Martin Netolický

Nejdříve uveďme výrok do kontextu debaty. Martin Netolický reaguje na Martina Kolovratníka, který říká: „Já musím znovu zopakovat, obce dostaly těch 1 250 Kč. Do krajů šlo 11 miliard na odměny pro zdravotníky, 5,2 miliardy do sociálních služeb. Nemohu souhlasit s tím, že 6 miliard do dvojek a trojek, do investic není dotace, není to pomoc krajům právě v těch penězích, které můžou kraje použít.“

Martin Kolovratník tedy po výčtu několika částek, které stát ze svého rozpočtu uvolnil na pomoc obcím a krajům, tvrdí, že součástí této pomoci bylo i 6 miliard na rekonstrukce silnic II. a III. třídy.

V rámci Asociace krajů bylo přitom dohodnuto, že kraje požádají stát o souhrnnou částku 8 miliard korun na opravy silnic druhé a třetí třídy na roky 2020 a 2021. Tuto částku se jim následně skutečně podařilo získat. Konkrétně šlo o 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. 

K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde o 4 miliardy korun v letošním roce a 4 miliardy v roce 2021 plus možnost čerpání dalších 4 miliard z Integrovaného operačního programu na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. 

V rámci dotačního programu IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje.

V případě SFDI získávají (.pdf, str. 1–3) kraje poměrnou část z celkových alokovaných prostředků (pro roky 2020 a 2021 vždy 4 mld. Kč) na základě délky silnic II. a III. třídy, které se nacházejí na jejich území. Pro získání peněz musí předložit seznam plánovaných investic (rekonstrukcí) těchto silnic. Komise, která prostředky rozděluje, přitom může konkrétní plánovanou akci odmítnout (.pdf, str. 5) jen z pevně daných důvodů, mezi něž patří např. kolize s plánovanou investicí státu nebo pokud se jedná o investici, na kterou nejsou prostředky SFDI určeny.

O financování projektů z IROP (.pdf, str. 24) mohou kraje žádat na základě vyhlášení výzvy, kdy předkládají žádosti o podporu. Na základě kritérií pak IROP vyhodnotí, které projekty budou financovány.

Celkem tedy kraje mohou na opravy silnic získat až 12 miliard korun, výrok však přesto hodnotíme jako pravdivý, neboť z kontextu je zřejmé, že Martin Netolický měl na mysli prostředky, které stát uvolní ze svého rozpočtu (resp. z rozpočtu SFDI), nikoliv i prostředky z programu IROP tvořené převáženě evropskými penězi, které však kraj může získat pouze na základě podání žádosti o udělení dotace, u které není jisté (.pdf, str. 45–46), zda bude na konkrétní projekt udělena.

K aféře, která se týká zapojení syna premiéra Babiše do kauzy Čapí hnízdo, se Martin Netolický vyjádřil ve čtvrtek 15. listopadu 2018 na svém facebookovém profilu. Netolický vyzval Andreje Babiše k odstoupení z funkce předsedy vlády: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.“

Netolický označil současnou krizi ohledně kauzy Čapí hnízdo jako osobní problém premiéra. Vyjádřil se tak již v rozhovoru pro DVTV z 13. listopadu 2018, tedy den po uveřejnění reportáže televize Seznam.

Obdobný výrok jsme již v minulosti ověřovali. Jiří Čunek v listopadu 2007 oznámil svůj záměr odstoupit z postu ministra pro místní rozvoj, respektive vicepremiéra ve vládě Mirka Topolánka, mimo jiné poté, co tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká znovuotevřela jeho korupční kauzu. Přestože již bylo vyšetřování kauzy z února 2002, kdy měl Čunek coby vsetínský starosta přijmout úplatek ve výši půl milionu korun, zastaveno, Renata Vesecká případ znovu otevřela a uvedla, že „je nezbytné ho doplnit provedením dalších úkonů spočívajících zejména ve znaleckém dokazování a výslechu dalších svědků.“

Po odchodu Jiřího Čunka z ministerského postu nebyl výkonem jeho funkce nikdo pověřen vzhledem k tomu, že se předpokládalo rychlé vyřešení vzniklé situace. Podle informací serveru Aktuálně.cz však Čunek ministerstvo de facto řídil i nadále skrze lidovecké náměstky.

Jiří Čunek byl znovu jmenován do funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra vlády 2. dubna 2008. Čunkovu návratu předcházela dohoda s tehdejším ministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených, Karlem Schwarzenbergem. Dohoda spočívala v tom, že Čunkovy rodinné finance prověří Schwarzenbergem vybraní auditoři. Právě ministr zahraničí tímto podmiňoval své setrvání ve vládě. V červenci roku 2008 však Karel Schwarzenberg vzhledem k závěrům auditu uznal, že je případ uzavřený a že korupce nebyla prokázána.

Na počátku roku 2009 však byl Jiří Čunek donucen (video) vládu Mirka Topolánka opustit v rámci obměny čtyř ministrů. Jiří Čunek ke svému nedobrovolnému odchodu uvedl: „Úleva to velká není, nadšen z toho taky nejsem, ale uvědomil jsem si, že ten pohled, který rozhádaná část strany vrhá na veřejnost, by nám trvale škodil a to je spíše ten důvod, proč jsem odešel. A jestli tohle přestane, tak mám důvod být spokojen.“

Vláda Mirka Topolánka padla 24. března 2009, pouhé dva měsíce po odchodu (video, 1:36) Jiřího Čunka, a to kvůli vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou.

Mimo Jiřího Čunka však máme i jiné precedenty, jak jsme již také ověřovali. Můžeme dále zmínit Věru Jourovou, toho času náměstkyni ministra pro místní rozvoj a členku ČSSD, která byla v roce 2006 kvůli kauze Budišov více než měsíc ve vyšetřovací vazbě (video). Po zastavení trestního stíhání v roce 2008 a konstatování, že se skutek nestal, kandidovala bez politické příslušnosti v roce 2009 do Evropského parlamentu, o rok později kandidovala bez politické příslušnosti na kandidátce KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny a poté již úspěšně v roce 2013 na kandidátce hnutí ANO do Poslanecké sněmovny. V roce 2014 byla nominována českou vládou a schválena Evropským parlamentem na post eurokomisařky pro spravedlnost, spotřebitelskou politiku a rovnost pohlaví.

Názorů na řešení situace okolo kauzy Čapí hnízdo, potažmo hlasování o nedůvěře vládě, je v sociální demokracii vícero. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Události, komentáře místopředseda ČSSD Roman Onderka (čas 6:31). On sám osobně však vlastní postoj veřejně neprezentoval: „(...) svůj názor jsem řekl na poslaneckém klubu, a co se týče mého názoru, tak bude prezentován, stejně tak jako názor sociální demokracie, ve správný čas a na správném místě a to teď, nyní, není.“

Od pondělí 12. listopadu 2018, kdy byla zveřejněna reportáž televize Seznam týkající se syna předsedy vlády, se k vzniklé situaci vyjádřili i další vrcholní představitelé sociálních demokratů. Předseda ČSSD Jan Hamáček se snaží zastávat neutrální postoj, čeká na šetření policie a momentálně pro hlasování o nedůvěře podle svých slov nevidí důvod.

Pro odstoupení Andreje Babiše se veřejně vyjádřili ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a místopředseda sociálních demokratů Martin Netolický. Své stanovisko sdělila Maláčová novinářům již na začátku týdne: „Myslím si, že je to nešťastné, že to zatěžuje vládu a chtělo by to razantní řešení. Nejšťastnější by byl ten slovenský model, to znamená, kdyby pan premiér odstoupil, vyřešil si své problémy a pak by se případně vrátil.“

Martin Netolický svůj nesouhlasný postoj k nastalé vládní krizi vyjádřil ve svém příspěvku na Facebooku z 15. listopadu: „Pane premiére, prosím Vás v zájmu České republiky, kterou mám tolik rád, ODSTUPTE. Vždyť ANO přece může vést vládu i bez Vaší přímé účasti. Opravdu upřímně prosím, ukončete tuto trapnou epizodu české politiky.“

Jako bezproblémovou označil výpověď Andreje Babiše na klubu ČSSD poslanec Jan Birke: „Bylo to naprosto bez problémů. Padaly otázky a on (Babiš) naprosto bez problémů odpovídal.“ Hlasování o nedůvěře vládě považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za bezpředmětné, Babiš dle něj aféru odůvodnil dostatečně.

Je tak patrné, že na poslaneckém klubu sociálních demokratů ještě proběhne živá diskuse o hlasování o nedůvěře, které Babišovu vládu čeká v pátek 23. listopadu 2018.

Jan Hamáček se v Otázkách Václava Moravce z 18. listopadu 2018 skutečně postavil za setrvání ve vládě (49:21). Jako jeden z hlavních argumentů uvedl absenci alternativního plánu při případném skládání vlády (47:29).

„Tam jsou z mého pohledu dva klíčové faktory. První je, co přijde po případném pádu vlády a druhá otázka je na opozici: Jaký je ten plán B? Protože já jsem zatím od kolegů z opozice žádný plán B neslyšel. Všichni říkají, my tu vládu shodíme a bez vás to nepůjde, tak nám pomožte, a já říkám fajn, ale co bude potom? Ono to nějak dopadne. Já jsem mluvil s prezidentem republiky a ten mi jasně řekl, že pokud ta vláda padne, tak pověří znovu Andreje Babiše, to znamená žádná změna. Jediné, co se může stát, je, že sociální demokracii nahradí SPD a možná ministrem vnitra bude kolega Koten. To samozřejmě možné je. Anebo, to je ještě jedna alternativa, se tady propadneme do ústavní krize, kdy se tady bude hádat vláda, Parlament, horní komora, dolní komora s prezidentem republiky a zemi to zásadním způsobem poškodí.“

Osobní debata Netolického s Hamáčkem však není doložitelná, tudíž není ověřitelná z veřejných zdrojů. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Prezident Miloš Zeman 15. listopadu 2018 v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že pokud bude vládě Andreje Babiše vyslovena nedůvěra, tak ho znovu pověří sestavením vlády. Zároveň v pořadu zdůraznil, že neočekává, že poslanci vysloví vládě nedůvěru.

„Kdyby navzdory mému očekávání byla vládě vyslovena nedůvěra, tak podpořím Andreje Babiše sestavením vlády.“

Babiš sám potvrdil toto Zemanovo dřívější prohlášení po společné večeři v Lánech, která se konala 19. listopadu:

„Pokud by padla vláda a vláda podala demisi, tak mě (prezident) pověří sestavením vlády. Ale osobně nepředpokládá, že by vláda padla, protože pro to není nejmenší důvod.“

Tomio Okamura zveřejnil 18. listopadu 2018 na facebooku příspěvek (video), kde vyjadřuje svůj negativní postoj k vládě, kde je ČSSD:

„Prosazujeme program SPD. Proto jsme proti vládě, kde je ČSSD. Taková vláda vládne v rozporu s naším programem a zájmy této země.“ (0:05)

V příspěvku dokonce Okamura hovořil o tom, že SPD chce „dostat ČSSD z vlády“:

„Naše hnutí SPD nemá důvěru v ČSSD, a proto nedalo a nebude dávat důvěru vládě ANO a ČSSD.“ (1:21) „Hnutí SPD chce dostat ČSSD z vlády a budeme pokračovat v prosazování našich programových bodů na jednáních s hnutím ANO, jelikož bez jejich 78 poslanců nelze v tomto volebním období ve Sněmovně cokoliv prosadit.“ (1:51)

20. listopadu zveřejnil Tomio Okamura na facebooku další příspěvek (video), kde hovoří o postojích SPD k vládě Andreje Babiše:

„Hnutí SPD má od samého počátku zásadní postoj k Babišově koaliční vládě, kde je zastoupena ČSSD. Je to vláda, která vládne v rozporu se zásadními programovými prioritami hnutí SPD.“ (0:45)

V příspěvku také přímo zmiňuje, že by SPD vždy hlasovala pro nedůvěru vládě, jejíž součástí bude ČSSD:

„Hlasovali jsme a budeme hlasovat vždy pro nedůvěru vládě s ČSSD. V případě pádu vlády jsme připraveni jednat s hnutím ANO, jako vítězem voleb, o podpoře jím nominované vlády odborníků, která podpoří prosazení zásadních bodů programu hnutí SPD, na kterých se dohodneme.“ (1:32)

Okamura se sám setkal 14. listopadu s Andrejem Babišem a po schůzce prohlásil, že „vytušil" šanci k prosazení programu SPD (video):

„Já jako obvykle jsem vytušil, že by mohl být určitý prostor pro prosazení programu SPD. Řekl jsem Andreji Babišovi, že my nesouhlasíme s tím, že Andrej Babiš prosazuje program ČSSD, že chceme samozřejmě vyměnit ČSSD (...)“. (0:01)

Netolický popisuje události předcházející vzniku vlády ANO a ČSSD. V dubnu letošního roku celorepublikový výbor hnutí ANO rozhodl, že mají být obnovena vyjednávání o vládě s ČSSD. Sociální demokraté nabídku přijali a ve vyjednávacím týmu zasedl i hejtman Netolický. Ten se několikrát k probíhajícím jednáním vyjádřil. Vznesl například požadavek, aby z vlády Babiš odešel, pokud bude prvoinstančně odsouzen. Také prosazoval požadavek, aby ANO nehledalo při důležitých hlasováních ve Sněmovně podporu u jiných stran, ale hlasovalo společně s ČSSD.

Po těchto jednáních proběhlo v červnu referendum mezi sociálními demokraty. V něm měli členové strany rozhodnout, zda má ČSSD vstoupit do vlády s hnutím ANO, či nikoli. Referenda se zúčastnilo 64,74 % členů ČSSD a vstup do vlády podpořilo 58,53 % hlasujících. Netolického výrok o účasti v tomto referendu tak není numericky zcela přesný, do námi tolerované odchylky se však vejde.

Na začátku roku 2018 došlo v Poslanecké sněmovně k vyslovení nedůvěry vládě, již sestavil Andrej Babiš. Pro tuto vládu hlasovalo pouze 78 poslanců hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ostatních vládních stran.

V průběhu prvních měsíců 2018 potom hnutí ANO jednalo i s SPD, která by jejich vládu mohla tolerovat, a tím pomoci k vyslovení důvěry. Proti případné podpoře vlády hnutí ANO tolerované SPD vystoupili i někteří poslanci největšího sněmovního uskupení. Mezi nejvýraznější patřili bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se negativně vůči této možnosti vyjádřil již v únoru 2018, a ministr dopravy Dan Ťok. Mezi dalšími můžeme zmínit Ivo Vondráka, Rostislava Vyzulu či Aleše Juchelku. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že tato spolupráce měla i své příznivce. Kupříkladu Helenu Válkovou či Jiřího Bláhu, který poznamenal: „Zamlouvá se mi varianta vlády s jakoukoli stranou, která bude schopná podpořit náš program.“

Premiér Babiš po pověření sestavením nové vlády zprvu jednání s ČSSD ukončil na konci března s tím, že požadavky ČSSD jsou pro hnutí ANO nepřijatelné. Jednalo se primárně o potenciální rozdělení ministerstev, konkrétně ministerstva financí či vnitra, a postu premiéra, jenž by neměl zastávat trestně stíhaný Andrej Babiš. V souvislosti s neúspěšným vyjednáváním se sociální demokracií Andrej Babiš zvažoval předčasné volby, nicméně zároveň se vymezil vůči případnému jednání s SPD. Důvodem byla obava, že vláda za podpory SPD by nezískala důvěru. Následně byl při jednání republikového výboru hnutí ANO v dubnu 2018 Andrej Babiš svými straníky vyzván k znovuotevření diskuze s ČSSD. Sociální demokracie toto jednání uvítala a dle slov Jana Hamáčka byla připravena znovu diskutovat.

Tato jednání nakonec vyústila, 264 dní po volbách, v sestavení menšinové vlády ANO s ČSSD, která již důvěru poslanců získala. Pro tuto vládu hlasovalo 105 poslanců, proti 91.

Co se týká délky vnitrostranického referenda, ČSSD provedla v minulosti již dvě veřejnosti uzavřená referenda, v letech 2014 a 2018. V roce 2018 bylo referendum vyhlášeno 11. května. Samotné hlasování pak trvalo od 21. května do 14. června. Dohromady tak sociální demokracie strávila přípravami, konáním a vyhodnocováním referenda jen pár dní přes měsíc. V roce 2014 pak bylo referendum vyhlášeno 14. června a hlasování zahájeno 4. července. Vyhodnocení sčítací komisí pak proběhlo 6. srpna. První referendum zabralo opět přes měsíc od vyhlášení až po vyhodnocení. „Rozhodování na několik měsíců“ podle Netolického se tak nekonalo.

Doplňme, že v Řádu vnitrostranického referenda z roku 2014 se pak uvádí, že hlasující musí korespondenční obálku doručit na příslušnou adresu do půlnoci padesátého kalendářního dne od vyhlášení korespondenčního referenda (.pdf, str. 14–15). O průběhu a problematice korespondenčního hlasování v referendu ČSSD z roku 2014 jsme informovali například zde.

Dodejme ještě, že poslední referendum o členství ČSSD ve vládě Andreje Babiše z května 2018 probíhalo kombinovanou formou. Nejprve bylo provedeno klasické hlasování volebními lístky v místních organizacích. Místní organizace pak lístky sečetly a výsledky odeslaly elektronickou formou na stranickou centrálu. Konečná kontrola výsledků pak proběhla opět sčítáním fyzických hlasovacích lístků v Lidovém domě.

JUDr. Martin Netolický, Ph.D. je absolventem doktorského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Doktorské zkoušky zde absolvoval v roce 2010. Právu se nadále věnoval i jako pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci, a to v letech 2008–2012. Hovoří tedy pravdu, když o sobě říká, že je právník. Tiskový mluvčí strany, Petr Vurbs, nám ke dni ověřování potvrdil, že byl Netolický pověřen k chystání stanov přímo usnesením stranického grémia.

Co se úprav vnitrostranického referenda týče, tak dle stanov ČSSD pro rok 2018 schvaluje jeho normy Ústřední výkonný výbor strany (dále jen ÚVV) (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 5)). Článek 38 stanov (.pdf. str. 28) pak ke konání referenda uvádí, že jej vyhlašuje ÚVV a že podmínky referenda jsou dále uvedeny v dokumentu Řád vnitrostranického referenda ČSSD (.pdf), který není součástí stanov.

Vnitrostranické referendum tak sice ve stanovách je zakotveno (v článku 38), podrobnější specifikaci jeho vyhlášení a konání však upravuje jiný dokument, na stanovách strany nezávislý. Netolický ve výroku hovoří o tom, že má pověření pro úpravu stanov a že v rámci tohoto pověření má i kompetenci pro úpravu vnitrostranického referenda. Podle současného znění stanov by takové změny referenda pouhou úpravou stanov provést nemohl. Na dotaz, zdali je Netolický pověřen i změnou Řádu vnitrostranického referenda ČSSD, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo.

K elektronickému hlasování stanovy pro rok 2018 nově v článku 37b., bod 2 (.pdf, str. 28) uvádějí, že ÚVV může rozhodnout o uplatnění elektronického hlasování při konání vnitrostranického referenda. Podrobnosti hlasování pak určuje další zvláštní dokument, který není součástí stanov strany, a to Řád elektronického hlasování a voleb. Tento dokument je plně v gesci ÚVV (.pdf, str. 21 (odst. 4 písm o bod 12)). Ani specifické podmínky elektronického hlasování tak Netolický změnami současných stanov upravovat nemůže. Rovněž nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo na dotaz, jestli je pověřen úpravou Řádu elektronického hlasování a voleb.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Martin Netolický nemůže pouze prostřednictvím změn současných stranických stanov upravit specifické podmínky konání vnitrostranického referenda ani elektronického hlasování. Na náš dotaz, zda je také pověřen přípravou změny Řádu vnitrostranického referenda ČSSD a Řádu elektronického hlasování a voleb, nám zatím tiskové oddělení ČSSD neodpovědělo. Coby hejtman Pardubického kraje je však členem ÚVV s rozhodujícím právem (.pdf, str. 20, čl. 31., odst 2.), a VV tyto podmínky upravovat smí. Výrok hodnotíme jako nepravdivý také z důvodu, že první a druhé vnitrostranické referendum netrvalo déle než něco přes měsíc.