Marian Jurečka
KDU-ČSL

Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí
Bez tématu102 výroků
Sociální politika61 výroků
Ekonomika30 výroků
Koronavirus8 výroků
Rozpočet 20228 výroků
Energetika6 výroků
Evropská unie5 výroků
Sněmovní volby 20215 výroků
Invaze na Ukrajinu4 výroky
Poslanecká sněmovna2 výroky
Právní stát1 výrok
Regiony1 výrok
Rozpočet 20211 výrok
Rozpočet 20231 výrok
Školství, věda, kultura1 výrok
Životní prostředí1 výrok
Zrušit filtry

Marian Jurečka

Já jsem (...) navrhoval, ať například ty dotační tituly, které jsou určené na pomoc zasaženým firmám, ať je nemohou čerpat firmy, které sídlí v daňových rájích, ani na tuto (...) podmínku, (...) nebyla ochotna vládní koalice, tehdejší vláda Andreje Babiše přistoupit.
Interview Plus, 17. ledna 2022
Ekonomika
Pravda
Marian Jurečka ve Sněmovně v době první vlny covidu-19 navrhl, aby firmy sídlící v daňových rájích nemohly dostat půjčku se státní zárukou a čerpat peníze z programu Antivirus. Návrh ale neprošel, naprostá většina tehdejších vládních poslanců ANO a ČSSD ho totiž nepodpořila.

Nejprve uveďme, že pojmem daňový ráj se označují země, ve kterých podnikatel platí velmi nízkou či nulovou daň. V dubnu roku 2020, tedy v době první vlny covidu-19, projednávala Sněmovna zákon o státních zárukách za úvěry pro podnikatele s maximálně 500 zaměstnanci, na jehož základě vznikl program Záruka COVID III. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka tehdy navrhl (.pdf, str. 2–5), aby se tato podpora netýkala podnikatelů se sídlem ve 20 zemích, které návrh označuje jako daňové ráje. Pozměňovací návrh se týkal i programu Antivirus (.pdf), který kompenzoval mzdové náklady firmám.

Ověřit, které země patří či nepatří k daňovým rájům, je trochu komplikované. Například Evropská unie vydává pravidelně seznam zemí, které nespolupracují v daňové oblasti. Tehdy tento seznam čítal (.pdf, str. 7–9) 12 států, přičemž zmiňovaný návrh Mariana Jurečky všechny z nich obsahoval. Dalších 7 území bylo v minulosti buď součástí přímo této černé listiny (.pdf) EU, nebo bylo zařazeno na tzv. šedou listinu (.pdf, str. 7), tedy na seznam zemí, které přislíbily reformy, ale stále je nezavedly. Doplňme, že poslední území zmíněné v návrhu Mariana Jurečky, Gibraltar, je také často označováno jako daňový ráj.

Jurečkův pozměňovací návrh však poslanci nepřijali. Tehdejší vláda hnutí ANO a ČSSD ho totiž, jak správně zmiňuje Marian Jurečka, nepodpořila. Z poslanců ANO se při hlasování 23 vyslovilo proti a 16 se zdrželo. Dva poslanci z ČSSD sice hlasovali pro návrh, včetně tehdejšího prvního místopředsedy vlády Jana Hamáčka, dalších 5 se však opět zdrželo. Naopak všichni poslanci stran současné vládní koalice hlasovali pro, s výjimkou jednoho, který se zdržel.

Pro kontext ještě uveďme, že Sněmovna následně hlasovala o doprovodném usnesení tehdejšího pirátského poslance Tomáše Martínka, které je obsahově (.pdf) podobné Jurečkovu návrhu. Poslanecká sněmovna v něm mimo jiné vyzvala vládu, aby zajistila, že státní záruky za půjčky budou poskytovány pouze firmám, které řádně platí daně a „nezneužívají daňových rájů“. O programu Antivirus se nicméně tento text nezmiňuje. Navíc je vhodné uvést, že se jedná pouze o doprovodné usnesení, nikoliv o úpravu zákona. Doprovodné usnesení Sněmovna přijala, ruku pro něj zvedli i tehdejší vládní zákonodárci z ANO a ČSSD. Podobně tomu bylo i v případě návrhu usnesení (.pdf) Věry Kovářové (STAN), prostřednictvím něhož Sněmovna vládu vyzvala (.pdf), „aby programy pomoci obchodním korporacím“ nebyly přístupné korporacím se sídlem v zemích na černé listině EU.

Marian Jurečka

Ten takzvaný návrh zákona o kurzarbeitu nebo ty podmínky kurzarbeitu jsou již připraveny. V tento okamžik potřebujeme dokončit notifikační proces s Evropskou komisí.
Interview Plus, 17. ledna 2022
Evropská unie
Poslanecká sněmovna
Pravda
Novelu zákona, která umožňuje zavedení tzv. kurzarbeitu, schválil Parlament v červnu 2021, v účinnost následně vešla v červenci 2021. Tento nástroj se však aktivuje až po notifikaci ze strany Evropské komise. Komise notifikaci zatím nedokončila.

Novelu, jejímž cílem bylo změnit zákon o zaměstnanosti tak, aby umožňoval zavedení a aktivaci tzv. kurzarbeitu (.pdf, str. 16), předložila vláda v Poslanecké sněmovně 25. září 2020. Uveďme, že o podobě kurzarbeitu, tedy příspěvku při částečné práci, který mohou zaměstnavatelé získat „na mzdové náklady za dobu, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z důvodu omezení odbytu či z důvodu jiných mimořádných událostí“, se vedly dlouhé debaty. Při projednávání návrhu ve Sněmovně se například opakovalo 2. a 3. čtení. 

K vládní novele, jejíž původní znění později sám bývalý premiér Andrej Babiš označil za nepovedené, také předložili opoziční, ale i vládní poslanci dohromady téměř 80 pozměňovacích návrhů. Konečné znění novely poté Parlament schválil 9. června 2021 a 18. června 2021 jej podepsal prezident. 

Jako zákon č. 248/2021 Sb. byla následně novela zveřejněna ve Sbírce zákonů a v částečnou účinnost vešla 1. července 2021. Zákon o kurzarbeitu i jeho podmínky tak jsou již skutečně připraveny, jak ve výroku zmiňuje Marian Jurečka. Ačkoliv kurzarbeit podle platné novely aktivován být může, vláda, která o jeho spuštění rozhoduje, k tomuto kroku prozatím nepřistoupila. Jak totiž uvádí web Ministerstva práce a sociálních věcí, příspěvek v době částečné práce je veřejnou podporou, a lze ho tak „poskytovat až po schválení ze strany Evropské komise“. Tento tzv. notifikační proces (.pdf, str. 4–5) však stále probíhá, Komise jej zatím nedokončila

S žádostí o aktuální informace jsme se také obrátili na Ministerstvo práce a sociálních věcí. To nám potvrdilo, že jednání mezi MPSV a Evropskou komisí ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nadále pokračují. Aktuálně se pak podle MPSV projednávají „vzorová nařízení vlády, kterými vláda aktivuje poskytování příspěvku v době částečné práce“.

Marian Jurečka

(...) jsme na letošní rok pro velkou část těch pracovníků ve veřejné sféře přistoupili k tomu nepopulárnímu zmrazení těch platů.
Interview Plus, 17. ledna 2022
Rozpočet 2022
Pravda
Vláda Petra Fialy vydala nařízení, kterým došlo ke zmrazení platů státních úředníků od 1. ledna 2022. Na začátku ledna také nová vláda předložila návrh novely, díky níž by se platy měly zmrazit i v případě ústavních činitelů, soudců či státních zástupců.

Současná vláda na svém jednání 29. prosince 2021 schválila (.pdf) návrh nařízení (.docx), podle kterého následně od 1. ledna 2022 došlo ke zvýšení platů policistů, hasičů, vojáků a pracovníků v sociálních službách plošně o 700 Kč měsíčně. Zdravotníkům se platy navýšily o 6 % a pedagogickým pracovníkům o 2 %. Zároveň ale došlo ke zmrazení platů státních úředníků.

Uveďme, že předchozí vláda Andreje Babiše původně v listopadu 2021 rozhodla o plošném zvýšení platů státních zaměstnanců od 1. ledna 2022 o 1 400 Kč. Nové nařízení vlády Petra Fialy však toto rozhodnutí nahradilo.

Nová vláda poté na svém jednání 5. ledna 2022 schválila (.pdf) také návrh novely zákona (.doc), díky které by mělo dojít ke zmrazení platů všech ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Sněmovna pak tento návrh odsouhlasila 11. ledna. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Doplňme, že 20. ledna o výše uvedeném návrhu rozhodovala i horní komora, jejíž ústavně-právní výbor doporučil návrh zamítnout, stejně jako tomu bylo v případě podobného dřívějšího návrhu na zmrazení platů. Senát nicméně nakonec rozhodl postoupit návrh bez projednání rovnou prezidentu republiky. Po jeho podpisu tak bude moci nové znění zákona vstoupit v platnost.

Marian Jurečka

Ten mechanismus (zvyšování důchodů, pozn. Demagog.cz) je daný zákonem (...), pokud od posledního měsíce, který se bral pro valorizaci důchodů, která proběhla od ledna, což je červenec loňského roku, vzroste inflace o víc jak 5 % souhrnně, pak se automaticky valorizují důchody a valorizují se podle výše inflace v tom posledním měsíci, ke kterému došlo k tomu souhrnnému růstu přes 5 %.
Interview Plus, 17. ledna 2022
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Marian Jurečka ve svém výroku popisuje část zákona o důchodovém pojištění týkající se mimořádné valorizace důchodů. V případě, že růst cen dosáhne hranice 5 %, dojde skutečně automaticky k valorizaci, a to podle hodnot inflace za měsíc, v němž růst cen překročil 5 %.

Ministr Jurečka ve svém výroku popisuje mechanismus mimořádné valorizace důchodů, který se podle zákona o důchodovém pojištění použije v případě rychle rostoucí inflace. 

Podmínky pro zvyšování důchodů v mimořádném termínu popisuje konkrétně § 67. Podle něj se k mimořádné valorizaci důchodů přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny.

Období pro zjišťování růstu cen vždy začíná kalendářním měsícem, který následuje po konci období, podle něhož se valorizovaly důchody naposledy. Při pravidelném termínu valorizace se růst cen sleduje do konce června předešlého roku (při pravidelném termínu v roce 2022 by se jednalo o konec června 2021). V případě mimořádné valorizace se však posuzované období zkracuje a končí měsícem, „v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %“. Upřesněme, že těchto 5 % musí být součtem „meziměsíčních nárůstků inflace“ za dané období.

Důchody se při pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna. Poslední navýšení tak proběhlo 1. ledna 2022, a to podle toho, jak se zvýšil index spotřebitelských cen do konce června 2021 (.pdf). Posledním měsícem, „který se bral pro valorizaci důchodů“, tak byl červen, nikoliv červenec, který ve svém výroku zmiňuje Marian Jurečka. Uveďme však, že období zjišťování růstu cen pro další zvyšování důchodů začíná právě červencem 2021.

Celou problematiku vysvětluje také tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí z 18. listopadu 2021. Podle této zprávy musí být důchody při splnění výše uvedených podmínek zvýšeny prostřednictvím nařízení vlády. To vláda musí vydat do 50 dnů od konce měsíce, v němž ceny vzrostly minimálně o 5 %. V případě, že se odhady naplní, by dle ministerstva mělo ke zvýšení důchodů dojít v červnu 2022 (.pdf).

K mimořádné valorizaci důchodů se v lednu pro deník Právo vyjádřila také mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová: „Předpokládáme, že dojde v lednu k takovému cenovému růstu, že kumulovaná inflace od července 2021 překročí pět procent a že bude provedena valorizace v mimořádném termínu, která zahrne celý cenový vývoj do ledna 2022.“ Zároveň dodala, že řádná valorizace důchodů bude v roce 2023 nižší, než kdyby k mimořádné valorizaci nedošlo, celkově ale budou obě zvýšení důchodů odrážet celkový cenový vývoj.

Co se týče celkového růstu indexu spotřebitelských cen, od července do listopadu 2021 se tato hodnota souhrnně zvýšila o 3,1 %. V prosinci pak došlo meziměsíčně k růstu o 0,4 %, a celkové číslo tak dosahovalo 3,5 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak pravděpodobně počítá s tím, že v lednu dojde ještě k rychlejšímu zvýšení minimálně o 1,5 %, tedy na celkových 5 %.

Dodejme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci očekává, že během roku 2022 dojde k poměrně razantnímu zvýšení průměrné míry inflace na 8,5 %. V roce 2021 to přitom podle informací Českého statistického úřadu bylo 3,8 %.

Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka popisuje platná pravidla pro mimořádnou valorizaci až na drobnou časovou nepřesnost správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý. 

Marian Jurečka

Rakousko tou cestou (testování obyvatel na přítomnost protilátek proti covid-19, pozn. Demagog.cz) šlo, Velká Británie tou cestou šla.
Hlas lidu, 1. září 2021
Koronavirus
Sněmovní volby 2021
Pravda
V Rakousku je možné doložit bezinfekčnost testem na protilátky proti onemocnění covid-19. Velká Británie sice neuznává test na protilátky jako jeden z důkazů bezinfekčnosti, avšak občany nechává testovat.

Marian Jurečka v debatě hovořil o tom, že by Česká republika měla lépe využívat testy obyvatel na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19. Podle něj by výsledek takového testu mohl stačit pro uznání bezinfekčnosti daného člověka, popřípadě by takový test umožnil člověku lépe znát svůj zdravotní stav. V hodnocení se nezabýváme tím, zda je tento postup správný, ale pouze tím, zda Rakousko a Velká Británie takové testování protilátek svým obyvatelům umožňují a zda výsledky takového testu uznávají či využívají.

Aktuálně Česká republika uznává tři způsoby bezinfekčnosti v souvislosti s onemocněním covid-19 – očkování, negativní test, prodělaná nemoc. U očkování musí uplynout 14 dnů od aplikace poslední vakcinační dávky. Akceptován je také PCR test s negativním výsledkem, ne starší než 7 dní, nebo negativní antigenní test absolvovaný nejdéle před 72 hodinami. Prodělaná nemoc se potvrzuje laboratorním potvrzením, které má platnost 180 dnů od prvního pozitivního testu.

Laboratorně prokázané protilátky proti onemocnění jako důkaz bezinfekčnosti se v České republice prozatím neuznávají. Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha není pro správnost tohoto postupu zatím dostatek údajů.

Velká Británie začala testovat protilátky u svých občanů starších 18 let koncem srpna. Britové, kteří podstoupili PCR test a vyšel jim pozitivní, mají možnost využít domácí testy na protilátky. Ty je také možné si objednat například přes web Britské vlády. Testování má za cíl pomoci více pochopit imunitní reakce na různé varianty koronaviru. Nicméně ani Velká Británie neuznává při cestě do země protilátky jako důkaz bezinfekčnosti.

Také Rakousko umožňuje svým obyvatelům testovat se na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19 a je jedinou zemí EU, která daný test uznává jako doklad o bezinfekčnosti. Daný test nesmí být starší než 90 dnů. Test na přítomnost protilátek Rakousko uznává také jako doklad o bezinfekčnosti při vstupu do země.

Marian Jurečka

Já jsem rád, že dlouholetá priorita KDU-ČSL, (...) abychom ocenili tyto maminky tou pětistovkou navíc k důchodu. Bohužel to bude za 2 roky.
Hlas lidu, 1. září 2021
Sociální politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
KDU-ČSL se opakovaně snažila prosadit zavedení tzv. výchovného, které spočívá v navýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. V červenci 2021 pak Poslanecká sněmovna na návrh ČSSD výchovné od roku 2023 schválila, i díky hlasům KDU-ČSL.

Marian Jurečka mluví o návrhu na uzákonění tzv. výchovného, tedy navýšení důchodů rodičům, kteří vychovali dítě, o 500 Kč. Poukazuje na to, že výchovné KDU-ČSL prosazuje již delší dobu.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci poslanci předložili vícero pozměňovacích návrhů, jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Tento návrh byl Sněmovnou přijat, i díky hlasům KDU-ČSL. Poslanecká sněmovna návrh novely schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

O schválení výchovného skutečně usilovali Lidovci již delší dobu a lze to označit za jejich dlouhodobou prioritu. Ve volebním programu pro sněmovní volby v roce 2017 Lidovci například uváděli (.pdf, str. 4): „Zásluhy rodin v  důchodovém systému spravedlivě oceníme nižšími odvody a vyššími důchody pro pracující rodiče.“ V Poslanecké sněmovně pak o prosazení výchovného usilovala zejména lidovecká poslankyně Pavla Golasowská. Ta podala pozměňovací návrh (.pdf) na přidání 500 Kč ženám za každé vychované dítě už v květnu 2018. Tehdy nebyl přijat, ze 132 poslanců hlasovalo pouze 49 pro.

Podruhé podala poslankyně Golasowská pozměňovací návrh (.pdf), který měl zavést tzv. výchovné pro důchodce, kteří vychovali dítě, o rok později – v červnu 2019. Ani v tomto případě nebyl návrh přijat, z přítomných 173 poslanců hlasovalo pro 52 a proti byli 4.

Marian Jurečka

Jan HAMÁČEK Ne, tak já jenom, když tady kolega Jurečka mluvil o té pětistovce, tak to je samozřejmě fajn, byl to návrh sociální demokracie pro ty maminky, které vychovaly děti. Marian JUREČKA Dvakrát jste hlasovali proti.
Hlas lidu, 1. září 2021
Sociální politika
Pravda
Poslankyně Golasowská z klubu KDU-ČSL navrhovala zavedení tzv. výchovného v roce 2018 a poté i v roce 2019. Oba tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Z klubu ČSSD je nepodpořil ani jeden přítomný poslanec.

Jan Hamáček mluví o návrhu ČSSD na uzákonění tzv. výchovného, které spočívá v navýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. Marian Jurečka pak poukazuje na to, že poslanci ČSSD již v minulosti o tomto návrhu (z pera KDU-ČSL) dvakrát hlasovali, pokaždé proti. V následujících odstavcích se proto zaměříme na případy, kdy byl v předchozích letech projednáván návrh na zavedení výchovného.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci předložili poslanci vícero pozměňovacích návrhů. Jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Poslanecká sněmovna návrh novely, i díky hlasům ČSSD, schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

Návrh na zavedení výchovného však nebyl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé. Lidovecká poslankyně Golasowská spolu s Vítem Kaňkovským podala návrh (.pdf) na zvýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě již v květnu 2018. Tento příspěvek se měl týkat pouze žen (str. 2). Doplňme, že se jednalo o pozměňovací návrh podaný v rámci projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění.

Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh zamítla. Pro přijetí návrhu hlasovalo pouze 49 poslanců, přičemž k přijetí bylo třeba 67 hlasů. Z klubu ČSSD se čtyři poslanci zdrželi a jeden, konkrétně Roman Sklenák, se vyslovil proti. Tentýž poslanec svoje tehdejší rozhodnutí v červenci 2021 odůvodnil tím, že byl špatně napsán text zákona. Byl podle něj diskriminující, jelikož se týkal pouze žen.

Pavla Golasowská a Vít Kaňkovský podali obdobný pozměňovací návrh v červnu 2019, rovněž při projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci znovu navrhovali (.pdf) přidání 500 korun k důchodu za každé vychované dítě. Text návrhu se ovšem tentokrát netýkal pouze žen, ale všech starobních důchodců (str. 2).

Tento pozměňovací návrh také nebyl přijat. Pro přijetí hlasovalo pouze 52 poslanců. Deset poslanců ČSSD se zdrželo a dva – Roman Sklenák a Václav Votava – hlasovali proti návrhu. Prvně jmenovaný své rozhodnutí odůvodňoval tím, že v zákoně chybí způsob, jak by byla výchova dítěte prokazována, a uvedl, že od ledna 2020 není tento návrh technicky realizovatelný.

Poslanec ČSSD Roman Sklenák tedy skutečně již dvakrát hlasoval proti návrhu KDU-ČSL na zavedení výchovného a poté předložil a pomohl schválit vlastní návrh. Většina zbývajících poslanců ČSSD se při hlasováních o lidoveckých návrzích zdržela, což mělo na výsledky hlasování stejný dopad, jako kdyby je odmítli. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Vemte si, že vláda plánuje na příští rok deficit vyšší než v krizovém roce 2020.
Hlas lidu, 1. září 2021
Ekonomika
Rozpočet 2022
Pravda
Plánovaný deficit státního rozpočtu na rok 2022 je skutečně vyšší než skutečný schodek v roce 2020.

Poslanecká sněmovna 4. prosince 2019 schválila původní rozpočet na rok 2020. V rozpočtu se mělo hospodařit se schodkem 40 mld. korun. Tento návrh byl prosazen ještě před vypuknutím koronavirové krize, a tak s žádnými mimořádnými opatřeními nepočítal. Vláda do rozpočtu prosadila mj. navýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení platů učitelů a zaměstnanců ve veřejné sféře a také nárůst rodičovského příspěvku. 

Připomeňme, že první dva případy nákazy covidem-19 v Evropě zaznamenala Francie 24. ledna 2020. V České republice se pak první případy nákazy objevily 1. března téhož roku.

Kvůli navyšování výdajů v důsledku krize byl rozpočet na rok 2020 třikrát novelizován. Poprvé byla novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 Poslaneckou sněmovnou přijata 24. března 2020, čímž se navýšil deficit rozpočtu na 200 mld. korun. Navýšení bylo reakcí na pokles daňových příjmů a navýšení výdajů k zajištění zdraví obyvatelstva.

O měsíc později byla novela zákona o státním rozpočtu aktualizována a deficit státního rozpočtu byl navýšen o dalších 100 mld., počítalo se tedy s celkovým schodkem ve výši 300 mld. korun.

Na začátku července 2020 byl deficit navýšen o dalších 200 mld. korun. Schodek státního rozpočtu se tedy dostal na celkovou částku 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová navýšení shrnula následovně: „Hlavním cílem této novely je masivně podpořit investice, a to především investiční akce obcí a krajů. Pro obce jsme už připravili několik dotačních titulů, díky kterým budou moci okamžitě zahájit své projekty. Výrazně proto navyšujeme vládní rozpočtovou rezervu, kterou použijeme nejen k financování těchto programů. Navýšená rezerva bude sloužit také jako finanční polštář, abychom se pokud možno vyhnuli potřebě další novely.“

Za rok 2020 nakonec schodek rozpočtu dosáhl 367,4 mld. korun a nebyl tedy naplněn o 132,6 mld. korun. Na boj s pandemií covidu-19 bylo utraceno 216,5 mld. korun. Deficit nebyl naplněn díky vyšším příjmům, než se kterými se během roku počítalo.

Předpokládané parametry státního rozpočtu pro rok 2022 předložilo Ministerstvo financí na konci května 2021. Vládou schválené parametry počítaly se schodkem 390 mld. korun. Ve druhém návrhu rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí představilo vládě 1. září, však očekávaný schodek klesl. Plánovaný deficit dosahuje výše 376,6 miliard.

Vzhledem tomu, že se debata odehrávala 1. září, nedokážeme určit, zda Marian Jurečka reagoval na parametry rozpočtu či na návrh Ministerstva financí z téhož dne. Oba návrhy nicméně převyšují deficit z roku 2020, a to o 22,6 mld., respektive o 9,2 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Program ANO, ten nenajdete. Program ANO neexistuje. Je tady zatím jenom knížka.
Hlas lidu, 1. září 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
K 1. září 2021, tedy ke dni konání debaty, hnutí ANO nezveřejnilo program pro nadcházející sněmovní volby. Svůj oficiální volební program hnutí ANO představilo až 2. září. Před tímto datem hnutí prezentovalo své vize v knížce, kterou Andrej Babiš vydal v červenci.

Předně uveďme, že se námi ověřovaná předvolební debata uskutečnila 1. září. K tomuto datu hnutí ANO skutečně nezveřejnilo žádný program pro nadcházející sněmovní volby, o kterém ve výroku hovoří Marian Jurečka. K oficiálnímu zahájení kampaně tohoto hnutí následně došlo až 2. září. Právě tehdy také hnutí ANO představilo svůj program (.pdf) pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny, a učinilo tak jako poslední z parlamentních stran.

Doplňme, že hnutí ANO některé předvolební propagační kroky učinilo i před oficiálním startem kampaně. V červnu 2021 například Andrej Babiš rozeslal do českých domácností leták, v němž vyzdvihoval výsledky své vlády. Uveďme, že předseda vlády tento dokument prezentoval jako osobní dopis občanům.

Při interpelacích v Poslanecké sněmovně konaných 8. července se nicméně premiér Babiš vymezil proti tomu, že by byl tento dopis součástí předvolební kampaně. Ve své odpovědi na dotaz pirátského poslance Jakuba Michálka, proč transparentní volební účet hnutí ANO neobsahuje výdaje spojené s rozesíláním dopisu, tehdy Andrej Babiš uvedl, že hnutí ANO „žádnou kampaň“ nedělá. „Naše vláda má plno práce a nemáme čas dělat kampaň,“ dodal. Dále zmínil, že se vyúčtování na volebním účtu objeví, až hnutí zaplatí fakturu.

V polovině července poté premiér Babiš vydal knihu s názvem Sdílejte, než to zakážou! (.pdf). V ní například vypočítává své dosavadní politické úspěchy ve funkci předsedy vlády a představuje své další vize do nadcházejícího volebního období. Za jasně formulovaný volební program však tyto části knihy označit nelze.

Doplňme, že o tom, že hnutí ANO zveřejní svůj volební program pro říjnové volby až na začátku září, hovořil 16. července 2021 i sám premiér Babiš. Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť k datu 1. září 2021 hnutí ANO skutečně nezveřejnilo program pro nadcházející sněmovní volby a publikována byla pouze kniha, kterou Andrej Babiš představil v červenci letošního roku.

Marian Jurečka

KDU-ČSL dvakrát vám (vládě, pozn. Demagog.cz) na aktualizaci rozpočtu dala hlasy.
Hlas lidu, 1. září 2021
Koronavirus
Pravda
KDU-ČSL skutečně podpořila vládu při dvou novelizacích zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Tyto novelizace byly reakcí na koronavirovou krizi a navyšovaly schodek státního rozpočtu.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v kontextu výroku naráží na novelizace státního rozpočtu na rok 2020. Zákon o státním rozpočtu na rok 2020 byl Poslaneckou sněmovnou schválen 4. prosince 2019, KDU-ČSL tento návrh rozpočtu nepodpořila. Proti přijetí zákona se vyslovili rovněž poslanci z ODS, Pirátské strany, SPD, TOP 09, STAN a tři nezařazení poslanci. Schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard korun.

V souvislosti s koronavirovou krizí byl rozpočet během roku 2020 celkem třikrát novelizován, a to konkrétně v březnu, dubnu a červenci 2020. Návrh novely zákona o státním rozpočtu byl pokaždé předložen vládou (sněmovní tisk 789, 833, 889). V první novelizaci státního rozpočtu byl navýšen schodek rozpočtu z původních 40 mld. korun na 200 mld. korun. Hlasování se odehrálo 24. března 2020 a lidovci tuto novelu podpořili – pro její přijetí hlasovalo všech pět přítomných poslanců za KDU-ČSL.

Druhá, dubnová, novelizace navyšovala schodek státního rozpočtu o dalších 100 mld. korun, počítala tedy s celkovým deficitem 300 miliard Kč. KDU-ČSL podpořila i tuto novelizaci, pro přijetí návrhu hlasovalo opět pět poslanců z KDU-ČSL.

Poslední novelizaci zákona o státním rozpočtu v roce 2020 Sněmovna schválila v červenci. Novela se týkala navýšení schodku rozpočtu o dalších 200 mld. korun, a deficit se tedy měl vyšplhat na celkovou částku 500 miliard. KDU-ČSL tento návrh již nepodpořila. Uveďme, že za rok 2020 nakonec deficit rozpočtu dosáhl 367,4 mld. korun.

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL v době koronavirové krize svými hlasy dvakrát podpořila vládu při novelizaci státního rozpočtu.