Olga Richterová

Při ověřování výroku Olgy Richterové jsme se zaměřili na to, v jakých evropských státech nedošlo k plošnému uzavření škol v rámci podzimní/zimní vlny pandemie covidu-19 a zda tyto země opravdu mají nižší celkové počty úmrtí s covidem-19.

V grafu níže je zobrazen počet zemřelých na covid-19 přepočtený na jeden milion obyvatel. Z grafu vychází, že v porovnání s Evropskou unií je na tom k 24. lednu 2021 hůře než Česko pouze pouze Belgie a Slovinsko. 

V České republice došlo poprvé k uzavření základních, středních a vysokých škol k 11. březnu 2020 (.pdf, str. 1). Na podzim byly pak školy plošně uzavřeny 14. října. K částečnému otevření českých základních škol došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. Ostatní žáci základních škol se ve škole střídali. Toto druhé uvolnění však trvalo jen do Vánoc.

Během první jarní vlny došlo k dočasnému uzavření škol ve všech porovnávaných zemích. Klíčová pro hodnocení výroku je však míra uzavření či neuzavření škol během podzimní vlny, kdy některé školy v EU zůstaly do jisté míry otevřeny.

Mezi země, které nezavřely školy v takovém rozsahu jako Česká republika, patří například Francie, Švédsko, Německo, Maďarsko či Itálie.

Francie sice školy na počátku pandemie v březnu zavřela, ale učinila tak pouze na několik týdnů. K částečnému otevření došlo v květnu, plně otevřeny byl poté v červnu. Na podzim k jejich zavření na rozdíl od škol v ČR nedošlo.

Ve Švédsku zůstaly od března do června otevřené pouze základní školy. K otevření středních škol došlo poté 15. června, zavřeny byly až v prosinci.

Německé školy byly stejně jako ty české na jaře zavřeny. Na podzim ale k jejich brzkému zavření nedošlo. K tomu došlo až 16. prosince. 

Stejně tak školy v Maďarsku byly během první jarní vlny uzavřeny. K podobnému uzavření během podzimu ovšem nedošlo, k omezení výuky došlo až po listopadovém zpřísnění opatření. V návaznosti na něj mohly v Maďarsku zůstat otevřené pouze základní školy.

V Itálii došlo k uzavření škol hned na začátku března. K jejich znovuotevření došlo po šesti měsících v září. S nárůstem nakažených covid-19 došlo v říjnu k uzavření části škol a v systému prezenční výuky zůstaly pouze základní školy.

Jak je vidět na grafu výše, všechny uvedené země, které byly v otázce otevřených škol liberálnější než Česká republika, opravdu zaznamenaly i navzdory epidemickým rizikům spojeným s otevřenými školami méně strmý nárůst počtu úmrtí spojených s covidem-19.

Vzhledem k rozdílné výchozí pozici České republiky v době zavření škol, tedy 14. října 2020, ale není ukazatel celkového počtu úmrtí na milion obyvatel ideální. Například Itálie, ale také Francie a Švédsko měly v té době mnohem vyšší celkový (kumulativní) počet úmrtí než Česká republika, protože se do něj započítávají i relativně vysoké počty úmrtí z jarní vlny pandemie.

Zvolili jsme proto pro lepší porovnání ukazatel kumulativního počtu úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel začínající ze stejného výchozího bodu, který vychází ze stejných dat. Z grafu níže pak lze vidět, že Česká republika, která 14. října zavřela školy, ze stejného základu rostla co se týče počtu úmrtí výrazněji než všechny ostatní uvedené státy, které ponechaly větší část výuky v prezenčním režimu.

Poslankyně Richterová zde mluví o ošetřovném, tedy náhradě za mzdu pro lidi pečující o dítě, pro lidi pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce.

V úterý 21. dubna o této problematice poslankyně Richterová promluvila na plénu 45. schůze Sněmovny. Diskuse se týkala sněmovního tisku č. 828, tedy dnes již schválené novely zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení. Tím je novelizován zákon č. 133/2020 Sb.

Původní vládní návrh, rozeslaný poslancům dne 17. dubna 2020, přitom nepočítal (.pdf) s přiznáním ošetřovného pro dohodáře.

Návrh byl projednáván ve zkráceném jednání v Poslanecké sněmovně 21. dubna 2020. Zde poslankyně Richterová představila svůj pozměňovací návrh číslo 4957 (.docx), ale kvůli schválené proceduře se o něm nehlasovalo, neboť prošel pozměňovací návrh č. 4998 (.docx) poslanců Romana Sklenáka a Jany Pastuchové za vládní strany ČSSD a ANO 2011. Ten zmiňuje „dohodáře“ ve výsledném znění a byl nahrán do systému v 14:35, zatímco poslankyně Richterová pozměňovací návrh k této novele nahrála ještě předchozí večer. Jak s procedurou v hlasování č. 35, tak s hlasováním č. 37 o výsledném pozměňovacím návrhu, souhlasilo celé plénum včetně Olgy Richterové až na pár poslanců, kteří se zdrželi.

Samotný zákon č. 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 byl vládou představen Sněmovně 19. března 2020 jako sněmovní tisk č. 784 a byl projednán opět ve zkráceném jednání dne 24. března 2020 na 42. schůzi. Původní znění tohoto zákona, vyhlášené 27. března, nezmiňovalo ošetřovné pro dohodáře.

Společně s poslancem Koláříkem (Piráti) a poslankyní Šafránkovou (SPD) představila v sněmovním systému poslankyně Richterová k tomuto sněmovnímu tisku pozměňovací návrh 23. března večer. Šlo o pozměňovací návrh č. 4608 (.docx), který by přiznával lidem pracujícím na dohodu ošetřovné. Tento pozměňovací návrh však nebyl schválen. Z tohoto je patrné, že Piráti prosazovali ošetřovné pro „dohodáře“ delší dobu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Zda tuto agendu prosazovali „hodně“, je pouze subjektivním hodnocením poslankyně Richterové, které nehodnotíme.

Poslankyně Richterová naráží na nedostatek podpory pro tu část pracujících, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP). V souvislosti s koronavirovou pandemií vydala vláda v minulých týdnech řadu opatření, které měly zabránit dalšímu šíření viru, což se dotklo i omezení pracovního trhu. Ztráty na příjmové straně byly částečně kompenzovány vládními programy, které byly postupně uváděny vchod. Přímá finanční podpora byla představena v následujících programech:

– program podpory zaměstnanosti Antivirus, spuštěný 6. dubna 2020,

– a kompenzační bonus pro OSVČ, tzv. Pětadvacítka, spuštěná 9. dubna 2020.

Tyto spuštěné finanční podpory se však týkají zejména zaměstnavatelů/OSVČ a zaměstnanců pracujících na HPP, nikoliv na DPČ nebo DPP.

Na tento nedostatek poukazoval např. Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, který patří pod Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky. Tento Výbor již 14. dubna doporučil vládě zahrnout do programu Antivirus také kompenzaci odměn z dohod mimo pracovní poměr (tedy DPČ a DPP), ze kterých jsou odváděny odvody na sociální a zdravotní pojištění. Poukazoval přitom na vysoký počet osob, které na tyto dohody každoročně pracují (zhruba 1 mil. na DPP a 350 tis. na DPČ) a varoval před negativními dopady na ohrožené skupiny obyvatelstva (např. matky samoživitelky či matky vracející se po rodičovské na trh práce) (.pdf).

22. dubna opoziční poslanci ve Sněmovně předložili pozměňovací návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve kterém představili rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ (.docx). Návrh byl však zamítnut, poslanci za STAN, TOP 09, KDU-ČSL, SPD, Piráty a ODS hlasovali pro, poslanci za ANO, ČSSD a KSČM buď hlasovali proti, nebo se zdrželi hlasování.

Ještě pár dní před jednáním Sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém facebookovém profilu prohlásila, že pomoc pro osoby pracující na DPP a DPČ již existuje, a to v podobě tzv. mimořádné okamžité pomoci, ta však nesměřuje výlučně na tyto osoby, ale jedná se o plošnou pomoc.

Zde dodejme, že při žádosti o nárok na tzv. mimořádnou okamžitou pomoc se přihlíží ke stavu bankovního konta žadatele. Překračuje-li tato částka dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení, nemá žadatel na mimořádnou okamžitou pomoc nárok. Z řad tzv. dohodářů se proto ozývá kritika – někteří mají na svých kontech např. rodičovské příspěvky, které limit logicky překračují, ale které se však nyní staly jejich jediným zdrojem příjmů. Další možnost finanční podpory mají dohodáři v případě, pokud jsou současně s uzavřenou DPP nebo DPČ také OSVČ na vedlejší činnosti. Na kompenzační bonus tzv. Pětadvacítky dosahují, pokud jejich příjmy nepřekročí určitý limit (do 10 tis./měs. u DPP a do 3 tis./měs. u DPČ).

Systémová podpora, která by finančně pomohla lidem pracujícím na DPČ nebo DPP, však zatím neexistuje, proto hodnotíme výrok poslankyně Richterové jako pravdivý.

„Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.“ Tak definuje rizikové skupiny Vláda ČR.

V ČR je nejvíce nakažených nemocí COVID-19 ve středním věku. S rostoucím věkem celkový počet nakažených klesá, ale naopak se zvyšuje smrtnost.

„Senioři patří k nejohroženějším skupinám, smrtnost u lidí nad 60 let je totiž asi čtyřprocentní, a u lidí nad 80 let dokonce patnáctiprocentní (oproti smrtnosti 0,4 procenta u lidí do padesáti let)“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Potvrzují to i údaje Ministerstva zdravotnictví platné ke dni 14. května, kdy nakažení ve věkové skupině 65+ představují 20,9 % z celkového počtu nakažených. Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19, je však procentuální zastoupení mnohem větší. Zde věková skupina 65+ představuje 89,7 % z celkového počtu úmrtí.

Dalším důvodem jsou minimální nebo dokonce i chybějící příznaky nákazy nemoci především u občanů starších 80 let. Lidé s chronickými nemocemi a oslabenou imunitou jsou navíc vystaveni větší hrozbě nákazy než zdraví lidé. Varování přináší i zprávy ze zahraničí, kde se právě v domovech pro seniory nachází nejvíce obětí. 

V tuzemsku se první nákaza koronavirem v domě pro seniory objevila už na přelomu února a března v Břevnici u Havlíčkova Brodu. Následovaly domovy v Litoměřicích, Michli a další.

Z důvodu vysokého počtu seniorů na jednom uzavřeném místě jsou tak domovy pro seniory považovány za jednu z nejrizikovějších skupin.

Piráti ve svém plánu „Budoucnost řešíme teď“, který se věnuje opatřením v koronavirové krizi, navrhují zvýšit testování v populaci i navýšení testovací kapacity laboratoří. Tento krok je konkretizován v jejich tiskové zprávě, podle které „pro zvládnutí epidemie požadují Piráti zvýšit do podzimu 2020 kapacitu testů na alespoň na 30 až 50 tisíc denně“. Kromě požadavku na navýšení testů obsahuje tento plán další epidemiologické i ekonomické kroky.

Aktuálně se počet provedených testů pohybuje kolem 3–9 tisíc denně. Testovací kapacita ČR je v současnosti 10 tisíc vzorků.

Terénní pečovatelská služba je forma sociální služby osobám s mentálním/zdravotním/tělesným postižením a také seniorům. Tato služba je poskytována v přirozeném prostředí klientů, tedy u nich doma, a jedná se např. o pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Legislativně je tato forma služby vymezena Zákonem o sociálních službách (Zákon č. 108/2006 Sb.) v části třetí – Sociální služby.

Pirátská strana terénní pečovatelskou službu zmiňuje ve svých programech:

Program pro krajské volby 2012: „Současný přístup zdravotnických a sociálních zařízení ke klientům je v některých případech neosobní. V řadě případů stav klienta umožňuje, aby nebyl zavřený v nemocnici nebo v domově důchodců, ale není k dispozici podpora pro takovou péči. Prosazujeme tedy, aby se při plánování krajské zdravotní a sociální péče brala v úvahu vedle klasických porodnic také centra aktivního porodu, vedle domovů důchodců pomocné pečovatelské služby a vedle nemocniční péče i domácí ošetřování, kdykoliv mají lidé o takové služby zájem.“

Program pro komunální volby 2014: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro krajské volby 2016: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro volby do PSP 2017: „Sociální služby v přirozeném prostředí – místo ústavů terénní a ambulantní péče. Podpora domácí péče a pro pečující rodiny.“

Program pro komunální volby 2018 (.pdf, s. 6): Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Dlouhodobý program: „Je úkolem státu pomoci lidem v obtížné sociální situaci. Zejména jde o zajištění potřeb občanů s postižením, nemocných, seniorů, rodin s dětmi či dětí bez rodičů a vytvoření systému sociálního bydlení. Konkrétní sociální služby stát nutně zajišťovat nemusí. Mohou být zajištěny v domácí péči, sociálními zařízeními, církvemi, charitou nebo komunitními aktivitami.“

V Pirátské straně se problematice sociálních služeb věnuje zejména právě Olga Richterová, která je místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP.

Poslankyně Richterová zmiňuje tzv. létající týmy – speciální zdravotnické týmy, které mají vypomáhat v různých zařízeních, jejichž kapacity jsou omezené či vytížené kvůli koronavirové pandemii. Takový létající tým vznikl např. v Praze ve spolupráci s městskou poliklinikou a záchrannou službou a funguje od 4. května. Úkolem týmu bude zajišťovat běžnou ošetřovatelskou péči, testování na COVID-19, dezinfekci prostor či nastavování karanténních opatření (.pdf).

K utvoření tohoto týmu se vyjádřila např. pražská radní Milena Johnová (Praha sobě):

„Létající krizový tým poskytne zařízením sociální péče potřebnou zdravotnickou, personální a psychologickou podporu. Výhodou je, že tým lékařů a sester je mobilní a umí operativně reagovat na potřeby každého zařízení.“

Již záhy po jeho spuštění radní Johnová fungování krizového týmu okomentovala velmi pozitivně:

„O podporu ze strany létajícího krizového týmu je velký zájem, už teď máme pořadník na dva týdny. Jsem ráda, že zařízení vnímají tým ne jako kontrolu, ale skutečně partnerskou podporu. Velmi si vážím nasazení sociálních pracovníků a jsem ráda, že jim tímto můžeme poskytnout pomoc se zdravotnickými otázkami, které současná mimořádná situace přináší.“ 

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu pravidelně aktualizuje informace týkající se sociálních služeb a vydává doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19, nicméně o létajících týmech, které by podpořily např. domovy seniorů, se v nich nepíše. Stejně tak Ministerstvo zdravotnictví na svém webu poskytuje souhrnné informace o koronaviru, ale o létajících týmech se nezmiňuje.

Výrok jsme doplnili na základě zaslaných zdrojů od MPSV. Z původně neověřitelného hodnocení měníme díky dodatečně zaslaným zdrojům hodnocení na pravdivé. 

Pro kontext aktualizujeme i statistiky týkající se onemocnění koronavirem. K 9. červnu 2020 se v Ústeckém kraji potvrdilo celkem 567 osob nakažených koronavirem, z toho 390 osob se z nemoci vyléčilo, 22 zemřelo. V přepočtu na počet nakažených osob na 100 000 obyvatel měl pak Ústecký kraj od začátku pandemie 69,1 nakažených. Nejvyšší poměr měla Praha – 170,62 osob na 100 000 obyvatel, nejméně Jihočeský kraj – 29,65. Dodejme, že aktuální statistiky uvádíme pro kontext k 9. červnu, rozhovor s Olgou Richterovou proběhl o měsíc dříve, je tedy třeba vzít v úvahu, jaká čísla tehdy měla poslankyně Richterová k dispozici. 

Už na začátku března některé domovy na Ústecku kvůli šíření koronaviru zakazovaly nebo omezovaly v jejich domovech návštěvy, učinily tak například lounský Domov pro seniory U Pramene nebo některé domovy na Teplicku, později pak například i Domov pro seniory v Žatci. Na začátku dubna pak některé domovy seniorů přestaly přijímat nové klienty, aby měly dostatek místa na případnou nutnou izolaci klientů s koronavirem, některé další domovy se dobrovolně uzavíraly do karantény.

V Domově U Trati v Litoměřicích bylo na konci března 52 nakažených seniorů a také několik nakažených zaměstnanců, někteří z nich potřebovali i lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu byl domov uzavřen do karantény. Další domovy na Litoměřicku v té době zavedla přísná opatření, aby seniory i zaměstnance domovů ochránila. Litoměřicko je také nejzasaženějším okresem Ústeckého kraje a zúčastnilo se plošného testování v Česku, ve kterém se zjistilo, že imunizace společnosti je zde pod 0,6 procenty.

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádné informace, které by potvrzovaly toto tvrzení. Kontaktovali jsme poslankyni Richterovou a ta nás odkázala na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. V zápisech z jednání, ani ve zvukových záznamech se nám však také nepodařilo toto tvrzení najít. Kontaktovali jsme tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které nám data poskytlo začátkem června. Na základě ministerstvem poskytnutých dat je zřejmé, že procentuální zastoupení počtu příjemců příspěvku na péči I. a II. stupně závislosti, tedy lehké a středně těžké závislosti, v domovech pro seniory apod. je v Ústeckém kraji nejvyšší.

Podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1) měl k 1. lednu 2019 Ústecký kraj 820 789 obyvatel, tedy je 5. nejlidnatějším krajem v ČR. Porovnáme-li absolutní počty příjemců příspěvku na péči v jednotlivých krajích, je Ústecký kraj na 4. místě. Poměrem počtu příjemců ku počtu obyvatel v kraji je Ústecký kraj na místě druhém. Jak je zřejmé z dat MPSV, podíl příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu příjemců příspěvku na péči bydlících v domovech pro seniory apod. je 44,2 %, tedy v Ústeckém kraji je tento poměr nejvyšší. I počet příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu obyvatel v Ústeckém kraji je nejvyšší ze všech krajů ČR - 0,33 %.

Potom, co si členové sněmovního zdravotního výboru stěžovali, že je ministerstvo zdravotnictví nedostatečně informuje v souvislosti s pandemií COVID, vydal ministr zdravotnictví Vojtěch souhrnné informace o činnosti odborných skupin MZ vzniklých v souvislosti s řešením epidemie COVID-19.

Na ministerstvu zdravotnictví momentálně působí sedm expertních skupin v souvislosti s pandemií COVID:

• PS pro řízené uvolňování karantény
• Klinická skupina COVID
• Laboratorní skupina COVID
• Pracovní skupina Epidemiologie
• Finanční skupina COVID Ministerstva zdravotnictví
• Skupina pro koordinaci informačních kanálů COVID-19
• Skupina pro zajištění péče o pacienty s NCD v době COVID

Že o epidemiologickém modelu nezveřejňují úřady dostatek informací, je pravda. Jak uvádí iROZHLAS.cz, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který sestavuje oficiální model, kterým se řídí vláda, zveřejňuje k nákaze pouze základní data.

Přesto, že přesná data nejsou dostupná, existují iniciativy, které sestavují vlastní modely šíření. Jedna z nich vznikla na platformě IDEA institutu CERGE-EI. Vedoucím projektu je Daniel Münich, který kritizoval nedostupnost dat pro vědecké a analytické účely. Kvůli této kritice byl dokonce vykázán z jednání laboratorní skupiny náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. 

Podobnou kritiku o „utajování“ dat sepsal pro iROZHLAS.cz i psycholog a statistik Hynek Cígler: „Naši čelní představitelé necítí potřebu svá rozhodnutí racionálně zdůvodňovat. Kvalitu rozhodnutí naší vlády nelze přezkoumat, když neznáme podklady, na jejichž základě k těmto rozhodnutím dochází.“ 

Dalším, kdo je nespokojený s utajováním dat, je expertní platforma KoroNERV-20, která na svých stránkách vyzývá vládu slovy: „Přestaňte tajit data o Covid-19, lékaři, vědci i ekonomové je potřebují.“

Na žádost předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka o poskytnutí epidemiologického modelu, kterým se vláda řídí, mu byl poslán dokument, který obsahuje i popis modelu, který ÚZIS využívá.

Je tedy pravdou, že nedostatek dat kritizovaly jak instituce – zejména Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a think tank IDEA, resp. jeho vedoucí představitel –, tak i řada vědců a odborníků, sdružených především do platformy KoroNERV-20.

Na Vysočině se na případnou druhou vlnu koronaviru připravují zásobami ochranných pomůcek. Ochranné overaly pro ně i nadále šijí soukromé firmy. Do nemocnic pak mají v plánu pořídit více plicních ventilátorů a také více termokamer.

Od 4. května pak v Praze fungují tzv. létající krizové týmy. Jedná se o speciální zdravotnické týmy, které budou v domovech pro seniory a v domovech pro postižené pomáhat například s testováním, ale i s běžnou péčí o klienty těchto domovů. Tyto týmy se budou skládat vždy z více členů, mezi nimi budou i lékaři, zdravotní sestry, medici z lékařských fakult, ale k dispozici budou třeba i psychologové a další specialisté. Týmy byly zřízeny na základě spolupráce Prahy, Městské polikliniky Praha a pražské Zdravotnické záchranné služby. Jejich výpomoc by měla ulevit vytíženému personálu ve zmíněných domovech v Praze. Pracovat budou ve všedních dnech a za pracovní dobu od 8 do 18 hodin by mohli stihnout vypomoci ve 4 až 5 zařízeních. V budoucnu by mohly týmy fungovat i v noci a o víkendech.