Máme skoro 12 % ploch, které jsou v režimu ekologického zemědělství, ale máme jenom něco málo nad 1 % produktů, tedy potravin, které se prodávají jako bio výrobky. Zbytek bohužel skončí buďto jako konvenční výrobek nebo jako řekněme ekologické seno, které třeba sní nakonec stejně konvenční nebo použije se v konvenčním chovu.
V ročence (.pdf) ministerstva zemědělství za rok 2014 o Ekologickém zemědělství v České republice se píše, že v roce 2014 byla výměra zemědělské půdy a počtu farem v ekologickém zemědělství 11,72% celkové výměry. (str. 7)
Dále ministerstvo v ročence uvádí: "Průměrná roční spotřeba na obyvatele je 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů představuje necelé 1 %" (str. 3)
O uplatnění produkce se v ročence píše: "Z celkového počtu 3 373 ekofarem, které měly již možnost prodat v roce 2013 alespoň jeden produkt s certifikátem, zhruba 70% uvedlo, že byly nuceny část nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konvenčním trhu (obdobně jako v roce 2012)." (str. 25)
A já jsem říkal i lidem ze Svazu ProBio, jsme připraveni podporovat to, aby především rostla ta produkce těch biopotravin, které budou na českém trhu a tady je v tom zářijovém kole se jasně ukázalo, že všichni zemědělci, kteří žádali o to, aby mohli zpracovávat své produkty, vyrábět potraviny včetně bio zemědělců, tak tady jsme celou tu alokaci plně uspokojil. Všichni, kteří by podali žádost, dostali peníze. Je tam zhruba 350 milionů korun
V tiskové zprávě ministerstva zemědělství je v kategorii "Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů" uvedeno, že zemědělské podniky podaly 201 žádostí o dotace v celkové požadované výši 350 098 852 Kč, která jim byla plně alokována.
Zářijovým kolem zřejmě ministr Jurečka myslel, první kolo příjmu žádostí, které probíhalo od 29. září 2015 od 8 hodin do 12. října 2015 do 13 hodin na projektová opatření Programu rozvoje venkova.
Nebyli jsme schopni potvrdit schůzku ministra Jurečky se s lidmi ze Svazu ProBio, nicméně jde o marginální část výroku. Ve zbytku je výrok pravdivý.
Když máte podniky, které jsou v takzvaných elefa oblastech, to znamená, přírodně znevýhodněných, kde jsou hlavně travní porosty, tak tam podniky nad 300 hektarů a výše jsou kráceny na té plošné platbě, kterou dostávají a to krácení je 142 milionů korun, které se potom přerozděluje ve prospěch všech žadatelů v rámci programu rozvoje venkova.
Je pravdou, že Společná zemědělská politika počítá v rámci svého druhého pilíře - Program rozvoj venkova s podporou pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (méně příznivé oblasti, LFA). Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti: horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA. Nově je počítáno s prvkem degresivity, tedy snižování výše dotace dle rozlohy obhospodařované půdy.
Jsou stanoveny následující prahové hodnoty a procenta snížení (Metodika, .pdf): • výměra z.p. do 300 ha – plná výše platby • výměra z.p. nad 300 ha do 500 ha – platba snížená o 10 % • výměra z.p. nad 500 ha do 900 ha – platba snížená o 18 % • výměra z.p. nad 900 ha do 1 800 ha – platba snížená o 22 % • výměra z.p. nad 1 800 ha do 2 500 ha – platba snížená o 27 % • výměra z.p. nad 2 500 ha – platba snížená o 30 %.
Na základě dat poskytnutých ministerstvem zemědělství je uvedená částka 142 mil. Kč přibližnou roční úsporou z degresivity plateb v opatření Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními znevýhodněními (LFA). Částka je opět využita v Programu rozvoje venkova. Tímto získané finance se vracejí, nebo zůstávají v rámci Programu rozvoje venkova. V tomto souhlasíme s výrokem.
Pokud jde o přímé platby, to znamená, ten první pilíř, tak tam podniky nad 115 hektarů jsou zase kráceny pěti procenty ročně, to znamená, 100 milionů korun, které se zase přesouvají do programu rozvoje venkova, ve prospěch všech a poslední věc, ještě dodám, že dneska mladý zemědělec na prvních 90 hektarů dostává navíc 886 korun. To znamená, ročně je to zhruba 68,7 milionů korun, který dostanou jen ti mladí zemědělcí výhradně jen OSVČ, tudíž řekněme, spíše malé podniky.
Je pravdou, že nová Společná zemědělská politika počítá s prvkem degresivity, tedy snížení přímých plateb SAPS (jednotná platba za plochu zemědělské půdy) pro velké podniky. Jedná se o 5% z platby SAPS nad 150 tisíc EUR, která se přesouvá do Programu rozvoje venkova.
V případě částky 100 mil. Kč se dle informací ministerstva jedná o předběžný kvalifikovaný odhad. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné chvíli stále běží administrace rozhodnutí, která krok degresivity zahrnuje, může se tato částka v konečném výsledku mírně zvýšit, nicméně ne zásadně.
Pokud jde o sazbu pro mladé zemědělce, tak ta je opravdu 886 Kč na hektar navíc k sazbě SAPS a to do 90 hektarů obdělávané plochy. Částka 68,7 milionu korun je dle ministerstva zemědělství vypočtena vynásobením sazby pro mladé zemědělce, tj. 885,98 Kč/ha, a celkové hektarové plochy způsobilé pro podporu. Údaj o celkové způsobilé hektarové ploše byl poskytnut Státním zemědělským intervenčním fondem.
Platbě pro mladé zemědělce bylo v dotačním programu Rozvoje venkova 2014-2020 určeno 30 milionu EUR (asi 800 milionu korun), tedy ročně by mohlo jít v této podpoře kolem 5 milionu EUR (asi 133 milionu korun).
I přes některé faktické nepřesnosti pana Ministra lze potvrdit, že popsané prvky Společné zemědělské politiky jsou přínosnější pro menší podniky než pro velké.
Tady máme prezidenta, který nemluví pravdu, který používá sprostá slova, který občas uráží i lidi, kteří jsou ve společnosti vysoce postavení.
Prezident Zeman byl usvědčen z nepravdy například v případě nařčení novináře Ivana Breziny z korupce. Ústavní soud rozhodl, že tímto porušil jeho právo na ochranu osobní cti a dobré pověsti. Doslova řekl, že: „Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit.“
Dále, jak z naší činnosti vyplývá, prezident Zeman nemluvil pravdu přinejmenším v 46 námi monitorovyných případech. Je však nutno dodat, že málokterý z námi sledovaných politiků (ministra Jurečku nevyjímaje) tomuto hodnocení zcela takříkajíc „unikl“.
Co se týče sprostých slov, odkázali bychom opět na naši předchozí činnost, a to konkrétně výrok Miloše Zemana o tom, že vulgarity většinou nepoužívá (hodnoceno jako nepravda). V jeho odůvodnění najdete výčet několika příkladů, které dokládají, že tomu tak není. Za všechny uvádíme výrazy jako „idiot“, dále často opakovaný „debil,“ v několika pádech skloňované „ku*vy“ či dnes již takřka zlidovělé „ku*dy.“
Z téhož odůvodnění lze také vyčíst několik urážek vysoce postavených lidí (např. tehdejší předseda Unie Svobody Jan Ruml). Jak ale popsal server Lidovky.cz, jeho kritickému oku neušla ani bývalá ministryně školství Petra Buzková, bývalý senátor Michael Žantovský či jeho rival v prezidentské kampani Karel Schwarzenberg. Škála urážek je široká - čítá vše od promiskuity, přes vzrůstovou a intelektuální malost až po degeneraci knížecí rodiny vlivem znásilňování nevolnic.
My jsme udělali v roce 2014 několik podstatných změn. To byla velká novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která zpřísnila sankce, rozšířila kompetence dozorových orgánů a nicméně tyto všechny věci se mohou začít projevovat někdy od roku 2015 dále.
Novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb. se měnil stávající zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. Výše uvedená novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 22. srpna 2014. Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2015.
Pokuty jako sankce za správní delikty oproti znění účinnému do r. 2015 opravdu navýšeny. Do té doby se pohybovaly ve výši do 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 50 000 000 Kč podle typu správního deliktu. Aktuální novelizovaná výše pokut za správní delikty se pohybuje v částkách do 10 000 000 Kč, 30 000 000 Kč, 50 000 000 Kč. Došlo tedy k podstatnému zpřísnění sankcíza správní delikty. Dozorové orgány nově shromažďují ve svých informačních systémech informace o kontrolovaných osobách, výsledcích státního dozoru nad plněním povinností dotčených subjektů a správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Dále tyto dozorové orgány mohou tyto informace využívat k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti.
Státní veterinární správavykonává nově dozor nad nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb.
Státní zemědělská a potravinářská inspekcevykonává nově dozor při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.
Ještě v loňském roce jsme posílili i počet pracovníků Státní zemědělské a potravinářské inspekce přímo v terénu a musím říct, že i na té činnosti, na tom počtu kontrol i udělených sankcích se jednoznačně ukazuje, že ta činnost SZPI se zvýšila skoro, skoro o 40 %.
Výrok hodnotíme na základě podkladů poskytnutých samotbou SZPI jako pravdivý. Mluvčí SPZI Pavel Kopřiva nám potvrdil, že v období mezi 1. 1. 2015 a 1. 1. 2016 došlo navýšení počtu pracovníků na pozici inspektor o 34.
Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.
K další části výroku pan Kopřiva uvedl: "Činnost kontrolního orgánu lze hodnotit více parametry, např. z hlediska celkové výše pravomocně uložených pokut došlo k navýšení z 99,5 mil. Kč (2014) na 140 mil Kč (2015)."
„Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně".
My jsme, my jsme boj za řekněme opravdu transparentní, kvalitní prostředí v rámci celounijního trhu nevzdali. Já jsem oslovil 12 ministrů střední a východní Evropy v aktivitě, abychom bojovali proti tomu, co částečně bylo zmíněno v té reportáži úvodní, že je tady jeden výrobek s jedním názvem, jednotným logotypem, ale má třeba jiné složení v Německu nebo v České republice nebo v Polsku. Já teďka se snažím tady toto téma přenést i na Radu ministrů zemědělství EU a začít toto řešit, protože byť je na té etiketě uvedeno to různé složení a legislativně je to v tento okamžik v pořádku.
Výrok pana Jurečky potvrdilo Ministerstvo zemědělství. David Zima z Odboru potravinářského uvedl, že: "ministr Jurečka dopisem oslovil 12 ministrů zemědělství (ze: Slovenska, Maďarska, Polska, Slovinska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Rumunska, Bulharska, Německa a Rakouska) se žádostí o stanovisko, zda registrují na svém území stížnosti na dvojí kvalitu potravin, zda je řeší a jak a zda podpoří otevření diskuze na půdě Evropské unie. Dále pan ministr požádal Evropskou komisi, generálního ředitele DG SANTE, o zvážení, zda při dvojí kvalitě potravin nemůže jít o klamání spotřebitelů, a zda umožní diskuzi na půdě Evropské unie."
David Zima dále dodal: "Panu ministrovi byly prozatím doručeny odpovědi z 9 členských států a z DG SANTE. Z těchto 9 členských států, které odpověděly, iniciativu České republiky o otevření problematiky na vyšší úrovni na půdě EU je připraveno podpořit 6 států. Z odpovědi Evropské komise vyplynulo, že zváží projednání přednesené záležitosti v expertní skupině na půdě EU." Rozdílnost ve složení produktů se stejným názvem je v EU skutečně legální, což EU médiím potvrdila již v roce 2011.
Václav MORAVEC: Oborové normy nemůžeme zavést v Česku? Marian JUREČKA: Oborové normy v tento okamžik úplně nemůžeme, protože my pořád musíme vycházet z jednotného evropského trhu a z jednotné evropské legislativy.
Oborové normy byly zavedeny jako součást Československých technických norem v roce 1964 v rámci Zákona č. 96/1964 o technické normalizaci. Schvalovány byly ústředním orgánem státní správy. Dle článku o normách na serveru Wikipedia byly závazné pro "organizace vyrábějící příslušné výrobky nebo provádějící příslušnou činnost". V roce 1993 byly Československé technické normy zrušeny a některé z nich převedeny na české technické normy, ty úzce oborové zanikly.
V dnešní situaci by oborové normy, dle vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství, pozměnily konkurenční prostředí na českém trhu. Potraviny vyrobené v Tuzemsku by musely splňovat normy, které by zahraniční výrobky nenaplňovaly, to by u české produkce vedlo k výraznému navýšení nákladů. Vzhledem k nebývale kladné odezvě českého zákazníka na nízkou cenu, by pak české výrobky byly vůči ostatním v nevýhodě.
V celoevropském měřítku by pak nastolení oborových norem bylo velmi problematické, zejména na straně udržování jednotného technologického postupu či složení výrobku.
My jsme, když jsme začínali tuto koalici a vůbec koaliční vyjednávání, tak jsme říkali, že bychom byli rádi, pokud se bude ukazovat, že bude ekonomický růst, postupně snižovali i sazby DPH především u potravin, u základních produktů, který člověk potřebuje pro každodenní život.
Lidovecký plán zachování více pásem DPH a při ekonomickém růstu prosazení snížení sazby z 15% na 10% DPH u základních potřeb byl obsažen v jejich volebním programu (pdf, str. 4), byt se nakonec do koaliční smlouvy nedostal.
Vládní koalice se však ve smlouvě (pdf. str. 9) zavázala ke snížení sazby DPH u léků. knih, dětských plen a nenahraditelné dětské výživy k 1.1. 2015.
