Petr Fiala

Vláda na svém úvodním jednání v pátek 17. prosince 2021, tedy v den svého jmenování, kromě personálních záležitostí jednala také o přípravě testování žáků ve školách od 3. ledna. V tomto kontextu také vláda přijala (.pdf) usnesení, ve kterém stojí: „Vláda ukládá ministru školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zdravotnictví a předsedou Správy státních hmotných rezerv zajistit nákup dalších antigenních testů určených pro testování ve školách v období ledna a února 2022.“

Doplňme, že na prvním jednání Babišovy, respektive Sobotkovy vlády se členové věnovali výhradně personálním záležitostem, případně přípravě programového prohlášení. Byť nedokážeme posoudit, zda byla tato jednání slavnostní, jiná než personální rozhodnutí na nich, na rozdíl od prvního jednání Fialovy vlády, nepadla. 

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří nový premiér Petr Fiala mimo jiné o karanténních opatřeních ve Spojených státech amerických. V následujících odstavcích objasníme rozdíl mezi izolací a karanténou a zaměříme se na nová doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA a na debaty v Německu. Nakonec stručně shrneme aktuálně platná opatření v České republice.

Karanténa i izolace jsou nástroje, jejichž cílem je zamezit šíření nakažlivé nemoci. Zatímco karanténa slouží k oddělení osob, u nichž existuje pouze podezření na nákazu, do izolace míří ti, u kterých již byla nákaza s jistotou prokázána.

O zkrácení karantény se začalo debatovat především v souvislosti s šířením nové mutace koronaviru SARS-CoV-2 – omikron. Dostupná data z USA totiž zatím nasvědčují tomu, že se sice jedná o nakažlivější, avšak co se průběhu týče méně agresivní variantu onemocnění covid-19. Odhaduje se, že nová varianta koronaviru je v současnosti zodpovědná za 59 % případů nákazy v USA. Podle ředitelky CDC lze v USA očekávat prudký nárůst počtu lidí nakažených právě variantou omikron. Rapidní nárůst nakažených s mírnějšími příznaky vzbudil v odbornících obavy, že by tato varianta mohla rychle vyřadit velké množství pracovníků a ochromit tak některé služby.

CDC proto 27. prosince 2021 vydalo nové doporučení k délce izolace a karantény. V rámci nových doporučení by se nakažený člověk měl izolovat pět dní místo deseti. Pokud po pěti dnech nemá žádné příznaky onemocnění, může opustit izolaci, měl by nicméně alespoň pět dalších dní nosit všude roušku. „Pokud dotyčný příznaky po pěti dnech má, měl by však podle CDC zůstat doma do zlepšení zdravotního stavu a poté nosit pět dní všude roušku," uvádí ČT.

Je nicméně nutné upozornit, že nové pokyny CDC ohledně zkrácení izolace či karantény nejsou nařízením, nýbrž doporučením zaměstnavatelům a místním úřadům. V USA totiž funguje CDC spíše jako odborná instituce, která právně závazná nařízení vydává jen zřídka a většinou publikuje právě nezávazná doporučení. Státy USA ale tato doporučení často přebírají do svých předpisů, a doporučení CDC lze tedy s jistou mírou zjednodušení považovat za autoritativní rozhodnutí.

O zkrácení doby izolace či karantény mimo ČR a USA uvažuje také například Itálie či Německo. V Německu nicméně, podle slov virologa Wolfganga Preisera, hovoří v neprospěch zkrácení karantény především mezera v proočkovanosti. Očkována zde doposud nebyla přibližně pětina dospělé populace, zároveň jen velmi malá část osob z této skupiny onemocnění covid-19 prodělala.

Co se týče protiepidemických opatření, v České republice v současné době platí, že karanténa je povinná pro každého, kdo byl v rizikovém kontaktu s osobou pozitivně testovanou na covid-19. Výjimka platí pro osoby, od jejichž plného naočkování (jednodávkovou či dvoudávkovou vakcínou) uběhlo minimálně čtrnáct dní. Po dobu čtrnácti dnů se u nich však nesmí projevit žádné příznaky onemocnění. Do karantény nemusí nastoupit ani ti, kteří nemají příznaky onemocnění a v uplynulých 180 dnech covid-19 prodělali. 

Délka karantény pak podle vládního webu covid.gov závisí na několika faktorech: 

• „Nemáte klinické příznaky:
  1. 5. – 7. den od rizikového kontaktu absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> karanténa bude ukončena po 7 dnech od rizikového kontaktu.
  2. RT-PCR test nepodstoupíte –> karanténa bude ukončena po 14 dnech od rizikového kontaktu.
• Máte klinické příznaky –> jste povinni absolvovat RT-PCR test co nejdříve
  1. absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> kontaktujte svého praktického lékaře a domluvte se s ním na dalším postupu (stanovení diagnózy atd.).

V případě pozitivního výsledku RT-PCR testu bude nařízena izolace.“

O tom, že by se Česko mohlo připojit ke státům, které kvůli omikronu zkracují dobu izolace a karantény, mluvil v prosinci 2021 také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Domnívám se, že ta data jsou dostatečně silná na to, abychom zkrátili karanténu a dobu izolace. Je ale potřeba jasně definovat, jak to udělat, aby to bylo pro občany bezpečné.“ S návrhem souhlasila například také imunoložka a primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici na Bulovce či profesor imunologie Václav Hořejší. Naopak ředitelka Krajské hygienické stanice pro Jihočeský kraj Kvetoslava Kotrbová by nad osobami s rizikovým kontaktem volila spíše nejdelší možnou dobu dohledu.

Vláda nakonec o zkrácení doby izolace a karantény na 5 dní rozhodla 5. ledna 2022. Nová pravidla by měla začít platit od 11. ledna.

V době jmenování vlády Petra Fialy platila řada zmíněných institutů, které vláda Andreje Babiše, případně Parlament prosadily v souvislosti s epidemií covidu-19. My se v následujících odstavcích podíváme na to, jestli jmenované instituty skutečně existovaly při nástupu Fialovy vlády a zda je vláda nezrušila či zrušit neplánuje.

Vládu Petra Fialy jmenoval prezident Zeman 17. prosince 2021. V té době bylo v platnosti mimořádné opatření (.pdf), podle kterého byly ze zdravotního pojištění propláceny PCR testy některým skupinám lidí. Jedná se o osoby mladší 18 let, rozočkované osoby, o ty, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat proti onemocnění covid-19, a testy se hradí také plně naočkovaným lidem. Toto opatření je dodnes v platnosti.

Ministr zdravotnictví Válek sice 5. ledna mluvil o tom, že se zvýšil počet bezplatných PCR testů pro očkované ze 2 na 5 měsíčně, ale v mimořádném opatření (.pdf) Ministerstva zdravotnictví o testování zaměstnanců ani v jiných publikovaných opatřeních zatím taková úprava není. Nově vláda od 17. ledna zavedla také povinnost testování zaměstnanců a dalších, přičemž antigenní testy budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

5. března 2021 nabyl účinnosti zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Díky tomuto zákonu přísluší všem zaměstnancům, jimž byla nařízena karanténa či izolace, kromě standardní náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku také mimořádný příspěvek ve výši 370 Kč za den. Zákon je dosud v platnosti a vláda Petra Fialy zatím nenavrhla jeho zrušení či změnu.

Ošetřovné v době epidemie covidu-19 je upraveno zákonem č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, který předložila ještě vláda Andreje Babiše. Pro návrh hlasovali všichni (nejen vládní) poslanci. Vznikne díky němu nárok na vyšší ošetřovné rodičům, kteří musí zůstat doma kvůli karanténě či izolaci dítěte nebo z důvodu uzavření školy. Na rozdíl od klasického ošetřovného bude toto vypláceno ve výši 80 % denního vyměřovacího základu. Zákon je dosud v platnosti a vláda Petra Fialy zatím nenavrhla jeho zrušení či změnu.

V platnosti zůstává také usnesení (.pdf) vlády Andreje Babiše z 30. července 2021 o poskytnutí dvou dní pracovního volna pro státní zaměstnance, kteří se nechají naočkovat proti covidu-19. Ani toto usnesení Fialova vláda zatím nezrušila.

Všechny zmíněné instituty tedy i po změně vlády zůstávají v platnosti. Ve veřejných vyjádřeních členů Fialovy vlády jsme navíc nenašli žádná vyjádření, která by naznačovala, že vláda plánuje některý z institutů zrušit, výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek představil na tiskové konferenci po jednání vlády záměr zavést od 17. ledna ve firmách obdobný režim testování, jaký nyní funguje ve školách.

„(…) Od 17. bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem.“

Z jeho vyjádření tedy vyplývá, že vláda skutečně plánuje plošné testování zaměstnanců provádět dvakrát týdně. Projednávání tohoto mimořádného opatření bylo při jednání vlády 29. prosince přerušeno a k jeho schválení či případnému upravení by mělo, podle vyjádření ministra zdravotnictví, dojít po jednání tripartity, kterého se účastní zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.

Základem pro některá povinná očkování je v České republice vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, vydaná Ministerstvem zdravotnictví, která vychází ze zákona o ochraně veřejného zdraví. Ukládá povinnost nechat se očkovat proti hepatitidě B pro některé zdravotníky či zaměstnance domovů pro seniory apod. Povinné je i očkování proti vzteklině pro pracovníky pracovišť, kde je vyšší riziko vzniku vztekliny, tedy převážně laboratoří.

V rámci stejné vyhlášky bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch zavedl i povinné očkování proti onemocnění covidem-19. To se týká zdravotníků, pracovníků sociálních služeb, vojáků a dalších profesí. Zároveň vláda Andreje Babiše zavedla povinnost tohoto očkování i pro lidi ve věku nad 60 let. Podle vyhlášky se uvedené skupiny budou muset nechat naočkovat do konce února 2022. O tom, jestli nová vláda Petra Fialy očkovací povinnost pro lidi nad 60 let zruší, jak již dříve avizoval ministr zdravotnictví Válek, se teprve rozhodne.

Předně uveďme, že Petr Fiala zde mluví o povinném očkování všech obyvatel či jednotlivých věkových skupin, ne například o vakcinaci některých skupin profesních.

Cestou povinného plošného očkování se jako první země v rámci Evropské unie i celé Evropy vydalo Rakousko. Tamní vláda schválila záměr zavést povinné očkování proti onemocnění covid-19 pro všechny obyvatele ve druhé polovině listopadu 2021. Jestliže tento vládní návrh schválí také rakouský parlament, ve kterém povinné očkování podporují čtyři z pěti politických stran, mělo by toto nařízení platit od 1. února 2022. Doplňme, že výjimku z této povinnosti budou mít děti do 14 let, těhotné ženy, osoby s lékařským potvrzením o nevhodnosti očkování a lidé, kteří covid-19 prodělali v uplynulých 180 dnech. Neočkovaným pak budou hrozit pokuty ve výši až 3 600 eur.

Ostatní evropské země prozatím očkovací povinnost, která by platila pro všechny obyvatele podobně jako v Rakousku, nezavedly ani například neschválily na vládní úrovni. V některých zemích nicméně o podobné možnosti probíhají diskuze. Některé evropské státy také zavedly povinnost nechat se očkovat proti covidu-19 pro příslušníky některých profesí.

Francie

Ve Francii bylo zavedeno povinné očkování proti covidu-19 pro určité profese již od září a října 2021 – jedná se především o osoby působící ve zdravotnictví, sociálních zařízeních, ale třeba také o hasiče či některé vojáky. O celé problematice informoval například iRozhlas.cz nebo Lidovky.cz.

Itálie

Italská vláda schválila zákon, podle něhož mají zdravotníci povinnost naočkovat se proti onemocnění covid-19, už v dubnu 2021. V červnu tato norma vešla v platnost. V listopadu pak italská vláda schválila dekret, který zavádí povinné očkování i pro další profese. Od 15. prosince tak tato povinnost platí také pro zaměstnance škol, vojáky či policisty. Na začátku ledna 2022 pak italská vláda schválila očkovací povinnost pro lidi nad 50 let.

Německo

Očkovací povinnost pro zdravotníky získala širokou podporu také v německém Spolkovém sněmu, návrh prošel také Spolkovou radou. Po podpisu prezidenta vyšel 11. prosince 2021 nový zákon o povinném očkování zdravotníků v německé Sbírce zákonů. Prozatím bude očkování povinné pro zdravotníky, pečovatele, zaměstnance rehabilitačních klinik či záchranáře. Alternativou očkování je podle serveru iRozhlas.cz také prodělání infekce doložené pozitivním PCR testem. Výše zmínění pracovníci musí být očkovaní či prodělat infekci covid-19 nejpozději k 15. březnu 2022. Doplňme, že v Německu také probíhají debaty o možném zavedení očkovací povinnosti pro občany starší 18 let.

Polsko

Také Polsko schválilo v prosinci 2021 očkovací povinnost pro určité profese, konkrétně pro učitele, zdravotníky, hasiče, ale také pro policisty a vojáky. Nařízení bude platit od 1. března 2022.

Řecko

V Řecku nařídila vláda povinné očkování pro zaměstnance státních i soukromých zdravotních zařízení od září 2021. Ti zdravotníci, kteří do té doby nedostali alespoň jednu dávku vakcíny, museli odejít na neplacené volno. Ještě na konci prosince 2021 tak v Řecku nemohly svou profesi vykonávat zhruba 4 tisíce neočkovaných pracovníků ve zdravotnictví. 

V reakci na zhoršující se pandemickou situaci bude také v Řecku platit od 16. ledna 2022 povinnost očkování pro všechny osoby starší 60 let. Lidé, kteří ke zmíněnému datu vakcinaci nepodstoupí ani si nezarezervují termín pro podání první dávky, budou muset každý měsíc zaplatit pokutu ve výši 100 eur. Dané nařízení schválil řecký parlament už na začátku prosince 2021.

Česká republika

V České republice vydala vláda Andreje Babiše 7. prosince 2021 vyhlášku č. 466/2021 Sb., kterou se mění stávající vyhláška o očkování proti infekčním nemocem. Tato nová vyhláška, která vešla v účinnost 11. prosince, zavádí od března roku 2022 povinné očkování pro všechny osoby starší 60 let a vybrané profese. Mezi ně patří zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, policisté, hasiči atd.

Je však nutné doplnit, že nová vláda Petra Fialy již 5. prosince před svým jmenováním avizovala, že danou vyhlášku ministerstva zdravotnictví o povinné vakcinaci hodlá zrušit. Konkrétně to uvedl nynější ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL Marian Jurečka. Vláda podle něj ještě nevyčerpala kroky, kterými by neočkované lidi motivovala. 

Také současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že v upravené vyhlášce již nebude figurovat věková hranice. Finální verze vyhlášky pak bude dle jeho slov záviset na šíření varianty omikron. V případě, že by varianta omikron nijak výrazně nezměnila průběh pandemie, mělo by být podle Válka očkování zdravotníků povinné pouze na základě testu protilátek.

Na závěr tedy shrňme, že většina států Evropy očkovací povinnost pro všechny obyvatele nebo pro některé věkové skupiny skutečně nezavedla. Výjimkou je Rakousko, kde došlo na vládní úrovni ke schválení povinného očkování proti covidu-19 pro všechny občany nad 14 let. Kromě povinného očkování lidí nad 60 let v České republice, na které v rozhovoru Petr Fiala poukazuje, byla nicméně očkovací povinnost pro tuto věkovou skupinu zavedena také v Řecku. Lidé nad 50 let se pak povinně budou muset očkovat v Itálii. Vzhledem k této skutečnosti proto výrok celkově hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek prezentoval na tiskové konferenci po jednání vlády záměr zavést od 17. ledna ve firmách stejný režim testování, jaký aktuálně platí ve školách. „(…) Od 17. bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem,“ přiblížil chystané opatření Válek.

Dále ministr Válek zmínil, že testovat se budou všichni zaměstnanci s výjimkou zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, jelikož ti se testují v jiném režimu. Konkrétní parametry chystaného plošného testování však vzejdou až z jednání tripartity. 

Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér, jímž byl tehdy (tedy v prosinci 2020) Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal byl tedy skutečně přijat, jak tvrdí ve výroku Petr Fiala, se souhlasem České republiky zastoupené premiérem Andrejem Babišem. Petr Fiala se však dopustil nepřesnosti, když uvádí, že ke schválení došlo v roce 2019. Ve skutečnosti byl plán schválen v roce následujícím. Vzhledem k tomu, že nepřesnost činí pouze jeden rok a v roce 2019 byl uvedený plán již představen, hodnotíme daný výrok jako pravdivý s výhradou.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Co se týče cílů Zelené dohody ohledně emisí, Evropská komise navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, o níž mluví premiér Fiala, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Doplňme, že Evropská rada tento plán schválila v prosinci 2020 a také jej zahrnula do evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně přijmout (.pdf, str. 5). Rada EU a Evropský parlament následně tento rámec odsouhlasily v červnu 2021, a v platnost tak mohl vstoupit v červenci 2021.

Petr Fiala v tomto výroku reaguje na slova Miloše Zemana, který na konci roku 2021 ve Vánočním poselství tvrdil, že by nová vláda měla ze Zelené dohody Českou republiku vyvázat. 

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Zelená dohoda je soubor cílů, které se EU zavazuje splnit do roku 2030, resp. 2050. Na ni pak navazují konkrétní kroky jako jsou např. připravovaná nařízení Evropské komise. Patří sem návrh nařízení o úpravě systému obchodování s emisními povolenkami kvůli emisím v letectví či návrh nařízení o emisních normách u aut.

Česká republika pak, nesouhlasí-li s jednotlivými kroky, může:

1. Hlasovat proti nim v rámci Rady EU.
2. Usilovat v Evropské radě o změnu cílů Zelené dohody.
3. Odmítnout schválená opatření a čelit tak unijním sankcím.

Žádný z těchto kroků však negarantuje, že se Česká republika vyhne dopadům schválených opatření, resp. sankcím za jejich porušení. Zelená dohoda tedy skutečně neobsahuje žádný mechanismus „vystoupení“ a od přijatých závazků není možné jednoduše odstoupit.

Doplňme, že Evropská rada v prosinci 2020 schválila také zakomponování klimatických cílů Zelené dohody do tzv. evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně schválit (.pdf, str. 5). Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.