Lubomír Zaorálek
SOCDEM

Lubomír Zaorálek

Pravda

Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.

Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.

Pravda

Na základě informací z oficiálních stránek Evropské unie a Evropské parlamentu jsme označili výrok za pravdivý.

Z níže zmíněných zdrojů opravdu vyplývá, že většina bodů tzv. fiskálního paktu (.pdf), tedy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byla již obsažena v dokumentech neoficiálně nazvaných Six-Pack a Two-Pack. První zmíněný byl schválen všemi 27 členskými státy a Evropským parlamentem. Rada kompromis, zprostředkovaný polským předsednictvím a Komisí, fakticky akceptovala na neformálním zasedání ve Vratislavi 16. 9. 2011 a v Coreperu 21. 9. 2011, plénum EP jej stvrdilo 28. 9. 2011.

Na straně 6 tiskového prohlášení Rady EU je uvedeno, že balík Two-Pack byl schválen (.pdf) tímto orgánem 21. února.

Jak je vysvětleno na níže uvedených stránkách Evropského parlamentu, Two-Pack je postaven na Six-Packu, a dále jej rozšiřuje.

Cílem těchto dohod je snaha o reformu Paktu stability a růstu. Jejich účelem má být zejména redukce veřejných rozpočtů a větší finanční odpovědnost členských států.

V prvním zmíněném jsou uvedeny povinnosti, které se objevují také v pozdějším fiskálním paktu. Rozpočtový schodek členských států nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být nižší než 60 % HDP. Dále také stát, který bude porušovat povinnosti vyplývající ze smlouvy, může být finančně sankcionován.

Na serveru wikipedia.cz jsou k nalezení další informace.

V druhém se pak mluví například o dalším posilování finanční disciplíny.

Je také pravdou, že v těchto dvou dokumentech se ještě nepíše o nutnosti implementovat dané závazky do národní legislativy.

Naopak v článku 3 fiskálního paktu je již uvedeno, že " pravidla stanovená v odstavci 1 nabudou ve vnitrostátním právě smluvních stran účinnosti nejpozději do jednoho roka po nabytí platnosti této smlouvy, a to prostřednictvím ustanovení, které jsou závazné, trvalé a v optimálním případě ústavního charakteru, nebo v případě kterých je jinak zaručené jejich úplné dodržování a zachování v rámci vnitrostátních rozpočtových postupů."

Pravda

Všechny tři informace uváděné Lubomírem Zaorálkem v průběhu interpelací k premiéru Nečasovi jsou pravdivé.

Výrok o nasmlouvaných projektech ve výši 569 mld. i tvrzení o již schválených (certifikovaných) výdajích je možno nalézt na webových stránkách týkajících se čerpání strukturálních fondů z EU, konkrétně v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Informace o schválených položkách se nacházejí na straně 14, tabulka na straně 16 poté potvrzuje i informaci o již nasmlouvaných projektech.

Co se týče informace o snaze sociální demokracie vyvolat mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny, lze ji potvrdit s odvoláním na několikerá, nezávisle na sobě vydávaná, média. Z široké škály vybíráme internetový portál časopisu Euro a tiskovou zprávu agentury Mediafax.

Pravda

Výrok hodnotíme na základě zdrojů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřená na základě interních dopisů z ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí, týkajících se pozastavení plateb v rámci Operačních programů ERDF a CF. Oba dokumenty poprvé publikoval deník Insider a jejich autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvo financí se nevyjádřilo.

21. 3. 2012 následně ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo tiskovou zprávu, která tvrdí, že "jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise, které proběhlo 9.3.2012, přineslo pozitivní výsledek. Namísto proklamovaného naplnění hrozby plošného zastavení všech programů, obdržela Česká republika "pouze" zdvižený varovný prst." Zároveň však potvrzuje, že "v průběhu této doby na základě vzájemné gentlemanské dohody nebude ČR žádat o proplacení peněz z EU." Kompetentní orgány tedy nebudou předkládat Evropské komisi žádosti o platbu za operační programy, pokud nebudou učiněny kroky směrující k nápravě v kritizované oblasti, a to do konce června 2012.

Dále se k této tématice vyjádřují informační server EurActiv a web Česká pozice.

Zavádějící

Evropská centrální banka (dále "ECB") v zimě ve dvou vlnách poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro (podrobněji viz. jiný výrok), což dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená 25 bilionů 715 miliard korun.

Některé zdroje (ang.) hovoří o tom, že prostředky, které banky dostaly v první vlně úvěrů od ECB (kolem 489 miliard euro), pravděpodobně znovu uložily u ECB. Podobnou informaci uvádí také ve své předběžné zprávě (.pdf, ang.) z dubna 2012 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropské unie. Zpráva má za cíl zhodnotit efekty obou poskytnutých úvěrů (viz. str. 7-12). Dokument konstatuje, že poskytnuté prostředky nebyly zřejmě v převážné míře vynaloženy na nákup dluhopisů zadlužených zemí, na poskytnutí půjček malým a středním podnikům (na reálnou ekonomiku) nebo využity na obchodování na mezibankovním trhu, ale s největší pravděpodobností byly uloženy u ECB (viz. graf č. 6).

Pod pojmem deriváty (ang.) se rozumí finanční instrumenty, které odvozují (derivují) svou hodnotu od jiných faktorů. Nejčastěji se mluví o opcích a tzv. futures, které zakladají majitelovi právo (ne povinnost) provést v budoucnu operaci.

Dle předložených dokumentů se zdá, že banky dodatečnou likviditu skutečně nepoužili na podporu reální ekonomiky, tak jako to tvrdí Zaorálek. Pravdou však je, že velkou část těchto prostředků uložili zpětně u ECF, což nelze považovat za "deriváty nebo podobné finanční produkty". Výrok je tudíž zavádějící.

Pravda

Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.

Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.

Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.