Miloš Zeman

Ve včerejším vydání (středa, 24. ledna) Frankfurter Allgemeine Zeitung je na stránce 16 článek s názvem Hängepartie in Prag bremst Reformen. V jeho rámci píší o Drahošovi jako proevropském, intelektuálním a městském kandidátovi, který mluví o přijímání uprchlíků.

Dodejme, že jde o interpretaci toho, jaké jsou Drahošovy postoje, což o jeho reálných názorech příliš nevypovídá.

Jiří Drahoš během první debaty před druhým kolem prezidentských voleb na TV Prima uvedl, že výrok o přijetí 5000 kosovských uprchlíků patřil Miloši Zemanovi. Toto Drahošovo prohlášení jsme jižověřovali a označili je za nepravdivé. Nejednalo se o výrok Miloše Zemana, který byl v té době premiérem, ale skutečně o výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.

Na jednání Zemanova kabinetu dne 21. dubna 1999 bylo přijato usnesení vlády o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. Je tedy evidentní, že o dané věci vláda jednala a Zemanův výrok není pravdivý.

Miloš Zeman reaguje na Drahošovu výtku, že jeho vláda nabídla 5 tisícům uprchlíkům z Kosova v roce 1999 pomoc. Jak dokládáme výše, není to pravda. Nicméně Zeman reaguje tvrzením, že žádný uprchlík z Kosova do České republiky nepřišel. Pokud se podíváme na fakta, tak vláda svým usnesenímrozhodla o poskytnutí útočiště obyvatelům Kosova. Organizace Člověk v tísni uvádí, že po skončení válečného konfliktuse většina uprchlíků vrátila domů. Například do Kosova se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034 osob, kteří v ČR získali dočasné útočiště.Z těchto dat je patrné, že ve skutečnosti do České republiky kosovští uprchlíci dorazili. Výrok tudíž hodnotíme jako nepravdivý.

V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.

V předvolební debatě na TV Prima 23. ledna 2018 řekl Jiří Drahoš toto: „V roce 1999 při kosovské krizi jste vy řekl, že tento stát může přijmout 5000 kosovských Balkánců.” Server Demagog.cz skutečně tento výrok označil za nepravdivý, a to z toho důvodu, že výrok nepronesl Miloš Zeman coby tehdejší premiér, ale vyřkl jej jeho ministr zahraničí Jan Kavan.

Vratislav Mynář podal proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, proti rozhodnutí o něm pak správní žalobu, využil tak svých prostředků k obraně proti rozhodnutí NBÚ. Existuje také řada případů, kdy soud vyhověl stěžovateli na rozhodnutí NBÚ, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Mynář nejprve proti 1. stupni rozhodnutí NBÚ neudělit mu prověrku podal rozklad. Po jeho zamítnutí reagoval správní žalobou k Městskému soudu v Praze, kterou úřad zatím nestihl projednat.

Mynář o prověrku na stupeň “přísně tajné” požádal již v prosinci 2013. Potřebné podklady na NBÚ dodal až o rok později, čímž se proces zpomalil už na začátku. NBÚ mu ale prověrku neudělil a tak Mynář využil svého práva a proti tomuto rozhodnutí prvního stupně podalv říjnu 2015 rozklad, se kterým však Mynář neuspěl.

Proti zamítnutí rozkladu lze v druhém stupni podatsprávní žalobu. Té Mynář využil v lednu 2016. Od té doby se ale Městský soud v Praze k projednání nedostal. Zatím se zabývá žalobami teprve z roku 2014, v září 2017 přiznal, že v této věci nestihne rozhodnout ani do prezidentských voleb.

Co se týče úspěšnosti správních žalob vůči rozhodnutí NBÚ, od roku 2006 do roku 2016 z podaných 106 žalob uspělo (.pdf, str. 47) celkem třináct. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože je sice pravda, že kancléř čistě formálně prověrku podle zákona nepotřebuje, pro výkon jeho funkce je ovšem nezbytná, a to z toho důvodu, že bez ní se nemůže účastnit řady jednání nebo se seznamovat s utajovanými informacemi.

Je pravdou, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemá zákonem přímo uloženou povinnost získat prověrku na určitý stupeň. Zákon totiž neváže stupně na jmenovité funkce, ale újmu, kterou vyzrazení informací, s nimiž se osoba bude potýkat, může způsobit. Podle této hrozby újmy si pak osoba musí opatřit příslušné osvědčení, a to podle toho, s jakými informacemi přichází do styku. Z podstaty funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky tedy zákon de facto vyžaduje bezpečnostní prověrku. Čím nižší je její stupeň, tím více bude kancléř v této funkci limitován omezeným přístupem k citlivým dokumentům a jednáním.

Kancléřova funkce je upravena v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky, byť velmi stručně. O žádném stupni prověrky zde není řeč z důvodů výše uvedených. Na nátlak mj. ze strany prezidenta Zemana zažádal Mynář koncem roku 2013 o prověrku na nejvyšším stupni, tedy „přísně tajné“. Ta mu však po vleklém řízení, kdy měl kancléř potřebné doklady dodávat zhruba jeden rok, nebyla udělena. Musel se tak spokojit s nejnižším stupněm „vyhrazeno“, jak správně říká Miloš Zeman. Tento stupeň mu však neumožňuje například účastnit se s prezidentem zasedání Bezpečnostní rady státu a neměl by znát ani program státních návštěv.

Mynář proti rozhodnutí podal rozklad, tedy přezkumný nástroj směřující k vedení NBÚ. Ten byl ovšem zamítnut a Mynář již v tu chvíli ohlásil úmysl dovést případ k soudu žalobou. V říjnu loňského roku potvrdila mluvčí městského soudu v Praze serveru Lidovky.cz, že případ pana Mynáře mají na stole, nicméně nebude do konce roku rozhodnut, a to opravdu nebyl.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože se Zeman k Drahošovi a jeho slovům vyjádřil již několikrát osobně, navíc jej soustavně a dlouhodobě napadá skrze svého tiskového mluvčího.

Miloš Zeman při ohlášení své druhé kandidatury na prezidenta prohlásil, že nebude útočit na své protikandidáty. Nicméně např. na TV Barrandov uvedl v souvislosti s inzerátem, který spojuje Drahoše s migrací, že: “ Pan Drahoš je spojen s migrací, v tomto případě se jedná o pravdivé téma. Loni v červnu v Lucerně prohlásil, že 2600 imigrantů klidně vydržíme. Protože je migrace citlivé téma, tak spojení pana Drahoše s migračním přístupem je logické a oprávněné.”

Při své návštěvě Jihomoravského kraje Zeman na dotaz týkající se Drahošových slov o nebezpečí ovlivnění voleb v ČR ze strany zahraničních tajných služeb uvedl, že “ Myslím, že to je pouze zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií ” a “ Člověk by snad neměl považovat občany za nesvéprávné ”.

Na stejné téma pak promluvil Zeman i ve svém Vánočním poselství, když řekl: “ Věřím, že nedojde k tomu, že se budeme obviňovat z toho, že výsledky minulých parlamentních voleb byly zmanipulovány zahraničními rozvědkami. Je to ubohé, je to trapné a je to urážející. ”

A podobně i v projevu na konferenci SPD, kde pronesl: “ Když nejmenovaní politici, nebo kandidáti na politiky, oznámili, že naši voliči v minulých parlamentních volbách byli ovlivněni zahraničními rozvědkami. Nuže dobrá, oni neřekli, jestli ruskými nebo americkými, i když asi mysleli spíše ty ruské. Nicméně já to považuji za drzou urážku českých voličů, kteří mají vlastní rozum, vlastní hlavu a kteří se nenechají manipulovat, nenechají si vymývat mozky, natož nějakou zahraniční rozvědkou, a ostatně ani si nedokáži představit, jak by se to dělo.. ”

V rozhovoru pro Parlamentní listy Zeman na otázku, co říká na Drahošova slova o tom, že by o některých věcech, jako například otázka členství v EU, neměli občané rozhodovat v referendu, odpověděl: “ Myslím si, že je to neúcta k občanům, ať to řekl kdokoli, protože referendum je například ve Švýcarsku naprosto běžnou věcí ”.

Mluvčí prezidenta se k Drahošovi vyjadřuje ještě častěji. Například na svém facebooku zveřejnil během posledního půl roku desítky příspěvků zmiňující Jiřího Drahoše.

Závěrečná část výroku Miloše Zemana, že se v debatě na TV Nova vyjádřil (od 2:20), že se nebude vyjadřovat k Drahošovi, když není ve studiu, je pravdivá.

Jiří Drahoš skutečně na různých akcích s občany o Miloši Zemanovi mluví. Namátkou můžeme uvést jeho setkání s občany v Klatovech či Holubově.