Patříme mezi středně velké členské státy, které je v klíčových okamžicích vidět.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.
Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.
K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.
Během českého předsednictví byla shozena vláda.
Výrok Oldřicha Vlasáka je hodnocen jako pravdivý, neboť zhruba uprostřed českého předsednictví byla skutečně české vládě vyslovena nedůvěra.
Česká republika předsedala v Radě EU od ledna do června 2009.
Během tohoto období byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka, která byla následně nahrazena úřednickým kabinetem Jana Fischera.
Topolánkově vládě vyslovilo nedůvěru 101 poslanců na jednání Poslanecké sněmovny 24. března 2009, tedy zhruba uprostřed českého předsednictví.
Evropský parlament schválil tento týden balíček šesti nařízení, podle kterých se budou řídit pravidla čerpání evropských fondů od roku 2014.
Evropský parlament skutečně schválil balíček nařízení týkající se fondů EU, proto hodnotíme výrok Oldřicha Vlasáka jako pravdivý.
Šest nových nařízení, která upravují čerpání evropských fondů v období 2014-2020 schválil Evropský parlament ve středu 20. listopadu.
Nařízení se týkají Evropských strukturálních a investičních fondů, hlavního nástroje investiční politiky EU.
Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet.
Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.
To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.
Vzhledem k tomu, že jsem v patnáctičlenném předsednictvu jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a středolevicovými socialisty a liberály na straně druhé, můj hlas často může rozhodnout.
Na základě rozdělení křesel v Evorpském parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Současné rozdělení křesel v předsednictvu Evropského parlamentu je shrnuto v tabulce níže.
Lidovci (Skupina Evropské lidové strany, EPP), které Oldřich Vlasák staví "na jednu stranu", mají v předsednictvu EP 7 zástupců. "Na druhé straně" jsou středo-leví socialisti a liberálové - mezi tyto strany spadají obě levicová uskupení S&D (socialisté), Greens/EFA (zelení a Evropská svobodná aliance) a ALDE (liberálové). Tyto skupiny mají dohromady také 7 zástupců.
Pokud se Oldřich Vlasák staví mezi tyto bloky, může jeho hlas být opravdu jakýmsi jazýčkem na vahách.
EPP7
S&D4
ALDE2
ECR1
Green/EFFA1
Jsou to už skoro čtyři roky, co se nejvyšší představitelé členských států dohodli, že se Česká republika připojí k protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU.
Na summitu Evropské rady 30. října 2009 byl přijat protokol (.pdf, příloha I), kterým se Česká republika skutečně připojuje k protokolu č. 30 (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Od tohoto data v době ověřování výroku (23.5. 2013) uplynuly 3 roky a necelých 7 měsíců, tedy skutečně skoro 4 roky.
Kupříkladu poslední řešený případ se týká záplav ve Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku, které tyto země zažily na přelomu října a listopadu 2012 a které si vyžádaly škody ve výši 381,1 milionu eur. Teprve v dubnu 2013 Komise navrhla vyplatit postiženým státům 14,3 milionu eur, přičemž Evropský parlament zatím stihl pouze jmenovat zpravodaje v rozpočtovém výboru a na jeho rozhodnutí, stejně tak jako na souhlas Rady, si tyto země budou muset ještě několik měsíců počkat.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě dostupných dokumentů Evropské komise a Evropského parlamentu.
Dle tiskové zprávy Evropské komise (pdf cs) ze dne 30. dubna 2013 komisař pro regionální politiku Johannes Hahn oznámil, že Komise navrhla poskytnout těmto zemím finanční podporu 14,6 milionu eur (ne Oldřichem Vlasákem zmiňovaných 14,3 milionu). Návrh čeká na první čtení v Evropském parlamentu.
Odpovědnost v otázce finanční pomoci má dle serveru mapujícího události v Evropském parlamentu Parltrack (html eng) zpravodaj z rozpočtového výboru EP José Manuel Fernandes z frakce EPP.
Pro bližší informace o celkových škodách těchto povodní v jednotlivých zemích viz seznam zásahů Fondu solidarity na stránkách Evropské komise.
Je také definován minimální rozsah škod, který musí být překročen, aby bylo možné mechanismus solidarity spustit, a který pro Českou republiku činí 872 milionů eur. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škoda tento limit nepřesáhne, ale živelná pohroma způsobí velké regionální problémy.
Pravdivost výroku Oldřicha Vlasáka potvrzuje nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie a limity výše škod pro pomoc z tohoto fondu.
Podmínky uvolnění finanční pomoci jsou definovány v nařízení (.pdf) Evropské unie o zřízení Fondu solidarity EU, konkrétně ve článku č. 2. Pomoc z Fondu je poskytována pokud na území státu dojde k " závažné přírodní katastrofě s vážnými následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebovíce regionech nebo v jednom nebo více státech. "
Závažná přírodní katastrofa je v tomto případě škoda v odhadované výši přes 3 mld. eur (v cenách roku 2002) nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND, v anglických materiálech Gross National Income, GNI). Podle limitů (.doc) pro rok 2013 založených na HND z r. 2011 je v případě České republiky tento limit stanoven konkrétně na 871,618 mil. eur.
Oldřich Vlasák hovoří ještě o případu, kdy živelná pohroma způsobí velké regionální problémy. O této možnosti hovoří rovněž článek č. 2 zmíněného nařízení kdy uvádí, že " [z]a výjimečných okolností, i když nejsou splněna kvantitativní kritéria stanovená v prvním pododstavci, může rovněž získat pomoc z fondu region, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, se závažnými a trvalými následky pro životnípodmínky a hospodářskou stabilitu regionu."
Je třeba poznamenat, že Fond solidarity EU nepředstavuje operativní nástroj pro řešení dopadů přírodní katastrofy. Finanční podpora může být poskytnuta pouze na základě žádosti postiženého státu a vlastní rozhodnutí o změně rozpočtu trvá několik měsíců.
Výrok Oldřicha Vlasáka o Fondu solidarity EU hodnotíme jako pravdivý.
Fond solidarity EU poskytuje finance na základě žádosti státu postiženého přírodní katastrofou. Žádost posuzuje Evropská komise a v případě kladného posouzení ji předkládá Evropskému parlamentu a Radě, jejichž souhlas je pro vyplacení pomoci nezbytný.
Finanční pomoc může být vyplacena až po předložení žádosti a jednání o rozpočtu, což může trvat i několik měsíců.
Podle platných pravidel mohou členské státy obdržet prostředky z tohoto fondu, pokud o ně požádají do deseti týdnů od katastrofy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě plného znění Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU (nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002.
Zde se ve článku 4, odstavci prvním dočteme, že „dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu (…)“.
