Petr Bendl

Na základě informací ze Souhrnných zpráv SZPI, informací získaných přímo od SZPI a nejednoznačného tvrzení hodnotíme výrok jako zavádějící.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně publikuje na svých stránkách (v sekci Činnost SZPI – Souhrnné zprávy) podrobnou zprávu o svých činnostech za uplynulý rok a právě v těchto dokumentech (většinou v sekci 2.1 Kontrolní činnost – Celkové přehledy výsledků kontroly) jsou také uvedeny počty provedených vstupů inspektory SZPI. Petr Bendl uvedl, že počet těchto kontrol se od roku 2012 zvýšil průměrně o 30 %, není ale jasné, vůči jakému datu toto procento vztahuje.

Počet kontrol SZPI za určitý rok, či jeho části, je následující: 2003200420052006200720082009201020112012 201319966 23076 23645257372967232459 3480637536 (od 1. července roku 2010: 17905)3587170195* 12971 (do 20. května 2013)

* SZPI nás informovala, že v roce 2012 bylo provedeno v rámci tzv. metanolové kauzy zhruba 35 tisíc mimořádných kontrol lihovin, které se do běžných statistik nepromítly. Tedy: v roce 2012 byl celkový počet vstupů do provozoven (tzv. kontrol) 35 136 - tento údaj je k nalezení ve výroční zprávě z roku 2012 a dále SZPI uskutečnila dalších 35 059 mimořádných kontrol lihovin v souvislosti s řešením tzv. metanolové kauzy.

Pro lepší představu jsme nejprve porovnali počet kontrol za poslední rok a půl (za rok 2012 až první polovinu roku 2013) s průměrným počtem kontrol od založení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (od roku 2003, zákonem č. 146/2002 Sb. (.pdf)), navýšení kontrol v tomto případě ale činilo až 184 %. Při porovnání počtu kontrol za poslední rok a půl s předcházejícím stejně dlouhým obdobím (od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011), se počet kontrol zvýšil o 54 %. V ani jednom z nejlogičtěji znějících případů se tak procentuální vzrůst nepohybuje okolo zmiňovaných 30 %; na druhou stranu je možné, že v jednu danou chvíli, ovšem Petrem Bendlem blíže nijak nespecifikovaným obdobím, rozdíl hodnot opravdu činil 30 %.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť definitivně hlavního hygienika ČR jmenuje vláda ČR, ministr zdravotnictví jej navrhuje. Jako zavádějící výrok hodnotíme především proto, že například zástupce hlavního hygienika může jmenovat ministr přímo, bez schválení vlády - nejedná se tedy o naprosto formální proces.

Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. (.pdf - str. 87) : "K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je ustanoven v ministerstvu zdravotnictví jako orgán hygienické služby hlavní hygienik České republiky, kterého na návrh ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda. Ministr zdravotnictví může jmenovat zástupce hlavního hygienika České republiky."

Tento výrok hodnotíme na základě vyjádření předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Ing. Dagmar Tůmové za zavádějící, protože ministr Bendl nezohlednil dotační možnosti, které mohou čeští drůbežáři při splnění směrnice Rady EU 1999/74/ES využít.

V roce 1999 byla skutečně vydána směrnice Rady 1999/74/ES, která stanovila minimální požadavky na ochranu nosnic v EU a od 1. ledna 2012 zakázala chov nosnic v jiných než tzv. „obohacených klecích“.

Ministr počítá s nákladem 2,8 miliardy korun pro české drůbežáře na investice spojené s aplikací této směrnice Rady EU. Toto číslo zveřejnila již 25. ledna 2012 na tiskové konferenci předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Ing. Dagmar Tůmová.

Ing. Dagmar Tůmová nám na základě emailové korespondence ze dne 5. dubna částku potvrdila. Uvedla však i širší souvislosti: „Celkový náklad na výměny technologií a s tím spojené stavební a jiné úpravy bude po ukončení cca 2,8 miliardy Kč.Z této částky bude vyplacena cca 0,9 miliardy Kč jako dotace z PRV (Program pro rozvoje venkova Státního zemědělského intervenčního fondu, pozn.), je to v průměru 40% pro chovatele, kterému byla dotace přiznána. Musíme říci, že dotaci získala většina chovatelů. Z těchto 40% je 25% ze státního rozpočtu a 75% z rozpočtu EU. Z toho plyne, že průměrné náklady chovatele tvoří 60% investované částky.K 1. 1. 2012 bylo proplaceno cca 250 miliónů Kč a požádáno o cca 50 milionů Kč. Je třeba také říci, že chovatele celou investici musí nejdříve zaplatit a teprve po administrativním zpracování podat žádost o proplacení, ale to neprobíhá ihned a výplata má určitý posun. Tuto agendu zajištuje SZIF.Každý chovatel, kterému je přiznána dotace má 24 měsíců na realizaci investičního záměru. V ČR je dokončeno cca 80% výměn technologií a zbývajících 20 % probíhá převážně v tomto období.“ Z citovaného vyjádření je patrné, že náklady českého drůbežářství na aplikaci směrnice Rady EU nebudou dosahovat celkového nákladu 2,8 miliard Kč potřebného na rekonstrukci systému chovu nosnic, ale pravděpodobně se vyšplhají na částku okolo 60% celkových nákladů kvůli dotacím ze státního rozpočtu a operačních fondů EU.

Právní postavení národního podniku Budějovický Budvar je i v současné době předmětem sporů (viz např. rozsudekNejvyššího správního soudu (pdf.), ČTK 2008 atd.), neboť není právním řádem vůbec upraveno. Získat informace o skutečné právní regulaci n. p. Budějovický Budvar je velmi komplikované, avšak obecně lze tvrdit, že zakladatelem n. p. je ministerstvo zemědělství (zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, obchodní rejstřík, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Tj. ministr zemědělství je formálně zodpovědný za fungování n. p. Budějovický Budvar (jmenuje ředitele apod.).

Auditem v podniku byla pověřena firma HZ Consult, s.r.o., (tedy kapitálová obchodní společnost, která je předmětem soukromého práva). Podle neoficiálních zdrojů (tj. informace nejsou veřejně dostupné např. na stránkách ministerstva zemědělství) firma provádí audity pro ministerstvo zemědělství na základě kontraktu, který vznikl ještě před nástupem min. Petra Bendla (Česká pozice, Týden.cz, vz24.cz).