Nezapomeňte, že je to výborná ekonomka, že absolvovala postgraduální studium politologie v Lucemburku, to téměř nikdo neví, protože to vy novináři nikde nenapíšete, jo, a během 10 let svého fungování první dámy musela absolvovat řadu diplomatických jednání, protože první dáma není jenom nějaká stafáž prezidenta. No, a víte, že sám slovenský premiér Robert Fico prohlásil jmenování Livie Klausové za projev úcty vůči Slovenské republice.
Server Demagog.cz nemůže zhodnotit, zda Livie Klausová je nebo není dobrá ekonomka.
Je ale pravdou, že absolvovala po boku bývalého prezidenta Václava Klause jeho zahraniční cesty a zúčastnila se tedy i mnoha diplomatických jednání. Slovenský premiér Fico se také opravdu vyjádřil kladně k záměru Miloše Zemana jmenovat Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku.
Zůstává dále faktem, že získala v roce 1966 diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Ale zůstává neověřitelné o jaký druh studia šlo.
No, a když je to naopak velvyslanec, který pro svoji zemi v tom zahraničí nikdy nic neudělal, a to ještě nemluvím o případech, kdy ji poškodil, viz například jednání pana bývalého premiéra Topolánka s panem Sarkozym, kde neobratnou depeší tehdejšího velvyslance, pana Fischera, došlo ke zbytečnému skandálu a pan Fischer má teď jít do Rakouska jako velvyslanec.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
V roce 2008 došlo k úniku údajného záznamu rozhovoru (zveřejněný v Reflexu č. 48/2008) mezi tehdejším českým premiérem Mirkem Topolánkem a tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Ačkoli Pavel Fischer popřel autenticitu záznamu tohoto rozhovoru, faktem zůstává, že Národní bezpečnostní úřad vydal rozhodnutí o pochybení Ministerstva zahraničí ČR a uložil mu pokutu ve výši 77 000 Kč. Nelze však říci, kdo je konkrétně zodpovědný za toto pochybení. Není možné také jednoznačně určit, do jaké míry tento incident poškodil Českou republiku.
Pavel Fischer je skutečně kandidátem Ministerstva zahraničních věcí ČR na post velvyslance ČR v Rakousku.
Tak, v rukách lidu to bude při příštích volbách, které budou za necelý rok, jak víte, rozhodl jsem se spojit volby do Poslanecké sněmovny s eurovolbami (...) Aby byla vyšší volební účast a aby se ušetřilo asi 300 milionů korun na zbytečných nákladech.
Svůj plán spojit volby do PSP ČR a volby do Evropského parlamentu prezident Zeman skutečně deklaroval (a také potvrdil). Na základě zákona (.pdf) o volbách do Evropského parlamentu prezident skutečně vyhlašuje termín voleb. Uvádí to paragraf 3, odstavec 2 tohoto zákona. Stejně tak volby do Poslanecké sněmovny vyhlašuje prezident na základě zákona.
Náklady na organizaci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (nikoliv na Úhradu volebních nákladů politickým stranám) byly ministerstvem financí vyčísleny na 486 253 000 Kč.
Bohužel se nám však nepodařilo nalézt náklady na organizaci voleb do Evropského parlamentu (roky 2004 či 2009).
O snížení "provozních" nákladů v souvislosti se spojením voleb referoval např. také ČSÚ. Vzhledem k nedostatku dat však nelze částku uvedenou ve výroku ani vyvrátit, ani potvrdit.
Kromě provozních nákladů je ovšem možné upozornit na faktor možného "prodražení" evropských voleb právě kvůli zvýšené účasti. Ze zákona o volbách do Evropského parlamentu vyplývá následující: " Český statistický úřad po ověření volby poslanců do Evropského parlamentu sdělí Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč."
Jelikož při spojení voleb do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu je logické očekávat značný nárůst účasti, je tedy možné, že ze státního rozpočtu bude nakonec prostřednictvím příspěvků za hlasy pro strany vyplacen značně větší objem finančních prostředků.
Celkově lze však pouze spekulovat, nakolik spojení voleb bude finančně úsporné, resp. nákladné, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Ale v každém případě se stalo to, že i šéf opozice Bohuslav Sobotka v televizi vystoupil, no, a říkal, že s tímto extenzivním výkladem ústavy nesouhlasí. On je, tuším, právník.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dostupných z médií. Bohuslav Sobotka je magistrem práv. Jeho vyjádření znělo: " Prezident republiky nemůže odvolat vládu proti její vůli, pokud má důvěru Poslanecké sněmovny."
Výklad ústavy, který by prezidentovi umožnil odvolání premiéra označil Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu jako "(...) velmi extenzivní, lépe řečeno zcela spekulativní výklad platné Ústavy."
..ale v mé vládě byli lidé, kteří, než se stali ministry zemědělství, byli úspěšnými zemědělskými podnikateli a mimochodem byli i po tom, nikoli jenom před tím, než se stali ministry průmyslu, tak znali průmysl od zdola až nahoru...
Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, neboť životopis Jana Fencla, ani jiná informace, která by popisovala jeho úspěšné zemědělské podnikání, není veřejně dostupná.
Ministrem zemědělství ve vládě Miloše Zemana byl Jan Fencl a ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
Miroslav Grégr má ve svém životopise na webu Vlády ČR skutečně uvedeny značné zkušenosti ze sektoru průmyslu. Konkrétně: "Miroslav Grégr vystudoval strojní inženýrství na Českém vysokém učení v Praze a poté pracoval na různých technických a hospodářských pozicích ve strojírenském průmyslu. V roce 1962 byl jmenován generálním ředitelem podniku na výrobu vysokozdvižných vozíků Desta Děčín. V 60. letech se aktivně podílel na reformních aktivitách v hospodářské oblasti, za což byl po okupaci Československa krátce vězněn a až do pádu komunistického režimu různě perzekvován. V roce 1996 byl zvolen poslancem za sociálnědemokratickou stranu. V roce 1991 byl po obhájení habilitační práce jmenován docentem — obor strojírenská technologie. Miroslav Grégr byl také zakladatelem a prvním prezidentem Svazu průmyslu České republiky."Jan Fencl na webu Vlády ČR nemá svůj životopis vystaven. Jeho profil je dostupný pouze na české Wikipedii, kde se k jeho zemědělské zkušenosti uvádí: " V roce 1964 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Poté působil na různých funkcích v Agropodniku. V letech 1990 a 1991 byl prvním prezidentem Českomoravské agrární unie."
Veřejně byl Fencl také ve své době nařknut, že z funkce ministra zemědělství získává výhody pro svůj vlastní statek.
Například Petr Fiala, ministr školství, je bývalý rektor.
Výrok týkající se ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala byl rektorem Masarykovy univerzity po dvě funkční období, a to mezi lety 2004-2011.
Ano, prezident Klaus například nejmenoval předsedu vítězné strany Jiřího Paroubka premiérem, protože výsledek voleb ukazoval, že s ním nikdo nechce jít do koalice, tak proč by to proboha dělal.
Po volbách 2010 jmenoval prezident Klaus předsedou vlády Petra Nečase, předsedu ODS, jehož strana skončila až na 2. místě.
Po volbách bylo skutečně jasné, že se formuje vláda ODS - TOP 09 - VV, vítězná ČSSD neměla koaliční potenciál k tvorbě vládní koalice. Nicméně je třeba uvést, že Jiří Paroubek na post předsedy ČSSD rezignoval již v den voleb.
Já sám jsem navrhoval, aby existovala snížená sazba pouze na základní potraviny a léky, ale na druhé straně, aby byla zvýšená sazba daně z přidané hodnoty na luxusní zboží.
Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.
Volební program SPOZ: " Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní. "
Názory Miloše Zemana : " Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."
Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz: "S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje: základní sazba daně ve výši 21 %, nebo snížená sazba daně ve výši 15 %."
V některých zemích máte, a ty taky prožívají ekonomickou krizi, máte DPH na potraviny 5 %, v jedné zemi, tuším, že je to Velká Británie, je dokonce nulová sazba DPH na potraviny.
Výši DPH pro jednotlivé druhy zboží v zemích EU shrnuje zpráva Evropské komise (.pdf, s.4, položka "foodstuffs") z ledna 2013. Nulovou daň na některé potraviny najdeme ve Velké Británii, v Irsku a na Maltě. Sazba 5 % pak platí např. v sousedním Polsku (byť toho se krize nedotkla stejně jako ČR - Patria.cz).
Ve Švédsku nejbohatší příjmové skupiny platí dań z příjmů 56 %, opakuji 56 % a Švédsko prosperuje.
Je pravdou, že nejvyšší sazba u daně z příjmu fyzických osob ve Švédsku dosahuje 56,6 procenta. Stejně tak je pravdou, že Švédsko krom prvních dvou let krize vykazuje stále pozitivní hospodářský růst:
rok: 2008 2009 2010 2011 2012
vývoj HDP: -0,6 % -5,0 % 6,6 % 3,9 % 1,1 %
Podle nejnovějších prognóz tamnější vlády poroste švédská ekonomika o 1,2 % v roce 2013, poté mírně vzroste v roce následujícím, a to až na 2,2 %, a konečně o 3,6 % v roce 2015.
