Když prohraju, tak hrozí nebezpečí, že by pan Drahoš, jak veřejně řekl, nejmenoval vítěze voleb premiérem.
Tento výrok padl v kontextu diskuze o vládě Andreje Babiše, respektive o jeho jmenování premiérem.
Jiří Drahoš se opakovaně vyjádřil k tomu, že by nejmenoval premiérem trestně stíhaného.
„Řekl bych Andreji Babišovi, že člověk, který je trestně stíhán, nemůže reprezentovat Českou republiku venku, nebude mít čas na plnohodnotnou funkci premiéra.“
Jiří Drahoš tedy potvrdil, že by jmenoval zástupce nejsilnější strany (tedy hnutí ANO), nicméně preferoval by někoho, kdo není trestně stíhán.
Za druhé pomoct těm, kdo potřebují tuto pomoc v zemích jejich původu, a to jsem, pane Drahoši, říkal poprvé v roce 2015, tedy poměrně velmi dávno.
Miloš Zeman v roce 2015 odmítal především povinné kvóty Evropské komise na přerozdělení uprchlíků a prosazoval také rozmístění české armády na hranicích, aby mohla bránit jejich vstupu. Zároveň ale už v srpnu 2015 v rozhovoru z Lánřekl: „Těmto lidem nejlépe pomůžeme na jejich území.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Řekl jste (Drahoš, pozn. Demagog.cz), že právo rozhodovat v referendu například o členství v Evropské unii nepodporujete.
Na oficiálních stránkách Jiřího Drahoše je část, která se věnuje přístupu kandidáta k otázce referenda. Můžeme zde najít vyjádření, že „… vždy existují a budou existovat témata, o kterých ani není možné referendum vypsat. V referendu například nelze rozhodovat o základních právech a svobodách občanů.”
Opatrně se Drahoš vyjadřuje také v případě referenda o vystoupení z EU:
„Jsem velmi opatrný, pokud jde o případné referendum o vystoupení z EU. A připojuji jeden konkrétní argument. V hlasování před pouhými 14 lety se pro vstup do EU vyslovilo 77 % zúčastněných voličů. Vstupnímu referendu předcházelo mnohaleté období příprav a intenzivních jednání, byly známy i zkušenosti zemí, které do EU vstoupily před námi. Proto je možné považovat konečné rozhodnutí za velmi kvalifikované. Dnes ale není vystoupení z EU tématem, o kterém by se vedla soustavná celospolečenská debata. Jen ta přitom může přinést informace nezbytné pro pochopení problematiky v celé její šíři. Hlavní slovo dnes bohužel nemají fakta, ale politické emoce a často i cílené dezinformace. To je přesně ta situace, kdy o budoucím směřování země podle mě není správné rozhodovat v referendu.”
Zároveň však dodává, že by dodržel ústavu v případě, že by parlament přijal zákon o referendu o vystoupení z EU.
Řekl jsem, že když je někdo v nemocnici, tak samozřejmě je mu poskytnuta zdarma strava, je tam otop, je tam všechno ostatní.
Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.
Zrušením těchto poplatků naše zdravotnictví ztratilo dvě miliardy korun.
Rozhodnutím Ústavního soudu byl od začátku roku 2014 zrušen poplatek za pobyt v nemocnici. Zrušením tohoto poplatku přišly nemocnice podle důvodové zprávy vládního návrhu zákona o navýšení platby za pojištěnce ročně přišly o 2,1 mld. korun (doc. str. 5). Od začátku roku 2015 byla změnou zákona zrušena i většina zbylých regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Dále bylo rozhodnuto o kompenzacích pro nemocnice, ambulantní lékaře i lékárny, které měly být pokryty zvýšením plateb za státní pojištěnce a změnou úhradové vyhlášky. Výše těchto kompenzací se pohybují kolem 5 mld ročně (viz video).
Včerejší Frankfurter Allgemeine Zeitung, uvádí, že se vyslovujete pro přijímání běženců.
Ve včerejším vydání (středa, 24. ledna) Frankfurter Allgemeine Zeitung je na stránce 16 článek s názvem Hängepartie in Prag bremst Reformen. V jeho rámci píší o Drahošovi jako proevropském, intelektuálním a městském kandidátovi, který mluví o přijímání uprchlíků.
Dodejme, že jde o interpretaci toho, jaké jsou Drahošovy postoje, což o jeho reálných názorech příliš nevypovídá.
Váš předchozí výrok byl nepravdivý, protože jste tento výrok o pěti tisících lidech přisoudil mně. Byl to výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.
Jiří Drahoš během první debaty před druhým kolem prezidentských voleb na TV Prima uvedl, že výrok o přijetí 5000 kosovských uprchlíků patřil Miloši Zemanovi. Toto Drahošovo prohlášení jsme jižověřovali a označili je za nepravdivé. Nejednalo se o výrok Miloše Zemana, který byl v té době premiérem, ale skutečně o výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.
Nebylo to vládní prohlášení a premiérem jsem byl před 15 lety.
V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.
Mě na to upozornil server Demagog.cz, který upozornil, že váš výrok byl nepravdivý.
V předvolební debatě na TV Prima 23. ledna 2018 řekl Jiří Drahoš toto: „V roce 1999 při kosovské krizi jste vy řekl, že tento stát může přijmout 5000 kosovských Balkánců.” Server Demagog.cz skutečně tento výrok označil za nepravdivý, a to z toho důvodu, že výrok nepronesl Miloš Zeman coby tehdejší premiér, ale vyřkl jej jeho ministr zahraničí Jan Kavan.
To pan Mynář udělal, odvolal se k nezávislému soudu, který ani vy nezpochybňujete, no a protože tento soud dosud nevynesl rozsudek, je zapotřebí počkat, jak soud rozhodne. Mimochodem, je celá řada případů, kdy soud zrušil rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu.
Vratislav Mynář podal proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, proti rozhodnutí o něm pak správní žalobu, využil tak svých prostředků k obraně proti rozhodnutí NBÚ. Existuje také řada případů, kdy soud vyhověl stěžovateli na rozhodnutí NBÚ, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Mynář nejprve proti 1. stupni rozhodnutí NBÚ neudělit mu prověrku podal rozklad. Po jeho zamítnutí reagoval správní žalobou k Městskému soudu v Praze, kterou úřad zatím nestihl projednat.
Mynář o prověrku na stupeň “přísně tajné” požádal již v prosinci 2013. Potřebné podklady na NBÚ dodal až o rok později, čímž se proces zpomalil už na začátku. NBÚ mu ale prověrku neudělil a tak Mynář využil svého práva a proti tomuto rozhodnutí prvního stupně podalv říjnu 2015 rozklad, se kterým však Mynář neuspěl.
Proti zamítnutí rozkladu lze v druhém stupni podatsprávní žalobu. Té Mynář využil v lednu 2016. Od té doby se ale Městský soud v Praze k projednání nedostal. Zatím se zabývá žalobami teprve z roku 2014, v září 2017 přiznal, že v této věci nestihne rozhodnout ani do prezidentských voleb.
Co se týče úspěšnosti správních žalob vůči rozhodnutí NBÚ, od roku 2006 do roku 2016 z podaných 106 žalob uspělo (.pdf, str. 47) celkem třináct. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
