Strana práv občanů, jíž jsem čestným předsedou, tam, kde uspěla (myšleno v krajských volbách - pozn. Demagog.cz), to znamená v Pardubickém a Zlínském kraji, vstoupila do koalice právě se sociální demokracií.
Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ) uspěla v Pardubickém a Zlínském kraji, kde získala, 5,31 %, respektive 7,21 %. V Pardubickém kraji uzavřela koaliční smlouvu nejen s ČSSD, ale i s Koalicí pro Pardubický kraj. Ve Zlínském kraji uzavřela koalici nejen s ČSSD, ale také s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pane mistře zahraničí, když se podíváte do zahraničí, tak zjišťujete, že v prezidentských soubojích ono podle vás zastaralé schéma levice - pravice dokonale funguje. A to nejenom v zemích, kde je silná role prezidenta, jako jsou Spojené státy a částečně Francie, Hollande teď vyhrál nad Sarkozym a jasně se deklaroval jako levicový politik, ale i v zemích, kde ta role prezidenta není tak silná.
Jelikož je rozdělení prezidentských kandidátů na škále levice-pravice velmi subjektivním a nejasným kritériem, a jelikož Miloš Zeman nejmenoval konkrétní systémy, ve kterých "role prezidenta není tak silná", hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.
Pro doplnění však dodáváme, že v USA se nakonec v posledních dvaceti letech o prezidentské křeslo vždy střetl (aj) kandidát demokratické strany s kandidátem strany republikánské. Demokratická strana je v USA považována za stranu levicovou oproti straně republikánské.
Co se týče Francie, v roce 2012 skutečně nad Nicolasem Sarkozym, představitelem strany Unie pro lidové hnutí, o které se hovoří jako o středo-pravicovém uskupení, vyhrál Francois Hollande, kandidát Socialistické strany.
Tak já budu citovat Karla Schwarzenberga, který ještě před vyhlášením amnestie, měl, a já mám dokonce dojem, že jako jediný z kandidátů, amnestii ve svém programu. Asi ne, abych mu nekřivdil, v tom rozsahu, v jaké teď byla vyhlášena.
Výrok Miloše Zemana označujeme za zavádějící na základě údajů z oficiálních stránek prezidentských kandidátů a souvisejících zpravodajských článků.
Na oficiálních stránkách Karla Schwarzenberga pro prezidentské volby 2013 v sekci Volební program zmínka o amnestiích není. V sekci Otázky a odpovědi je pak zmínka o individuálních prezidentských milostech, což je odlišný nástroj od amnestie s hromadným dopadem. Sám Karel Schwarzenberg svůj kladný vztah k amnestii nicméně vyjádřil již dne 16. února 2012 pro Lidové noviny a mj. fakt, že je příznivec amnestie zopakoval (38. minuta pořadu) i několik vteřin po tomto výroku Miloše Zemana. Ve svém oficiálním programu ovšem amnestii uvedenu nemá, a proto musíme výrok označit za zavádějící.
Pro doplnění dodáváme, že explicitně zmíněný institut amnestie byl mezi názory Vladimíra Franze, nebyl zde ovšem uveden žádný slib v případě zvolení za prezidenta ČR. O milostech (nikoliv o amnestii) se pak zmiňuje například program Jiřího Dienstbiera.
Tam působil právě v té právní oblasti a předsedal legislativní radě. (Myšlen je Pavel Rychetský ve vládě Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz)
Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zastával ve vládě Miloše Zemana (po celou dobu fungování vlády) post místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.
Prezident nemá zákonodárnou iniciativu obecně, v případě ústavních zákonů tím spíše.
Dle čl. 41, odst. 2 Ústavy ČR mohou návrhy zákonů předkládat (a mají tedy zákonodárnou iniciativu) "poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Nikoli prezident.
(Miloš Zeman hovoří o mezerách v ústavě) Funkční období vlády v demisi není rozumně omezeno. Je-li jmenována vláda, tak musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a ta jí do 30 dnů buď vysloví, nebo nevysloví důvěru. Ale je-li ta vláda v demisi, tak pokud se nekonají mimořádné volby, tak prezident republiky má možnost, které zatím nevyužil, nechávat, byť teoreticky, tu vládu v demisi kromobyčejně dlouho, dovedeno ad absurdum až do konání řádných voleb.
Tento problém nejednoznačnosti Ústavy ČR v otázce omezenosti funkčního období vlády v demisi rozebírá např. studie (.pdf) Parlamentního institutu z roku 2006 (str. 11) autorů JUDr. Jindřišky Syllové, CSc a PhDr. Petra Koláře, Ph.D., která vychází z komplexní analýzy (doplněné např. i o historické paralely s Ústavním textem z roku 1920) a interpretace dotčených článků. Text staví na komentářích předních českých odborníků na Ústavní právo (jmenovitě např. Jan Filip, Jan Baxa, Václav Pavlíček a další). Problematiku částečně řeší ústavní novela 319/2009 Sb., která prezidenta zavazuje k rozpuštění Poslanecké sněmovny na její návrh (následně musí dojít k vyhlášení nových voleb - článek 17 odst. 2 Ústavy). Pokud se však sněmovna "sama nerozpustí", možnost uskutečnění stavu popsaného ve výroku zůstává platná.
Miloš Zeman popisuje správně to, že vládne-li vláda v demisi a prezident teoreticky nejmenuje nového premiéra (ovšem reálně je třeba brát ohled i na politickou situaci), může tato vláda podle Ústavy vládnout fakticky až do termínu řádných voleb.
V Rakousku není požadavek na 50 tisíc, ale na 6 tisíc podpisů, ale zato tvrdě ověřených, notářsky ověřených. (myšleno podpisů pro přímou volbu prezidenta - pozn. Demagog.cz)
V Rakousku (dle rak. ministerstva vnitra, něm.) je k návrhu kandidáta na Spolkové prezidentství potřeba získat podporu nejméně 6000 občanů. Ti mohou podporu deklarovat vyplněním prohlášení (tzv. Unterstützungserklärung) na úřadě ekvivalentním obecnímu úřadu v ČR. Notářské či soudní potvrzení je pak pouze alternativou podpisu prohlášení na úřadě. Přímo notářské potvrzení tak není nezbytné.
Např. živnostenský zákon byl novelizován asi 120 krát.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, byl skutečně novelizován již 121krát. Zákon v úvodu obsahuje seznam všech novelizací. Zatím poslední novela č. 458/2011 Sb. má nabýt platnosti od 1. ledna 2015.
Soudců je kolem 3 tisíc.
Podle informací Ministerstva spravedlnosti (.pdf na odkazované stránce) bylo v České republice k 1. září 2012 celkem 3046 soudců, výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako pravdivý.
...institut soudních úředníků. To existuje už dnes.
Vyšší soudní úředník je administrativní pracovník soudu, který se podílí na jeho rozhodovací a jiné činnosti. Jeho obdobou u státního zastupitelství je vyšší úředník státního zastupitelství. V České republice se úprava vyšších soudních úředníků vyskytla poprvé zákonem č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících. Nová a současně účinná úprava je provedená zákonem č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů.
