Miloš Zeman

Jednání o belgické vládě, na které Miloš Zeman odkazuje, trvalo 589 dní (anglicky). Přesněji se jedná o 19měsíční období od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Sice se nejedná přesně o dva roky, toto rozmezí se k nim ale blíží, a proto výrok v tomto kontextu hodnotíme jako pravdivý.

Od poslední vlády, která rezignovala v roce 2010, vládl zemi úřednický kabinet. Dlouhá jednání zapříčinily neshody mezi valonským (francouzsky hovořícím) jihem a vlámsky hovořícím severem Belgie.

Prezident Zeman ve výroku očividně naráží na prohlášení prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše z tiskové konference 1. prosince 2017, ve kterém akademik vyjádřil obavu z ovlivňování voleb v České republice zahraničními vlivy.

„Já jsem přesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou. Já o tom osobně nemám pochyb.“

Drahoš očekává ovlivňování i nadcházejících prezidentských voleb. Bezpečnostní informační služba ústy svého ředitele Michala Koudelky však ještě téhož dne zareagovala tiskovou zprávou.

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým, byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova. BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.“

Zeman tedy říká, že BIS prohlašuje, že k žádnému ovlivňování nedošlo. To ovšem BIS netvrdí, konstatuje pouze, že o nezákonné manipulaci nemá informace, což je obsahově značně jiné tvrzení. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Zeman zde odkazuje na Global Peace Index (.pdf, str. 10), podle kterého je Česká republika skutečně na šestém místě; Švýcarsko je na devátém místě. Tento výzkum se však nezabývá přímo vnitřní bezpečností, přestože je tak politiky často brán.

V této analýze jsou zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost. Je však pravda, že prvky, které se vztahují k vnitřní bezpečnosti, jsou hodnoceny velmi dobře. Ze skóre 1–5, kde 1 je nejlepší možné hodnocení, dostala ČR známku 1.0 v oblastech Přístup ke zbraním, Vnitřní konflikt, Násilné zločiny a politický teror. Nejhorší známku, a to 2.9, získala Policie a bezpečnostní složky. Dá se tedy mluvit o celkově dobré bezpečnosti, avšak nelze určit, jaké místo by Česká republika dostala jen v této oblasti.

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů.

Zemanova tvrzení ohledně míry nezaměstnanosti a míry chudoby jsou, dle informací dostupných z veřejných zdrojů, pravdivá.

Nedávno publikované statistiky Eurostatu ukazují, že míra nezaměstnanosti k říjnu 2017 v České republice činila 2,7 %. Skutečně jde o nejnižší hodnotu v rámci všech členských zemí EU. Nízkou nezaměstnanost má také Malta (3,5 %), Německo (3,6 %) či Maďarsko (4,1 %). Tématu nezaměstnanosti se rovněž věnujeme v naší analýze Týdnu s prezidentem z 21. prosince 2017.

Co se míry chudoby v rámci populace ČR týká, tak v roce 2016 dosahovala 9,7 % (.pdf, str. 292). V porovnání s ostatními evropskými členskými zeměmi je míra chudoby v České republice opravdu nejnižší, jak ostatně dokládají následující údaje (.pdf, str. 4).

Pro doplnění – průměrná míra nezaměstnanosti EU dosahuje 7,4 % a míra chudoby 17,2 %.

Česká republika opravdu zaznamenává jeden z nejrychlejších růstů HDP v celé Evropské unii. Z posledních dat Eurostatu vyplývá, že ve třetím čtvrtletí roku 2017 vzrostl český HDP meziročně na 5 % z předchozích 4,7 %. Česká republika tak zaznamenala pátý nejrychlejší růst HDP ve třetím čtvrtletí z celé EU; nejlepšího výsledku dosáhlo Rumunsko, kterému vzrostlo HDP o 8,6 %. Česko v tomto roce dlouhodobě patří k nejrychleji rostoucím zemím v celé EU.

Růst České republiky na 5 % ve třetím čtvrtletí je nejlepším výsledkem od roku 2015, kdy ve třetím čtvrtletí rostl HDP země o 5,7 %. Nejvíce se na růstu podílela rostoucí spotřeba domácností a růst investičních výdajů, sdělili statistici.

Míra zadlužení České republiky ve druhém čtvrtletí 2017 klesla mezičtvrtletně o 0,5 % na 39,4 % HDP. Česko tak má šestou nejnižší zadluženost mezi zeměmi EU. Nejnižší zadluženost má dlouhodobě Estonsko s 8,9 %, vyplývá ze statistického úřadu Eurostat.

Celková míra zadlužení členských zemí EU se ve druhém čtvrtletí 2017 snížila na 83,4 % hrubého domácího produktu.

Ještě v roce 2015 činily kapitálové výdaje neboli investice 175 659 mil. Kč. V roce 2016 se už jednalo o pouhých 84 274 mil. Kč a za prvních 9 měsíců roku 2017 šlo o 41 368 mil. Kč. Pokles celkových investic je tedy zřejmý.

U výše investic do infrastruktury vycházíme z dat Státního fondu dopravní infrastruktury. Ta dokládají, že po nebývale vysokých investicích v roce 2015 tyto výdaje výrazně klesly v roce následujícím. Pro letošní rok nedisponujeme kompletními daty, nicméně i tak dostupné údaje ukazují, že trend výdajů na investice kopíruje celkové kapitálové výdaje.

Analýza ČSÚ konstatuje, že letošek je obdobím dynamického růstu. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 2017 vzrostla meziročně o 6,8 %, ve druhém čtvrtletí pak dokonce o 7,6 %. Medián mezd byl ve třetím čtvrtletí 2017 meziročně vyšší o 7,1 %. Jak je patrné z přehledu meziročních indexů růstu průměrné mzdy, jedná se o největší nárůsty od roku 2008, kdy mzdy rostly podobným tempem.

Naopak v letech 2012 a 2013 docházelo k nízkému růstu a místy až k poklesu průměrné mzdy. Celkově se dá říci, že mzdy rostou kontinuálně a každoročně minimálně od roku 2004, za nějž máme data. Jak je ale patrné i z přiloženého grafu, letošní nárůst je opravdu výrazný.

Ekonomičtí analytici se pak shodují, že tlak na růst mezd vyvíjí především dobrá situace na trhu práce, kdy je velmi nízká nezaměstnanost, vedoucí místy až k nedostatku pracovních sil.

Podobný výrok Miloš Zeman tento rok pronesl na cestě po Jihočeském kraji v Milevsku, kde vyňal z pojmu státních úředníků konkrétně hasiče, lékaře, učitele nebo policisty. Údaje o počtu státních zaměstnanců z roku 2002 jsou poměrně nepřesné a komplikovaně definované, jelikož v daných letech docházelo k reformě a přesunům.

Zákon, jenž nastiňuje, kdo je chápán pod pojmem „státní úředník“, byl zaveden v roce 2015, a letos v červenci byl ještě dále upravován. Pokud bychom se tímto zákonem řídili a nepočítali tak mezi státní úředníky vojáky, učitele a jiné vyloučené profese, došli bychom podle dokumentu ministerstva financí Státní rozpočet v kostce 2017 (.pdf, str. 43) zhruba k počtu 125 tisíc státních úředníků. Systemizace služebních a pracovních míst z letošního roku zase počítá s číslem 78 tisíc, ovšem jak dokument uvádí, nejsou v něm zahrnuty všechny úřady.

Analýza ministerstva vnitra z roku 2011 se snaží shrnout počet státních zaměstnanců, konkrétně na straně 8 (.pdf) je pro rok 2002 přesný počet státních zaměstnanců 178 tisíc, nýbrž dále z textu vyplývá, že jsou mezi nimi započítáni i vojáci atp. Nelze tak z tohoto dokumentu vycházet při vyhodnocování počtu státních úředníků.

Pro přesný popis vývoje počtu státních úředníků tak chybí veřejné zdroje, ze kterých lze vycházet, výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Od ledna 2015 jsou upraveny podmínky valorizace starobních důchodů na zvyšování důchodů podle 100% nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Inflace je tak u starobních důchodů skutečně zahrnuta do valorizace.

Z veřejných zdrojů nelze potvrdit ani vyvrátit, že Zeman z očí do očí Havlovi vytkl jeho hodnocení JZD Slušovice. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Václav Havel ve svém projevu v srpnu 1990 mluvil o „slušovických temných žilkách“. JZD Slušovice bylo v té době úspěšným podnikem. Poukazoval tím na dle jeho názoru kontroverzní praktiky řízení některých podniků a konkrétně i JZD Slušovice. JZD Slušovice je spojeno se jménem Františka Čuby, který podnik řídil od roku 1963. Tomuto družstvu se přezdívalo „slušovický zázrak“, stalo se jakousi výkladní skříní socialismu. Čuba v zemědělském družstvu, jehož předsedou se stal v sedmadvaceti letech, vytvořil samostatné skupiny, které mezi sebou obchodovaly, část zisku odvedly na účet družstva a zbytek si jejich členové ponechali. Tyto postupy v době socialismu rozhodně nebyly běžné.

Konkrétně Havel v srpnu 1990 uvedl:

„Nad našimi továrnami, zemědělskými kombináty a nejrůznějšími podniky se vznášejí celá mračna zbytečných ředitelství a neschopných byrokratů. Podniky zahraničního obchodu parazitují na výrobě, prodávajíce zboží, které by si podniky dokázaly lépe a rychleji prodávat samy. Za tím vším se skrývají chapadla neviditelných mafií, které se snaží kšeftovat s majetkem, který jim nepatří, ustavují podezřelé akciové společnosti a hledají cesty, jak bezpečně ulít nelegálně získaný kapitál. Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím.“