Interpelace na premiéra: Vládní sliby

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť jednak konkrétní sliby v krajích na jednotlivé místní projekty, o nichž Kupka mluví, nepřesahují částku 100 miliard, a navíc u všech takto popisovaných staveb nelze říci, že by se vláda přímo zavázala k tomu, že je kompletně zaplatí ze státního rozpočtu.

Server iROZHLAS.cz v dubnu vytvořil seznam slíbených investic během vládních návštěv krajů, který skutečně dosahuje na částku okolo 110 miliard korun. Mnoho příkladů, které uvádí Martin Kupka, však v těchto „investičních záměrech“, jak sliby nazval premiér Andrej Babiš, není. Navíc tento přehled obsahuje i částky jako jsou navyšování důchodů, snížení daní nebo zvýšení platů učitelů. V celkovém objemu závazků jde o největší položky, tedy Kupkou zmiňované místní investice rozhodně nedosahují částky převyšující 100 miliard.

Nová interna v Baťově nemocnici by měla stát zhruba 4 miliardy, na které by kraj rád získal podporu i od státu. Andrej Babiš žádnou konkrétní částku neslíbil, pouze ale uvedl, že třetinové spolufinancování státem by „bylo fér“.

K Centru urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec se podle hejtmana Půty vláda během návštěvy kraje vyjádřila takto: „Vláda konstatovala, že chce vytvořit fond ve zdravotnictví, který bude financovat podobné záležitosti.“

Ohledně Ještědu premiér Babiš (video, cca 0:25) uvedl: „Bylo by nejlepší, kdyby to kraj odkoupil, a v rámci našeho programu investic do kulturního dědictví bychom mohli s tím pomoci.“

Ostatní položky, které Martin Kupka zmiňuje, jsou na již jmenovaném seznamu serveru iROZHLAS.cz, a započítávají se tak do celkové položky. Částka však není zcela přesná, jelikož např. u stavby silnic a dálnic žádná konkrétní suma nepadla, pouze bylo zmíněno, že se na to „musí najít peníze“.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť sliby hnutí ANO v této věci dodrženy nebyly. Doplňme drobnou výhradu k hodnocení, a to v tom, že část budoucího železničního spojení Prahy s Kladnem je brána i jako výstavba spojení na letiště a v této věci se jisté kroky podnikly. Nejde ovšem o rychlodráhu, jak bylo slibováno.

„Zasadíme se o dobudování severní varianty Pražského okruhu a rychlodráhy spojující Letiště Václava Havla s centrem metropole.“ Tento slib pochází přímo z volebního programu hnutí ANO do zastupitelstva Prahy z roku 2014.

Projekt společnosti na spojení Prahy přes tehdejší letiště Ruzyně s Kladnem se objevil již v 90. letech. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004, projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. Nyní je situace taková, že projekt spojení centra Prahy a letiště čeká na schválení všech úřadů. Zda se výstavba uskuteční, není jisté, protože není dosud hotová aktualizace studie proveditelnosti, která má ukázat, jestli je ekonomické novou trať stavět.

Výstavba železničního spojení na pražské letiště a do Kladna začala v polovině roku 2017 zahájením rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Jde ale jen o jednu z mnoha plánovaných rekonstrukcí týkajících se spojení centra a letiště. Oprava Negrelliho viaduktu vyjde na téměř 1,5 miliardy korun - bezmála miliarda poputuje z unijních fondů. Celá rekonstrukce potrvá přes tři roky.

V pozici investora vystupuje Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), která vznikla dne 1. 1. 2003 na základě zákona č. 77/2002 Sb. Jedná se tak o státní investici a nikoliv investici hlavního města Prahy.

Co se týče dobudování severní části Pražského okruhu, stále se vybírá vhodná varianta a zahájení stavebních prací se nadále odkládá.

Andrej Babiš během svých výjezdů opakovaně explicitně slíbil, že se do regionů bude investovat.

Při návštěvě Mladé Boleslavi, slovy Andreje Babiše:

„Jsme velice rádi, že Škoda Auto je připravena zásadně investovat do této oblasti a jsme připraveni na tom participovat. Dnes jsme probrali konkrétně jedenáct investic do dopravní infrastruktury, z toho jsou dvě na železnici. Hlavně jsou to ale silnice a přivaděče z dálnice. Celková investice je 1,7 miliardy.“

Z návštěvy Ústeckého kraje (čas od 1:30):

„Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, která usiluje o vlastní kardiocentrum, určitě si to ta nemocnice zaslouží, protože vybudovala skvělou onkologii a jsou tam šikovní doktoři.”

Z návštěvy Libereckého kraje (čas od 0:15):

„Dávají tam jen 10 milionů ročně, ale je tam potřeba 100, takže my tam příští rok posílíme ten program.”

Případně ve věci brněnského hokejového stadionu a cyklistického velodromu, slovy Petra Vokřála:

„Její výstavba je ovšem podmíněna tím, že současně s tím musíme podle toho, jak jsme slíbili, postavit nový cyklistický ovál, tedy velodrom, přičemž obě stavby by měly být dokončeny do roku 2022, maximálně 2023.“

Peníze se slibovaly i v Mělníku. Na opravu Národního divadla, Invalidovny a Národní galerie. Slib daňových pobídek pro BMW na Sokolovsku. Nad rámec výjezdů do regionů se však údajně slíbilo i 30 miliard do školství, snahu finančně podporovat učitele vyjádřil Babiš i formou samostatného videa. Tento demonstrativní výčet hodnotíme jako dostatečný pro označení výroku za nepravdivý.

České hospodářství opravdu roste a ČR se řadí mezi nejlepší státy EU v růstu HDP. Podle Eurostatu je reálný růst HDP 4,4 %, přičemž průměrný růst států EU činí 2,4 %.

Pokud se ovšem podíváme na výši investic za poslední roky, zjistíme, že od té doby, co je Andrej Babiš členem vlády (ať již ministrem financí, nebo premiérem), investice nerostou stále.

Babišovi lze přičítat údaje od roku 2015, na tento rok poprvé sestavoval rozpočet jako ministr financí. V roce 2015 byly investice historicky nejvyšší, došlo totiž ke spotřebování evropských peněz na konci programového období. Od tohoto roku investice výrazně poklesly, a to dokonce pod úroveň let, kdy vládly pravicové vlády, které se potýkaly s ekonomickým poklesem.

Dodejme, že data v grafu obsahují skutečnou výši investic ze státního rozpočtu pro dané roky (vyjma letoška). Pro rok 2018 pracujeme s odhadovanou výší, kterou obsahuje zákon o státním rozpočtu (.pdf, sešit B, str. 24). Údaje jsou v miliardách korun.

Po zimní olympiádě se tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil při návštěvě Vysočiny takto:

„Je představa, a mně se ta představa docela líbí, že by v naší zemi vzniklo šest až sedm olympijských center, která by byla rozmístěna po České republice a koncentrovala by klíčovou infrastrukturu pro vrcholové sporty.“ Andrej Babiš jako ministr financí chtěl postavit rychlobruslařskou halu v Brně, kde se setkal s trenérem Martiny Sáblíkově a primátorem Petrem Vokřálem. Od nápadu však upustil, Kraji Vysočina byla totiž v té době přidělena dotace 40 miliónů právě na výstavbu haly v rámci olympijského centra na Vysočině. Stavba olympijského centra a stejně tak rychlobruslařské haly do dnešního dne nezačala.

Hlavním cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvíjení zaměstnanosti, její snižování, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu, práce a lidských zdrojů. ESF se zaměřuje na tzv. měkké projekty, které mají podporovat a rozvíjet výše zmíněné.

David Sventek (ODS) v roce 2014 jako generální sekretář vyjednával s mandátem české vlády s Evropskou komisí Dohodu o partnerství.

Dohodao partnerstvíje dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) v programu 2014–2020. Obsahem Dohody o partnerství je také příloha k naplňování předběžných podmínek, které musí být splněny, aby ČR mohla čerpat finanční prostředky z fondů. Dohoda o partnerství byla schválena v srpnu 2014 po tříletém procesu tvorby dokumentu (procesu, který zahrnoval období vlády ODS).

Dne 6. října 2011 předložila Evropská komise balíček legislativních návrhů k podobě politiky soudržnosti v období 2014–2020, mj. specifická nařízení o Evropském sociálním fondu.

Dále, dle nařízení EU z roku 2013 (č. 1303/2013):

„Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě je přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 9 nařízení (EU) č. 1303/2013“

Dle Dohody o partnerství (.pdf, str. 135) ČR splnila požadavek legislativy na minimální podíl ESF a podíl ESF na zdrojích strukturálních fondů v programovém období 2014–2020 byl 22,32 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když se procenta v Babišově tvrzení mírně liší. Dodejme, že nehodnotíme Babišovo vyjádření „nadiktoval nám Brusel“.

O tom, že přáním trenéra Nováka je výstavba stadionu na Vysočině, mluvil do médií brněnský primátor Vokřál z ANO. Faktem je, že plán na stavbu stadionu v Brně se neuskutečnil. Nicméně další aspekty (např. že nově jde o projekt z Polska nebo že biatlonisté jsou v této věci proti) nejsou veřejně dohledatelné, a výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.