Petr Fiala

16+1

Skupina 16+1 vznikla v roce 2012 z iniciativy Číny jako platforma pro spolupráci Čínské lidové republiky s 16 státy střední a východní Evropy. Minulý rok ze skupiny odstoupila Litva a v srpnu letošního roku i Lotyšsko a Estonsko. Česká republika je součástí iniciativy a účastnila se všech dosavadních summitů. Ten poslední nicméně proběhl v online podobě v únoru 2021, tedy ještě předtím, než vláda Petra Fialy v prosinci 2021 nastoupila do funkce.

Na zmíněné videokonferenci, kterou pořádal Peking, prezident Miloš Zeman například přednesl řeč, v níž mimo jiné prohlásil, že české firmy jsou připraveny se podílet na projektu nové Hedvábné stezky. V době konference došlo i k uzavření Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem obchodu ČLR a českým Ministerstvem průmyslu a obchodu, na jehož základě by měla vzniknout stálá pracovní skupina věnující se podpoře obchodní spolupráce. Další konkrétní kroky České republiky v rámci platformy 16+1 zahrnují například uspořádání prvního Fóra pro civilní letectví v roce 2019. V témže roce se český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík sešel s ostatními velvyslanci zemí střední a východní Evropy v čínském Harbinu, kde proběhlo jednání o možnostech další vzájemné spolupráce s jedním z čínských regionů. V roce 2018 se také česká delegace účastnila jednání ministrů dopravy 16+1 v Bělehradě.

16+1 v době Fialovy vlády

Petr Fiala v rozhovoru poukazuje také na to, že podle něj platforma 16+1 „nefunguje“. Podobně se dříve vyjádřil například i náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (.pdf, str. 4), který mj. uvedl, že „hlavní iniciativy 16+1, ekonomická diplomacie a příslib mohutných investic a vzájemně výhodného obchodu se ani po deseti letech nerealizují“. 

Doplňme, že se vláda Petra Fialy v lednu 2022 ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 25) zavázala, že bude „prohlubovat spolupráci s demokratickými partnery v indo‑pacifické oblasti”, například s Tchaj‑wanem, a naopak provede revizi vztahů s Čínskou lidovou republikou.

V dubnu letošního roku Česko a některé další evropské země navštívila čínská delegace v čele s Chuo Jü‑čen, tehdejší zvláštní představitelkou čínského Ministerstva zahraničí v oblasti spolupráce 16+1. Hlavním cílem její návštěvy byla podle čínských diplomatů právě diskuze o budoucnosti fungování formátu 16+1. Chuo Jü‑čen se tehdy sešla s ředitelem zahraničního odboru české prezidentské kanceláře Rudolfem Jindrákem a také se zástupci Ministerstva zahraničních věcí ČR. „Česká strana využila jednání mimo jiné k tomu, aby čínským partnerům opět tlumočila naše výhrady k současné spolupráci mezi ČLR a Ruskem na pozadí války na Ukrajině,” řekla tehdy pro ČTK mluvčí ministerstva Lenka Do.

19. května zahraniční výbor Sněmovny vyzval vládu, aby v rámci revize vztahů s Čínou, ke které se zavázala v programovém prohlášení, „zvážila možnost utlumení aktivit v rámci platformy 16+1 a jejího opuštění” (.pdf, str. 5). Na konci května ministr zahraničních věcí Jan Lipavský uvedl, že vláda odchod z 16+1 zvažuje. Konečné rozhodnutí o této otázce nicméně vláda dosud nezveřejnila.

Od schůzky, která proběhla v dubnu, se nám v českých veřejně dostupných zdrojích žádné informace o dalších jednáních mezi českou vládou a Čínou najít nepodařilo. Oficiální čínský web platformy 16+1 zveřejnil 14. října informaci, že Českou republiku (a dalších šest evropských států) v září navštívila nová zvláštní představitelka čínského Ministerstva zahraničí Ťiang Jü. Nepodařilo se nám však dohledat, s kým přesně se během své návštěvy Česka sešla. Na jedné ze zveřejněných fotografií je ale Ťiang Jü např. s Františkem Chaloupeckým, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz nicméně na svém webu ani na svých sociálních sítích podrobnosti o průběhu či závěrech setkání nezveřejnil.

O zářijové návštěvě čínské delegace a jednáních na úrovni skupiny 16+1 neinformovala česká vláda, Ministerstvo zahraničí ani např. prezident Zeman. Žádné zmínky o zářijovém jednání neobsahuje ani mediální databáze Newton.

Na závěr shrňme, že čínští zástupci platformy 16+1 navštívili Česko v dubnu 2022, kdy jednali například s českou prezidentskou kanceláří nebo Ministerstvem zahraničí. Hlavním cílem schůzky přitom byla podle čínské strany budoucnost fungování formátu 16+1. Zahraniční výbor Sněmovny poté českou vládu vyzval, aby z platformy vystoupila, Ministerstvo zahraničí uvedlo, že o této možnosti uvažuje. O následující zářijové návštěvě čínské delegace v ČR informovala pouze čínská strana. V českých veřejně dostupných zdrojích nelze dohledat, s kým přesně se čínští představitelé sešli – a zda například proběhla jednání s českým ministerstvem, či nikoli. Ani v jednom případě také nedokážeme posoudit, do jaké míry se česká strana jednání účastnila aktivně. Tvrzení, že se nyní Česko na vládní úrovni jednání v rámci 16+1 „vůbec neúčastní“, tedy nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný. 

Petr Fiala v debatě uvedl, že zástupci vlády s producenty/výrobci elektřiny prodej volné kapacity do rukou státu domluvili a domlouvají. Podle Fialy tedy proces zatím není u konce, my jsme se nicméně zaměřili na faktickou část výroku („domluvili“): tedy na to, zda již existuje nějaká dohoda státu a výrobců elektřiny na jejím odkupu.

Nákup elektřiny přímo od výrobců by měl mít podle plánů vlády na starost nově vytvořený statní obchodník s energiemi. Tímto státním obchodníkem by měla být prozatím státní firma Prisko, která by dle ministra financí Zbyňka Stanjury měla zajistit elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období. Mezitím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme.

Dle vyjádření analytika Michala Kocůrka pro server iRozhlas.cz „to zatím vypadá tak, že v případě elektřiny nebude státní obchodník nakupovat na trhu, ale přímo od předem domluvených velkých výrobců – ČEZ, E.ON a EPH“. Kocůrek dále uvedl, že „není zatím jasné, kolik energie bude třeba takto zajistit a jak vyřešit problém s tím, že většina elektřiny od těchto výrobců je na příští rok již prodaná“. Potom by bylo možné, že by státní obchodník musel kupovat elektřinu na trhu, čímž by podle Kocůrka ztratil jakoukoliv výhodnost, a stát by musel nákupy elektřiny dotovat mnohem výrazněji.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, jestli už vláda došla k nějaké konkrétní dohodě s některým z českých výrobců elektřiny. Obrátili jsme se proto s dotazem na české výrobce elektřiny ČEZ, Sev.en energy, EPH a Sokolovskou uhelnou. Zatím jsme dostali odpověď pouze od tiskové mluvčí skupiny Sev.en energy Gabriely Sáričkové Benešové, která uvedla, že „zástupci vlády aktuálně jednají se všemi významnými výrobci v ČR o podmínkách dodávek elektřiny státnímu obchodníkovi“. Bližší informace ale v tuto chvíli údajně Sev.en energy nemůže zveřejnit.

Vzhledem k tomu, že nedokážeme potvrdit, ani vyloučit, že již došlo k nějaké konkrétní dohodě s některým z českých producentů, hodnotíme výrok Petra Fialy jako neověřitelný.

Francie od ledna tohoto roku zavedla tzv. tarifní štít, kterým pro letošní rok došlo k zastropování cen v případě regulovaných tarifů elektřiny, jejichž cenu určuje francouzská vláda. Tarify nicméně mohou využívat jen domácnosti a malé podniky s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem menším než 2 miliony eur. Na střední a velké podniky, které už k těmto tarifům nemají přístup, se toto zastropování nevztahuje.

Ceny energií pro uvedené střední a velké podniky se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Především proto, že jednotliví dodavatelé energií na svých webech přesné ceny neuvádějí a zákazníkům vytvářejí nabídky až po poskytnutí konkrétních informací o daném podniku a jeho spotřebě.

Doplňme, že na webu statistického úřadu Evropské unie lze nalézt přehled, jenž srovnává průměrné ceny elektřiny (bez daně) u „středních průmyslových spotřebitelů". Poslední zveřejněná data Eurostatu nicméně pocházejí jen z roku 2021 a neodrážejí tak vývoj cen v roce 2022. Podobně je tomu například i u statistiky Mezinárodní agentury pro energii (IEA), kterou na konci letošního září zveřejnily britské úřady a která nabízí mezinárodní srovnání cen elektřiny (.xlsx) i plynu (.xlsx). Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala zde poukazuje na to, že inflace je v současné době v Česku vyšší než v jiných státech. V prvních měsících roku 2022 totiž skutečně rostou ceny v Česku výrazněji než ve většině ostatních států Evropské unie. Únorová inflace v Česku činila podle Eurostatu 10 %, průměr všech zemí Evropské unie byl jen 6,2 %. Detailněji se vývoji české a evropské inflace věnujeme v odůvodnění jiného výroku, zde se ale zaměřme na podstatu Fialových slov. Premiér totiž z toho, že je tuzemská inflace vyšší než v zahraničí, viní vládu Andreje Babiše a její údajně neodpovědné hospodaření. V následujících odstavcích se proto podíváme na to, čím je způsobena relativně vyšší míra české inflace a zda ji má na svědomí Babišova vláda. Nutno zdůraznit, že Petr Fiala v tomto případě neobviňuje Babišův kabinet z vysoké inflace jako takové, ale pouze z toho, že je tuzemská inflace vyšší než v ostatních zemích.

Důvody vyšší inflace

Rozdíl mezi únorovou inflací v Česku a v celé EU okomentoval pro ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil: „Česká republika má proti zbytku Evropy v rámci boje s inflací pozici ztíženou tím, že na rozdíl od ostatních zemí byla v tuzemsku znatelně zvýšená již před příchodem pandemie. Dalším nepříjemným faktorem je, že právě Česka se nadprůměrně dotýkají i výpadky v dodavatelských řetězcích. I v nejbližší budoucnosti tak patrně Česko bude v rámci EU patřit mezi ‚inflační premianty‘.“ Pro Lidovky.cz na konci března Hradil uvedl ještě další příčiny relativně vyšší inflace v Česku: „(…) máme prakticky nulovou nezaměstnanost, což s sebou nese tlak na růst mezd. Firmy, co chtějí vyrábět, musejí přeplácet lidi. A když mzdy rostou rychle, zaměstnanci je utrácejí, čímž tlačí na růst cen. Dalším českým specifikem je trh s nemovitostmi: nabídka nestačí poptávce, což se v oddíle bydlení promítá do rychlého růstu nájmů a cen nemovitostí. Obecně táhnou inflaci nahoru i prudce rostoucí ceny energií. To není jen české specifikum, byť na dovozu plynu, teď navíc z válkou zasaženého východu, jsme závislejší než ostatní, tudíž nás to poznamenává více než ostatní.“

O ceně energií v souvislosti s vyšší českou inflací mluvil také předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček: „Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022, a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku.“ Podobné důvody jako Hradil a Rojíček vidí také ekonom České spořitelny Michal Skořepa: „Vedle vyšších vah energií a potravin v českém spotřebním koši a vedle větší role teď velmi drahého plynu ve zdejší výrobě elektřiny je důvodem inflace větší oslabení české měny a také dlouhodobě napjatější trh práce a z toho plynoucí silnější domácí poptávka.“ 

„Česká republika je zasažena více, protože se tu sčítá mnoho vlivů. Jednak jsou to ceny energií, ale také je to rychlý růst výdělku v době před pandemií i v ní. Také vzrostly velice rychle ceny nemovitostí. To všechno se podepsalo na inflaci,“ řekl pro web TN.cz ekonom Lukáš Kovanda.

Čeští ekonomové tedy vidí příčinu vyšší inflace především v cenách energií a v situaci na trhu práce před pandemií i během ní. Vyjádření, kde by odborníci přímo spojovali relativně vyšší míru inflace v Česku s hospodařením minulé vlády, se nám nicméně nepodařilo najít. Nicméně je pravda, že obecně hospodářská politika vlády vliv na míru inflace může mít.

Důvody vysoké inflace

O důvodech vysoké inflace obecně existuje nespočet odborných vyjádření. Již na podzim minulého roku jsme se věnovali tomu, zda hospodaření Babišova kabinetu může za rostoucí inflaci. Ačkoliv tehdy někteří ekonomové tvrdili, že vláda přispívá k vyšší inflaci, pokládali za hlavní příčinu jiné vlivy. Tehdy však byla míra růstu spotřebitelských cen na srovnatelné úrovni s průměrem Evropské unie. Podívali jsme se proto na další vyjádření, která pochází již z letošního roku.

V únoru vyjádřila kritiku vůči fiskální politice minulé vlády Národní rozpočtová rada, a to v rámci svého krátkého vyjádření k připravovanému státnímu rozpočtu pro letošní rok. „V předchozích letech fiskální politika neplnila svou stabilizační funkci a do ekonomiky přišlo prostřednictvím procyklického růstu veřejných výdajů a snižování daní nadměrné množství peněz. V posledních dvou letech navíc vláda v rámci stabilizačních programů posílala do ekonomiky peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby a neodvedenou práci, a to vše při vysokých deficitech. Inflační potenciál takto vydávaných peněz je jednoznačný,“ uvádí ve svém vyjádření. Dodejme, že Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, který je upraven zákonem a zabývá se rozpočtovou odpovědností.

Kriticky se k chování minulého kabinetu vyjádřil i Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky. Ten v únoru letošního roku uvedl pro Seznam zprávy o Babišově vládě: „Takže když se podíváte jenom na ten velký obrázek, tak ve špatných časech jsme si za větší nárůst dluhu koupili menší hospodářský růst a víc mrtvých a také vyšší inflaci. A je to proto, že jsme prostě část těch peněz utráceli opravdu ne tak, že by pomáhaly zasaženým, ale prostě jsme je rozhazovali, protože to bylo politicky výhodné a protože to přinášelo nějaké body.“

Svou kritiku pak zopakoval i v rozhovoru pro Reflex 23. března, tedy den poté, co vyšel námi ověřovaný rozhovor s Petrem Fialou: „Nakonec jsme inkasovali skoro to nejhorší – za relativní větší nárůst dluhu oproti jiným zemím jsme si koupili menší růst, zároveň trochu vyšší inflaci a zároveň víc mrtvých. V zásadě horší kombinace už téměř nebyla možná,“ řekl o Babišově vládě.

K minulé vládě se v půlce ledna vyjádřil i samotný guvernér České národní banky Jiří Rusnok pro týdeník Ekonom: „(…) a to veliké zrychlení tempa, jímž se vláda (Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) zadlužovala, k tomu tlaku na růst cen bezpochyby přispělo. Na druhou stranu bych podíl předchozí vlády na rostoucí inflaci nechtěl démonizovat, je tu řada dalších mimo jiné i vnějších tlaků, jako je růst cen energií, nabourání dodavatelských řetězců a tak dále.“

Ekonom Jan Švejnar již v září loňského roku nepokládal (video, čas 0:46) vládu za viníka inflace. Své stanovisko zopakoval i letos v únoru, kdy řekl, že je zejména dovezená ze zahraničí. I Česká národní banka uvádí, že v současnosti nemalou část inflačních tlaků dovážíme. Ekonom Jiří Schwarz zase na konci ledna do Hospodářských novin napsal, že domácí vlivy tvořily za loňský rok polovinu inflace.

Někteří (ale ne všichni) ekonomové tedy skutečně považují hospodaření minulé vlády za jeden z důvodů nynější vysoké inflace. Protože se nám však nepodařilo dohledat obdobná vyjádření, která by se týkala podílu minulé vlády na nynějším rozdílu míry inflace mezi Českem a Evropskou unií, hodnotíme výrok Petra Fialy jako neověřitelný.

Odchodem bývalé olomoucké poslankyně Zuzany Majerové Zahradníkové ztratili olomoučtí občanští demokraté svůj jediný mandát v Poslanecké sněmovně. Po svém odchodu z ODS Majerová Zahradníková spolupracuje s Václavem Klausem ml. v nově vzniklém hnutí Trikolóra, které Klaus ml. založil po svém vyloučení z ODS. Podle Lidovky.cz rozpustili v červnu 2019 také v návaznosti na vyloučení Václava Klause mladšího z ODS občanští demokraté v Šestajovicích svou šestičlennou buňku.

Dohledatelná jsou veřejná prohlášení některých bývalých členů o jejich odchodu, která publikovali na Facebooku a Twitteru. Veřejně se ke svému odchodu na svém facebookovém profilu vyjádřila Helena Mallotová, která se spolu s dalšími pěti bývalými členy ODS na Praze 12 (Tomáš Korálek, Václav Kozel, Petr Mallota, Jakub Němec a Miroslav Tanzer) rozhodla ukončit svoji činnost k 31. 5. 2019.

Zdroj: Facebook

Ještě předtím (31. března 2019) sdílel na svém facebookovém profilu oznámení o ukončení činnosti v ODS Lukáš Zídek.

Zdroj: Facebook

10. srpna 2019 oznámil zrušení členství v ODS František Ševít.

Zdroj: Facebook

Z uvedeného plyne, že odchody nejsou v řádu jednotlivců, v řádu několika desítek však mohou být.

Setkání Petra Fialy s britským velvyslancem v ČR Nickem Archerem mělo údajně proběhnout 29. srpna 2019. Ve stejný den o setkání hovořil Fiala v ověřovaném rozhovoru a Archer zveřejnil tweet, který by se měl ke schůzce vztahovat. Zmiňuje v něm jedno z probíraných témat.

Z tohoto tweetu však nelze s jistotou vyvodit, kdy setkání proběhlo. Velvyslanec ohledně času schůzky uvádí pouze neurčité dříve.

Na sociálních sítích ani webu Petra Fialy nejsou o schůzce žádné informace. Na naši e-mailem zaslanou žádost Fiala odpověděl, že výše zmíněný tweet se opravdu týká proběhlého setkání. Velvyslanectví Spojeného království na e-mailovou žádost Demagog.cz o potvrzení setkání neodpovědělo.

Jelikož nemůžeme ověřit řečníkova slova jen jeho vlastním potvrzením jejich pravdivosti, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Zmiňované snížení daní je spjato s návrhem novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS. Ten má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. 

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %. V analýze, která je součástí důvodové zprávy, ODS uvádí předpokládaný celkový pokles výběru daně z příjmů ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4): „(...) (z toho 37 mld Kč snížení příjmů státního rozpočtu; 13,5 mld Kč snížení příjmů obcí a 4,5 mld snížení příjmů krajů). Pokles příjmů bude částečně kompenzován zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a částečně i daně z příjmů ve výši 20 mld Kč.“

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku k tomuto návrhu zákona však zastává jiný názor (.pdf): „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Ve své kritice tak argumentuje zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Nestranná analýza však není z veřejných zdrojů k dispozici. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.