Petr Fiala

V Kladně po zisku 202 233 hlasů zvítězila, stejně jako v roce 2014, strana Volba pro Kladno. Získala tak 13 mandátů v zastupitelstvu, jež má celkem 33 členů. Strana přesto nakonec zamíří do opozice. Na spolupráci se dohodly strany ODS, SPD, ANO a hnutí Kladeňáci, přičemž primátorem má být dle koaliční dohody Dan Jiránek (ODS), který už město v minulosti vedl.

Petr Fiala prostřednictvím tiskové mluvčí uvedl, že situace v Kladně „není zcela standardní.“ A dále: „Pokud vím, kampaň na Kladně byla velmi vyhrocená, doprovázená masivními anonymními útoky na opozici.“ I místopředseda ODS Martin Kupka poukázal na vyhrocenost předvolební kampaně a ke spolupráci s SPD uvedl: „Je to koalice, kterou nepreferuji, ale rozumím argumentům, které kolegové (z kladenské ODS, pozn. Demagog.cz) ODS předložili“.

Nicméně ne každé vedení strany je tak tolerantní vůči vzniku koalice s SPD jako vedení ODS. Petr Hašek, člen TOP 09 a zároveň člen hnutí Kladeňáci, byl postaven před volbu buď vystoupit z koalice, nebo ze strany. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu.

Zmiňovanou vyhrocenost kampaně v Kladně lze doložit povolebním vývojem. Trestní oznámení podal jak staronový primátor Dan Jiránek z ODS, tak i zástupci bývalého primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno). Konkrétní důkazy, které by ilustrovaly vyhrocenost kampaně, ani důvěryhodné informace o šiřitelích pomlouvačných zpráv, se nám však nalézt nepodařilo.

Kladno není jediným městem, kde došlo k odchýlení buňky ODS od preferované linie; v dalších případech ovšem jde primárně o spolupráci s KSČM. V Hranicích vznikla široká koalice (respektive „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města“) sedmi stran a hnutí, které se dostaly do zastupitelstva. Jde o ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, komunisty, ODS s podporou Svobodných a SPD. V reakci na kritiku (video, 4:41) spolupráce s KSČM rezignovala šestičlenná místní rada ODS v Hranicích a Oblastní rada navrhla odebrání licence místnímu sdružení ODS v Hranicích. Vzhledem k tomu, že ODS koalici v Hranicích řeší (i když spíše v souvislosti se spoluprací s KSČM, kterou mají oblastní buňky zakázanou), zůstává Kladno jediným tolerovaným městem s koalicí s SPD.

Zákaz spolupráce ODS s KSČM na komunální úrovni byl přijat na 17. sjezdu strany v listopadu 2006. Usnesení z kongresu uvádí: „Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“ (str. 120)

Například v roce 2011 na základě tohoto usnesení Výkonná rada ODS zrušila 18 místních sdružení.

V případě koaličního vyjednávání na komunální úrovni po volbách v říjnu 2018 je aktuální například situace v zastupitelstvu Hranic na Přerovsku. Zde se začala formovat koalice ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, KSČM, ODS s podporou Svobodných a SPD. Koalice tak čítá 18 zastupitelů z celkových 23 v dané obci.

Za ODS byla do zastupitelstva v Hranicích na Přerovsku zvolena Karla Vlasáková. Ta jako nezávislá zastávala pozici lídryně na kandidátce ODS. Vlasáková se hájí tím, že nebyla podepsána koaliční smlouva, ale byla vytvořena „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města“.

Dle zjištění České televize členové místní stranické organizace složili funkce a očekávají odebrání licence.

Podobná situace po komunálních volbách 2018 vznikla i v Rychnově nad Kněžnou. Koalici zde utvořili Nezávislí za Rychnov, ODS, uskupení Nestraníci a KSČM. Lídryně kandidátky ODS Jana Drejslová je na rozdíl od Vlasákové členkou strany. Místní organizace byla vyzvána k odstoupení z koalice, jinak se bude dle slov Petra Fialy Výkonná rada zabývat odejmutím licence.

Politickou chybou ve výroku míní Fiala koaliční spolupráci s KSČM. Takovou formu spolupráce ODS zakázala přijetím usnesení (str. 120) na 17. kongresu v roce 2006: „Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence.“

Stanovy ODS k ukončení členství v Článku 3., bodě 7. části f) uvádějí: „Členství ve straně zaniká: zrušením členství místním sněmem nebo výkonnou radou z důvodu závažného porušení povinností stanovených v ust. 3.14 stanov nebo z důvodu pravomocného odsouzení člena pro úmyslný trestný čin.“ Dále v bodě g): „zanikne-li místní sdružení a člen do tří měsíců od zániku nepodá žádost o přeregistraci k jinému místnímu sdružení.“

V Článku 7., bodě 3. část f) pak k působnosti Výkonné rady stanovy uvádí, že „rozhoduje o vzniku (udělením licence) a zrušení (zrušením licence) místních sdružení“. V části h) doplňuje „rozhoduje o zrušení členství podle ust. 3.7 písm. f) stanov.“

Výkonná rada rozhodovala o zrušení licencí místních sdružení v souvislosti se spoluprací s KSČM již několikrát. V roce 2011 došlo ke zrušení licence u 18 místních sdružení. Místních buněk, kterým kvůli koalici s KSČM v roce 2011 hrozilo odebrání licence, bylo 30. Jedním ze zrušených místních sdružení byla i organizace v Rychnově nad Kněžnou. Jak ale zjistil server Aktuálně.cz, tamní buňka se nakonec s vedením strany dohodla a licence jí zůstala. A to i přesto, že členové ODS v Rychnově dále tvořili koalici s KSČM. Například v Týnci nad Sázavou ale skutečně došlo ke zrušení stranické buňky a zastupitelé pokračovali ve výkonu mandátu jako nezávislí. Zároveň jsou známy případy, kdy členové ODS, kteří na lokální úrovni vstoupili do koalice s komunisty, ohlásili vystoupení z ODS a rozhodli se v koalici pokračovat jako nezávislí. To se stalo například v Aši a Březové.

Výkonná rada ODS řešila odebírání licencí místním buňkám kvůli koaliční spolupráci s KSČM například i v roce 2007, kdy byly podle serveru iRozhlas.cz odebrány dvě licence v Olomouckém kraji. K odebírání licencí stranickým buňkám v případě nedodržení usnesení ze 17. kongresu o zákazu spolupráce s KSČM tedy dochází, ačkoli v některých případech k odebrání licence nakonec nedošlo.

Dokument, o kterém Fiala ve svém výroku mluví, je globální pakt o migraci. Tento dokument byl připravený na půdě OSN a v současnosti se jedná o přijetí jednotlivými státy světa. (Podrobněji pakt rozebírá např. server iRozhlas.cz.)

Fiala ve svém výroku uvádí, že některé země se ke globálnímu paktu nechtějí přidat. Toto tvrzení je pravdivé a takovýto úmysl již oznámily například Rakousko, Maďarsko nebo Polsko. Mezi výtky patří nebezpečí omezení suverenity států v rozhodování o migrantech a také to, že pakt údajně nerozlišuje mezi ekonomickými migranty a uprchlíky.

Výhrady k paktu ovšem vyjadřovaly i další země, například Švýcarsko, Itálie nebo Dánsko. V Německu též nemá jednoznačnou podporu, proti je i část členů vládní CDU.

Fiala ve svém výroku upozorňuje na odlišné postoje posledních 2 ministrů zahraničí Hamáčka a Petříčka ke Globálnímu paktu o migraci.

Jan Hamáček přijetí tohoto dokumentu během projednávání v Poslanecké sněmovně hájil, když mimo jiné prohlásil: „Já se pokusím vysvětlit panu předsedovi klubu ODS, proč je dobré ten dokument mít, i když je nezávazný.“

Jeho nástupce Petříček však zastává opačné stanovisko. Ve svém prohlášení ke Globálnímu paktu například uvádí: „Z procesu vyjednávání kompaktu bychom tedy měli vystoupit, jako to udělaly Spojené státy, Maďarsko a Rakousko.“

Fiala má tedy pravdu: oba ministři měli ke Globálnímu paktu odlišný postoj, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Globální pakt o migraci by měly státy OSN přijmout na konferenci v Marrakéši v první polovině prosince. V lednu ho formálně potvrdí Valné shromáždění OSN. Pakt OSN o migraci bude nezávazný. Země, do kterých migranti směřují, k němu ale mají výhrady. Loni oznámily ustoupení od úmluvy Spojené státy. Letos uvedly další dvě země, že se k dokumentu nepřipojí. Jedná se o Rakousko, které tento půlrok předsedá EU, a Maďarsko. Výhrady k paktu mají také Polsko, Itálie, Švýcarsko či Japonsko. Česká vláda původně uvažovala o přijetí globálního paktu s výhradami. Vzhledem k obavám z toho, že tyto výhrady přestanou být relevantní v okamžiku, kdy by byl pakt schválen, se ale kabinet rozhodl k úmluvě nepřipojit.

Text Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci (.pdf) - v angličtině Global Compact for Safe, Orderly and Regular Migration - byl finalizován 13. července 2018. Organizace spojených národů (OSN) své dokumenty obvykle nepřekládá do všech jazyků. Překládány bývají pouze vybrané dokumenty, a to do 6 oficiálních jazyků - arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština. V současné době není k dispozici žádný oficiální (např. z vlády, ministerstva) překlad do češtiny.

Petr Fiala upozornil již v roce 2016 na nutnost jasné zahraniční politiky, která by měla mít širokou podporu. Důležitost zahraniční politiky zmiňoval také na svém blogu, který píše na Aktuálně.cz. Opakovaně apeluje jak na své kolegy v Poslanecké sněmovně, tak na občany. Důkazem může být např. video z jednání Poslanecké sněmovny, které umístil na svůj facebookový profil.

V Poslanecké sněmovně Petr Fiala řekl: „Tato debata ukázala, že ačkoliv předseda vlády má nějaké zahraničněpolitické stanovisko, jeho vlastní europoslanci mají stanovisko úplně opačné. Tato debata také jasně ukázala, že i když tady místopředseda České strany sociálně demokratické horuje za národní zájmy a proti spuštění procesu vůči Maďarsku, tak ten, kdo za jeho stranu fakticky řídí Ministerstvo zahraničních věcí, pan europoslanec Poche, má stanovisko úplně opačné. Pokud takto budeme pokračovat v prosazování svých zájmů, ve vysílání signálu do Evropy a do zahraničí, tak vás mohu ujistit o jediném: žádné svoje zájmy, žádné zájmy České republiky, žádné zájmy občanů České republiky nebudeme moci účinně hájit. Takovýto zmatek, takováto nekoordinovaná zahraniční politika nemůže vést k ničemu dobrému.“

Dle Petra Fialy se zahraniční politika České republiky stala spíše prosazováním zájmů prezidenta Zemana a premiéra Babiše, kterého však v rámci daného tématu ještě začátkem roku oceňoval.

Fiala ve svém výroku hovoří o dvou věcech. Globální pakt o migraci je dle něj vágní dokument a přestává rozlišovat mezi legální a nelegální migrací. Jako druhou skutečnost uvádí, že stejné námitky proti tomuto dokumentu zaznívají z jiných evropských zemí. Slovní obrat o „většině evropských zemích“ nebereme doslovně, ale pouze ověřujeme, zda se tyto názory objevují ve větším počtu zemí.

V Globálním paktu se píše, že tento dokument je právně nezávazný (str. 2, bod 7). Jedná se tedy o deklaraci, která neobsahuje žádné sankce, a takový typ dokumentu spíše obsahuje obecné principy než konkrétní závazky.

Pokud jde o rozlišování mezi legální a nelegální migrací, Pakt jej státům umožňuje. „Státy mohou rozlišovat mezi statusem legální a nelegální migrace (...)“ (bod 15, str. 4). Je však faktem, že v některých bodech dokumentu se mezi těmito statusy již nerozlišuje. Nejlépe je ukázat si to na příkladu. Signatáři dohody v ní například prohlašují (bod 13 h, str. 21), že chtějí „chránit a respektovat práva a nejlepší zájmy dítěte vždy bez ohledu na jejich migrační status, a to tak, že zajistí dostupnost životaschopných alternativ k zadržení v detenčních zařízeních. Upřednostní péči založenou na komunitě, zajistí přístup ke vzdělání a zdravotní péči a respektují právo dětí na rodinný život a jednotu rodiny (...)“. Podle tohoto bodu by pro státy nemělo být důležité to, zda se dítě dostalo do země legálně nebo nelegálně. Důležitý je zájem dítěte a státy by se tak k oběma typům dětských migrantů měly chovat stejně.

Nyní k samotnému jádru našeho hodnocení, tedy k otázce, zda podobné námitky, jako má šéf ODS, zaznívají i z jiných evropských zemí.

Podíváme-li se například do sousedního Rakouska, rakouský kancléř Kurz oznámil, že se jeho země ke Globálnímu paktu nepřipojí. Jako důvod uvedl, že Globální pakt nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Z Rakouska též zaznívaly pochybnosti o výkladu některých pasáží, například zda lze pakt vykládat jako ustanovení migrace jako lidského práva.

Úmysl nepřipojit se ke Globálnímu paktu ohlásilo i Polsko. Polský ministr vnitra Brudzinski jako důvody pro tento krok uvedl, že „návrh dohody podle nás nezaručuje Polsku bezpečnost. Může navíc posílit nelegální migraci“.

O dokumentu se diskutuje i v Německu. Proti jeho přijetí vystupuje například opoziční strana AfD, kritické hlasy však zaznívají i z vládní CDU/CSU. Poslanci Wendtovi například vadí chybějící rozlišení uprchlictví a pracovní migrace, jeho kolega Mitsch se zase obává, že Globální pakt „okleští suverenitu Německa v migračních otázkách“.

Pochybnosti o interpretaci zazněly i z Estonska, kde z některých politických stran zaznívaly vůči vládě požadavky na ujasnění politického postoje země, tedy zamezení zneužití nejednoznačného paktu. Ze slovenské diskuze je pak patrná nejistota jednotlivých stran a politiků ohledně toho, jak lze Pakt chápat a jaké závazky signatářům přináší.