Markéta Pekarová Adamová

Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Již ve zprávě z roku 2015 BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“. Toto potvrdila opět ve výroční zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 9): „(…) dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska.“

Podle údajů ministerstva zahraničí, které si vyžádal server HlídacíPes.org, bylo ke konci dubna 2020 na Velvyslanectví Ruské federace v Praze celkem 120 zaměstnanců, z toho 43 diplomatů včetně velvyslance. Celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl však 138 lidí. Podle informací Ministerstva zahraničních věcí, na které upozornil pořad Otázky Václava Moravce (video, čas 14:10), disponovala ruská ambasáda k 12. červnu 2020 v České republice 135 pracovníky. 

Podle vyjádření mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzany Štíchové pro ČTK z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády) na Velvyslanectví Ruské federace v Praze 40 diplomatů, celkově však kolem 120 zaměstnanců. 

Zuzana Štíchová současně uvedla, že české zastoupení v Rusku bylo poloviční, tedy kolem 60 lidí. Doplňme, že Rusko na vyhoštění 18 ruských pracovníků zareagovalo vyhoštěním 20, respektive 27 pracovníků české ambasády v Moskvě.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou, neboť na Velvyslanectví Ruské federace v Praze působilo 120 zaměstnanců (nikoliv 130–140) a na české ambasádě v Rusku pak přibližně 60 pracovníků, tedy skutečně polovina.

Sergej Viktorovič Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce GRU a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. Později byl v prosinci 2004 zatčen a obviněn ze zveřejnění jmen několika desítek ruských agentů pracujících v Evropě a ve Spojených státech. V roce 2006 byl odsouzen k 13 letům a uvězněn za velezradu. V roce 2010 se dostal do Velké Británie díky tehdy uskutečněné výměně agentů mezi Ruskem a USA.

Dne 4. března 2018 byli Sergej Skripal a jeho dcera Julija nalezeni v britském Salisbury otrávení nervovým jedem novičok. O pár dní později tehdejší premiérka Velké Británie Theresa Mayová uvedla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. Skripal a jeho dcera byli několik týdnů v kritickém stavu, z otravy se však oba zotavili a přibližně po dvou měsících byli propuštěni z nemocnice.

V důsledku této události došlo k vyhoštění 23 diplomatů Ruska z Velké Británie a dalších ruských diplomatů z některých zemí EU a z USA a Kanady. K tomuto kroku se připojila i Česká republika, která vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nyní pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří jsou podezřelí z otravy agenta Skripala. Podle všeho se jedná o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z účasti na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Dle dostupných informací by se mělo jednat o členy ruské zpravodajské služby GRU.

Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo. 

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se poté sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

Na konci března 2018 pak Česká republika vyhostila tři zaměstnance ruské ambasády. „Když náš spojenec ve vážné situaci požádá o pomoc, máme mu vyjít vstříc,“ zdůvodnil jejich vyhoštění premiér Andrej Babiš. Rusko, v reakci na tento krok České republiky, označilo za nežádoucí tři české diplomaty, kteří museli Ruskou federaci opustit do 5. dubna 2018.

Z evropských zemí ruské vyslance na podporu Velké Británie vyhostila Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Chorvatsko, Rumunsko, Albánie, Maďarsko, Černá Hora, Moldavsko, Severní Makedonie a Ukrajina. Mimo evropské země přistoupily k tomuto kroku i Spojené státy, které vyhostily 60 ruských diplomatů, dále pak Gruzie, Austrálie a Kanada. V důsledku otrávení agenta Skripala vyhostilo sedm ruských diplomatů i NATO.

Budeme-li počítat i Velkou Británii, vyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu Sergeje Skripala dohromady 29 států, z nichž 25 bylo evropských.

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 skutečně navrhuje úsporu ve výši necelých 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 1). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ten je nyní projednáván v Senátu. 

Hlavním důvodem vzniku pozměňovacího návrhu poslankyně Pekarové Adamové je změna původního znění vládního návrhu zákona upravujícím některé daňové zákony (.pdf) pozměňovacím návrhem Andreje Babiše (.docx). Tento návrh schválila Poslanecká sněmovna v noci na 20. listopadu a v jeho důsledku by mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 9) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (.docx, str. 3, 9). Přesněji se jedná o sazbu 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a sazby 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna také schválila pozměňovací návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka (.docx), v jehož důsledku by mělo také dojít k výpadku příjmů veřejných rozpočtů. Tento návrh zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka (.docx, str. 2) na úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy za předminulý kalendářní rok, tedy na 34 125 Kč. Uveďme, že v současnosti odpovídá sleva na poplatníka částce 24 840 Kč. Oba návrhy (poslanců Babiše a Ferjenčíka) ještě musí být schváleny Senátem a prezidentem republiky.

Kombinací výše zmiňovaných daňových úprav by se roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek příjmů tedy snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Mezi položkami, které jsou předmětem úspory, jsou pak zmiňované slevy na jízdné (.docx, str. 5) či výdaje státního aparátu. Zde návrh počítá s úsporami na platech zaměstnanců ministerstev a ostatních plateb za provedenou práci (.docx, str. 1–4) a na souvisejících výdajích. 

K úsporám 10 miliard Kč by také mělo dojít v položce Ministerstva zemědělství s názvem „Podpora agropotravinářského komplexu“ (.docx, str. 5). Ta zahrnuje především podpůrné programy a dotace (.pdf, str. 70–72). Uveďme, že dle informací Státní zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v roce 2019 získaly dotaci i velké společnosti jako např. Agro Měřín Gabriela Večeři (dotace 93,4 milionů Kč) či Česká vejce Farms spadající do holdingu Agrofert (dotace 57 milionů Kč).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož Markéta Pekarová Adamová skutečně navrhuje úspory ve výši téměř 30 miliard Kč. Tyto peníze budou opravdu ušetřeny na slevách na jízdném, dotacích do zemědělství či výdajích státního aparátu. 

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 navrhuje úsporu ve výši přibližně 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 5). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 1, 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ve třetím čtení totiž Poslanecká sněmovna odsouhlasila jak pozměňovací návrh Andreje Babiše navrhující zrušit superhrubou mzdu (str. 2, 9), tak návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, kterým by mělo dojít k navýšení základní daňové slevy na poplatníka (.docx, str. 2). Kombinací těchto daňových úprav by se pak roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Příkladem „rozpouštění rezerv“ pak může být převedení 18 miliard Kč z privatizačního účtu do státního rozpočtu v roce 2019, čímž tehdy došlo ke snížení rozpočtového schodku. Vláda tento postup vláda odůvodňovala (.pdf) tím, že chce, aby byly tyto peníze smysluplně využity dle aktuálního stavu hospodářství a aby „nezůstaly na účtu nečinně ležet“. Převedení 18 miliard Kč bylo nicméně médii označováno jako „vylepšení státního rozpočtu“. Poněkud expresivnější výraz „přikrášlování“ rozpočtu, který ve výroku používá Markéta Pekarová Adamová, se v této souvislosti objevil například také v publicistickém článku serveru E15.cz v lednu 2020.

Jiný případ, který lze interpretovat jako rozpouštění rezerv (tentokrát z prostředků soukromých společností), které má posloužit k lepšímu výsledku státního rozpočtu, je změna zdanění technických rezerv pojišťoven. Tato změna, která byla schválena v roce 2019, umožnila státu získat 10,5 miliardy Kč z prostředků pojišťoven, které byly pojišťovnami odloženy na výplatu budoucích plnění. Podle České asociace pojišťoven se zejména jedná o prostředky na výplatu životního pojištění a peníze, které takto stát získal, jsou ve skutečnosti závazky pojišťoven vůči klientům. 

Závěrem lze tedy uvést, že Markéta Pekarová Adamová svým pozměňovacím návrhem skutečně navrhuje převedení částky téměř 30 mld. Kč do rozpočtové rezervy, která má sloužit ke kompenzaci nižších než plánovaných příjmů státního rozpočtu. Vláda se také v minulosti rozhodla několikrát rozpustit ve státním rozpočtu finanční prostředky, které lze interpretovat jako určité rezervy do budoucnosti (například jako prostředky použitelné na vyrovnání výdajů v souvislosti se stárnutím populace). 

Část tvrzení, ve kterém Markéta Pekarová hovoří o tom, že uvedená suma 30 mld. Kč nebude „rezerva“, která se rozpustí v rozpočtu, lze vnímat také jako pravdivou. Uvedená suma má být totiž ušetřena v jiných kapitolách rozpočtu a má být použita v případě propadu příjmů státního rozpočtu. Ve svém důsledku by tak tato suma měla sloužit ke snížení schodku státního rozpočtu a nejedná se o částku, která by měla být rozpuštěna ve státním rozpočtu jako ve výše uvedených případech.

Na samotný závěr uveďme, že zda lze označit hospodaření vlády jako mizerné je hodnotící soud a proto jej jako takový nehodnotíme.

Porovnáme-li data jednotlivých zemí světa (mimo států s malou populací jako například Andorra, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Francouzská Polynésie atd.), Česká republika se drží na prvním místě v přírůstcích případů covidu-19 od 4. listopadu 2020. Před tímto datem byla již od 11. října na 2. místě za Belgií.

Uveďme, že porovnáváme čísla, která pro jednotlivé dny představují 7denní průměr uvedených přírůstků. A to především z důvodu, že křivky čistě denních přírůstků jsou značně rozkolísané (například kvůli rozdílnému počtu testů v jednotlivých dnech týdne), týdenní maxima tak v různých zemích mohou připadat na různé dny v týdnu.

Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 na milion obyvatel, Česká republika v rámci 7denních průměrů zaujímá smutné první místo od 24. října, kdy na této příčce vystřídala Argentinu. Dodejme, že i v případě denních přírůstků počtu úmrtí křivka v jednotlivých dnech týdne kolísá, což podle odborníků mohou způsobovat některé epidemiologické a sociální faktory.

Zpravodajský server iROZHLAS.cz zveřejnil dne 4. listopadu reportáž, která usvědčovala Miroslava Kalouska (TOP 09) z pití piva v zavřené restauraci. Markéta Pekarová Adamová se k jeho chování ještě ten den vyjádřila na Twitteru a žádala omluvu:

Informace o možné spolupráci TOP 09, KDU-ČSL a ODS při volbách do Poslanecké sněmovny se objevily již 3. října krátce po zveřejnění výsledků krajských voleb. Představitelé těchto tří stran Petr Fiala (ODS), Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) tehdy také například na sociálních sítích zveřejnili fotografii, na níž si společně připíjejí sklenicí piva. Právě výsledek krajských a senátních voleb ze 2 a 3. října lze interpretovat jako úspěch opozičních stran zejména tam, kde vzájemně spolupracovaly.

Na konci října poté představitelé ODS, KDU-ČSL a TOP 09 skutečně ohlásili podpis memoranda o spolupráci pro příští volby do Poslanecké sněmovny, které by měly proběhnout na podzim roku 2021. Podpis memoranda byl oznámen 27. října 2020 pod sochou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

V kontextu opoziční spolupráce připomeňme, že i další dvě opoziční strany – Piráti a hnutí Starostové a nezávislí – jednají o spolupráci.

TOP 09 skutečně na začátku října 2020 předložila společně s dalšími opozičními stranami ODS, KDU-ČSL a STAN návrh (.pdf) zákona o státní pomoci při mimořádných opatřeních vyhlášených v souvislosti s epidemií koronaviru SARS CoV-2 (odškodňovací zákon). Jedná se tak o společný návrh stran, které podepsaly memorandum o spolupráci a společné kandidatuře do nacházejících parlamentních voleb (TOP 09, ODS, KDU-ČSL). Daný návrh byl podpořen také hnutím STAN.

V návrhu zákona jde především o finanční jistotu pro podnikatele, jejichž činnost je omezena, či zakázána vládními nařízeními týkajícími se koronaviru. Při omezení podnikatelské činnosti by měl stát dle návrhu (.pdf, str. 3) zákona uhradit 50 % fixních nákladů, při úplném zákazu podnikaní pak 100 %. Zároveň by přístup k této pomoci měl být přijetím zákona usnadněn a zrychlen. Zmiňované usnadnění a zrychlení poskytování pomoci by podle návrhu (.pdf, str. 3) zákona mělo umožňovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro poskytnutí pomoci, seznam fixních nákladů a účetní doklady potvrzující vznik povinnosti uhradit tyto náklady.

Tento návrh (.pdf, str. 6) zákona také reaguje na nejasnost při možné aplikaci § 36 krizového zákona, dle kterého je „stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu“. Nicméně předkladatelé návrhu odškodňovacího zákona argumentují tím, že ohledně aplikace tohoto paragrafu panují nejistoty, a také tím, že byl vytvořen v ohledu na úplně jiné podmínky (především živelné katastrofy), než které jsou nyní kvůli pandemii covidu-19. 

Dodejme, že vláda se 2. listopadu rozhodla tento návrh nepodpořit (.pdf), mj. proto, že by dle jejího stanoviska způsobil značné a zároveň nedostatečně vyhodnocené dopady na rozpočet, a není dostatečně adresný ve vztahu k nejhůře zasaženým podnikatelům.

Současný zákon o státním rozpočtu na rok 2020 skutečně počítá se schodkem 500 miliard Kč. Návrh státního rozpočtu pro rok 2021, který Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení 11. listopadu, pak plánuje schodek 320 miliard Kč (.pdf, str. 2) i přesto, že opozice s výší schodku nesouhlasí.

Dodejme, že před vyhlášením ve Sbírce zákonů musí návrh rozpočtu pro příští rok ještě projít projednáním ve výborech, druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně a následně musí postoupit k podpisu prezidentem republiky.