Marcel Chládek

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se rozcházejí informace od ministryně spravedlnosti a mluvčího opavského soudu.

Mluvčí soudu Tomáš Kamradek říká, že " rozhodnutí padlo na základě znaleckých posudků a lékařských zpráv“.

Naproti tomu ministryně Helena Válková, která od soudu dostala všechny materiály, po zběžném prolistování spisu uvedla, že " soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, které nebylo příliš zevrubné, a bez důkladného dokazování dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky trestního řádu pro přeměnu léčení z ústavního na ambulantní“.

Na základě dat o kupní síle v jednotlivých okresech lze skutečně říct, že oba okresy patří k těm chudším v jednotlivých krajích.

Mapa okresů Ústeckého kraje:

Mapa okresů Středočeského kraje:

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož neexistují žádné veřejné záznamy o tom, že by některý z investorů odmítl v těchto okresech (Louny a Rakovník) investovat své finanční prostředky z důvodu špatné dostupnosti. Tyto okresy mají být navíc s Prahou spojeny rychlostními silnicemi R6 a R7, jež měly být podle serveru na konci roku 2013 dokončeny. Silnice nejsou dodnes hotové (16. září 2014). Chládek však v rozhovoru uvedl, že pro jejich dokončení udělá maximum.

Starostka Žatce Zdeňka Hamousová se skutečně angažovala v “boji” za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v tomto městě. Vystoupila při veřejném slyšení k petici za zachování nemocnice, jež proběhlo v Senátu. Na tomto slyšení vystoupil také Marcel Chládek.

Senát tehdy požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby byla tato oddělení zachována. Web Vrabci v Žatci informoval o tom, že na jednání vystoupili se svou podporou také starostové okolních měst – Podbořan, Loun, Libořic a Vroutku. Na slyšení bylo řečeno následující: " Dále bych chtěl říct, že kromě toho, že zde sedí zástupci největších měst z bývalého okresu Louny, starosta Loun, starosta Podbořan, místostarosta Postoloprt, tak krom toho i z menších obcí a měst přišlo celkem 48 usnesení, která podporují zachování Žatecké nemocnice v současném rozsahu, která podporují zachování gynekologicko-porodnického oddělení i zachování dětského oddělení ".

O účasti " desítek lidí a starostů z regionu " se zmiňuje také Deník.cz. Oddělení byla nakonec zachována.

Z dostupných informací není možné ověřit, zda kandidát na křeslo senátora Marcel Chládek skutečně 15. října jednal se zástupci ŘSD. Vedoucí tiskového oddělení ŘSD Jan Rýdl informaci nepotvrdil. Uvedl však, že Chládek je s představiteli ŘSD v kontaktu. Kromě problematické situace ohledně rychlostní silnice R7, jíž je v současné době postavena pouze třetina z plánovaných 83 kilometrů, jednají mimo jiné i o propojení D8 a R7.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ministr nemá obecnou povinnost být v Parlamentu při projednávání zákonů, je to však jeho právo. Marcel Chládek – jak ukazuje docházka při hlasování i interpelacích – ho skutečně využívá.

Marcel Chládek je senátorem od roku 2008 a 29. ledna 2014 se stal i ministrem školství. Souběh funkcí mu tedy ve chvíli vyslovení výroku trval opravdu devět a půl měsíce.

§ 34 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci […], skutečně stanoví, že "při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší,“ přičemž zákon upravuje platy:
„a) poslance a senátora Parlamentu […],
b) člena vlády,
c) prezidenta republiky,
d) soudce Ústavního soudu,
e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, […]
g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu […],
h) poslance Evropského parlamentu".

Ustanovení se tudíž vztahuje i na současný výkon funkce ministra a senátora.

Členové vlády mají právo – nikoliv přímo povinnost – se schůzí Parlamentu účastnit. Povinnost dostavit se by vznikla na základě usnesení Poslanecké sněmovny (Ústava ČR, čl. 38; § 55 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).

Marcel Chládek byl k 26. květnu pátým nejvzornějším senátorem co do účasti na hlasování. Ve Sněmovně se jako ministr účastnil většiny interpelací na svou osobu (losování z 6. a 13. února, 20. března, 15. května, 12. a 19. června). Interpelace z 18. a 25. září mu však musely být odevzdány písemně.

Nenalezli jsme debaty o tom, zda by poslanci, kteří jsou zároveň ministry, neměli nepobírat jeden plat. Pouze skupina okolo Michala Haška navrhovala klouzavý mandát, který by svým zákazem souběhu těchto funkcí ovlivňoval i plat funkcionáře.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na realizaci státní maturity (.pdf) na Slovensku byla v roce 2012 vyhrazena částka 382 682 €, což je přibližně 9,57 milionu. Kč. Podle nálezu NKÚ stála státní maturita v ČR roku 2011 cca. 300 mil. Kč .

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu z programu jednán í(.doc) Senátu Čr. V tomto programu jednání je na druhé straně uvedeno, že ve středu 1.srpna 2012 vznikla na půdě Senátu pracovní skupina Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva v níž má své zástupce také česká pobočka Rakouské hospodářské komory. Tato pracovní skupina se primárně zabývá problematikou učňovského školství, jehož prestiž v rámci celé České republiky klesá, a tím pádem klesá i dostatek kvalifikovaných pracovníků. Zástupkyně Rakouské hospodářské komory Martina Honsová se v tomto ohledu vyjádřila následovně: „Oslovovali jsme různé subjekty s tím, že by bylo zapotřebí něco s učňovským školstvím v ČR udělat, reformovat, ale naše snahy zůstaly a nedostává se jim kvalifikované síly. My můžeme nabídnout zkušenosti a cenné „know how“, ale i stáže a výměny pracovníků. Pokud se situace nezmění, budou muset rakouské firmy svoje investorské aktivity přesouvat jinam.“ Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě údajů z dokumentu OECD lze tento výrok označit jako pravdivý. Údaje z roku 2009 říkají, že ČR vynakládá na školství jen bezmála 5% HDP ročně, což nás (spolu s Maďarskem) staví na předposlední místo v rámci OECD, před poslední Slovensko.

Marcel Chládek je stínovým ministrem školství za ČSSD teprve od zatím poslední personální obměny v květnu 2011, ale na svém blogukritizoval státní maturity i počínání exministra Dobeše již dříve.

I jako senátor vystupoval proti státním maturitám již před jejich spuštěním a navrhoval zrušení celého projektu.

Zmínku o zrušení státních maturit najdeme i v Oranžové knize školství, která shrnovala předvolební priority ČSSD, za kterou ale stál předchozí stínový ministr Jiří Havel.