Oldřich Vlasák

Na základě rozdělení křesel v Evorpském parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současné rozdělení křesel v předsednictvu Evropského parlamentu je shrnuto v tabulce níže.

Lidovci (Skupina Evropské lidové strany, EPP), které Oldřich Vlasák staví "na jednu stranu", mají v předsednictvu EP 7 zástupců. "Na druhé straně" jsou středo-leví socialisti a liberálové - mezi tyto strany spadají obě levicová uskupení S&D (socialisté), Greens/EFA (zelení a Evropská svobodná aliance) a ALDE (liberálové). Tyto skupiny mají dohromady také 7 zástupců.

Pokud se Oldřich Vlasák staví mezi tyto bloky, může jeho hlas být opravdu jakýmsi jazýčkem na vahách.

EPP7

S&D4

ALDE2

ECR1

Green/EFFA1

Oldřich Vlasák byl skutečně podle jeho profilu na stránkách Evropského parlamentu zpravodajem tří zpráv (stínový zpravodaj 16 dalších) a předložil 11 stanovisek.

Zmiňovaná hlavní témata, evropské fondy a doprava, jsou patrná z přehledu jeho vystoupení na plénu.

O jeho zapojení ve vyjednávání mezi Radou a Komisí o podmínkách čerpání evropských fondů se píše na webu jeho domovské ODS, podle tohoto článku byl skutečně jediným Čechem, který se vyjednávání zúčastnil.

Dňa 20. novembra 2013 schválili europoslanci na plenárnom zasadnutí legislatívu upravujúcu podmienky čerpania európskych štrukturálnych a kohéznych fondov na budúce programové obdobie 2014-2020. Členské štáty si medzi sebou rozdelia 325 miliárd eur, Česká republika bude mať k dispozícii 20,5 miliard eur.

Medzi nejviditelnejšie novinky bude patriť delenie na tri regiony (momentálne sú len dva). K menej rozvinutým regionom pribudnú ešte regióny prechodné. Jednotlivé druhy regiónov budú mať rozdielnu výšku alokácií.

Jednou z ďalších noviniek bude, že investície z europskych fondov budú lepšie zamerané na dosiahnutie vyššej efektivity, tým že sa budú sústrediť na menší počet priorít. Medzi tieto priority patria: inovácia a výskum, digitálna agenda, malé a stredné podniky a nízkouhlíková ekonomika.

Približne 66 miliárd eur z Kohézneho fondu bude určených na podporu prioritného transeurópske dopravné spojenia a ďalšie infraštruktúrne projekty, napríklad v oblasti životného prostredia.

V rámci Európskeho sociálneho fondu bude podporená zamestnanosť a to z 20% v každom členskom štáte. Na záruky pre mladých pôjde minimálne 6 miliárd eur.

Pravidlá čerpania by mali byť značne zjednodušené a malo by dôjsť k minimalizácii byrokracie, napríklad zavedením elektronizácie. Avšak tieto nové pravidlá nezaručujú rovnosť všetkých konečných príjemcov. Vzhľadom k rozdielnym alokáciám pre jednotlivé regióny nebudú mať všetci príjemcovia rovnaké podmienky - nebude možné dosiahnuť na rovnakej čiastky. Výrok preto hodnotíme ako zavádzanie.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě předpovědi Eurostatu jako pravdivý.

Tabulka ukazuje růst HDP v % v rámci celé EU, v rámci eurozóny a u některých vybraných zemí. Těchto zemí je ve skutečnosti více, kompletní data pro všechny země EU přikládáme přímo z dat Eurostatu (data za roky 2013 - 2015 jsou odhadem Eurostatu; tučně je vyznačen růst HDP).

Růst HDP v %2012201320142015EU28 -0,4 0 1,41,9 Eurozóna -0,7 -0,4 1,11,7 ČR -1 -1 1,82,2 Španělsko -1,6 -1,3 0,51,7 Itálie -2,5 -1,8 0,71,2 Portugalsko -3,2 -1,8 0,81,5 Finsko -0,8 -0,6 0,61,6

Z tohoto výběru je patrné, že Vlasák má pravdu. Dostupná data pro celou EU ukazují, že jak ČR, tak i některé další členské země EU mohou očekávat spíše růst HDP.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.

Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.

K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.

Johannes Hahn je evropským komisařem, který je zodpovědný za regionální politiku. Skutečně již reagoval na probíhající povodně v České republice i v okolních zemích.

Jeho vyjádření je dostupné jak na webu Evropské komise (v angličtině a němčině), tak i na stránkách Zastoupení EK v České republice. Celé vyjádření eurokomisaře Hahna zní:

„Katastrofální povodně, k nimž došlo v České republice, Německu a Rakousku, mnou velmi otřásly. Svou soustrast vyjadřuji všem postiženým, především rodinám a přátelům těch, kdo v posledních dnech přišli o život. Chtěl bych při této příležitosti ujistit všechny postižené občany i politické představitele, že evropská rodina členských států je vám k dispozici a připravena pomoci tam, kde to je nejvíce potřeba.Evropský fond solidarity zřízený po rozsáhlých povodních v roce 2002 je určen k tomu, aby pomohl postiženým členským státům a oblastem postavit se znovu na nohy a financovat náklady na mimořádná opatření i obnovu. Teď je však bezodkladným úkolem zajistit bezpečí občanů a poskytnout jim přístřeší.“

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě nařízení Rady o zřízení Fondu solidarity EU.

Toto nařízení (pdf eng) uvádí, že cílem Fondu není hradit veškeré náklady související s přírodními katastrofami, ale v zásadě omezuje úhradu nákladů na nepojistitelné škody. Čerpání z fondu je možné v případě rozsáhlejší přírodní katastrofy pokud celková přímá škoda způsobená danou pohromou přesáhne 3 miliardy eur (v cenách roku 2002) nebo 0,6 % HNP dané země.

Více informací o tomto fondu lze nalézt na stránkách Evropské komise.

Při hodnocení toho výroku vycházíme ze souhrnných informací o Fondu solidarity na webu Evropské komise, kde se v textu skutečně píše, že „fond byl využit při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí částkou přesahující 3.2 miliardy eur.“

Toto potvrzuje i přiložený seznam událostí (.doc, eng), kde například zjistíme, že fond byl využit již ve třech případech v České republice.

Vlasák popisuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU zcela přesně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Stránky Evropské komise nabízejí detailní přehled (.doc - eng) o tom, nakolik bylo v minulosti od doby vytvoření Fondu již ze strany členských zemí z něj čerpáno.

Přehlednou tabulku, která ukazuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU, najdete na tomto odkazu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě plného znění Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU (nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002.

Zde se ve článku 4, odstavci prvním dočteme, že „dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu (…)“.