Petr Bendl

Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 9. března 2016 a po vrácení návrhu Senátem znovu 19. dubna 2016. Zákon při prvním i druhém hlasování podpořili poslanci vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), komunisté a někteří nezařazení poslanci. Proti hlasovaly zejména opoziční kluby ODS, TOP 09 a Úsvitu.

Limit dodatečných stavebních prací (tzv. víceprací) byl zvýšen z 30 % na 50 % původní hodnoty veřejné zakázky.

Dle slov Petra Bendla projednávání zákonu probíhalo ve spěchu a pod tlakem. Jak uvedl na této schůzi, sám považuje soutěžení na cenu za nebezpečné. Se zvýšením limitu víceprací tedy dlouhodobě nesouhlasí a několikrát se vůči němu veřejně vymezoval. 

Vyšší limit kritizoval např. 25. listopadu 2015: „Také oblast, o které jsme poměrně diskutovali, kdy vládní většina prosadila, že ve stávajícím zákoně máme, tuším, 50 % možných víceprací. To je podle mě absolutní nonsens, který nemůžeme dál dopustit, a máme jít cestou, a my jako občanští demokraté jsme to tady říkali, vzájemného započtení víceprací a méněprací, protože často vyvolané práce ušetří zase někde jinde.“

O několik měsíců později, 4. března 2016 uvedl: „To já tedy tady říkám otevřeně, že s tímhle přístupem nesouhlasíme, že se bojíme toho významného zneužívání jako prokorupčního paragrafu a nebudeme v žádném případě hlasovat pro těch 50 % a ani pro to sčítání možnosti víceprací, které se objeví znenadále, anebo změny projektu.“ 

Dne 19. dubna 2016 zase uvedl: „…některé hlavní důvody, které mě trápí. Ten první jsou vícepráce u nadlimitních zakázek v jednotném řízení bez uveřejnění, zjednodušeně řečeno bez vypsaného výběrového řízení. Ti, kteří budou mít nadlimitní zakázku, mohou mít vícepráce až 50 %. Takto jste zákon schválili, a to považuji za vážný důvod, proč pro ten zákon vůbec nehlasovat. Myslím si, že to byla obrovská chyba.“

Navyšování limitu pro vícepráce přitom Petr Bendl kritizoval již dříve. Při projednávání novely původního zákona o zadávání veřejných zakázek dne 10. února 2015 řekl: „Proto si nemyslím, že tenhle zákon vůbec má spatřit světlo světa, a to především proto, a tím možná některé z vás nepřekvapím – já si prostě nemyslím, že máme zvedat hranici možnosti zvedání množství víceprací a ceny za vícepráce.“ 

Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 9. března 2016 a po vrácení návrhu Senátem znovu 19. dubna 2016. Zákon při prvním i druhém uvedeném hlasování podpořili poslanci vládní koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), komunisté a někteří nezařazení poslanci. Limit dodatečných stavebních prací a služeb (tzv. víceprací) byl zvýšen z 30 % na 50 % původní hodnoty veřejné zakázky.

Konkrétně pak dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek: „Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a

c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

Petr Bendl byl poslancem ve svém prvním funkčním období od 20. června 1998 do 28. února 2001. Poté, co byl v prosinci 2000 Petr Bendl jako lídr vítězných občanských demokratů zvolen prvním hejtmanem Středočeského kraje, na post poslance rezignoval.

TOP 09 na svých webových stránkách představuje seznam pouze stranických kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Místopředseda TOP 09 a předseda Středočeské krajské organizace TOP 09 Jan Jakob v reakci na náš dotaz uvedl, že TOP 09 podporuje Petra Bendla ve druhém kole senátních voleb: „Je to tak, podporujeme Petra Bendla.“

Svobodní Petra Bendla podpořili příspěvkem na Facebooku z 5. října 2020. Obdobně podporu na Facebooku vyjádřil i neúspěšný kandidát Svobodných v senátním obvodu Kladno David Bohbot.

Kladenská huť Poldi byla založena v roce 1889. Po roce 1989 začal být státní podnik ztrátový, a tak se nejdříve v roce 1992 stal akciovou společností a v roce 1993 bylo 66 % zprivatizováno do rukou společnosti Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka. Pod jeho vedením byla ale výroba zastavena a součásti holdingu se dostaly do konkurzu. V dalších letech pak hutě provozovaly společnosti Poldi Hütte a Třinecké železárny. V roce 2017 se společnost dostala do konkurzu.

Nová průmyslová zóna Kladno-jih se začala budovat v dubnu 1998 a „její vytvoření iniciovala kladenská radnice“. V té době byl Petr Bendl starostou Kladna. Záměrem byla „realizace takových investičních aktivit, které v konečném vyznění znamenají vytvoření nových pracovních příležitostí pro kladenské občany a podporu dalšího rozvoje regionu“.

V letech 1994–1998 byl Petr Bendl starostou města Kladno a zároveň až do roku 2001 radním. Do roku 2002 byl taktéž zastupitelem. Během této doby na Kladensku zanikly například důl Ronna, a to v roce 1997, nebo důl Schöller v roce 2002.

Výše platů a mezd lékařů se liší regionálně. Podle informací Českého statistického úřadu (str. 5-6) měli nejvyšší medián mezd a platů lékaři v Královéhradeckém kraji. V roce 2017 šlo o 63 200 korun. Praha se dělila o druhé místo s Moravskoslezským krajem, kde šlo o 58 300 korun. Naopak nejnižší medián mezd a platů měli lékaři ve Středočeském kraji, kde šlo přibližně o 42 000 korun, tedy o 21 000 korun méně než v kraji Královéhradeckém.

K těmto rozdílům ČSÚ uvádí (str. 6): „Regionální rozložení mediánové výše výdělků souvisí také se strukturou nemocnic podle zřizovatele v jednotlivých krajích. Mzdy lékařů v soukromých nemocnicích bývají nižší než platy lékařů ve fakultních nemocnicích nebo příspěvkových nemocnicích krajů. Proto například ve Středočeském kraji, kde není žádná fakultní nemocnice a převažují zde nemocnice soukromé, jsou průměrné výdělky celkově nižší než v krajích, kde je zastoupení přímo řízených a příspěvkových nemocnic významnější".

Podobné regionální rozdíly v platech a mzdách můžeme pozorovat i u zdravotních sester (str. 7).