Petr Fiala

Podle informací České televize měly v březnu 2018 ruská ambasáda a její konzuláty v České republice 140 zaměstnanců, z toho 53 diplomatů.

Na tiskové konferenci v dubnu 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček oznámili, že podle zjištění českých bezpečnostních složek byli do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 zapleteni agenti ruské tajné služby. Z toho důvodu se rozhodli pro vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády, které české tajné služby identifikovaly jako důstojníky ruských tajných služeb. Na opuštění České republiky dostali 48 hodin.

Na tento počin zareagovala Ruská federace vyhoštěním 20 pracovníků velvyslanectví ČR v Moskvě. České Ministerstvo zahraničí požadovalo návrat těchto zaměstnanců zpět na velvyslanectví, na tuto výzvu nicméně ruská vláda nereagovala. Česko se proto rozhodlo snížit a zastropovat počet zaměstnanců ruské ambasády v Praze. Jak následně oznámil tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek: „Česká republika 22. dubna 2021 podle článku 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích upravila počet pracovníků Velvyslanectví Ruské federace v ČR na paritní princip a stanovila tento počet na stejné úrovni, jaký byl k 22. dubnu na české ambasádě v Moskvě, tj. na 7 členů diplomatického personálu a 25 členů administrativního a technického personálu.“

Po mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu 24. února 2022, která se sešla kvůli ruskému útoku na Ukrajinu, kabinet Petra Fialy informoval, že došlo k odvolání souhlasu s provozem obou dvou generálních konzulátů Ruské federace v ČR – v Karlových Varech a v Brně (.pdf, str. 63). Vláda později upřesnila, že „tyto konzuláty musí neprodleně ukončit činnost a jejich zaměstnanci jsou vyhoštěni z České republiky“. Pro ruskou stranu to znamenalo odchod dalších 18 pracovníků.

Podle dokumentů Ministerstva zahraničí v současné době působí na ruském velvyslanectví (.pdf, str. 167-168) šest diplomatů. Dalších přibližně dvacet zaměstnanců, jak v říjnu uvedl ředitel BIS Michal Koudelka, pracuje na administrativních pozicích.

K výraznému ochlazení diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Ruskem došlo již v loňském roce. Kvůli zjištění českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti, Česká republika v polovině dubna 2021 vyhostila 18 pracovníků ruské ambasády, kteří podle Ministerstva zahraničních věcí prokazatelně pracovali pro ruské tajné služby. Jednalo se o nejvyšší počet vykázaných ruských diplomatů z ČR od roku 2003, kdy byli z Česka najednou vykázáni čtyři. 

Rusko v dubnu 2021 odpovědělo vyhoštěním 20 pracovníků velvyslanectví ČR v Moskvě. Česká republika požadovala návrat zaměstnanců na české velvyslanectví, na což ale Ruská federace nereagovala. Česko se tedy rozhodlo snížit a zastropovat počet zaměstnanců ruské ambasády v Praze „na 7 členů diplomatického personálu a 25 členů administrativního a technického personálu“. Republiku tak muselo opustit dalších 63 diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví.

Nadprůměrný počet je to i ve srovnání s jinými zeměmi, což lze demonstrovat na reakci jednotlivých států na případ otravy Julije a Sergeje Skripalových ve Velké Británii v březnu 2018. Země Evropské unie a některé další státy tehdy vyhostily celkem více než 100 ruských diplomatů, naprostá většina z nich nicméně vyhostila nejvýše čtyři pracovníky. Výjimek bylo jen několik, mezi nimi i Velká Británie, které se kauza bezprostředně týkala a která jich vyhostila 23. Spojené státy tehdy vyhostily 60 lidí.

Dodejme, že ruská vláda v květnu 2021 schválila seznam nepřátelských zemí, na který zařadila pouze Českou republiku a Spojené státy. 

Velký počet ruských diplomatů a pracovníků ruského velvyslanectví Česká republika vyhostila i poté, co Rusko 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu. Kabinet Petra Fialy ještě v první den invaze informoval, že stát rozhodl o ukončení provozu obou generálních konzulátů Ruské federace v ČR – v Karlových Varech a v Brně (.pdf, str. 63). „Tyto konzuláty musí neprodleně ukončit činnost a jejich zaměstnanci jsou vyhoštěni z České republiky,“ uvedl tehdy web vlády. Pro ruskou stranu to v důsledku znamenalo odchod dalších 18 pracovníků.

Česko také zároveň pozastavilo provoz svých konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Na protest proti krokům Ruska Ministerstvo zahraničí rozhodlo také o povolání českých velvyslanců v Rusku „na konzultace do vlasti“, což například podle České televize představuje„jednu z nejráznějších reakcí při zhoršení bilaterálních styků“.

Web americké zpravodajské stanice ABC News 26. února o českém uzavření ruských konzulátů a vyhoštění diplomatů napsal, že Česká republika v tomto ohledu „vytvořila precedent“. 

Ještě 24. února vyhostily Spojené státy jednoho diplomata, dalších dvanáct pak o čtyři dny později. Na začátku března rozhodlo o vyhoštění dvou diplomatů kvůli podezření ze špionáže Bulharsko. Postupně začaly ze stejných důvodů vyhošťovat diplomaty i další státy. Například Slovensko rozhodlo o odchodu tří ruských diplomatů 15. března, Polsko 23. března informovalo dokonce o vyhoštění 45 lidí. České Ministerstvo zahraničí prohlásilo dalšího diplomata za nežádoucí osobu 29. března. Stejného dne vyhostilo 17 zaměstnanců ruské ambasády Nizozemsko a 21 Belgie.

Shrňme, že Česká republika tedy vysoký počet pracovníků ruské ambasády vyhostila již v dubnu 2021 kvůli zjištění, že za výbuchem ve Vrběticích stáli ruští agenti. V kontextu invaze na Ukrajinu pak Česko skutečně bylo jednou z prvních zemí, která přistoupila k vyhoštění ruských diplomatů a k uzavření konzulátů na svém území. Výrok premiéra Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v souvislosti s prezidentskou kandidaturou Andreje Babiše označuje výjezdy v „obytňáku“ bývalého premiéra do regionů jako hybridní, tedy nepřiznanou prezidentskou kampaň. Současně tvrdí, že tuto hybridní prezidentskou kampaň vydával Babiš na podporu politiků ANO v zářijových komunálních volbách.

Andrej Babiš skutečně označoval své turné po ČR jako kampaň na podporu komunálních politiků. O tom, že mohlo jít o skrytou prezidentskou kampaň, pak hovoří například data Deníku N. Podle jeho přehledu z 11. srpna 2022 totiž Andrej Babiš v létě vyjel i do řady obcí, kde hnutí ANO nesestavilo kandidátku. Mezi města, která Babiš se svým karavanem navštívil, ale lidé v nich neměli možnost hnutí ANO volit, patří mimo jiné jihočeský Vimperk či Zlaté hory v Olomouckém kraji. Lidé z těchto zmíněných měst nemohli zástupce hnutí ANO volit například ani v senátních volbách, protože v příslušných obvodech letos volby do horní komory neprobíhaly.

Dva měsíce před komunálními volbami, v červenci 2022, Andrej Babiš přelepil nápis na kapotě svého obytného vozu ze „Zase bude líp“ na „Ať je zase líp. Volte naše. Komunální volby.“ Na jeho karavanu stále zůstal slogan„Za Babiše bylo líp“, který se objevuje také na billboardech po celé České republice.

Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský v červenci uvedl, že „hnutí ANO aktuálně vede kampaň do podzimních voleb a cesty pana předsedy a jeho místopředsedů po Česku jsou její součástí.“ Zároveň popřel, že by se tím Andrej Babiš chtěl vyhnout započítání turné do nákladů na prezidentskou kampaň. „Na prezidenta pan Babiš nekandiduje, kdyby se tak rozhodl a oznámil to, vše zpětně doúčtujeme podle všech zákonných požadavků.“ 

Doplňme, že Vořechovský svým vyjádřením reagoval také na skutečnost, že Babišovy výjezdy do regionů začal sledovat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, a to v souvislosti s Babišovou možnou (tehdy ještě neohlášenou) prezidentskou kandidaturou. Termín voleb hlavy státu byl totiž vyhlášen na začátku července, kdy také oficiálně začalo období, od něhož politici podle zákona musí započítávat prostředky na prezidentskou kampaň do výdajů. Ty nesmí u žádného z kandidátů (v případě prvního kola volby) přesáhnout 40 milionů Kč. U kandidátů, kteří se dostanou do druhého kola, je limit o 10 milionů vyšší.

Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSPH) František Sivera, který má na starosti volbu prezidenta, pro názorový deník Echo24 uvedl: „Od chvíle vyhlášení volební kampaně se do výdajového limitu kandidáta na kampaň započítávají veškeré výdaje, které uhradil za propagací, či volební agitací. Pokud takové výdaje učinili podporovatelé kandidáta, musí je kandidát rovněž zahrnout do svého přehledu výdajů.“ Sám Andrej Babiš serveru Seznam Zprávy řekl, že „vedení hnutí (ANO, pozn. Demagog.cz) musí vyhodnotit, jaká částka z té komunální kampaně a kampaně do senátních voleb připadne na teď už prezidentskou kampaň.“

Andrej Babiš se stal premiérem po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017, ve kterých ANO získalo takřka 30 % hlasů. Podle výzkumu (.pdf) agentury Median přešla od voleb roku 2013 k hnutí ANO velká část voličů tradičních levicových stran. 34 % lidí, kteří dali v roce 2017 svůj hlas hnutí ANO, podpořilo v předchozích sněmovních volbách ČSSD (.pdf, str. 21). Ve stejném období získalo hnutí ANO 20 % voličů Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) z roku 2013. Podle odhadů analytika Michala Škopa přešlo v tomto období k ANO přibližně 360 tisíc původních voličů ČSSD a 200 tisíc voličů KSČM.

Sociolog Daniel Kunštát vysvětloval změnu elektorátu hnutí ANO mezi lety 2013 a 2017 následovně: „On (Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) do české politiky přišel s liberální rétorikou určenou spíše pro pravicové voliče a ve chvíli, kdy je získal, a značnou část z nich se mu podařilo udržet, začal luxovat levicový elektorát. Protože když si sečteme hlasy ČSSD a KSČM v minulých volbách, tak tohle je pro ně děsivý propad. Do velké míry se jejich voliči rozptýlili k Andreji Babišovi (…).“

Sociologická výzkumná organizace PAQ Research po sněmovních volbách, které se konaly v říjnu 2021, provedla analýzu elektorátu a přelivu voličů mezi jednotlivými koalicemi a stranami od září 2020 až do voleb. Hnutí ANO získalo v závěru období 200 tisíc voličů od ČSSD a KSČM, ale také od SPD či Přísahy (.pdf, str. 32–33).

Doplňme, že hnutí ANO ve sněmovních volbách poprvé kandidovalo v roce 2013. Nové hnutí k sobě tehdy podle výzkumné skupiny PolCoRe při FSV UK přitáhlo 27 % voličů, kteří dali ve volbách v roce 2010 hlas ČSSD (.pdf, str. 4). Podobné množství voličů ANO se rekrutovalo také z pravicových stran jako ODS a TOP 09 (str. 4). Podle dalších průzkumů získávalo ANO také bývalé voliče Věcí veřejných (.pdf, str. 80).

Hnutí ANO tedy v posledních dvou volbách do Poslanecké sněmovny přilákalo velké množství voličů, kteří v minulosti hlasovali pro tradiční levicové strany ČSSD a KSČM. Podle odhadů přešlo ve volbách v roce 2013 k hnutí ANO více než 500 tisíc voličů těchto dvou stran. Ve volbách v říjnu 2021, do kterých šel Andrej Babiš jako úřadující premiér, pak hnutí ANO získalo 200 tisíc voličů mj. z řad ČSSD a KSČM, kteří jen několik měsíců před volbami neplánovali hnutí ANO volit.

Premiér Petr Fiala tvrdí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš veřejně prohlašuje, že česká vláda dává více peněz na pomoc Ukrajincům než českým občanům. Podle Fialy tato vyjádření přispívají k rozdělování společnosti a k tomu, že mezi vládou a opozicí není dostatečný konsenzus v otázkách zahraniční politiky.

Andrej Babiš se takto o vládní pomoci Ukrajincům vyjadřoval již v březnu letošního roku, kdy na svém facebooku zveřejnil video, které uvádí slovy: „Já jsem o tom přesvědčen, že vláda by měla dělat vyvážené opatření. Že by neměla upřednostňovat uprchlíky a Ukrajinu nad našimi občany.“ Ve tříminutové sekvenci mimo jiné zdůrazňuje množství finančních prostředků vynaložených na pomoc Ukrajině, které staví do kontrastu s vybranými kroky vlády.

V rozhovoru pro Právo a Novinky z 16. dubna se předseda hnutí ANO podobně vyjadřoval vícekrát. Například řekl: „Hlavní problém je, že vláda se nestará o české občany. Například samoživitelky, lidé, kteří jsou zdravotně postižení, čekali na byty, nedostali je, a teď najednou byty jsou, najednou umí úřad práce přes aplikaci vyplácet dávku. Proč to neudělají i pro naše lidi? Musí být rovnost, protože pokud naši lidé mají pocit, že na ně naše vláda kašle a stará se jen o Ukrajince, a zatím to tak vypadá, tak to nedopadne dobře.“

Další v rozhovoru pronesenou větu „vláda je neakční, nikdo ji neřídí, pan premiér se stará hlavně o zahraniční politiku a Ukrajinu, pro Českou republiku nemá čas“ Andrej Babiš o den později sdílel i jako samostatný příspěvek na svém facebooku.

Ve videu publikovaném 11. června na facebooku Andrej Babiš řekl (čas 0:27): „(…) chceme, aby ten příspěvek – každá rodina, která má děti – na každé dítě dostala pět tisíc korun každý měsíc do konce tohoto roku. A že by se měl vztahovat i na studující do 26 let. Přesně takto to mají ukrajinské děti, které to dostanou šestkrát (…).“ Obdobně se vyjadřoval také na jednom ze svých předvolebních mítinků s občany v září 2022, kdy konkrétně tvrdil: „Našim dětem –⁠ rodiny dostanou 5000 korun. A já se ptám, proč jenom do 18 let, když děti chodí do školy až do 26? Proč ukrajinské děti dostanou šestkrát pět tisíc, ukrajinské děti do 26 let, a české jenom do 18 let. Proč nedají všem stejně?“

Dalším příkladem je rovněž Babišův proslov na 36. schůzi Poslanecké sněmovny, na které poslanci hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě. Na adresu premiéra Fialy tehdy prohlásil: „Vždyť my bychom byli radši, kdybyste bojoval za české zájmy v Evropě! Nikým to nekoordinujete, do Parlamentu jste nelobbovali, takže jaký je ten výsledek? (…) A místo toho jste řešil Ukrajinu. Chápu, že Ukrajina je důležitá, ale tady jsme v České republice a tady je ohrožení života našich občanů.“

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tedy ve veřejném prostoru v minulosti několikrát tvrdil, že vláda Petra Fialy upřednostňuje Ukrajince před českými občany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda 29. června 2022 skutečně schválila zvýšení životního a existenčního minima o 8,8 procenta. Životní minimum tedy nově stouplo (.pdf) na 4 620 Kč, existenční minimum pak na 2 980 Kč.

Pro kontext uveďme také rozdíl mezi životním a existenčním minimem. MPSV definuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Minimum existenční je pak minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“. Obě částky slouží především k výpočtu sociálních dávek a dávek pomoci v hmotné nouzi.

Úsporný tarif

Návrh novely energetického zákona, která následně umožnila zavedení tzv. úsporného tarifu, schválil kabinet Petra Fialy v červnu letošního roku. Konkrétní podobu tohoto opatření, které má pomoci domácnostem s úhradou zvýšených cen energií, vláda schválila formou nařízení 24. srpna.

Úsporný tarif má formu jednorázového příspěvku, jehož výše se odvíjí od distribuční sazby elektřiny, kterou daná domácnost používá. V případě sazeb, které jsou určeny pro domácnosti s nižší spotřebou nebo využívající běžné spotřebiče (D01d, D02d a D25d), získávají domácnosti automaticky příspěvek ve výši 3,5 tisíce korun. V případě distribučních sazeb určených pro domácnosti s vyšší spotřebou, které topíelektřinou (D26d, D35d, D45d, D56d a D57d), vláda příspěvek stanovila na 2 tisíce korun.

Výši příspěvku mají dodavatelé energií povinnost promítnout do záloh na elektřinu, a to s platností od 1. října 2022. Úsporný tarif bude v platnosti do konce letošního roku, celkem tedy potrvá tři měsíce. V roce 2023 ho nahradí v říjnu schválené zastropování cen energií.

Upřesněme ovšem, že dodavatel energií má povinnost zohlednit plnou výši příspěvku v „řádném vyúčtování dodávek“, v pravidelných zálohách existuje povinnost zohlednit minimálně třetinu daného příspěvku. Reálně se tak celý příspěvek může projevit až při nejbližším vyúčtování.

Přesto z vyjádření mluvčích energetických společností ČEZ a PRE vyplývá, že dodavatelé do říjnových záloh promítají celou výši příspěvku. Výjimkou jsou zákazníci, kteří hradí platby skrze trvalý příkaz k úhradě. U nich nemá dle Karla Hanzelky, mluvčího PRE, dodavatel energií možnost příspěvek okamžitě promítnout do záloh, zákazníci tak musí počkat na vyúčtování nebo kontaktovat svého dodavatele a domluvit se na snížení záloh.

Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie

Plán na odpuštění poplatků za obnovitelné (přesněji podporované) zdroje energie, tzv. POZE, vláda schválila v červnu současně s úsporným tarifem. 22. června konkrétně vydala nařízení, kterým od 1. října došlo k navýšení prostředků, jimiž stát dotuje náklady na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Podle zákona č. 165/2012 Sb. mají výrobci elektřiny „z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“ právo získat finanční podporu za každou vyrobenou MWh energie. Celkové náklady na tuto podporu přitom částečně financuje stát a mimo jiné také samotní odběratelé – právě prostřednictvím poplatků, které jsou součástí plateb za elektřinu.

Výši prostředků, které poskytuje stát, určuje podle zákona vláda, a to tak, aby spolu s ostatními zdroji pokryly celkové předpokládané náklady na podporu obnovitelných zdrojů v daném roce. Díky navýšení státního financování se tak v důsledku snížila suma, kterou musí zaplatit odběratelé elektřiny. Na tuto skutečnost následně zareagoval Energetický regulační úřad, který výši poplatku podle zákona stanovuje. Od 1. října 2022 snížil částku, z níž se poplatek za POZE vypočítává (.pdf, str. 25), na nulu (.pdf, str. 2).

Do 1. října odpovídala maximální výše poplatku za POZE 495 Kč/MWh (.pdf, str. 25) bez DPH, tedy v médiích často zmiňovaným 599 Kč/MWh s DPH. V současnosti je poplatek nulový. Na rozdíl od úsporného tarifu se toto snížení nevztahuje pouze na domácnosti, ale také na firmy.

Společnost ČEZ na svém webu např. uvádí, že odpuštění poplatku za POZE a úsporný tarif zohledňuje ve výši záloh od 1. října. Dle mluvčího PRE Karla Hanzelky se ovšem odpuštění poplatku může u některých zákazníků projevit až v ročním vyúčtování.

Podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2022 má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tomto roce k dispozici celkem 249,5 miliardy Kč. Z této částky přitom 12,8 miliardy Kč přitom pokrývají prostředky z EU a tzv. finančních mechanismů (FM), tedy zahraniční zdroje. Výdaje státního rozpočtu na školství tedy z českých zdrojů (bez započtení EU a FM) činily dohromady 236,7 miliardy. S dalším navýšením (.pdf, str. 19) rozpočtu MŠMT pak počítá návrh novely státního rozpočtu na letošní rok, k jehož schválení nicméně prozatím nedošlo. 

Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2023, o němž ve výroku mluví Petr Fiala, by mělo MŠMT v příštím roce pracovat s prostředky v celkové výši 263,9 miliardy korun (.pdf, str. 32). Bez zahrnutí výdajů, které jsou kryté zdroji ze zahraničí, činí celková částka 253,6 miliardy korun (.pdf, sešit B, str. 53). „Proti roku 2022 jsou celkové výdaje kapitoly (Ministerstva školství, pozn. Demagog.cz) na rok 2023 navýšeny o 16,9 mld. Kč, tj. o 7,15 % (bez započtení výdajů krytých příjmy ze zahraničních zdrojů),” uvádí k tomu dokument Ministerstva financí. Návrh rozpočtu nyní čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou, jež ho 26. října 2022 projednala v prvním čtení.

Návrh rozpočtu na rok 2023 tedy skutečně počítá s tím, že prostředky pro MŠMT, které jsou financované z českých zdrojů, stoupnou o přibližně 17 miliard korun oproti nyní platnému rozpočtu na rok 2022. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost však doplňme, že při započítání českých i zahraničních zdrojů by se celkový rozpočet MŠMT v roce 2023 meziročně zvýšil o 14,4 mld. Kč.

Navzdory navrženému navýšení pak rozpočet MŠMT kritizuje například spolek Pedagogická komora, jenž upozorňuje na některé nedostatky návrhu. Poukazuje například na nedostatečné zohlednění inflace, co se týče růstu mezd pedagogických pracovníků. „Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu,“ komentuje web Pedagogické komory navržený rozpočet.

Daňový balíček, o kterém Petr Fiala (ODS) hovoří, byl zaveden zákonem č. 609/2020 Sb., který Poslanecká sněmovna schválila ke konci roku 2020. Tento zákon předložila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zákon skutečně zrušil tzv. superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradil ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Pro přijetí zákona hlasovali všichni tehdy přítomní poslanci klubu ODS.

Superhrubou mzdou rozumíme základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Ke standardní hrubé mzdě se pro tento účel přičítaly odvody zaměstnavatele dotyčné osoby na sociální a zdravotní pojištění. Představovala tedy celkové náklady, které měsíčně vynaložil zaměstnavatel na svého zaměstnance. Dodejme, že superhrubá mzda byla zavedena během daňové reformy českých veřejných financí s účinností od roku 2008.

Ačkoliv sazba daně z příjmů činila u superhrubé mzdy 15 %, efektivní příjmové zdanění bylo kvůli navýšenému základu daně vyšší, konkrétně 20,1 %. Pro příjmy vyšší než čtyřnásobek průměrné měsíční (resp. 48násobek roční) mzdy se uplatňovala také tzv. solidární přirážka. Takto vysoké příjmy byly tedy kromě standardních 15 % navíc zdaněny 7% přirážkou.

Nový daňový balíček z konce roku 2020 ponechal 15% sazbu daně, nyní se ale vypočítává pouze z hrubé mzdy, nikoliv ze superhrubé mzdy. Namísto solidární přirážky již dnes zákon hovoří přímo o dani 23 %, která se, stejně jako dříve, uplatní pro příjmy nad 48násobek průměrné mzdy ročně.

Sleva na poplatníka

Prostřednictvím schválení daňového balíčku skutečně došlo také k úpravě základní slevy na poplatníka. V roce 2021 základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč za rok. Součástí schváleného návrhu bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022.

Uveďme, že sleva na poplatníka je základní daňová sleva, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Týká se tedy nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. Jedná se o peněžní částku, o kterou se snižuje záloha na dani z příjmů a která vede k lehce progresivnímu zdanění. Výhodnější je tedy pro nízkopříjmové skupiny.

Zbyde zaměstnancům o 7 % více?

Pokud bychom chtěli vypočítat základ daně z příjmů fyzických osob, tedy tzv. superhrubou mzdu v roce 2020, museli bychom hrubou mzdu vynásobit koeficientem 1,34 (odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem jsou totiž ve výši 34 % z vyplácené mzdy). Současně bychom při výpočtu čisté mzdy museli uplatnit nižší slevu na poplatníka, která v roce 2020 činila 24 840 Kč (2 070 Kč na měsíc). Zaměstnanec dále odvádí sociální a zdravotní pojištění ve výši 11 % své hrubé mzdy.

Uveďme si proto příklad. Kdyby hrubá mzda činila 40 000 Kč, čistá mzda v roce 2020 by byla 29 630 Kč, kdežto v roce 2022 by byla 32 170 Kč. Letošní čistá mzda je tedy v tomto případě přibližně o 8,6 % vyšší než v roce 2020.

Pokud bychom pro náš výpočet vzali v potaz výrazně vyšší mzdu, konkrétně například 139 340 Kč (což je hranice, do které se v roce 2020 neplatila solidární daň), dostaneme se při porovnání výše čistých mezd ještě blíže údaji 7 %, o kterém hovoří Petr Fiala. V roce 2020 by čistá mzda činila 98 106 Kč, letos pak 105 671 Kč. Zaměstnanec si tedy v tomto případě polepšil o 7,7 %. (Zároveň byla v roce 2020 čistá mzda o 7,2 % menší než v roce 2022.) Dodejme, že pro naše výpočty nebyly uplatněny žádné jiné slevy na dani.

Závěrečné shrnutí

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Petr Fiala správně popisuje, že ODS podpořila návrh tehdejší vlády Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy, kterým se rovněž snížilo daňové zatížení. Zároveň se navýšila sleva na poplatníka, která více pomáhá skupinám s nižšími příjmy.

Co se týče 7% navýšení čisté mzdy, vezmeme-li v potaz současnou průměrnou hrubou mzdu (tedy zhruba 40 000 Kč), má zaměstnanec oproti dřívějšku o 8,6 % vyšší čistou mzdu. V případě výrazně vyšší mzdy, konkrétně necelých 140 000 Kč, se dostaneme na číslo 7,7 %.

Hazardní hry, mezi které patří právě i loterie, se definují jako „sázení peněz na nejisté výsledky určitých událostí, které se do jisté míry odvíjejí od náhody“ (.pdf, str. 7). Zákon o hazardních hrách mezi loterijní hry řadí číselné loterie (typicky Sportka apod.), okamžité loterie (typicky stírací losy) a peněžité/věcné loterie (při nichž je výhra podmíněná vylosováním určitého losu).

Ke změně daňových sazeb u hazardních her naposledy došlo v lednu 2020. Sazba u loterií se tehdy zvýšila z 23 % na 35 %, tedy na stejnou úroveň daňové sazby, která platí pro tzv. technické hry (hrací automaty). Na ostatní hazardní hry, např. na kursové sázky, tombolu, ruletu, karetní hry atd., se stále vztahuje nižší sazba 23 %.

Letos v říjnu pak při projednávání novely zákona o dani z přidané hodnoty poslanec Marek Benda (ODS) předložil pozměňovací návrh, jehož přijetím by u loterií došlo ke snížení sazby daně zpět na 23 % (.docx, str. 1). Nejvyšší sazba daně (35 %) by zůstala zachována jen u daně z technických her. Benda konkrétně argumentoval tím, že „loterie představují v rámci hazardních her společensky nejméně škodlivou formu“. Danění výnosů z loterií nejvyšší sazbou je proto podle něj v rozporu s principem diferencování sazby daně „podle škodlivosti jednotlivého druhu hazardních her“ (.docx, str. 3). V rozhovoru pro Seznam Zprávy Benda 27. října dodal, že se nesnaží snížit zdanění hazardu, ale „srovnat loterie s ostatním hazardem“.

Co se týče vyjádření odborníků, podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) byla v Česku v roce 2021 loterie nejčastěji uváděnou hazardní hrou v obecné populaci. Největší podíl lidí, u nichž existuje riziko rozvoje problémů s hraním hazardních her je podle NMS „mezi hráči technických her a on-line kurzového sázení“.

Stanovisko českého think-tanku Racionální politiky a závislosti (.pdf, str. 2) pak ke zmiňovanému návrhu Marka Bendy uvádí, že „dosavadní odborné studie dlouhodobě ukazují, že nejvyšší počet rizikových hráčů je zastoupen mezi hráči živých her a hráči kurzových sázek. (…) Oproti tomu číselné loterie vykazují nejmenší rizikovost“. Zmíněný think-tank, který založil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS), tak Bendův návrh podpořil (.pdf, str. 2) s odkazem na to, že při řešení problematiky závislostí prosazuje princip minimalizace škod a rizik. „Jedním z nástrojů této politiky je i daňová politika, kdy jsou škodlivější produkty zatíženy vyšší daní a jsou tak méně přístupné. Proto prosazujeme nižší zdanění (…) u hazardních her, které mají nižší závislostní potenciál,“ stojí ve zveřejněném stanovisku.

Jednou z odborných prací, které se tomuto tématu věnovaly, je např. analýza (.pdf) švédského Centra pro výzkum veřejného sektoru, která shrnovala výsledky 18 studií z let 1999 až 2007 (str. 5). Ta uvádí, že se většina odborníků na hazardní hry shoduje, že některé formy hraní jsou škodlivější než jiné (.pdf, str. 4). Dále švédský dokument říká, že „loterie a okamžité loterie se zdají být relativně neškodné“ (str. 1) a data z většiny dřívějších studií ukazují, že z hazardních her mají právě loterie nejmenší spojitost s problémovým hraním (str. 18).

Dodejme, že Marek Benda svůj návrh 4. listopadu ze Sněmovny stáhl, přestože ho podpořilo Ministerstvo financí. Odmítl ho ale sněmovní rozpočtový výbor, kritizovala ho i opozice a nepanovala na něm shoda ani uvnitř vládní koalice. Benda podle svých slov návrh dál pokládá za správný a věří, že se diskuze znovu otevře příští rok.