Kateřina Valachová

Tvrzení Valachové nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Z logiky věci by mělo jít o skutečnosti, které nejsou veřejně příliš diskutované.

Valachová na tiskové konferenci (čas 0:45) 9. května oznámila, že v minulých měsících byl prováděn screening emailové komunikace a dále řešeno podezření na střet zájmů. Zda a jak konkrétně to probíhalo, není jasné.

Předně je třeba zdůraznit, že na přípravě návrhu rozpočtu spolupracuje ministr financí a správce rozpočtové kapitoly - v tomto případě MŠMT. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli (květen 2017) teprve probíhá sestavování rozpočtů, je nemožné s určitostí tvrdit, jakým způsobem výsledný rozpočet dopadne a rozpočet je v této chvíli ještě upravován.

MŠMT prozatím vydalo tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že po dohodě s vládou při přípravě rozpočtu se zohlední narůstající výdaje na školství. „MŠMT chce proto zvýšit podíl výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládež a tělovýchovy na HDP o více než 1 procentní bod do roku 2020, tj. o 60 mld. Kč. Investovat je přitom třeba do všech stupňů vzdělání a na konkrétní systémová opatření.“ Poslanecká sněmovna se v usnesení v bodě III. shodla na podpoře tohoto postupného navyšování a vyzvala vládu, ať tuto skutečnost zohlední (.pdf, bod III.).

Školský zákon č. 561/2004 v bodě 5, § 160, stanovuje, že prostředky ze státního rozpočtu se mimo jiné odvozují od skutečného počtu dětí ve škole. Při sestavení rozpočtu je tedy třeba tuto skutečnost zohlednit. Podle dat ČSÚ stoupá počet žáků v ZŠ, ve školním roce 2015/2016 bylo žáků 880 251, kdežto v roce 2014/2015 jich bylo pouze 854 137 a stoupající pokračuje již od roku 2010.

Návrh rozpočtu na rok 2018, který je nezřídka veřejně komentován, je teprve svého druhu výkopem ze strany Ministerstva financí. Běží legislativní proces, kdy je návrh poslán do připomínkového řízení a dále bude otázkou celé vlády, jak jej upraví. Aktuální návrh Ministerstva financí navíc není v celé své šířce veřejně dostupný, je tedy nemožné konkrétně sledovat, jak se zde pracuje s jednotlivými prostředky v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT.

Ministryně školství Kateřina Valachová reaguje na kauzu ohledně šéfa FAČR Miroslava Pelty, který měl zpronevěřit dotační příspěvky. Ty však ministerstvo nemůže zastavit, dokud soud neprokáže vinu svazu. V současnosti se připravuje přísnější dotační program. Výrok ministryně Valachové proto hodnotíme jako pravdivý.

Na tiskové konferenci z 25. května 2017 Valachová uvedla, že příspěvky budou všem žadatelům (vč. FAČR) vypláceny dále, dokud nebude k 31. květnu zveřejněna nová výzva upravující podmínky kontroly a zvyšující transparentnost dotací.

Ministryně původně pozastavil a vyplácení dotací, které se mělo znovu rozběhnout po vydání nového investičního programu a prověření všech žadatelů. Po schůzce s Národní radou pro sport Valachová oznámila, že do června může FAČR dotace dočerpat, jelikož z právního hlediska s ní musí být jednáno v souladu s presumpcí neviny.

Na FAČR se vztahuje dotační Program V (.docx), jenž vstoupil v platnost v lednu 2015. Článek III blíže upravuje kritéria, která je třeba splnit pro možnost žádat o dotace. Současně však zk. 218/2000 Sb. v §15 (3) uvádí, že: „(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci poskytnuta.“ Jelikož tedy podmínky pro žádost o dotaci FAČR splnila, obdržené dotace z právního hlediska skutečně nelze pozastavit, potažmo vrátit.

Zásah na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy proběhl 3. května. V souvislosti s možnými podvody a manipulacemi při udělování dotací do sportu byla vzata do vazby náměstkyně Kateřiny Valachové Simona Kratochvílová.

Že jsou jednotlivé programy pozastaveny a prověřují se, oznámila ministryně Valachová až 9. května, tedy 6 dnů od samotného zásahu. Nicméně na tiskové konferenci neuvádí, ke kterému dnu toto rozhodnutí padlo. Z veřejně dostupných zdrojů nelze jiné prohlášení než zmíněné vystoupení ministryně v této věci dohledat. Samotné rozhodnutí o zrušení výzev rovněž není dostupné.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný - nevíme totiž, kdy přesně Valachová rozhodla o pozastavení dotačních programů.

Sportovní spolky jsou spolky podle § 214 občanského zákoníku. Dále mohou pro uplatňování svých zájmů mohou vytvořit svaz, který má také charakter spolku.

Spolky mají své statutární orgány, jež jsou volené. Volba vedení Fotbalové asociace ČR proběhne na valné hromadě v Praze dne 2. června 2017, přičemž se bude volit i nový předseda asociace (tím současným je Miroslav Pelta).

Současný systém financování škol v regionech je založen na republikových a krajských normativech. Upravuje jej školský zákon (§ 161).

Podle republikového normativu ministerstvo školství rozhodne o objemu transferu prostředků do jednotlivých krajů. Jedná se o výdaj na jednoho žáka. Kraje potom podle stejného principu rozhodnou o transferu prostředků mezi školy (podle počtu žáků). Kraje s vyšším počtem malých škol jsou znevýhodněny oproti krajům, které mají více velkých škol, protože menší školy jsou jednotkově nákladnější.

Školský portál Pardubického kraje uvádí srovnání dvou modelových základních škol, na nichž lze demonstrovat rozdíly mezi kraji. Ne sice konkrétně mezi Zlínským krajem a Prahou, ale zřetelný rozdíl je vidět např. mezi Olomouckým krajem a Prahou. Současný systém také zvýhodňuje školy s větší naplněností tříd. „Vezmeme-li jako konkrétní příklad dvě základní školy, které by měly v podstatě stejné prostorové uspořádání (stejný objekt, stejný druh vytápění, stejný počet tříd (např. 9), kabinetů a dalších místností, stejná schodiště i chodby, ale lišily by se pouze tím, že ve třídách první z nich by se učilo v průměru 18 žáků/třídu a v druhé z nich 23 žáků na třídu, pak v současném systému financování první základní škola obdrží v roce 2015 na mzdy svých provozních zaměstnanců v průměru pouze cca 547 tis. Kč/rok, zatímco druhá škola na tento účel obdrží cca 658 tis. Kč/rok, tj. o cca 20 % více než škola první.“ Počet žáků má vliv i na odměňování učitelů a zaměstnanců. Ministerstvo školství chystá reformu, která by měla upravit systém financování.

První část výroku ministryně Valachové hodnotíme jako zavádějící, protože k plošnému zvýšení tarifů platů pedagogických pracovníků na úrovni 6 % došlo, zvýšení 2 % ze slibovaných 8 % mělo být vyplácené ve formě odměn z rozpočtu škol, teda dorovnané řediteli. Druhá část výroku je také zavádějící, protože návrh na plošné snížení platů učitelů se vyskytl jen v úřednické vládě Jana Fischera.

Záměr ministryně Valachové o zvýšení platů učitelů o 8 % byl představený 19. července minulého roku a vláda ho schválila na svém jednaní v srpnu minulého roku. Ministryně si v něm za cíl kladla zvýšení platu učitelům už po 2 letech praxe a ne až po šesti, jako tomu bývalo doposud. Tento záměr byl taktéž schválený a platy učitelů i s dvouletou praxí byly skutečně tarifně navýšené, avšak o 6 % ze zmíněných 8 %.

Zvýšení 2 % mělo být vyplácené od listopadu minulého roku ve formě odměn, tedy jako nadtarifní zvýšení platu, které mají dorovnat ředitelé škol ze svých rozpočtů.

Co se týká předcházejících vlád, jak v úvodu zmiňujeme, o snižování platů státních zaměstnanců se hovořilo za úřednické Fischerovy vlády a proti tomuto záměru Ministerstvo školství bojovalo. Větší, avšak klamná debata se vedla za následující vlády Petra Nečase, kdy došlo k nesprávnému výkladu vládních škrtů, které se negativně platů pedagogů netýkaly, avšak učitelé proti nim protestovali. Ve skutečnosti však, na rozdíl od ostatních státních zaměstnanců, platy učitelům stouply. Pokyn tehdejšího ministra školství, Josefa Dobeše, který ubezpečoval ředitele škol o tom, že po novém rozdělení platů na dvě tarifní třídy nedojde ke snížení žádného z platů pedagogických pracovníků, obsahoval též doporučení, aby ani oni nesnižovali osobní příplatky, které doposud učitelům vypláceli, pokud nedošlo ke snížení kvality či množství práce, kterou učitelé vykonávali. O navýšení platů od 1. ledna 2011, tedy od zavedení dvou tarifních tříd ministrem Dobešem, informuje Informační datová svodka „Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1.–4. čtvrtletí 2011“ (.pdf, str. 1). Platy pedagogických pracovníků rostly přiměřeně o 2,9 %, ke škrtům došlo u pracovníků nepedagogických.

Platy vysokoškolských pracovníků ve veřejném sektoru se řídí zákonem, respektive nařízením č. 564/2006 Sb. To rozlišuje platové třídy, které se dělí dle dosaženého vzdělání, a platové stupně, jež se odvíjí od získané praxe v zaměstnání.

Podle katalogu MPSV (.pdf, str. 241) patří učitelé do platové třídy 8–14, akademický pracovník pak do 12.–15. třídy. Současně platí pro pedagogické pracovníky následující platové rozpětí (.pdf).Učitel v mateřské škole má nástupní plat 17 260 korun (třída 8), učitel střední odborné školy kolem 21 750 korun a učitel gymnázia či vyšší odborné školy asi 22 140 korun. Pedagog na vysoké škole by pak měl začínat na 23 170 korunách.

Ve srovnání s jinými veřejnými profesemi jsou na tom ale pedagogičtí pracovníci v nástupních platech o něco lépe, jak ukazuje následující graf.

Zdroj: tabulky MPSV

Nicméně v dlouhodobém horizontu se jejich platy ve srovnání s ostatními profesemi veřejného sektoru zvyšují minimálně. Za dvanáct let práce v oboru si učitelé polepší jen o zhruba 500–2000 korun. Z tohoto hlediska se skutečně jedná o nejnižší růst.

Český statistický úřad navíc nabízí porovnání průměrných mezd v jednotlivých oborech. Na následující tabulce hrubých mezd za měsíc vidíme, že lidé pracující ve vzdělávání mají dlouhodobě nižší příjmy (uváděné v Kč):

Zdroj: ČSÚ (Tab. 2 Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví)

Vidíme, že v roce 2016 měli lidé pracující ve vzdělávání o více než 2000 nižší mzdu než ve zdravotnictví a o 4000 nižší než ve veřejné správě a obraně. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministryně Valachová hovoří o podpoře pedagogických fakult, která podle ní v minulých letech dosahovala sta milionů korun.

Podle Rozpisu rozpočtu VŠ na rok 2017 (.xlsx, tabulka Bilance zdrojů pro rozdělení příspěvku a dotací vysokým školám v roce 2017) se finance na podporu pedagogických fakult sice zvýšily oproti roku 2016 o 210 mil. korun, ale v minulých letech se rovnaly pouze 50 mil. korun a nikoliv stovkám milionů.

Zdroj: Rozpis rozpočtu VŠ na rok 2017

Dalších 650 mil. korun pro pedagogické fakulty má být doplněno z evropských zdrojů.

V ČR je problém s nízkými platy učitelů, kteří proto pracují raději v jiných oborech. Problém je také s platy zaměstnanců pedagogických fakult, kde jsou platy nižší, než na ostatních fakultách. Průměrný plat akademických pracovníků na pedagogických fakultách byl v roce 2015 33 019 korun, přitom na veřejných školách obecně byl průměrný plat 41 871 korun. Platy akademických pracovníků na pedagogických fakultách jsou tedy podprůměrné.

260 milionů přidělených pedagogickým fakultám v roce 2017 by mělo jít na platy pedagogů připravujících budoucí učitele. Pedagogické fakulty podle příslibu ministryně budou moci využít také zmíněných 650 milionů korun z evropských zdrojů. Celkem mají být tedy pedagogické fakulty podpořeny asi 1 miliardou korun. Celá částka však nepochází od ministerstva školství, jak avizuje ministryně.

Vystudovaní pedagogové kvůli nízkým platům na pedagogických fakultách často raději odchází do regionálního školství, například na střední školy, kde za současné situace mají lepší platy.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože koaliční vláda sice předložila novelu zákona o střetu zájmů, původní návrh však ustanovení, která by dopadala konkrétně na osobu Andreje Babiše, neobsahoval. Ta tam byla vložena až jednotlivými poslanci.

Je důležité říci, že jakkoliv koaliční vláda předložila novelu zákona o střetu zájmů, samotný zákon byl předložen i schválen za vlády Jiřího Paroubka. Ještě před ním platil podobný zákon od roku 1992.

Co se týká zmíněné reakce na situaci Andreje Babiše, původní návrh, jak již bylo zmíněno, neobsahoval ustanovení o vlastnictví médií ani zákaz veřejného funkcionáře ucházet se o veřejné zakázky, dotace či investiční pobídky.

Tyto zmíněné body byly do novely přidány s poslaneckými pozměňovacími návrhy. Konkrétně byla mimo jiné zahrnuta část pozměňovacího návrhu Jana Chvojky (.pdf) z ČSSD, která zakazuje zmíněné vlastnictví médií (toto však platí až pro nově jmenované členy vlády), a pozměňovací návrh Martina Plíška (.pdf) z TOP 09 hovořící o dotacích a investičních pobídkách. O průběhu schvalování přehledně informuje ČT24.

Zpřísněním laťky do budoucna je pak kromě výše zmíněných ustanovení myšleno také zpřísnění podávání oznámení o majetku, které opravdu obsahuje již vládní návrh zákona.

Část výroku, ve které Kateřina Valachová hovoří o nečinnosti ODS v této agendě, je pravdivá. Žádnou z významnějších novel zákona o střetu zájmů (jak z roku 2006, tak z roku 1992) neměla na svědomí vláda ODS. Na druhou stranu je korektní dodat, že ODS ve svých vládách neměla ministra s takovým střetem zájmů, kterým oplývá koaliční parter Valachové, Andrej Babiš. Dodejme pak, že pro zmíněné návrhy hlasovala rovněž ODS (přehlasování veta).