Oldřich Vlasák

Podľa Jednacieho poriadku Európskeho parlamentu (.pdf), predsedníctvo má skutočne právomoci vo finančnej oblasti

Článok 23:

2. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců a vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.

3. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny.

Je mimoriadne zložité fakticky overiť, či Oldřich Vlasák skutočne dlhodobo presadzuje uvedené zásady, v jeho vystúpeniach na pôde EP za posledný rok tím Demagóg.sk podobné známky nenašiel. Avšak nevylučujeme, že mimo oficiálnych zasadaní tieto hodnoty podporuje. Napríklad oficiálne stránky ODS. Na základe uvedeného však výrok hodnotíme ako neoveriteľný.

Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.

To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.

Na základě rozdělení křesel v Evorpském parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současné rozdělení křesel v předsednictvu Evropského parlamentu je shrnuto v tabulce níže.

Lidovci (Skupina Evropské lidové strany, EPP), které Oldřich Vlasák staví "na jednu stranu", mají v předsednictvu EP 7 zástupců. "Na druhé straně" jsou středo-leví socialisti a liberálové - mezi tyto strany spadají obě levicová uskupení S&D (socialisté), Greens/EFA (zelení a Evropská svobodná aliance) a ALDE (liberálové). Tyto skupiny mají dohromady také 7 zástupců.

Pokud se Oldřich Vlasák staví mezi tyto bloky, může jeho hlas být opravdu jakýmsi jazýčkem na vahách.

EPP7

S&D4

ALDE2

ECR1

Green/EFFA1

Oldřich Vlasák byl skutečně podle jeho profilu na stránkách Evropského parlamentu zpravodajem tří zpráv (stínový zpravodaj 16 dalších) a předložil 11 stanovisek.

Zmiňovaná hlavní témata, evropské fondy a doprava, jsou patrná z přehledu jeho vystoupení na plénu.

O jeho zapojení ve vyjednávání mezi Radou a Komisí o podmínkách čerpání evropských fondů se píše na webu jeho domovské ODS, podle tohoto článku byl skutečně jediným Čechem, který se vyjednávání zúčastnil.

Dňa 20. novembra 2013 schválili europoslanci na plenárnom zasadnutí legislatívu upravujúcu podmienky čerpania európskych štrukturálnych a kohéznych fondov na budúce programové obdobie 2014-2020. Členské štáty si medzi sebou rozdelia 325 miliárd eur, Česká republika bude mať k dispozícii 20,5 miliard eur.

Medzi nejviditelnejšie novinky bude patriť delenie na tri regiony (momentálne sú len dva). K menej rozvinutým regionom pribudnú ešte regióny prechodné. Jednotlivé druhy regiónov budú mať rozdielnu výšku alokácií.

Jednou z ďalších noviniek bude, že investície z europskych fondov budú lepšie zamerané na dosiahnutie vyššej efektivity, tým že sa budú sústrediť na menší počet priorít. Medzi tieto priority patria: inovácia a výskum, digitálna agenda, malé a stredné podniky a nízkouhlíková ekonomika.

Približne 66 miliárd eur z Kohézneho fondu bude určených na podporu prioritného transeurópske dopravné spojenia a ďalšie infraštruktúrne projekty, napríklad v oblasti životného prostredia.

V rámci Európskeho sociálneho fondu bude podporená zamestnanosť a to z 20% v každom členskom štáte. Na záruky pre mladých pôjde minimálne 6 miliárd eur.

Pravidlá čerpania by mali byť značne zjednodušené a malo by dôjsť k minimalizácii byrokracie, napríklad zavedením elektronizácie. Avšak tieto nové pravidlá nezaručujú rovnosť všetkých konečných príjemcov. Vzhľadom k rozdielnym alokáciám pre jednotlivé regióny nebudú mať všetci príjemcovia rovnaké podmienky - nebude možné dosiahnuť na rovnakej čiastky. Výrok preto hodnotíme ako zavádzanie.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě předpovědi Eurostatu jako pravdivý.

Tabulka ukazuje růst HDP v % v rámci celé EU, v rámci eurozóny a u některých vybraných zemí. Těchto zemí je ve skutečnosti více, kompletní data pro všechny země EU přikládáme přímo z dat Eurostatu (data za roky 2013 - 2015 jsou odhadem Eurostatu; tučně je vyznačen růst HDP).

Růst HDP v %2012201320142015EU28 -0,4 0 1,41,9 Eurozóna -0,7 -0,4 1,11,7 ČR -1 -1 1,82,2 Španělsko -1,6 -1,3 0,51,7 Itálie -2,5 -1,8 0,71,2 Portugalsko -3,2 -1,8 0,81,5 Finsko -0,8 -0,6 0,61,6

Z tohoto výběru je patrné, že Vlasák má pravdu. Dostupná data pro celou EU ukazují, že jak ČR, tak i některé další členské země EU mohou očekávat spíše růst HDP.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.

Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.

K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.

Výrok Oldřicha Vlasáka je hodnocen jako pravdivý, neboť zhruba uprostřed českého předsednictví byla skutečně české vládě vyslovena nedůvěra.

Česká republika předsedala v Radě EU od ledna do června 2009.

Během tohoto období byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka, která byla následně nahrazena úřednickým kabinetem Jana Fischera.

Topolánkově vládě vyslovilo nedůvěru 101 poslanců na jednání Poslanecké sněmovny 24. března 2009, tedy zhruba uprostřed českého předsednictví.

Na začiatok je nutné poznamenať, že nie o kadej záležitosti ktorá je schvaľovaná rozhoduje a rokuje automaticky a výhradne Rada ministrov. Pri mnohých položkáach je za jednanie zodpovedný COREPER, ktorý funguje na dvoch úrovniach podľa prejednávaných položiek. Ministri vyjednávajú zväčša o položkách, na ktorých nie je možné dosiahnuť širšiu zhodu na úrovni Coreperu.

Ministri v Rade sa menia pri výmenách vlád, či personálnych zmenách vo vláde. Je zložité toto generalizovať, keďže toto odráža vnútropolitickú situáciu v štáte, ktorá je v každej členskej krajine iná. vo väčšine krajín EU sa vlády striedajú v priemere každých 5-6 rokov. Pre porovnanie je toto a zároveň personálne zmeny vo zvolených vládach sledovať na internetových stránkach jednotlivých vlád. Napríklad: SR, ČR,Estónsko,Nemecko, Veľká Británia.

Vo väčšine prípadov však Rada jedná na úrovni COREPERU je teda poukázanie na sociálny kapitál problematické, keďže tento vstupuje "do hry" v pomerne malom množstve problémov. Na základe uvedeného hodnotíme výrok ako neoveriteľný, keďže je problematické presne vyčísliť rolu sociálneho kapitálu vo vyjednávaní.

Skupina Evropských konzervativců a reformistů je dnes s 56 poslanci skutečně pátou největší skupinou v Evropské, parlamentu. Jinak v parlamentu působí 7 skupin(včetne EKR) a 31 nezařazených poslanců.

Poslanecký klub Evropské lidové strany

273

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

194

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

85

Zelení/Evropská svobodná aliance

58

Evropská konzervativní a reformní skupina

56Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice35Evropa svobody a demokracie32Nezařazení31