Petr Fiala

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Kromě Ministerstva pro místní rozvoj je do projektu zapojeno také Ministerstvo financí, Národní rozvojová banka a Státní fond podpory investic (.pdf, str. 7 z 22). Úkolem obou ministerstev bylo nastavit právní a datový rámec a stanovit samotnou definici dostupného nájemního bydlení (.pdf, str. 3 z 22).

Resort financí provedl inventuru státního majetku a identifikoval přes dvě stě pozemků, které stát nepotřebuje a které by mohl poskytnout k výstavbě nových bytů. Pro potřeby programu také vytváří cenové mapy, které poskytují přehled výše nájmů v různých oblastech a odhadují výši nájmu pro referenční byt.

Dohromady je pro program vyhrazeno 7 miliard korun, z čehož je 4,5 mld. určeno na výhodné úvěry a zbytek mohou žadatelé čerpat přímo ve formě dotací. K únoru 2025 bylo podpořeno více než 90 žádostí v celkové hodnotě přibližně pěti miliard korun.

Závěr

Na realizaci projektu Dostupné nájemní bydlení se skutečně podílí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí a Národní rozvojová banka. Kromě nich je do programu zapojen také Státní fond podpory a investic. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o krocích, které jeho vláda podnikla ke zvýšení dostupnosti bydlení. Jako jeden z faktorů ovlivňující tuto dostupnost zmiňuje rychlost výstavby bytů. Poukazuje na to, že za jeho vlády vznikla novela stavebního zákona, probíhá digitalizace stavebního řízení, a zmiňuje také program Dostupné nájemní bydlení.

Program Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Byty podpořené v rámci programu budou dle Ministerstva pro místní rozvoj pronajímány za nižší než tržní cenu v daném místě. Podmínky programu konkrétně stanovují, že výše nájemného pro získání finanční podpory „musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě“, a to po dobu minimálně 20 let od ukončení stavby (.pdf, str. 10).

Závěr

Cílem programu Dostupné nájemní bydlení skutečně je vytvořit cenově dostupné byty, které budou minimálně po dobu 20 let pronajímány za cenu nižší než tržní. Výrok premiéra proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve svém vánočním projevu premiér Petr Fiala uvedl, že se dle něj v uplynulém roce sice podařilo překonat vysokou inflaci, ale že to neznamená, že by se ceny vrátily na úroveň doby před pandemií covidu‑19. Vyzdvihl proto důležitost dalšího růstu reálných mezd. Ty se dle jeho slov v roce 2024 zvýšily o 5 %.

Reálné mzdy v roce 2024

K datu Fialova projevu Český statistický úřad (ČSÚ) souhrnná data týkající se celoročního nárůstu mezd ještě nezveřejnil, stejně tak ani statistiky mezd týkající se posledního čtvrtletí roku 2024. Zaměříme se proto na jeho předběžná data za první tři čtvrtletí. Zpřesněné údaje plánuje ČSÚ publikovat až v březnu 2025 (.docx, str. 2).

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně pořídit.

ČSÚ zveřejnil celkem tři čtvrtletní zprávy týkající se reálných mezd za rok 2024. V prvním čtvrtletí došlo podle jeho dat k nárůstu reálných mezd o 5,1 %, ve druhém o 3,9 % a ve třetím o 4,6 % (.xslx). Všechna tato období jsou porovnávána se stejnými čtvrtletími v předchozím roce. Za první tři kvartály v roce 2024 došlo souhrnně k nárůstu reálných mezd o 4,5 %.

Závěr

Český statistický úřad k termínu Fialova projevu zveřejnil pouze předběžná data za první tři kvartály roku 2024. Podle nich v prvním čtvrtletí vzrostla reálná mzda o 5,1 %, v dalších dvou byl růst o něco nižší. Za sledované období vzrostly reálné mzdy souhrnně o 4,5 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala ve svém projevu mluvil o nutnosti odpovědně investovat do výstavby silnic a železnic, což se podle něj vládě daří. Následně uvedl, že jeho vláda v roce 2024 zprovoznila 100 nových kilometrů dálniční sítě.

Prodloužení dálniční sítě

Podle mapy Ředitelství silnic a dálnic bylo v roce 2024 zprovozněno téměř 111 km dálnic. Konkrétně došlo k otevření 32 km nového úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, který vznikl spoluprací soukromého a veřejného sektoru. Otevřeno bylo také 28 km dálnice D3 u Českých Budějovic a část D55 v úseku od Babic po Bzenec. Nové úseky se otevřely i na dálnicích D48 a D49 (.pdf, str. 4; pdf, str. 4), D6 a D7 a kromě toho se zprovoznily i některé odpočívky.

U 86,8 km z těchto nových úseků došlo k zahájení výstavby již za vlády Andreje Babiše, jak ukazuje následující tabulka. U úseků v celkové délce 23,5 km se výstavba zahájila až za vlády Petra Fialy – šlo o úseky D3 Třebonín–Kaplice nádraží (.pdf, str. 4), D55 Moravský Písek–Bzenec (.pdf, str. 4), D6 Krupá (.pdf, str. 4) a D7 Chlumčany (.pdf, str. 4). I u těchto staveb bylo stavební povolení vydáno a výběrové řízení vyhlášeno již za působení předchozího Babišova kabinetu, dokončení úseků ale proběhlo až v roce 2024.

Závěr

V roce 2024 došlo k rozšíření dálniční sítě o 110,3 km. U 86,7 km z nich sice výstavba začala už za vlády Andreje Babiše, premiér Fiala ale správně uvádí, že bylo dostavěno přibližně sto kilometrů dálnic. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala se ve svém vánočním projevu mimo jiné vracel k událostem minulých let a vyjmenovával vládní kroky, které považuje za úspěchy. Jedním z nich je podle něj přijetí důchodové reformy.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda za hlavní cíl reformy označila zajištění stability důchodového systému a zajištění důstojné výše penzí (.pdf, str. 34 ze 330). Mezi změnami, které návrh obsahuje, je například zvýšení věku odchodu do důchodu, proti čemuž se vymezovaly opoziční strany.

Proces schvalování

Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. První čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo ke konci května 2024 a v listopadu poslanci návrh definitivně schválili. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali především již zmíněné posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování hranice 65 let. V prosinci 2024 následně návrh zákona schválil Senát, podepsal jej prezident a vyšel ve sbírce zákonů s účinností od 1. ledna 2025.

V průběhu schvalování ve Sněmovně byla podána řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Původní návrh zákona například počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození bez udání horní hranice. Pozměňovacím návrhem (.docx) vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) ale došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech.

Ohlas u odborné veřejnosti

K důchodové reformě se v září 2024 vyjadřovala například Národní rozpočtová rada, která je podle zákona nezávislým odborným orgánem a pravidelně vydává zprávy ke stavu veřejného rozpočtu. Rada úpravy v důchodovém systému podpořila a uvedla, že „kladně hodnotí změny, které se týkají penzijního systému a které reagují na predikovaný nepříznivý demografický vývoj v příštích 50 letech“. Zároveň napsala, že vládní reforma spolu s dalšími změnami z roku 2023 přinese „výrazné zlepšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému“.

V červnu 2024 oslovil server iROZHLAS v souvislosti s navrhovanou reformou hned několik ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru. Dotázaní odborníci se převážně shodli na tom, že upravené parametry výhledově přispějí ke stabilizaci systému. I přesto se ale řada z nich vyjádřila k jednotlivým částem návrhu kriticky. Například ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová nepovažovala nastavení odchodu věku do důchodu za spravedlivé. Emeritní rektor VŠE Richard Hindls dokonce odmítl změny v penzijním systému označovat za reformu, protože podle něj „chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně“.

Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora uvedl, že věk odchodu do důchodu se bude v budoucnu muset ještě více navyšovat a navržená řešení nejsou dostatečná. Naproti tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pro server Blesk na začátku října 2024 uvedl, že návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu se zásadně nevymyká budoucímu evropskému standardu a penzijnímu systému by pomohl.

Závěr

Vláda v dubnu 2024 schválila návrh důchodové reformy. Ten následně v průběhu roku schválila Poslanecká sněmovna i Senát a po podepsání prezidentem vyšel ve sbírce zákonů s účinností od začátku roku 2025. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vláda koncem září schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, který počítá s deficitem ve výši 241 mld. Kč. Tento návrh počítá i s pokrytím škod způsobených zářijovými povodněmi a oproti původnímu návrhu navýšil deficit o 11 miliard korun. Kvůli finanční pomoci zasaženým oblastem poslanci schválili novelu o navýšení deficitu i letošního rozpočtu.

Jak je vidět na následujícím grafu, schválený nominální schodek rozpočtu na rok 2025 je nejnižší za posledních pět let. Ještě výraznější rozdíl oproti předchozím pěti rokům je vidět, pokud deficity porovnáme po přepočtu na reálné hodnoty, které zohledňují vliv inflace. Tweet Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o tom, že i středně velká země jako Česko může podpořit Ukrajinu v boji proti Rusku. Vyzdvihuje především českou muniční iniciativu, která má pro Ukrajinu zajistit dodávky dělostřelecké munice. V této souvislosti Fiala parafrázuje Tomáše Garriguea Masaryka a přiznává, že se nejedná o přesný citát. V odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli lze podobnou myšlenku v Masarykově díle najít.

Problém malého národa

Masaryk napsal publikaci s názvem „Problém malého národa“, ve které se zamýšlí nad českým vlastenectvím a popisuje postavení českého národa ve světě. V textu například definuje češství, které se podle něj jako národní vědomí vyvinulo ze slovanství. Dále se zaměřuje na humanitní pojetí národnosti a vymezuje se proti nacionalismu postaveném na nenávisti k jinému národu (.pdf, str. 16). V neposlední řadě zmiňuje potřebu vytvoření národního státu (.pdf, str. 14).

Humanitní pojetí národnosti Masaryk zmiňuje například i v práci„Ideály humanitní“ (.pdf, str. 67). Odvolává se přitom na slova Karla Havlíčka Borovského: „Napřed buď každý našinec sám přičinlivý, vzdělaný, čestný člověk a pak teprv vlastenec" (.pdf, str. 67). Masaryk tedy odmítá romantické pojetí národního vědomí, které se opírá o svou minulost (.pdf, str. 7), a vyzdvihuje soukromé pojetí: „Otázka cti národa je otázka cti každého jednotlivce.“ (.pdf, str. 15).

Přímo velikosti národa se Masaryk věnuje v první zmíněné publikaci v kapitole „Prostředky národa malého“ (.pdf, str. 26–29). V této části odmítá, aby český národ k vlastnímu prosazení používal násilí jako to udělalo například Německo. Oproti tomu vyzdvihuje intenzivní práci a propagaci české kultury v zahraničí: „Cizina se o nás doví jen z toho, co se o nás píše ve Vídni. Jaký je to národ, když se sám o sebe nestará?“ (.pdf, str. 28–29).

Závěr

Petr Fiala se odkazuje na Tomáše Garriguea Masaryka slovy, že jde o to být národem slušným spíše než velkým. Masaryk se tomuto tématu skutečně věnoval ve svém textu „Problém malého národa“. V něm píše, že důležitější než velikost je píle a sebeprezentace. V jiné části se věnuje vlastenectví, které má podle něj být založeno na slušnosti jednotlivce, nikoli na nenávisti k jiným národům. 

Masaryk sice nepoužil stejnou formulaci jako premiér Fiala, který ale upozorňuje na to, že se nejedná o doslovnou citaci. Fialova parafráze obsahově odpovídá několika částem Masarykova díla, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v kontextu výroku mluví o české muniční iniciativě, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině, aby se mohla bránit ruské agresi. Podle slov premiéra Fialy má česká iniciativa přislíbené příspěvky na nákup munice v hodnotě 1,6 miliardy eur.

Česká muniční iniciativa

Muniční iniciativu pro Ukrajinu představil premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na začátku února 2024. Česko chce Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů. Při svém proslovu na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci Petr Pavel mluvil konkrétně o dojednání „půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů”.

Česká pomoc Ukrajině, která se týká oblasti dodávek dělostřelecké munice, je podle Ministerstva obrany založená na třech pilířích. Prvním pilířem je spolupráce s Dánskem a Nizozemím na dodávkách těžké techniky (např. tanků, bojových vozidel, dronů nebo velkorážní munice). Druhý pilíř stojí na přímé spolupráci mezi Ukrajinou a českými firmami (zejména se týká dodávek velkorážové munice sovětského typu). Třetí pilíř tvoří právě probíraná muniční iniciativa.

Přislíbené finance

Premiér Petr Fiala již na konci května mluvil o částce 1,6 miliardy eur, kterou přislíbilo poskytnout celkem 15 zemí. Uvedl to při příležitosti jednání o bezpečnosti s dalšími evropskými státníky. Ačkoliv samotná částka zazněla z úst Petra Fialy, u jednání nechyběli zástupci Dánska, Lotyšska, Polska a Nizozemska (.pdf) a schůzky se účastnili i premiér Ukrajiny Denys Šmyhal a americký náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti James O'Brien. 

Obdobně se na začátku června vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský, podle kterého se podařilo získat závazky na poskytnutí financí zhruba ve výši 1,7 miliardy eur od 15 zemí. To by podle něj mělo vystačit na nákup půl milionu kusů munice (video, čas 5:55).

Celkovou výši příspěvků, které země na iniciativu poslaly, ale většinou není možné zjistit z oficiálních zdrojů. Ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů nechce o nákupu munice sdělovat více detailů a nezveřejňuje, které země se do iniciativy zapojily nebo jakou částkou přispěly. Důvodem je i tlak ze strany Ruska na třetí země, ze kterých munice pochází.

Některé země nicméně samy zveřejnily, kolik peněz na českou iniciativu přispějí. Velkou částku poskytne Německo, které na začátku dubna přislíbilo celkem 576 milionů eur. Ke dni vysílání námi ověřované debaty zveřejnilo výši příspěvku dalších 12 členských států EU a také Kanada. Jak je vidět na následující tabulce, podařilo se nám dohledat příspěvky ve výši přibližně 1,5 miliardy eur. Patnáctým státem, který přispěl, je Polsko. Tamní ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že polská vláda rozhodla o zdvojnásobení sumy, konkrétní částku ale neprozradil.

Kromě toho na nákup munice finančně přispívá i Česko. Přesná částka ale není známá, protože se na ní Fialův kabinet shodl v utajeném režimu. Premiér Fiala pouze opakovaně uvedl, že se jedná o vyšší stovky milionů korun (video, čas 23:15) a dodal, že množství finančních prostředků podle jeho názoru odpovídá „podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit“.

Závěr

Předseda vlády Petr Fiala mluvil o příspěvku 1,6 miliardy eur do české muniční iniciativy již na konci května po boku dalších evropských státníků. Ministr zahraničí Jan Lipavský později řekl, že na nákup munice Česko získalo 1,7 mld. eur. Ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů částky a přispívající země nezveřejňuje. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ale podařilo dohledat příspěvek 14 zemí EU a NATO. Celkově se jedná o 1,5 miliardy eur. Výsledná částka se tak vejde do naší 10% tolerance, a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala v duelu mluví o pomoci Ukrajině ve formě dodávek munice a vyzdvihuje, že v českém zájmu je, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Andreje Babiše kritizuje za jeho vyjádření v České televizi, kde řekl, že by neposlal české vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení spojenců v NATO. 

Vyjádření v televizi

Babišův výrok zazněl v předvolebním duelu ČT s Petrem Pavlem před druhým kolem prezidentských voleb 2023. Jedním z témat debaty byla bezpečnost. Mír a válka přitom byly častými motivy Babišovy prezidentské kampaně, ve které se vymezoval vůči vládě Petra Fialy a používal slogany jako „Nezavleču Česko do války“.

Moderátor duelu Martin Řezníček se Andreje Babiše zeptal, zda by měla Česká republika splnit spojenecké závazky a poslat své vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě jejich napadení (video, čas 52:00). Na tuto otázku Babiš odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ (video, 53:10)

Česko je k vzájemné pomoci v případě napadení partnera zavázáno členstvím v NATO. Článek 5 Severoatlantické smlouvy říká, že útok na jednoho člena je útokem na celou alianci a členská země v případě ohrožení pomůže napadeným partnerům nutnými způsoby, v mezním případě tedy i za použití vojenské síly.

Babišova reakce

Andrej Babiš se svůj výrok později snažil vzít zpět. Na svém účtu na síti X napsal, že by článek 5 Severoatlantické smlouvy dodržel, pokud by to bylo potřeba. Alena Schillerová či Klára Dostálová z ANO následně Babiše obhajovaly tím, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku. To samé na síti X psal i samotný Andrej Babiš.

Závěr

Petr Fiala má tedy pravdu, že Andrej Babiš v televizi řekl, že by jako prezident neposlal napadeným státům NATO pomoc. Babiš však později svá slova vzal zpět a potvrdil, že by jako velitel ozbrojených sil dodržel článek 5 smlouvy o NATO, který členské státy k pomoci zavazuje. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala reaguje na Andreje Babiše, který kritizuje českou muniční iniciativu a kauzu Podnikatelské družstevní záložny, ve které měl nepřiznaný podíl i Fiala a další členové ODS. Předseda vlády se ohrazuje tržbami koncernu Agrofert v roce 2022, ke kterým měla podle jeho slov přispět ekonomická a energetická krize.

Koncern Agrofert podle výroční zprávy o hospodaření za rok 2022 dosáhl konsolidovaného zisku po zdanění ve výši 12,97 miliard korun (.pdf, str. 8). Tato částka tvořila dokonce dvojnásobek zisku z roku 2021, kdy firma vydělala 5,8 mld. Kč. Podle zprávy mělo na zvýšení zisků podíl hlavně chemické odvětví v zahraničí, odkud pocházela více než polovina tržeb.

Úspěch navzdory krizi

Předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša k tržbám za rok 2022 uvedl, že zisky v zemědělství rostly díky vysokým cenám komodit. Redaktor Jan Brož z Hospodářských novin si úspěch Agrofertu vysvětluje tak, že se společnosti podařilo promítnout zdražení plynu do koncových cen hnojiv. Brož zároveň upozorňuje na to, že vysoké ceny energií se podařilo využít více podnikům, které byly úspěšné navzdory krizi.

Analytik Radim Dohnal zisky Agrofertu odůvodnil vysokými světovými cenami výrobků: „To bylo dáno válkou, panikou a náběhem energetické krize. Naopak ceny vstupů v České republice měly zemědělské subjekty spíše nízké. Jako doběh staré doby byly zafixované.“ Agrární analytik Petr Havel však upozorňuje na to, že ačkoli byla nominální výše zisků vyšší, procento zisků z celkové ceny mohlo být stejné kvůli vyšším nákladům.

Závěr

Zisky Agrofertu za rok 2022 skutečně dosáhly téměř 13 miliard korun, a to především díky chemickým továrnám v zahraničí. V porovnání s předchozím rokem se jedná o více než dvojnásobek. Analytici vysvětlují, že do nárůstu zisků se promítly vyšší ceny komodit způsobené energetickou krizí. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.