Podle článku č. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (.pdf) lze ve výjimečných případech omezit dovoz určitých produktů v momentě případného ohrožení zdraví osob.
"Články 34 a 35 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy."
Článek 116 SFEU se vyjadřuje k případu, kdyby došlo k porušení pravidel jednotného trhu. "Zjistí-li Komise, že existující rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států narušují podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu a vyvolávají narušení, které je nutno odstranit, poradí se s danými členskými státy.
Nevedou-li tyto porady k odstranění takové nerovnováhy, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem za tímto účelem potřebné směrnice. Mohou být přijata jakákoli jiná vhodná opatření uvedená ve Smlouvách."
Článek 260 SFEU se vyjadřuje konkrétněji k finančním sankcím. „Shledá-li Soudní dvůr Evropské unie, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá ze Smluv, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora Evropské unie. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát nepřijal opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora Evropské unie, může předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie poté, co poskytla tomuto státu příležitost se vyjádřit. Navrhne paušální částku nebo penále, jež je dotyčný členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.Shledá-li Soudní dvůr Evropské unie, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu uložit zaplacení paušální částky nebo penále.“
Výrok nelze jednoznačně posoudit. Jak je specifikováno výše, stát MÁ možnost omezit dovoz z důvodů (mimo jiné) ochrany zdraví. Kyselina mravenčí, která se našla v polských výrobcích prodávaných na českém trhu, není v ČR povolena jako konzervační prostředek potravin určených pro lidskou spotřebu. Případné rozhodnutí ČR omezit dovoz těchto výrobků z důvodu ochrany zdraví obyvatel by ale mohlo být napadnuto Polskem a v řízení by teoreticky mohlo dojít k rozhodnutí, že ČR porušila zásady volného trhu a omezení bylo neodůvodněné. Záleželo by na konkrétním posouzení škodlivosti kyseliny mravenčí. Potravinové normy nejsou v rámci EU 100% sjednoceny, a nemůžeme tedy zcela jednoznačně posoudit, jak velké by bylo riziko sankcí v případě omezení dovozu konkrétních polských výrobků.