Pavel Fischer

Rozvoj regionů je jeden z programových pilířů Pavla Fischera. Představil jej 30. listopadu 2017 na tiskové konferenci k zahájení své kampaně. Začátkem letošního roku pak agrárníci po debatě s prezidentskými kandidáty ocenili naopak Mirka Topolánka, když se vyjádřil v tom smyslu, že brojí proti vylidňování venkova a jeho socializaci. Vylidňování venkova ale zmiňuje i na svém webu, byť nikoli v programu, mnohem stručněji a v kontextu obecného omezení svobody, ne jako samostatné téma.

Zde bohužel neumíme říci, z kterého data článek pochází. Z principu je však takový výrok neověřitelný, neboť nelze ověřit, kdo z účastníků použil toto téma při kampani dříve.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Číny vedl s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem soukromý rozhovor, jehož obsahem mohla být i lidská práva. Jelikož však máme k dispozici pouze nepříliš konkrétní vyjádření Macrona a rozhovoru nebyli přítomni novináři, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Emmanuel Macron zahájil svou třídenní návštěvu Číny 8. ledna se symbolickou zastávkou v Si-anu, kde začínala původní Hedvábná stezka, na niž chce Čína navázat budováním nové obchodní cesty. Právě obchod byl například podle webu iROZHLAS jedním z hlavních důvodů Macronovy návštěvy. Během ní Čína slíbila, že objedná 184 letadel Airbus a francouzská firma Areva má získat zakázku na výstavbu továrny na zpracování použitého jaderného paliva v Číně.

Co se týče lidských práv, dle webu ČTK Macron před odjezdem do Číny slíbil, že otázku lidských práv projedná se Si Ťin-pchingem soukromě. Veřejně však o tom odmítl hovořit, jelikož zmínil, že „je to naprosto neúčinné, věřím v diplomacii vzájemného respektu, musíme pracovat dlouhodobě.“

Během své návštěvy potom Macron potvrdil, že otázku týkající se lidských práv s čínským prezidentem projednával s tím, že prezident ví o obavách Evropy o lidská práva v jeho zemi. Macron řekl: „Vím, že pro něj je toto téma důležité.“

Výrok Pavla Fischera je z faktického hlediska neověřitelný. Konkurzy na náměstky generálního tajemníka NATO probíhají v různých časových intervalech a jejich průběh není zveřejněn. Pavel Fischer nespecifikuje, kdy k jeho vítězství mělo dojít, tím pádem není možné ověřit ani pravdivost druhé částí jeho tvrzení. Jediným úspěšným českým kandidátem na post náměstka generálního tajemníka zůstává Jiří Šedivý, který se v říjnu 2007 stal náměstkem generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování.

Konkurzy na jednotlivé posty náměstků generálního tajemníka NATO jsou vypsané veřejně a všichni občané členských států NATO se mohou o tyto pozice ucházet. Výsledky konkurzů, ani v podobě tzv. shortlistu se třemi kandidáty, na který se Pavel Fischer odvolává, nejsou veřejné a jedinou zveřejněnou informací nadále zůstává jméno a profil úspěšného kandidáta.

Pokud se Pavel Fischer účastnil konkurzu na náměstka generálního tajemníka NATO před rokem 2007, potom část výroku „vzali jinou národnost“ je pravdivá. Český občan se stal náměstkem generálního tajemníka NATO jen jednou a to v roce 2007, kdy post náměstka pro obrannou politiku a plánování byl přidělen Jiřímu Šedivému, který na poste setrval do listopadu 2010. To však nic nemění na faktu, že tvrzení v celé své podobě nelze věrohodně ověřit.

Pavel Fischer má mnoho pracovních zkušeností, z domova i ze světa. V době prezidentování Václava Havla působil mezi lety 1995 až 2003 v Kanceláři prezidenta republiky, zprvu jako tiskový specialista, poté jako zástupce prezidentského mluvčího, a nakonec se propracoval na pozici ředitele politického výboru. Byl sedm let českým velvyslancem ve Francii a Monaku, od roku 2003.

V době pobytu Pavla Fischera na Pražském hradě probíhala obě volební období Václava Havla, co by prezidenta nově utvořeného samostatného státu. V roce 1998 se odehrály několikeré důležité události, byly vypsány předčasné sněmovní volby následované tzv. opoziční smlouvou a V. Havel vstoupil do svého posledního funkčního období. Právě pakt oficiálně nazvaný Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, mezi ODS a vítězem voleb ČSSD, se dotýká Fischerova výroku. Prezidentská kancelář musela řešit, zda svolit k takovému kroku, zda hlava státu posvětí tuhle nestandartní dohodu. Mimo jiné se taky projednávalo její znění, které mnohým zavánělo nedemokratickými principy. Ústředním bodem problému byl fakt, že opoziční ODS slibovala, že v době této vlády nevyvolá hlasování o nedůvěře. Předsedou takto vytvořené vlády se stal Miloš Zeman za ČSSD, na postu setrval až do července 2002. Dále Havlovo prezidentství, do posledního dějství vstoupilo 20. ledna 1998 a neslo se v duchu konečného upevnění ČR ve strukturách západních organizací – NATO, EU. Na summitu Evropské rady v Lucemburku v prosinci 1997 se rozhodlo o konečných 11 kandidátských zemích, které se na základě své přihlášky stanou novými členy EU v další vlně rozšíření. Samotný proces byl posléze zahájen v březnu následujícího roku, přičemž oficiálně se ČR stala součástí k 1. květnu 2004. Iniciativa ohledně Severoatlantické aliance se vyvíjela o něco rychleji než ta týkající se EU. V roce 1999 se Česká republika stala součástí NATO a již v roce 2002 organizovala historický pražský summit.

V souvislosti s výrokem Pavla Fischera je nutné zmínit, že všechny uvedené okolnosti se v době jeho pobytu na Hradě opravdu projednávaly. Je ovšem velice složité dokázat, že se na jejich rozhodnutí opravdu podílel. Pozice mluvčího prezidenta obnáší absolvování veškerých jednání hlavy státu a následné formulování stanovisek, je nutné, aby mluvčí znal názory svého nadřízeného, a aby je v jeho nepřítomnosti mohl reprezentovat. Nejsme však schopní z veřejných zdrojů odhalit, jak velký poradní hlas Pavel Fischer měl vůči Václavu Havlovi.

Pavel Fischer působil v Kanceláři prezidenta republiky za Václava Havla v období 1995 až 2003. První dva roky pracoval pro prezidenta republiky jako tiskový specialista, dále pak jako zástupce tiskového mluvčího a poslední čtyři roky byl ředitelem politického odboru. V současné Kanceláři prezidenta republiky politický odbor není. Prezident Miloš Zeman ho supluje částečně svými poradci a kancléřem, pod kterého přešla agenda.

Z veřejně dostupných zdrojů nelze dohledat, zda Václav Havel pověřoval Pavla Fischera vyjednáváním s politickými subjekty. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný. I když je pravdou, že bývalý velvyslanec Nicholas Burns byl v Praze v období kolem 30. listopadu 2017 a vedl zde řeč na konferenci Aspen Institutu, nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat přesné znení jeho řeči. Na naší žádost o potvrzení tiskové oddělení Aspen institutu nereagovalo.

Bývalý velvyslenec USA při NATO Nicholas Burns, se dne 30. listopadu 2017 účastnil jako hlavní závěrečný řečník na gala večeře po skončení hlavního programu anglické části každoroční konference Aspen Institutu - The shape of (central) Europe. Text jeho řeči je bohužel nedostupný, ale na svém twitterovém účtu téma shrnul takto:

"I warned democracy is under assault by right wing populists in Hungary, Poland and the Czech Republic itself. Europe needs a new Havel to defend its democratic future."

Z dostupných materiálů nevyplívá, že by Nicholas Burns v období kolem 30. listopadu 2017 řekl, že by jednomyslná aktivace článku 5, byla okamžikem formujícím spojenectví. Nutno poznamenat, že v rozhovoru pro NYTIMES z loňského září při vzpomínce na 11. září 2001 a reakci tehdejších spojenců z NATO, kteří 12. zaří 2001 jednomyslně schválili aktivaci článku 5 Smlouvy, poznamenal toto:

“When we needed allies the most, they were there for us,” Mr. Burns said. “The invocation of Article 5 demonstrated the power of the collective, versus the strength of one country trying to stand alone."

Dle facebookového profilu prezidentského kandidáta a dle zveřejněného kalendáře na jeho webových stránkách navštívil Pavel Fischer o víkendu před prezidentským interview na ČT24, tedy 25. a 26. listopadu, Jihomoravský kraj, konkrétně Pavlov, kde se zúčastnil koštu vína, a Brno, kde se zúčastnil podnikatelského setkání. Návštěvy z jiných krajů České republiky na sociálních sítích nebo webových stránkách nezveřejnil.

Je možné, že navštívil i další akce, to ovšem není dohledatelné. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Forenzní audit Pražské strojírny, dceřiné společnosti pražského Dopravního podniku, letos v září upozornil na podezření neúčelně vynaložených odměn externím poradcům během chystaného vstupu firmy na francouzský trh. Mezi poradci skutečně figuruje jméno bývalého francouzského velvyslance Pavla Fischera, kterému firma za celou dobu spolupráce zaplatila přes milion korun.

Auditorská zpráva opravdu nebyla zveřejněna, podle současného člena představenstva Róberta Masaroviče se však minulé vedení uchýlilo i k dalším nehospodárným krokům, za což bylo na začátku tohoto roku odvoláno. Podnik poté v dubnu podal trestní oznámení na svého bývalého generálního ředitele Vladimíra Říhu, který během necelých deseti let v jejím čele společnost zadlužil, i v důsledku svých předražených pracovních cest a nevýhodných nákupů strojů. Dopravní podnik v tiskové zprávě zmiňuje také podezřelé poradenství při získávání zákazníků ze Švédska.

Bližší informace však nejsou dostupné a není tak možné potvrdit všechny aspekty Fischerova výroku. Z tohoto důvodu jej hodnotíme jako neověřitelný.