Margita Balaštíková

Nemůžeme ověřit, zda byl kraj informován o tom, že by ve Vrběticích byl muniční sklad, který měl povinnost zanést do krizového plánu. Není totiž jasné, jaký statut subjekt v té době nesl. Lze tedy připustit možnost, že se kraj domníval, že jsou sklady v gesci ministerstva, zatímco subjekt se rovněž domníval, že povinnost podávat informace kraji nemá, a z toho důvodu zůstal kraj bez informací a nepočítal se skladem v krizovém plánu. Toto je kvůli nejasné interpretaci zákona možné.

Důležité, ale nejasné, je, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií. To znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Jak již bylo řečeno, skutečnost, zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit. Pokud by vojenským objektem byl, v krizovém plánu by zanesen být nemusel. Neměl by totiž povinnost informovat kraj o muničním skladu tak, aby s ním počítal v krizovém plánu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Margita Balaštíková vykládá proces prosazení krajských investičních pobídek jako jakýsi boj. Šlo o řadové rozhodnutí kraje vypsat pobídku k udělení dotací z financí kraje. Podobnou výzvu může uskutečnit kterýkoli kraj a není k tomu třeba uskutečňovat žádné boje.

Podmínky získání investičních pobídek upravuje zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Hlavním organizátorem a koordinátorem státních pobídek je Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Tyto státní pobídky jsou omezeny na 3 oblasti zájmu:

• zpracovatelský průmysl
• technologická centra
• centra strategických služeb

Samotná možnost získat státní pobídku je dále limitovaná velikostí soukromé investice. Minimálně však investice (.pdf, s. 3) musí dosahovat 50 milionů korun pro nemovitosti a 25 milionů korun pro strojní vybavení. Mělo by přitom vzniknout minimálně 20 pracovních míst.

Moravskoslezský kraj se mimo tyto státní pobídky rozhodl začít poskytovat od roku 2016 tzv. regionální investiční pobídky pro malé a střední podniky působící v regionu, které si přejí investovat do svých provozů, ale nedosáhnou na minimální požadavky státních pobídek.

Tyto pobídky mají podpořit firmy plánující zahájit či rozšířit svou podnikatelskou činnost ve zpracovatelském průmyslu a vytvořit nová pracovní místa v regionu. Finance jdou z rozpočtu kraje. Pro rok 2016 je vyčleněných 10 milionů korun.

Výrok ale hodnotíme jako zavádějící. Moravskoslezský kraj tyto „finance“ nabízí z vlastního rozhodnutí z rozpočtu kraje. Považujeme za zavádějící tvrdit, že by šlo o nějaký boj, jak tvrdí paní Balaštíková.

Většina středních škol ve Zlínském kraji má větší počet zájemců o strojírenské obory, než kolik studentů nakonec přijme. Margita Balaštíková (ANO) nemá tedy v tomto ohledu pravdu. Školy si z množství uchazečů mohou vybírat v souladu s postupy uvedenými ve školském zákoně.

Zlínský kraj zřizuje celkem 18 středních škol, které nabízejí některý ze strojírenských oborů.

Stejně jako u předchozího výroku Petra Navrátila, i zde odkážeme na statistiku z loňského roku (vypočítáno podle prvního odkazu), kde je patrný převis podaných přihlášek vůči kapacitě některých oborů.

U těch stěžejních, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je patrný velký zájem ze strany žáků. Svůj podíl na tom může mít finanční podpora ze strany kraje pro ty, kteří se rozhodnou vyučit se, případně maturovat z oboru v oblasti strojírenství.

V čtyřletém srovnání se počet žáků vzdělávajících se ve strojírenských oborech značně proměnil. V roce 2007/2008 se jednalo o 3502 (.pdf, tab. č. 15) žáků, rok 2011/2012 zaznamenal snížení počtu zájemců o více než 1000, a to na 2381 (.pdf, str.78). Loňský školní rok se počty žáků opět navýšily na 3060 (.pdf, str. 101).

Balaštíková zřejmě naráží na jednání výboru Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, jehož je členkou. Konkrétně na jednání z 11. května 2016. Tehdy výbor projednával také bod Státní závěrečný účet za rok 2015.Zápis z tohoto jednání (.pdf, str. 8) uvádí:

"Při schvalování rozpočtu na r. 2016 ministr zemědělství žádal o zvýšení financování vědy a výzkumu. Tehdy položila (Balaštíková - pozn. Demagog.cz) dotaz, jaká je aplikovatelnost výstupů vědy a výzkumu do zemědělské praxe. Odpověď byla, že téměř nulová, nicméně ministr slíbil, že učiní kroky a opatření, aby byla efektivita měřitelná. Položila dotaz, jaké kroky a opatřeníbyly učiněny, aby byla měřitelná efektivita vynaložených finančních prostředků do vědy a výzkumu v návaznosti na aplikovatelnost jejich výstupů do zemědělské praxe. Nemá na mysli vědu a výzkum zemědělských vysokých škol."

Tato formulace tedy potvrzuje Balaštíkové vyjádření, že ji zajímala efektivita využívání prostředků ze státní peněz. Nešlo přímo o jednání o státním rozpočtu, jak uvádí poslankyně. Navíc toto vyjádření je ojedinělé. Nicméně i s těmito výhradami výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je faktem, že Balaštíková k věci reálně vystoupila. Dodejme, že nehodnotíme efektivitu nakládání s veřejnými prostředky, druhá část výroku je doplněna spíše pro kontext jednání poslankyně.

Margita Balaštíková zřejmě hovoří o možnosti, kterou nabízí Poslanecká sněmovna. V jednotlivých hlasováních lze zjistit, jak se který poslanec rozhodl.

Podle jednacího řádu (.pdf, článek 11) Zastupitelstva Zlínského kraje hlasuje každý zastupitel jednotlivě sám za sebe. Pro veřejnost ale není možné dohledat hlas konkrétního zastupitele zpětně online.

Výsledek hlasování je kolektivním rozhodnutím. Margita Balaštíková zřejmě naráží na to, že pro občana není zpětně dohledatelné, jak který zastupitel hlasoval a zda např. nehlasoval proti volebnímu programu vlastní strany, za niž byl zvolen. Jednání krajského zastupitelstva jsou však většinou veřejná (.pdf, článek 11, bod 1) a každý občan má možnost osobně vidět, jak hlasování probíhalo.