Oddělení centrálního nákupu v Pardubické krajské nemocnici je zavedeno už více jak tři čtvrtě roku.
Tento výrok označujeme jako pravdivý. Přímý zdroj potvrzující zřízení oddělení centrálního nákupu sice nelze dohledat. Na základě výroční zprávy pro rok 2011 (.pdf - str. 8) však můžeme dovodit, že toto oddělení existovalo již dne 29. 9. 2011, kdy: "nastoupil do funkce vedoucího Úseku centrálního nákupu pan MartinTrojan za Jana Vojtu, který ukončil pracovní poměr."
V roce 2008 byla průměrná cena nafty a benzínu kolem 30 korun, dneska jsme téměř na 40.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle webu Českého statistického úřadu se průměrná cena nafty a benzínu skutečně pohybovala kolem třiceti korun za litr. Litr Naturalu 95 stál v celoročním průměru 30,32 Kč a litr motorové nafty 31,74 Kč.
Co se týče částky čtyřiceti korun, tak záleží na tom, zda měl pan Netolický na mysli průměrnou cenu v časovém ohraničení aktuálního týdne(k 7.9. 2012) nebo hodnotu od začátku roku.
Průměrná cena za aktuální týden (k 7.9. 2012) činí u Naturalu 95 38,12 Kč a u motorové nafty 37,25 Kč, kdežto průměrná cena od začátku roku za všechny měsíce do července 2012 činí u Naturalu 95 36,56 Kč a u motorové nafty 36,39 Kč. Každopádně po přičtení průměrných cen ze srpna a z počátku září se celková průměrná cena pohonných hmot blíží čtyřiceti korunám ještě o něco více.
Já jsem na krajské radě i na krajském zastupitelstvu opakovaně upozorňoval pana ředitele Záleského na to, že bych, být na jeho místě, převzal osobní zodpovědnost. Nicméně tato zodpovědnost nebyla převzata.
Tento výrok označujeme jako neověřitelný. Ze zápisů Rady (.pdf) či Zastupitelstva (.pdf) kraje vyplývá, že ve věci působení společnosti Oredo s.r.o., došlo na půdě obou institucí k rozpravám nad jejím působením. Konkrétní zápis, který by hovořil o výzvě Martina Netolického směrem k řediteli společnosti Vladimíru Záleskému však dohledatelný není (zápisy jsou ve svém obsahu nekonkrétní).
Pardubický kraj schvaluje takzvané zásady územního rozvoje, což je rozvojový plán vyššího územního celku, což je Pardubický kraj a to je právě ta platforma, na které se dohadujeme o tom, kudy bude trasování R35, R43 jako klíčových komunikací Pardubického kraje.
Zásady územního rozvoje (krajů) jsou opravdu rozvojové plány vyššího územního celku a ve finální fázi je schvaluje krajské zastupitelstvo.
Tyto zásady stanovují i trasy plánovaných komunikací, ty by měly být řádně konzultovány i s nižšími územními celky, konečnou rozhodovací pravomoc má stále krajské zastupitelstvo.
Co se týče rychlostních silnicí R35 a R43, tak trasa silnice R35 vedoucí Pardubickým krajem je již zanesena v územním plánu vyššího územního celku Pardubického kraje. Trasa "pardubického úseku" silnice R43 ještě není pevně stanovena.
Zásady územního rozvoje Pardubického kraje jsou k dispozci na stránkách Pardubického kraje.
Nejvyšší správní soud nám část těchto zásad územního rozvoje zrušil.
Výrok Martina Netolického je hodnocen jako pravdivý, neboť Nejvyšší správní soud skutečně zrušil část těchto zásad, konkrétně šlo o koridor R35 u Litomyšle.
Z dokumentu (.pdf) Územní zásady rozvoje Pardubického kraje, Aktualizace č. 1, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území strana 63 vyplývá: " Změna řeší doplnění koridoru D01 pro umístění stavby silnice R35 v prostoru Litomyšle. Tento úsek musel být vyjmut ze ZÚR před vydáním, neboť Nejvyšší správní soud ČR rozsudkem čj. 7 Ao 1/2009 –56, zrušil opatření obecné povahy – Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje v části vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb D 1 – stavba rychlostní silnice R 35 se všemi jejími objekty v řešeném úseku." Na základě této informace je tedy výrok hodnocen jako pravdivý.
Jednoznačně v zásadách územního rozvoje tato Medlešická spojka je zavedena.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Projekt označovaný jako „Medlešická spojka“ skutečně figuruje v zásadách územního rozvoje Pardubického kraje z r. 2010 na str. 52 jako veřejně prospěšná stavba s označením D101.
Medlešická spojka bývá také někdy označována jako tzv. Východočeský diametr. Myšlenka na zefektivnění a modernizaci železniční dopravy v Pardubickém kraji začala získávat na intenzitě zejména v devadesátých letech, kdy stávající železniční síť přestávala dostačovat intenzivní příměstské dopravě. Projekt má pomoct zajistit zlepšení zefektivnění krajské dopravní sítě.