Matěj Stropnický
Zelení

Matěj Stropnický

Strana zelených (Zelení)

Bez tématu 27 výroků
Pravda 17 výroků
Nepravda 4 výroky
Zavádějící 4 výroky
Neověřitelné 2 výroky
Rok 2017 15 výroků
Rok 2016 12 výroků

Matěj Stropnický

Dneska je sice průměrný důchod pro ženy i pro muže zhruba stejný, něco okolo 11,5 tisíce korun...
Český rozhlas, 20. září 2017
Nepravda

Není pravda, že je průměrný starobní důchod mužů a žen zhruba stejný. Ve skutečnosti se dlouhodobě liší, aktuálně činí rozdíl přes 15 %, a to ve prospěch mužů.

Na konci roku 2016 činila výše průměrného starobního důchodu v ČR 11 475 Kč. Nad tímto průměrem se pohybuje průměrný důchod v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji, naopak nejnižší úrovně dosahuje v Olomouckém kraji.

Rozdíl mezi výší důchodu u žen a mužů není zanedbatelný (data ČSÚ). Průměrný důchod mužů je ve většině krajů o více než 15 % vyšší než průměrný důchod žen. Výjimkou je Moravskoslezský kraj, kde je rozdíl mezi muži a ženami vůbec největší.

Nejaktuálnější data ČSSZ ukazují (k 30. červnu 2017), že průměrný starobní důchodu ženy dosahuje v České republice zhruba 10 700 korun, muži pak mají o cca 2 300 korun více.

Výší důchodu se zabývá studie think tanku IDEA (.pdf, str. 8) z června letošního roku. Nižší důchody žen vysvětluje nižším důchodovým věkem, nižšími výdělky a vyšší mírou nezaměstnanosti žen. Studie také například uvádí, že v porovnání s ostatními státy EU existují v ČR relativně vysoké rozdíly mezi předchozí čistou mzdou a nástupním důchodem, zároveň je zde velmi nízký podíl seniorů nad 65 let pod hranicí chudoby.

Matěj Stropnický

Od 16 let prostě mají částečnou trestní odpovědnost (lidé, pozn. Demagog.cz).
Český rozhlas, 20. září 2017
Nepravda

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý, fakticky jde o nepravdivý výrok i při zhodnocení kontextu, ve kterém byl vyřčen. Odůvodnění jsme ponechali v původním znění, doplnili jsme poslední odstavec, který zdůvodňuje finální hodnocení.

Fyzické osoby jsou trestně odpovědné již od 15 let, přičemž jejich trestní odpovědnost je až do dovršení osmnácti let vázána na schopnost rozpoznat a ovládnout své jednání, která se u jednotlivých osob liší.

Trestní odpovědnost fyzických osob se dělí na kategorie podle věku pachatele. Do první kategorie spadají osoby mladší 15 let, které nejsou trestně odpovědné vůbec. Přesto jim může soud uložit za spáchání činu určitá opatření, nejčastěji výchovného či ochranného rázu.

Další kategorii tvoří mladiství, tedy osoby starší 15 a mladší 18 let. Jejich trestní odpovědnost je vázána na splnění dvou podmínek: rozpoznání, že jejich jednání je protiprávní, a ovládnutí takového jednání. Tyto schopnosti jsou posuzovány vždy v konkrétním případě zvlášť, přesto platí určitá obecná pravidla. Tak kupříkladu běžný mladistvý by měl vědět, že nesmí zavraždit jiného člověka; situace však bude odlišná v případě trestného činu porušení autorských práv či podvodu.

Pokud jsou splněny obě podmínky trestnosti, uloží soud mladistvému opatření, členěné podle závažnosti na výchovné, ochranné a trestní.

V poslední kategorii se pak nacházejí osoby starší 18 let. Tyto osoby jsou plně trestně odpovědné, ledaže spáchaly čin za některé z okolností vylučující protiprávnost či byl pachatel nepříčetný. Sankce za spáchání trestného činu se pak dělí na tresty a ochranná opatření.

Stropnický o trestní odpovědnosti mluví v kontextu možného zavedení aktivního volebního práva (právo volit). Zamýšlí tuto hranici ze současných 18 let snížit na 16 let (nehodnotíme, zda je o dobrý krok) s odůvodněním, že od 16 let mají lidé částečnou trestní odpovědnost. To ovšem není pravda. Jak dokládáme výše, tu mají již od 15 let.

Matěj Stropnický

Tak, všechny průzkumy, i naše, a teďko vlastně i ten nový průzkum, který se jmenuje, myslím, Behavio, tak nějak to teďko vyšlo úplně aktuálně tenhle týden, ukazuje to, co jsme už věděli i ze zahraničí. Zelené volí především ženy.
Český rozhlas, 20. září 2017
Pravda

Výzkum společnosti Behavio (rozkliknout bublinu SZ, záložka „demografie“), zveřejněný na konci srpna tohoto roku, se zaměřuje na popis volebního potenciálů jednotlivých subjektů. Oproti jiným výzkumům zveřejňuje i demografické a další charakteristiky příznivců stran a hnutí.

Pokud se podíváme na data Zelených, tak z voličů, kteří zvažují právě podporu této strany (resp. jsou pro ni rozhodnuti), je 64 % žen.

TNS AISA ve spolupráci s Českou televizí spolupracuje na projektu Trendy Česka, který mapuje volební preference a názory respondentů na klíčová témata ve společnosti. V jednom ze svých výzkumů přišli s tvrzením, že pohlaví hraje jen minimální roli, výrazný rozdíl je skutečně u Strany zelených, kterou podporují více ženy.

Matěj Stropnický

My jsme sice dneska parlamentní stranou ve smyslu tom, že máme asi 7 senátorů, kteří byli zvoleni s podporou Strany zelených, jeden z nich je i členem Zelených, to je Petr Orel z Nového Jičína.
Český rozhlas, 20. září 2017
Pravda

V Senátu, tedy v horní komoře Parlamentu České republiky, je v současné době sedm senátorů, kteří byli v určité podobě zvoleni s podporou Strany zelených.

Jedná se o Matějem Stropnickým zmíněného Petra Orla zvoleného v roce 2016 a o senátora Václava Lásku zvoleného v roce 2014. Ten v současné době však již není členem Strany zelených. Zbylými senátory zvolenými s podporou Strany zelených jsou Václav Hampl, Ladislav Kos, Libor Michálek, Jitka Seitlová a Eliška Wagnerová.

Dodejme, že Zelení nemají v Senátu ustaven vlastní klub.

Matěj Stropnický

(pokr.) ... ale právě proto, že teprve ten průměrný je v téhle té částce (myšlen důchod ve výši 11 500 Kč, pozn. Demagog.cz), tak to znamená, že velká řada lidí má i důchod 10 tisíc, nebo 9 tisíc, nebo dokonce 8.
Český rozhlas, 20. září 2017
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle údajů (.pdf, str. 18, tabulka důchod starobní sólo) České správy sociálního zabezpečení pobírá polovina důchodců důchod ve výši nižší než 11 344 Kč. Podrobné statistiky o počtu lidí pobírajících určitou výši důchodu jsou dostupné v další části Statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění (.pdf, str. 44).

Matěj Stropnický

A já když se podívám na některé výroky tady pana ministra prostě za posledních pár měsíců, tak mluví o tom, že jsou to dobře organizované skupiny a že celá ta migrační vlna je vlastně organizovaná. To jsou zprávy rozhlasu ze září. Mluví se o tom, že konflikt se může vyhrotit, všichni lidé se mohou rozhodnout opustit Sýrii, tím se straší jakýmsi jako nárůstem toho množství.
Otázky Václava Moravce, 13. března 2016
Zavádějící

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.

Matěj Stropnický

Václav MORAVEC: Počkejte, a není to realistický popis situace, když se podíváte, pokud toto říkal ministr, ministr vnitra na podzim a teď je ta migrační vlna stejně silná, ne-li silnější, než byla před rokem touto dobou?

Matěj STROPNICKÝ: Pan ministr přece ale mluví jako ministr Vlády České republiky a tady jsou prostě ta migrační čísla úplně jiná. I těch žadatelů o azyl, i těch takzvaně nelegálních migrantů. V těch nelegálních číslech převažují národnosti Ukrajinců, Rusů a dalších...
Otázky Václava Moravce, 13. března 2016
Pravda

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z materiálu nazvaného Podkladový materiál Ministerstva vnitra pro poslance Parlamentu ČR 39. schůze PČR - bod Informace vlády ČR. Na základě tohoto materiálu hodnotíme výrok Matěje Stropnického jako pravdivý.

Tento materiál popisuje aktuální situaci v souvislosti s migrační krizí jak v EU, tak v samotné ČR. Vyplývá z něj, že v roce 2015 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu (tj. azyl či doplňkovou ochranu) 694 občanů Ukrajiny, což bylo 46 % všech žádostí (strana 4). Na pomyslném druhém místě jsou občané Sýrie (134 osob, 9 % všech žádostí).

Podíváme-li se pak čistě na prosinec 2015 (strana 6), bylo podáno 140 žádostí o mezinárodní ochranu, což je pouze 3,9% nárůst oproti prosinci 2014. I tady byli nejvíce zastoupeni Ukrajinci, následovaní Syřany a Číňany.

Při nelegální migraci (strana 7) bylo v prosinci zajištěno 388 osob, z toho 16 po nelegálním překročení Schengenské hranice (ve zbylých případech se často jednalo o překročení povolené doby pobytu). I v této kategorii najdeme největší podíl občanů Ukrajiny (125 osob). Na druhém místě se pak jedná o občany Kuvajtu (43 osob) a na třetím místě občané Ruska (28 osob).

Matěj Stropnický

Když si vezmeme ten stamiliardový rozpočet České republiky, tak na integraci v oblasti migrace, v tématu, kterému se v téhle republice věnuje celý rok naprosto pozornost číslo jedna, tak jde 25 milionů korun jenom a teď to vláda na návrh pana ministra na tento rok zvýšila na 55 milionů.
Otázky Václava Moravce, 13. března 2016
Pravda

Vláda v minulosti vyčleňovala na integraci v oblasti migrace 25 miliónů korun. "V roce 2014 byla na integraci cizinců určena vládou České republiky částka 25 000 000,- Kč (což představuje stejnou částku jako v roce 2013)..." (.pdf str. 74 Zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014)

V Usnesení vlády (.pdf) České republiky ze dne 18. ledna 2016 č. 26 o aktualizované Koncepci integrace cizinců se píše:

"4. použití finančních prostředků ve výši 40.610.290 Kč Ministerstvem vnitra i finančních prostředků převedených podle bodu I/3 tohoto usnesení na realizaci opatření podporujících integraci cizinců v České republice;"

"Vláda
I. schvaluje(...) 3. převedení finančních prostředků ve výši 13.680 tis. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra do rozpočtových kapitol a jejich rozdělení..."
Tyto 2 částky (40 610 290 13 680 000) dohromady zhruba odpovídají zmiňovaným 55 miliónům.

Matěj Stropnický

Ta integrace u nás dokonce není pro někoho, kdo dostane azyl, není ani povinna, ani ten jazykový kurz není pořádně povinný.
Otázky Václava Moravce, 13. března 2016
Pravda

Obecně k povinnosti/dobrovolnosti integrace cizinců uvádí Analýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky z dílny Ministerstva vnitra (.pdf) na straně 10 uvádí:

" 4. Dobrovolnost vs. povinnost integrace
Integrace cizinců do společnosti je v zájmu státu resp. jeho obyvatel, stejně jako v zájmu
cizinců. Integrace doposud není povinností, ale právem ‐ využívání nabídky integračních opatření závisí na rozhodnutí cizince samého.
"

20. listopadu 2015 přijala Vláda ČR usnesení č. 954, v kterém schválila nový koncept Státního integračního programu (SIP) platný od 1. ledna 2016. SIP je dle stránek Ministerstva vnitra je státní program " zaměřený na pomoc osobám s udělenou mezinárodní ochranou(dále „oprávněným osobám“) při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce. " Usnesení č. 954 má klíčovou přílohu, která představuje zásady pro poskytování finančních prostředků Ministerstva vnitra na zajištění integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou. V části C, článku 4, bodu 1 této přílohy se pak uvádí následující: "Oprávněná osoba může požádat o zařazení do SIP a vyslovit souhlas s tím, že osobní a další údaje budou poskytnuty budou sděleny generálnímu poskytovateli integračních služeb [...]" Tyto integrační služby obnáší mimo jiné i bezplatný 400-hodinový kurz češtiny.

Charita ČR, která je od roku 2016 generálním poskytovatelem integračních služeb na svých webových stránkách uvádí: "Pokud nebude oprávněná osoba pobývat v IAS [integrační azylové středisko], bude IP [integrační plán] vyhotoven ve spolupráci s oprávněnou osobou v co nejkratší době po udělení mezinárodní ochrany." Jelikož je účast v SIPu, včetně kurzů češtiny, podmíněna podáním žádosti ze strany oprávněné osoby či její spoluprací na přípravě IP, vskutku nejde o integraci povinnou.

Matěj Stropnický

Ta poptávka po jazykových kurzech češtiny ti cizinci by rádi se učili česky, ale vláda jim to neumí zajistit. Ta poptávka jako převyšuje nabídku.
Otázky Václava Moravce, 13. března 2016
Pravda

Skutečnost, že přístup k výuce českého jazyka pro cizince je komplikovaný, dokládá analýza Ministerstva vnitra z listopadu 2015. Jde o dokumentAnalýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky. Ten na straně 13 uvádí:

" V některých regionech zájem o kurzy češtiny stagnuje, naopak v hl. m. Praze (kde žije téměř polovina cizinců na území ČR) zájem cizinců o návštěvu jazykových kurzů vysoce přesahuje nabídku.(...)Je naprosto nezbytné výrazně posílit kapacitu kurzů češtiny pro dospělé na všech úrovních
pokročilosti, zajistit jejich kvalifikovanou úroveň, možnost návaznosti jednotlivých kurzů
dle úrovně znalostí češtiny a nabídku nástrojů pro samostudium češtiny
."

Dále informoval server Echo24 o skutečnosti, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od 1. ledna 2016 pozastavilo výuku češtiny pro cizince, kterým byl v ČR udělen azyl. K pozastavení došlo kvůli tomu, že MŠMT doposud nevybralo vítěze výběrového řízení na tuto zakázku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť samo Ministrerstvo vnitra uvádí, že kapacity na výuku češtiny pro cizince jsou nedostatečné, navíc byla výuka na začátku roku pozastavena kvůli chybějícímu výběrovému řízení.