Martin Netolický

Zdravotnictví je ze 79 % financováno z veřejného zdravotního pojištění. Rozpočty krajů, obcí a další výdaje státního rozpočtu se na celkovém financování podílí jen z 5 %. Zbylých 16 % tvoří soukromé zdroje.

Nejčastějším způsobem platby nemocnicím od pojišťoven je platba za výkon. Zdravotnické výkony jsou bodovány na základě jejich obtížnosti, délky či nákladovosti. Systém bodování (počty bodů pro jednotlivé úkony) se může měnit každé čtvrtletí na základě dohody mezi pojišťovnami a Českou lékařskou komorou.

Statistiky lůžkové péče, ambulantní péče i ekonomiky zdravotnických zařízení jsou do roku 2018. Aktuální jsou pouze informace ke covidu-19.

V průběhu jara však média informovala o tom, že nemocnice napříč Českem odkládaly vzhledem k epidemii koronaviru neakutní zákroky. Tato situace se týkala i Pardubického kraje. „Měli jsme dva až dva a půl tisíce operací za měsíc. V dubnu bylo 350 operací. Chod nemocnic se zastavil,“ uvedl například generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottwald. Podle informací uvedených serverem iDNES.cz se ještě v polovině prázdnin nevrátily výkony nemocnic na předkoronavirovou hodnotu. Hospodaření Nemocnice Pardubického kraje se v průběhu roku propadlo do ztráty a byť nejsou dostupné zcela aktuální údaje, lze důvodně předpokládat, že vzhledem k hloubce předchozího propadu se nepodařilo propad příjmů z plateb za výkon od zdravotních pojišťoven dodnes vyrovnat.

Příjmy Pardubického kraje by se měly propadnout o 900 mil. Kč. Klesly z očekávaných 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí propad o téměř 20 %. Pokles je způsoben jednak koronavirovou krizí, jednak vládou schváleným opatřením na podporu ekonomiky.

Vláda v dubnu prosadila zákon o kompenzačním bonusu pro OSVČ – podnikatele zasažené ekonomickými dopady koronavirové krize. Kompenzační bonus stát vyplácí z tzv. sdílených daní, o které se stát dělí s kraji a obcemi tak, že jim vrací část výnosu daně; kvůli tomu zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce. V důvodové zprávě zákona (.pdf, str. 5) se uvádí: „(…) působnost k vyřízení žádostí a vyplacení kompenzačního bonusu bude svěřena orgánům Finanční správy České republiky, které mají rozsáhlou síť finančních úřadů a jejich územních pracovišť a zároveň spravují daně z příjmů (…)“. Zároveň platí, že v důvodové zprávě není výpadek příjmů krajů a obcí blíže rozebírán. O konzultacích s Asociací krajů nebo zástupci krajů se ve zprávě rovněž nepíše. Při přípravě zákona pak nebylo provedeno ani standardní připomínkové řízení.

Že propad příjmů s představiteli samospráv nikdo nekonzultoval, potvrzuje i starostka Větrného Jeníkova Lisová. „Nepřišlo žádné upozornění, na jaký výpadek (v příjmech, pozn. Demagog.cz) se máme připravovat (…)“.

Jako kompenzaci za propad v příjmech způsobený tímto zákonem měly obce podle novely účinné od 1. července 2020 získat nejdříve od státu 1 200 Kč na obyvatele, 7. srpna 2020 pak vešla v účinnost další novela, která částku upravila na 1 250 Kč na obyvatele. Kraje původně měly jako kompenzaci získat státní příspěvek 12 miliard korun na opravy silnic a další příspěvek na sociální programy. Podobný návrh na příspěvek 500 Kč na obyvatele pro kraje nedávno předložil např. Senát a také zastupitelstvo Pardubického kraje.

Obce měly původně získat jako kompenzaci za krizová opatření v souvislosti s pandemií covidu-19 od státu 1 200 Kč na obyvatele, a to v rámci novely účinné od 1. července 2020. Další novela, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, zvedla tuto částku na 1 250 Kč. Jednalo se o náhradu za negativní dopady zákona o kompenzačním bonusu. Tento kompenzační bonus vyplácí stát z daní sdílených s kraji a obcemi. Konkrétně tak, že vrací daň z příjmu fyzických a právnických osob, kvůli čemuž zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce.

Zastupitelstvo Pardubického kraje dne 25. srpna 2020 schválilo zákonodárnou iniciativu, jejímž výsledkem by měl být kompenzační příspěvek v hodnotě 500 korun na obyvatele pro kraje. Kromě něj se o kompenzace snaží i další kraje. Důvodem této zákonodárné iniciativy a dalších snah je stejně jako u obcí výpadek z daní z příjmu fyzických a právnických osob, který byl způsoben zákonem o kompenzačním bonusu. Nicméně ani případné schválení zákona v aktuálním znění nezajistí Pardubickému kraji dostatečnou kompenzaci. Výpadky na daních činily 900 milionů korun, zatímco díky příspěvku by kraj získal jen 261 milionů korun. Krajský návrh byl doručen do Poslanecké sněmovny a nyní čeká na stanovisko vlády.

23. července 2020 na 25. schůzi schválil Senát PČR senátní návrh zákona o kompenzačním bonusu 500 Kč na obyvatele pro každý kraj a pro Prahu. Příspěvek je určený (.pdf, s. 3). „na zmírnění poklesu daňových příjmů v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru". Usnesením č. 476 (.pdf, s. 1) zároveň Senát navrhl „Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona (…) vyslovila souhlas již v 1. čtení“. Pro návrh hlasovalo 50 z 52 přítomných senátorů, dva se hlasování zdrželi. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020.

Kvůli koronavirové krizi a následným schváleným opatřením na podporu ekonomiky by se v letošním roce měly propadnout příjmy Pardubického kraje o 900 mil. Kč. Kraje a obce totiž „přijdou o peníze z tzv. sdílených daní, protože z nich stát zaplatí finanční pomoc pro firmy a živnostníky postižené omezením činnosti kvůli pandemii koronaviru“. Konkrétně v Pardubickém kraji se jedná o pokles z 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí snížení sumy o téměř 20 %. Podobný pokles o pětinu vyčíslily i některé další kraje, například Plzeňský, Zlínský či Moravskoslezský kraj.

Jako kompenzaci za tento propad by mohl být krajům vyplacen příspěvek 500 Kč na každého obyvatele daného kraje. Na této změně se usnesl Senát 23. července letošního roku. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020. Vlastní návrh s podobným obsahem předložilo i Zastupitelstvo Pardubického kraje.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) poskytoval v letech 2015 až 2019 každý rok na financování oprav silnic II. a III. tříd příspěvek (.pdf, s. 20) „v rozpětí od 2 mld. Kč do 4,4 mld. Kč, celková výše prostředků poskytnutých za dané období převyšuje 16 miliard Kč“. Pro rok 2020 i 2021 pak příspěvek bude činit 4 mld. Kč. Na tom se dohodli hejtmani sdružení „v Asociaci krajů s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy a průmyslu Karlem Havlíčkem“ na jednání v červnu 2020.

Další finance pak bude možné čerpat z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který na opravu silnic II. a III. tříd pro roky 2020 a 2021 poskytne celkem 4 mld. Kč. „V rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje“. V rámci IROP přitom kraje obdržely 2 mld. Kč i v roce 2019. Tyto příspěvky od SFDI a IROP tedy vzhledem k jejich pravidelnosti skutečně nelze považovat za kompenzaci finanční ztráty způsobené koronavirovou krizí.

I podle Martina Půty, hejtmana Libereckého kraje, místopředsedy Rady Asociace krajů České republiky (AKČR) a člena Komise Rady AKČR pro dopravu, dostávají kraje na opravy silnic II. a III. tříd příspěvek každý rok „a nelze to tedy považovat za přímou pomoc v souvislosti s poklesem daňových příjmů v důsledku koronaviru“.

25. srpna 2020 bylo odhlasováno zastupitelstvem Pardubického kraje předložení návrhu zákona na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů krajů. Šlo o iniciativu (.pdf, str. 7) Pardubického kraje a příspěvek by měl činit 500 korun na obyvatele.

V hlasování (.pdf, str. 11) bylo 29 zastupitelů/ek pro, 4 proti a 6 se zdrželo. Z toho proti byli pouze někteří zastupitelé z ANO a pro byli zastupitelé z ČSSD, KPK, ODS, KSČM a STAN, šlo tedy o podporu iniciativy napříč politickým spektrem.

31. srpna byl návrh předložen Poslanecké sněmovně, která jej dosud neprojednala, čeká se na vyjádření vlády. Návrh s podobným zněním i účelem byl přitom již v květnu předložen Senátem. Ani ten však dosud nebyl Sněmovnou projednán.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD + SproK) v debatě lídrů kandidátek pro Pardubický kraj představil graf s názvem Vývoj inkasa sdílených daní Pardubického kraje pro roky 2016–2020 (čas 53:57).

Stejný graf se nám nepodařilo dohledat, nicméně finanční částky můžeme získat z přehledů rozpočtů Pardubického kraje. Vývoj inkasa sdílených daní je následující:

• 2016 – 3 378 935 000 Kč (.pdf, str. 5)
• 2017 – 3 673 826 080 Kč (.pdf, str. 6)
• 2018 – 3 932 526 050 Kč (.pdf, str. 6)
• 2019 – 4 278 040 600 Kč (.zip – P4 Příjmy, str. 4)

Na konci roku 2019 Pardubický kraj zveřejnil Rozpočet Pardubického kraje na rok 2020 a střednědobý výhled rozpočtu Pardubického kraje na roky 2021–2022. V důvodové zprávě (.pdf, str. 4) najdeme propočet daňových příjmů pro rozpočet 2020, sdílené daně měly dosahovat výše 4 004 500 000 Kč. Dopady koronavirové krize na ekonomiku ČR budou mít dle Ministerstva financí dopad i na rozpočty krajů, výše příjmů ze sdílených daní poklesne. V případě Pardubického kraje je pak očekávaný propad ve výši 900 milionů.

Financování krajů jako samosprávných celků v ČR je zajištěno pomocí sdílených daní. Nicméně dle kritiků (včetně Martina Netolického) je (.pdf str. 3–4) toto financování vzhledem k povinnostem krajů nedostatečné a kraje musí žádat vládu či některá ministerstva o dodatečné finance. Nedostatečnost financování silnic II. a III. třídy spadající pod kraje však připouští (.zip obsaženo v TEXT ROZPOČTU.doc, str. 23) i státní úřady, resp. Státní fond dopravní infrastruktury:

„Dlouhodobé podfinancování komunikací nižšího řádu má negativní vliv na celkovou efektivitu dopravní cesty a do určité míry znehodnocuje prostředky vložené do výstavby páteřní infrastruktury.“

Dále se v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury píše o dlouhodobé praxi mimořádných státních dotací krajům na údržbu silnic II. a III. tříd (str. 23):

„SFDI vnímá tuto záležitost jako velmi podstatnou z pohledu uživatele dopravní sítě a díky disponibilním zdrojům v minulých letech, resp. 2015 až 2019, poskytoval každoročně jako mimořádný příspěvek na tento účel finanční prostředky v rozpětí od 2 mld. Kč do 4,4 mld. Kč .“

O tom, že část dotací v minulých letech byla krajům přiznána až po dalším často obtížném vyjednávání, svědčí několik článků z minulých let pro roky 2018, 2019 i pro rok 2020, přičemž dochází i k problematickému uvolňování již slíbených peněz.

Nejdříve uveďme výrok do kontextu debaty. Martin Netolický reaguje na Martina Kolovratníka, který říká: „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb. Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek, do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.“

Martin Kolovratník tedy po výčtu několika částek, které stát ze svého rozpočtu uvolnil na pomoc obcím a krajům, tvrdí, že součástí této pomoci bylo i 6 miliard na rekonstrukce silnic II. a III. třídy.

V rámci Asociace krajů bylo přitom dohodnuto, že kraje požádají stát o souhrnnou částku 8 miliard korun na opravy silnic druhé a třetí třídy na roky 2020 a 2021. Tuto částku se jim následně skutečně podařilo získat. Konkrétně šlo o 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. 

K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde o 4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021 plus možnost čerpání dalších 4 miliard z Integrovaného operačního programu na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. 

V rámci dotačního programu IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje.

V případě SFDI získávají (.pdf, str. 1–3) kraje poměrnou část z celkových alokovaných prostředků (pro roky 2020 a 2021 vždy 4 mld. Kč) na základě délky silnic II. a III. třídy, které se nacházejí na jejich území. Pro získání peněz musí předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která prostředky rozděluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů, mezi něž patří např. kolize s plánovanou investicí státu nebo pokud se jedná o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny.

O financování projektů z IROP (.pdf, str. 24) mohou kraje žádat na základě vyhlášení výzvy, kdy předkládají žádosti o podporu. Na základě kritérií pak IROP vyhodnotí, které projekty budou financovány.

Celkem tedy kraje mohou na opravy silnic získat až 12 miliard korun, výrok však přesto hodnotíme jako pravdivý, neboť z kontextu je zřejmé, že Martin Netolický měl na mysli prostředky, které stát uvolní ze svého rozpočtu (resp. z rozpočtu SFDI), nikoliv i prostředky z programu IROP tvořené převáženě evropskými penězi, které však kraj může získat pouze na základě podání žádosti o udělení dotace, u které není jisté (.pdf, str. 45–46), zda bude na konkrétní projekt udělena.