Dneska třeba například po 2 měsících se daňovou /nesrozumitelné/ podařilo snížit sazby těch externích právních kanceláří o 40 procent (v Lesích ČR, pozn. Demagog.CZ)
Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství nový ředitel Lesů ČR Daniel Szórád skutečně za první dva měsíce ve funkci snížil o 40 procent hodinovou sazbu za právní služby, které pro podnik dělají externí právní kanceláře.
Dnes máme zákon, že majitel pozemku se má o ten pozemek starat s péčí řádného hospodáře.
Pojem "péče řádného hospodáře" se uvádí především v souvislosti s právní úpravou obchodních korporací.
Podle paragrafu 17 zákona o nové pozemkové reformě " přídělce je povinen na přidělené půdě osobně pracovati s péčí řádného hospodáře." Připomeňme, že v kontextu diskuse se hovoří především o zanedbávání pozemku kupř. nárůstem plevelu. Nutnost pečovat o pozemek se tak dá dovodit i z dalších norem.
Ekologický právní servis uvádí, že výkon vlastnického práva lze omezit již z dikce Listiny základních práv a svobod a dále pak nový občanský zákoník ukládá, že " vlastník věci se tak musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku." Poškozený také může využít sousedskou žalobu. Úpravu a omezení sousedských práv lze odvodit také z judikatury Nejvyššího soudu (zásada vzájemnosti a míra přiměřená poměrům).
Sáhnout lze i do zákona o přestupcích, zákona o obcích a zákona o rostlinolékařské péči (podrobněji zde).
Stát se tady sám dobrovolně zavázal někdy v roce, nevím, 50 nebo 52, že bude přispívat na provoz církví, protože jim v roce 48 odebral veškerý majetek, ze kterého do té doby si církve hradily samy svůj provoz. Dneska jsme došli do nějakého stavu, kdy říkáme, bude tady odluka církví od státu, církve si budete za 16 let financovat naprosto sami.
Výrok hodnotíme na základě dohledané legislativy z roku 1949 a současné úpravy tzv. církevních restitucí jako pravdivý.
Zmíněný závazek (formou přijatého zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem) byl skutečně přijat, a to v roce 1949, v účinnost vstoupil 1. listopadu tohoto roku. Tento zákon měl zajistit církvím finanční fungování, které by bylo díky zestátněnému majetku církví jinak nemožné.
Od 1. ledna 2013 platí zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce). Ten církvím přisuzuje možnost nabýt zpět znárodněný majetek, případně získat odškodnění za majetek, který již není možné vrátit.
V zákoně je také stanovena doba, po níž nastane odluka církví od státu. Ta je stanovena na 17 let od doby účinnosti zákona, aktuálně se tedy jedná o Jurečkou uvedených 16 let.
Upravuje to paragraf 17 zákona:
"§ 17 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností (1) Po dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“). (2) V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011. (3) Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období. (4) Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen. (5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."
Ta data, ta studie proveditelnosti není hotova a nebyly ty data zveřejněny... (jedná se o možnou výstavbu spalovny u Přerova)
Tento výrok je podle dohledaných zpravodajských článků pravdivý, neboť podle mediálních informací budou další informace ke spalovně v Přerově zveřejněny až po volbách.
Zmiňovaná studie proveditelnosti měla být zhotovena do konce léta, ale prozatím se tak nestalo. Podrobnější data nejsou dohledatelná ani na krajských stránkách. Podle článku z olomoucké sekce iDnes.cz úkol vynést verdikt zůstane na novém krajském zastupitelstvu po říjnových krajských volbách. To nakonec na základě studie proveditelnosti rozhodne o finální lokalitě.
Já jsem byl první, kdo v únoru tohoto roku požádal pana prezidenta o milost.
Marian Jurečka skutečně požádal o milost pro Romana Smetanu již 16. února.
Hovoří o tom např. deník Referendum. Dle stejného zdroje byl Roman Smetana odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sto dnů 13. února. Dle dostupných informací byl Marian Jurečka skutečně první, kdo v této věci požádal prezidenta republiky o milost. Jeho výrok tedy na základě uvedených údajů hodnotíme jako pravdivý.
Pavel Horák není člen Bezpečnostní rady Olomouckého kraje.
Aktuální seznam členů Bezpečnostní rady Olomouckého kraje Pavla Horáka mezi členy tohoto orgánu neuvádí.
Jsme součástí Olomouckého kraje jako KDU-ČSL, Pavel Horák není v bezpečnostní radě a já nejsem zastupitel Olomouckého kraje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Na základě výsledků krajských voleb v roce 2008 byla v Olomouckém kraji uzavřena koalice ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Do 11členné rady kraje (.pdf) byl jmenován Ing. Pavel Horák jako jediný zástupce KDU-ČSL, členem Bezpečnostní rady (.pdf) Olomouckého kraje však není.
Marian Jurečka není členem zastupitelstva Olomouckého kraje. Podle oficiálního životopisu dosud nezastával žádnou politickou funkci.
V rámci zmíněného Programu obnovy venkova před 2 lety komise, jíž jsem členem, umožnila žádat obcím na drobná protipovodňová opatření. Je tam dotace až 500 tisíc korun, 50 procent uznatelných nákladů.
Tento výrok označujeme jako pravdivý. Nepodařilo se nám sice dohledat veřejně dostupné zdroje o dotačním Programu obnovy venkova v Olomouckém kraji z roku 2010. Avšak všechny uvedené informace byly potvrzeny po námi vzneseném dotazu prostřednictvím emailu Odborem strategického rozvoje, oddělením regionálního rozvoje v Olomouckého kraji (konkrétně jeho pracovníkem Josefem Londou), který zmíněný program spravuje. Přepis se emailové konverzace po souhlasu zmíněného pracovníka zveřejňujeme zde:
Dotaz:
Dobrý den,
pracuji jako analytik v projektu Demagog.cz, který se zaměřuje na ověřování tvrzení, která zazní v politických diskuzích. Ve speciálu OVM z Olomouckého kraje zazněl z úst kandidáta na hejtmana Mariana Jurečky následující výrok, cituji: "V rámci zmíněného Programu obnovy venkova před 2 lety komise, jíž jsem členem, umožnila žádat obcím na drobná protipovodňová opatření. Je tam dotace až 500 tisíc korun, 50 procent uznatelných nákladů."
Je možné z Vašich zdrojů potvrdit, že Marian Jurečka byl v roce 2010 členem zmíněné komise? A dále také potvrdit existenci možnosti zisku dotace na drobná protipovodňová opatření v uvedených parametrech?
Moc děkuji za odpověď
S pozdravem
Karel Gargulák
Analytik Demagog.cz
Odpověď:
ano, jednání komise ze zúčastňuji a můžu potvrdit, že vše se zakládá na pravdě.
Josef Londa
Programu obnovy venkova, kde letos bylo alokováno 60 milionů korun...
Přestože Program obnovy venkova Olomouckého kraje na svém webu neuvádí celkovou sumu rozdělených prostředků, ke konečnému výsledku je možné se dobrat prostým součtem všech podpořených projektů, které jsou vypsány ve třech .pdf souborech, které jsou dostupné zde. Celková rozdělená částka pak po sečtení všech položek činí 59 022 000 Kč.
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tady jde o to, že v Olomouckém kraji dnes máme přes 30 tisíc nezaměstnaných, ale zároveň máme přes 1800 volných pracovních míst, na které nejsou uchazeči. Jsou to především obráběči, zpracovatelé kovů, obsluha CNC strojů a tak dále...
Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.
Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.
