Vzhledem k tomu, že ale patříme mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (v rámci EU, pozn.)..
Výrok hodnotíme na základě dat z Eurostatu jako nepravdivý.
Není pravda, že Česká republika patří mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (HDP). Nejnovější statistika HDP na obyvatele Eurostatu z června 2013 řadí Českou republiku na 17. místo z 28 zemí EU, ČR dosahuje 79% evropského průměru.
Právě tyto podmínky určují, jakým způsobem Česká republika bude smět čerpat zhruba 550 miliard korun v následujících deseti letech. Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocují se také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý podle informací ze stránek Evropského parlamentu, Evropské komise a portálu EurActiv. Česká republika bude v programovém období 2014 - 2020 mít možnost čerpat 20,5 miliard eur což je skutečně přibližně 550 miliard Kč v tzv. společném strategickém rámci. Tento rámec má tvořit jednotný zdroj pokynů pro pět rozvojových fondů EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond. Podle schválených pravidel a nařízení dojde k zjednodušení administrativy a byrokratické zátěže žádostí o dotace, v řízení a kontrole má dojít (.ppt, slide č. 21) k omezení auditů Komise, větší odpovědnosti členských států, větší koordinaci a sjednocení podmínek. Reformu shrnuje například tisková zpráva Evropské komise do deseti bodů. V rámci reforem této politiky soudržnosti má dojít také k většímu zaměření na městský rozměr, především pak prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Lokální a regionální orgány budou mít v plánování a implementaci větší roli. Co se týče informaci o nevratné DPH jako uznatelný výdaj, zmínku u DPH je možné nalézt v dokumentu (.pdf, str 108, bod 3g.) přijatém 20. listopadu 2013 na plenárním zasedání Evropského parlamentu nezvaném Společná ustanovení ohledně evropských fondů.
V předsednictvu mám možnost ovlivnit finance Evropského parlamentu, dlouhodobě v této oblasti prosazuji úsporné a efektivní hospodaření.
Podľa Jednacieho poriadku Európskeho parlamentu (.pdf), predsedníctvo má skutočne právomoci vo finančnej oblasti
Článok 23:
2. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců a vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.
3. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny.
Je mimoriadne zložité fakticky overiť, či Oldřich Vlasák skutočne dlhodobo presadzuje uvedené zásady, v jeho vystúpeniach na pôde EP za posledný rok tím Demagóg.sk podobné známky nenašiel. Avšak nevylučujeme, že mimo oficiálnych zasadaní tieto hodnoty podporuje. Napríklad oficiálne stránky ODS. Na základe uvedeného však výrok hodnotíme ako neoveriteľný.
Patříme mezi středně velké členské státy, které je v klíčových okamžicích vidět.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.
Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.
K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.
To, že je neustálé stěhování nákladné, je pravda, administrativa parlamentu odhaduje dodatečné náklady spojené se sídlem ve Štrasburku na 103 miliony eur.
Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.
Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.
Z hlediska strukturálních fondů tak má Česká republika pátou nejvyšší alokaci v přepočtu na obyvatele Pro příští programové období, pozn.).
Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.
Otázka: Můžete uvést příklady některých velkých investičních akcí spolufinancovaných za pomoci evropských fondů, jež jsou opožděny ve své realizaci nebo byly zastaveny či odloženy? A co se dá dělat pro zlepšení této situace? Mohu uvést jeden příklad za všechny. Tím je odložený miliardový projekt přestavby čistírny odpadních vod v Praze.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.
Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.
Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.
Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.
Kupříkladu Praha je jedním z nejbohatších regionů (v rámci EU, pozn.).
Na základě zprávy Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle tiskové zprávy (.pdf) Eurostatu z března 2013 je Praha 8. nejbohatším regionem EU.
Ve své běžné parlamentní práci jsem se v tomto volebním období věnoval zejména evropským fondům a problematice dopravy. Byl jsem zpravodajem tří zpráv a více než deseti stanovisek, jako jediný Čech jsem se účastnil vyjednávání podmínek čerpání budoucích evropských fondů.
Oldřich Vlasák byl skutečně podle jeho profilu na stránkách Evropského parlamentu zpravodajem tří zpráv (stínový zpravodaj 16 dalších) a předložil 11 stanovisek.
Zmiňovaná hlavní témata, evropské fondy a doprava, jsou patrná z přehledu jeho vystoupení na plénu.
O jeho zapojení ve vyjednávání mezi Radou a Komisí o podmínkách čerpání evropských fondů se píše na webu jeho domovské ODS, podle tohoto článku byl skutečně jediným Čechem, který se vyjednávání zúčastnil.
Víceméně každý měsíc se také společně setkáváme (čeští europoslanci, pozn.) při pracovní snídani..
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných z osobních stránek jednotlivých českých europoslanců.
Pracovní snídaně českých europoslanců probíhají pravidelně a obvykle jsou přizváni i vybraní zástupci z ČR (Milan Cabrnoch, Olga Sehnalová, Miroslav Ouzký, Libor Rouček).
Například v březnu 2008 proběhla pracovní snídaně se zástupci českých podnikatelů, v dubnu 2012 se zástupci společnosti ČEPS a.s. a Svazu chemického průmyslu ČR, v dubnu 2013 s generálním ředitelem Českých drah.
