ten materiál zaslouží, a jsem přesvědčen, že nepředstavuje ale nic takového, aby se jako celek zpochybňoval.”

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící. KSČM opravdu není přímo členem vládní koalice a žádný její člen není členem nové vlády. Nelze ale zjednodušovat vliv KSČM na současnou vládu a nazývat její podporu čistě programovou vzhledem k neustále se opakujícímu bodu, kdy komunisté chtějí mít možnost ovlivňovat a případně dosazovat své lidí do kontrolních orgánů centrálních institucí a podniků.

Ohledně postoje KSČM k podpoře nové vlády ANO a ČSSD se ve veřejném prostoru objevily dvě zprávy. KSČM na svých stránkách dne 15. června 2018 sdělila svých sedm základních bodů pro podporu této vlády, které se týkají programového prohlášení vlády a mají do něj být zapracovány. Tyto body jsou:

  • trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

Pokud jde o podmínky mimo programové prohlášení vlády, zde média (Seznam.cz) a jednotlivé regionální stranické organizace KSČM odkazují na jistý desetibodový seznam podmínek, kdy je nejvíce citovaný bod týkající se možnosti KSČM ovlivňovat a snad i navrhovat své kandidáty na pozice v centrálních orgánech státních institucí a podniků v rámci „kontroly“ plnění programových dohod s ANO:

„Strany dohody souhlasí s tím, že KSČM má právo navrhnout obsazení některých funkcí, aby mohla po dobu působení mandátu vlády plnit svou kontrolní roli. Zejména ve vnějších a vnitřních kontrolních orgánech centrálních orgánů a přímo řízených organizací.“

Opět se ukazuje, že tyto „neprogramové“ podmínky podpory ze strany KSČM jsou i nadále živé, protože např. možnost ovlivňovat strategické personální obsazení v rámci státní správy a státních podniků je permanentní minimálně od května 2018, kdy se dostaly na veřejnost poprvé (ČT24, čas 41:39 – 50:56).