Petr Pavel

Andrej Babiš se ve veřejném prostoru již mnohokrát označil za krizového manažera. Vyjadřoval se tak mj. v odpovědích na dotazy novinářů ohledně jeho prezidentské kandidatury. Například v rozhovoru pro Lidové noviny v září 2022 řekl: „(…) já jsem krizový manažer (…). V krizi můj manažerský výkon stoupá a rychle rozhoduji podle doporučení kolegů a vlastního selského rozumu.“ O svých schopnostech krizového manažera hovořil ale již během covidové krize, například v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v únoru 2021 či na tiskové konferenci v březnu 2020, kde uklidňoval veřejnost: „Vyřešíme to, je krize, jsme ve válce, jsme online. (…) Jo já, to řídím jak firmu teďka, paní redaktorko, tak se to řídí.“

V období pandemie onemocnění covid-19 skrze mobilní telefon komunikoval kromě svých ministrů také s dalšími státními úředníky. V lednu 2021 Babiš například naléhal přes SMS zprávy na tehdejšího ředitele Státního zdravotního ústavu Pavla Březovského, aby rychleji očkoval zaměstnance ústavu. V únoru 2021, kdy byl rozebírán možný převoz některých českých covidových pacientů do Německa, pak Andrej Babiš uvedl: „Včera jsem volal karlovarskou paní koordinátorku a ptal jsem se jí, jestli potřebují pomoc. Pokud mi řekne, že ano, tak okamžitě zavolám saského premiéra a požádám o umístění určitého počtu pacientů. Toto nenastalo. Pokud nás nepožádá Karlovarský kraj, a nepožádal, tak nemáme co zařizovat. Pokud se tak stane, tak to okamžitě budu řešit a žádat, jsem připraven.“

V říjnu 2022 při interpelacích v Poslanecké sněmovně Babiš vyčetl premiérovi Petru Fialovi, že během českého předsednictví v Radě Evropské unie tento orgán nesvolal, při výroku se odkazoval na svůj telefonát s Angelou Merkel. „Nic jste neudělal, nesvolal jste jedinou mimořádnou radu. Měl jste zavolat Michelovi, jak já jsem volal, když bylo Bělorusko s Morawieckim. Angele: Udělej radu okamžitě.“

Andrej Babiš využíval SMS zpráv také při řízení Agrofertu. Bývalý tiskový mluvčí společnosti Karel Hanzelka například v roce 2013 uvedl: „Když jdu večer třeba do divadla a musím vypnout mobil, mívám nepříjemný pocit.“ Komentoval tak, jak uvádí Aktuálně.cz, pověstné časté ranní a pozdně večerní SMS zprávy ze strany majitele.

Babišův telefon se v minulosti stal také předmětem kampaně hnutí ANO před volbami do obecních zastupitelstev a části Senátu v roce 2018. Tehdy byli komunální kandidáti hnutí vidět na billboardech se sloganem, že své město budou řešit „přímo a hned“, protože mají číslo na Babiše. Vedle nich byl vyfocený Andrej Babiš s telefonem u ucha.

Jak dokazují příklady výše, bývalý premiér se skutečně opakovaně označoval za krizového manažera a při své práci se často spoléhal na telefonování a psaní SMS zpráv.

Výroku předcházela slova Andreje Babiše, kterými obviňoval (video, čas 17:35) vládu a prezidentského kandidáta Pavla, že „stále mluví o válce, já mluvím o míru“. Petr Pavel pak reagoval tím, že i bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata, kterého Babiš v debatě chválil za jeho roli při řešení covidové krize, také v minulosti mluvil o válce, respektive jejích rizicích. Zaměříme se tedy na to, jestli Aleš Opata v minulosti skutečně varoval před hrozbou války a jiných konfliktů.

Aleš Opata například v roce 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl: „Zkusme vidět hrozby v kontextu. Česká obranná strategie jich definuje asi jedenáct. Přičemž pět z nich je z kategorie vojenského řešení. Pro mě je na prvním místě terorismus, na druhém pak neregulované migrační vlny z Blízkého a Středního východu, Afriku nevyjímaje. Tyhle neregulované vlny mohou silně destabilizovat Evropu. Hrozbou je rovněž energetická závislost. A vynechat nelze ani takzvané hybridní hrozby: informační operace i celkové pojetí sociálních sítí se stává nebezpečným a účinným nástrojem nejen proti jednotlivcům, skupinám, ale i proti státu. Ohrozit nás mohou i kybernetické operace zaměřené na klíčovou infrastrukturu země.“ Dlouhodobě také Aleš Opata zmiňuje, že větší hrozbou je terorismus a kybernetická válka.

K otázce Ruska pro Lidové noviny v roce 2018 uvedl, že se mezi hrozby dají zařadit i „geopolitické zájmy Ruské federace a zvyšování jeho bojových schopností, které se dějí na hranicích Severoatlantické aliance, energetická závislost nebo proliferace zbraní hromadného ničení.“ V březnu 2022 pak řekl (video, čas 0:24), že „falešný pocit bezpečí skončil“. Doplnil, že „musíme být připravení na všechny typy hrozeb. Máme tady konvenční střet na Ukrajině, ale podcenit nemůžeme ani kybernetické a informační útoky, hybridní působení, nestátní aktéry, autoritářské režimy, terorismus, a rychlý vývoj v kosmickém prostoru.“ Uvedl také, že „příštím strategickým šokem může být nutnost Evropy bránit se masivnímu vojenskému útoku.“

Z těchto vyjádření vyplývá, že Aleš Opata skutečně dlouhodobě varoval před různými druhy hrozeb a konfliktů, včetně konvenční války. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v kontextu výroku mluvil o chystané novele Ústavy, která by měla rozšířit možnost vlády dočasně vysílat vojáky do zahraničí. Poukazuje na to, že již dříve tuto pravomoc vláda měla a vysvětluje její mechanismus.

V současné době může vláda vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souhlasu na nejvýše 60 dnů ve třech různých případech: při plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Pokud takovou akci do zmíněných 60 dnů Parlament neodsouhlasí, musí se vojáci vrátit. Parlament ovšem může takovou akci zrušit ještě před vypršením 60denní lhůty, pakliže se na tom usnese alespoň jedna jeho komora hlasy nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Vláda Petra Fialy navrhuje současné znění článku 43 upravit (.pdf). Usiluje o to, aby Parlament nemusel schvalovat vyslání vojáků do zahraničí na nejvýše 60 dnů ani v případě ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1). V důvodové zprávě mezi argumenty pro doplnění čtvrtého případu vyslání vojáků uvádí (.pdf, str. 4) mj. i evakuaci českých občanů z Afghánistánu v srpnu 2021.

Stávající verze Ústavy, která na základě článku 43 umožňuje vládě ve třech případech vysílat vojáky do zahraničí, však platí teprve od roku 2000. V původní verzi Ústavy ČR z roku 1993 článek 43 hovoří o tom, že „vyslat ozbrojené síly mimo území České republiky lze jen se souhlasem obou komor.“ Novelizace Ústavy z roku 2000 pak přinesla rozšíření článku, a to mj. právě o pravomoc vlády vysílat vojáky do zahraničí na nejvýše 60 dnů bez předchozího schválení Parlamentem. K této změně došlo v reakci na vstup Česka do NATO a s tím souvisejícími spojeneckými závazky. Dle důvodové zprávy (.doc, str. 7, 10) k novele byla vládě přidělena tato působnost za účelem „pružnějšího operativního rozhodování“.

Petr Pavel tedy správně uvádí, že pravomoc vlády poslat vojáky do zahraničí na nejvýše 60 dnů i bez parlamentního souhlasu už v ČR existuje již delší dobu a vládní novela tak v tomto ohledu nepředstavuje výraznou změnu. Správně také popisuje mechanismus parlamentního schválení takové vojenské mise. Nepřesně se nicméně vyjádřil o čase, po který vláda již má daný nástroj k dispozici. Vláda může vojáky do zahraničí vysílat pouze od roku 2000, neplatí tedy, že vláda tuto pravomoc vždy, tedy např. od vzniku samostatné ČR. S ohledem na kontext výroku i relativně dlouhou dobu 22 let ale výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vláda navrhuje (.pdf), aby změnou Ústavy mohla bez schválení Parlamentu sama rozhodovat o vyslání vojáků do zahraničí na maximálně 60 dnů nově i z důvodů ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1). V důvodové zprávě mezi argumenty uvádí (.pdf, str. 4) mj. i evakuaci českých občanů z Afghánistánu v srpnu 2021.

V současnosti existují pouze tři případy, kdy může vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu rozhodnout o vyslání ozbrojených sil do zahraničí, a to maximálně na 60 dní: při plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. K vyslání vojáků v ostatních situacích, tedy i za účelem záchrany českých občanů v zahraničí, tak dle Ústavy vláda potřebuje souhlas Parlamentu, a to i na dobu kratší než 60 dnů, což by měla novela změnit (.pdf, str. 1).

Pro úplnost doplňme, že stávající znění zákona i návrh novelizace (.pdf, str. 20) obsahují ustanovení, podle něhož může rozhodnutí vlády Parlament zrušit. K tomu přitom stačí „nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory“.

Vládní návrh novely Ústavy, tedy skutečně navrhuje, aby vláda mohla na dobu kratší než 60 dní vyslat vojáky do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu i v případě záchrany českých občanů. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:01) moderátorky, která se týkala vládního návrhu na změnu Ústavy, podle něhož by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Na otázku nejdříve odpovídal Andrej Babiš, Petr Pavel (video, čas 24:54) se k tomuto tématu vyjádřil po něm. Navržené rozšíření pravomocí vlády při rozhodování o vyslání vojáků do zahraničí je dle něj „v pořádku“, stejně jako to, že se „zkracují lhůty“ pro povolení transferů cizích vojáků přes české území.

Nyní projednávaná novela Ústavy nicméně v otázce průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území ČR pouze upravuje znění ústavního čl. 43 odst. 5. Konkrétně vyjasněním (.pdf, str. 1, 19–20), že o povolení průjezdu rozhoduje vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu.

Doplňme, že návrh zároveň upravuje (.pdf, str. 1, 19–20) původní ustanovení, podle něhož vláda rozhoduje „o průjezdu ozbrojených sil jiných států“ přes území ČR „nebo o jejich přeletu“. Z technických důvodů (.pdf, str. 7–8) se už více než 20 let „využívá praxe, že vláda o přeletech a průjezdech rozhodne každoročně jen obecně a konkrétní případy povoluje Ministerstvo obrany“. Nynější návrh (.pdf, str. 1, 19–20), aby vláda rozhodovala „o povolení ozbrojeným silám jiných států uskutečňovat“ průjezdy a přelety (v množném čísle), má podle důvodové zprávy reflektovat právě zmíněnou praxi (.pdf, str. 14–15).

Ústava ani případně schválená novela ovšem nijak konkrétní rozhodovací lhůty neupravuje.

Určité informace o časových lhůtách obsahuje Příručka diplomatického protokolu. Ta udává povinnost velvyslanci státu, jehož vojska se mají přesouvat přes Českou republiku, nahlásit potřebné údaje kontaktnímu místu nejméně 30 dní před uskutečněním přechodu. Přesunem cizích vojsk se myslí pobyt na území ČR kratší 48 hodin. O úpravě lhůt v Příručce diplomatického protokolu se nám ovšem nepodařilo dohledat žádné informace.

Příručka diplomatického protokolu (.pdf) dále říká, že „přesun a pobyt příslušníků ozbrojených sil NATO a států účastnících se Partnership for Peace musí být v souladu s předpisy NATO (STANAG 2456, SOFA, A Mov P-1 až A Mov P-4).“ Zmíněné předpisy jsou ovšem vnitřními předpisy NATO. Jejich znění není veřejně dostupné (viz STANAG 2456, A Mov P-1, A Mov P-2, A Mov P-3, A Mov P-4), ze záznamů na webu Severoatlantické aliance ale vyplývá, že v posledních letech k jejich změně nedošlo. Stejně je tomu i u zmíněné dohody SOFA.

Strategií a koncepcí NATO Petr Pavel zřejmě odkazuje na Strategickou koncepci NATO (.pdf), která byla aktualizovaná v červnu 2022 v Madridu. Ani v aktualizované koncepci NATO se nicméně přímo o lhůtě k povolení přesunu vojsk mezi zeměmi nic nepíše.

Projednávaná novela Ústavy ani žádný jiný dokument nezkracuje lhůty pro transfery cizích vojáků přes území ČR, nepodařilo se nám ani dohledat dokument NATO, který by přímo specifikoval lhůtu pro povolení transferu přes území jiné země. Výrok tak z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Prvně uveďme, že podle Ústavy Parlament vyslovuje souhlas s „vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky“ a také s „pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky“.

Vláda pak může bez souhlasu Parlamentu vyslat česká vojska na cizí území pouze v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, pomoci při živelných katastrofách, či na mírové mise. Zde je ovšem vláda limitována lhůtou šedesáti dní, poté je zapotřebí souhlasu Parlamentu.

Doplňme, že dále může vláda povolit průjezd (či přelet) cizích vojsk přes území ČR, rozhodnout o účasti českých ozbrojených sil na vojenských cvičeních v zahraničí, či povolit zahraničním vojákům účast na českých vojenských cvičeních. O svém konání musí vláda neprodleně informovat Parlament, který tato povolení může svým usnesením zrušit.

Návrh (.pdf) novely Ústavy, již 22. června 2022 předložila vláda Petra Fialy, pak pouze upravuje (.pdf, str. 1) důvody k vysílání vojsk na cizí území. Konkrétně ke stávajícím přidává možnost vlády vyslat vojáky do zahraničí také za účelem „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“. Limit 60 dnů, po které není potřeba souhlas Parlamentu, přitom zůstává zachován (.pdf, str. 1). Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš zastával funkci ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve stejné době byl ministrem obrany Martin Stropnický (za ANO).

Petr Pavel byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27). Generální štáb Armády ČR je součástí Ministerstva obrany, a jeho náčelník je tak podřízen ministrovi obrany.

V dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se Petr Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka Petra Pavla s Andrejem Babišem skutečně proběhla, se už ale v tehdejším tisku neobjevuje.

Andrej Babiš v roce 2014 skutečně původně navrhoval škrty v rozpočtu Ministerstva obrany. Na konci dubna 2014 zmiňoval, že armáda nepotřebuje vyšší rozpočet, ale zprůhlednění nákupů. Navyšování obranného rozpočtu nakonec připustil v květnu stejného roku po schůzce s představiteli armády a také kvůli událostem na Ukrajině (Lidové noviny, 2. května 2014, str. 2). O jaké představitele šlo, však už média neinformovala. Zvýšení rozpočtu pro resort obrany pak Babiš podpořil i v červnu 2014.

Zmiňme také, že od roku 2015 se Andrej Babiš opakovaně veřejně vyjadřoval pro zvyšování výdajů na obranu. Během období, kdy byl ve funkci (jak ministerské, tak premiérské), se rozpočet Ministerstva obrany každoročně navyšoval.

Ve veřejně dostupných zdrojích, např. ani v tiskových zprávách Ministerstva obrany, se nám nepodařilo nalézt záznamy, které by potvrzovaly konání schůzky mezi bývalým náčelníkem Generálního štábu Petrem Pavlem a Andrejem Babišem coby ministrem financí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Dodejme, že jsme o informaci o potvrzení či vyvrácení uskutečnění dané schůzky požádali jak Armádu České republiky a Ministerstvo financí, tak tým Petra Pavla. Ten nás odkázal pouze na výše uvedené mediální zmínky, AČR nám oznámila, že dokumenty tohoto typu jsou skartovány po uplynutí tří let, není tedy možné z jejich archivu tuto schůzku potvrdit. Na odpověď od Ministerstva financí stále čekáme.

Petr Pavel o migraci mluvil např. v říjnu 2018, kdy kritizoval kategorické odmítání migrantů a nekontrolovanou ilegální migraci označil za problém (video, čas 14:42). Zároveň ale dodal, že v Česku je migrace uměle vytvořený problém. Apeloval také na to, aby se rozlišovalo mezi pojmy uprchlík a migrant. Podle Pavlových tehdejších slov měla Česká republika povinnost postarat se o malé počty uprchlíků (video 16:46). Vládu Andreje Babiše však v tomto kontextu nezmiňoval.

Kandidát na prezidenta Pavel se k migraci vyjádřil také v srpnu 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas, kde uvedl, že by se zejména nelegální migrace neměla zlehčovat. Konkrétně tehdy řekl: „Migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna. (…) Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala.“

Ve stejném rozhovoru také prohlásil, že k ekonomickým migrantům by Česko mělo přistupovat pragmaticky, „protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů“. Petr Pavel vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů nekritizoval ani ve svých vyjádřeních z října 2018 či září 2021 (video, čas 15:05), kde se tématu migrace dotkl.

Na konci roku 2019 Petr Pavel v rozhovoru pro web VITAL kritizoval politiky za používání hesel a líbivých proklamací: „Sklouzl k tomu i premiér Babiš, když před volbami řekl, že nepřijme ani jednoho migranta. To je samozřejmě naprostý nesmysl. On to zřejmě i věděl, ale prostě se to hodilo.“ Ani v tomto případě ale Pavel nekritizoval to, že Babišova vláda nepřijímá syrské migranty, zjevně poukazoval na rétoriku Andreje Babiše.

Další veřejná vyjádření Petra Pavla, ve kterých by se zmiňoval o přijímání migrantů do Česka, jsme nenašli ani na Pavlových sociálních sítích či v mediální databázi Newton. Pro úplnost je vhodné dodat, že Andrej Babiš působil i ve vládě Bohuslava Sobotky, kde od ledna 2014 do května 2017 vykonával funkci ministra financí. Petr Pavel ani této vládě její politiku vůči migraci nevyčítal (video).

Současný postoj Petra Pavla k migraci lze najít na jeho webu. Zdůrazňuje, že je nutné nekompromisně chránit svou zem a hrozbu nelegální migrace dle něj nesmíme podceňovat. Na druhou stranu akcentuje jak potřebu solidarity s lidmi, kteří se dostali do potíží, tak potřebu tyto lidi integrovat. Dále uvádí, že je nutné nastavit v této oblasti jasná pravidla a dohlížet na jejich dodržování, aby nedošlo k rozdělování společnosti populistickými politiky.

Petr Pavel tedy vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů pocházejících ze Sýrie či z jiných zemí veřejně nekritizoval. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel bývá kritizován (video) za své spojení s komunistickým režimem, protože byl jako voják členem KSČ a působil ve vojenském zpravodajství. Hájí se však tím, že jeho role nebyla spojována s kontrarozvědkou, jež spadala pod Státní bezpečnost (StB), ale soustředila se na vnější vojenské ohrožení. Necelé dva roky před kandidaturou, kterou oznámil 6. září 2022, zveřejnil spisy, které měly dokázat, že se nepodílel na práci mířené proti odpůrcům režimu.

Petr Pavel na svém webu Spolu silnější zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu v roce 2020. Na webu k dokumentaci uvádí: „V Archivu bezpečnostních složek (…) jsou uloženy 3 soubory dokumentů, které se týkají tehdejší vojenské služby Petra Pavla: standardní osobní spis vojáka z povolání (KP-4248 V), osobní svazek vedený Zpravodajskou správou Generálního štábu (50 148) a Záznamní list k prověřované osobě pro styk se státním tajemstvím (B-949-5).“ Součástí dokumentů jsou i záznamy o Pavlově členství v KSČ, o kterém veřejně mluvil například už v roce 2019.

Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, které se týkaly rozvědného kurzu D-2 Petra Pavla, zveřejnil již 1. září 2022 server Seznam Zprávy. Petr Pavel tyto materiály do té doby na svém webu nepublikoval a na web je zařadil až v průběhu téhož dne. Sám Pavel tuto skutečnost vysvětloval tím, že v lednu 2020, kdy požádal Archiv bezpečnostních složek o přístup k dokumentům o své osobě, ještě tento materiál nebyl přístupný a o jeho existenci nevěděl. To pro Seznam Zprávy následně potvrdila i ředitelka Archivu Světlana Ptáčníková, podle které Petru Pavlovi nebyly dané dokumenty zpřístupněny proto, že v době jeho žádosti ještě neuplynula zákonem daná třicetiletá lhůta, po které mohou být dokumenty žadateli předloženy. K poskytnutí materiálů o zpravodajském kurzu, které pocházejí z února 1990, tak mohlo dojít až v případě žádostí podaných po únoru 2020.

Pro kontext je důležité doplnit, že v prosinci 2022 přišel zmíněný server Seznam zprávy s informací, že existuje také osobní spis Petra Pavla ve Vojenském ústředním archivu o jeho dosavadní kariéře v armádě, který není zveřejněný. Petr Pavel odmítl tento spis zveřejnit a dodal: „Jsou tam věci kdykoliv publikovatelné, ale na druhou stranu i věci čistě osobní a já nemám jediný důvod je někde zveřejňovat.“ Dle ředitele olomouckého archivu, ve kterém je Pavlův spis uložený, by tento spis měl být v části do roku 1991 identický s již zveřejněným spisem Archivu bezpečnostních sborů. „Nicméně zda tomu tak je, nebo ne, lze hodnověrně potvrdit jen v případě, že jsou oba spisy k dispozici a provede se kontrola zapsaných položek s fyzickou přítomností dokumentů v jednotlivých spisech," uvedl pro Seznam Zprávy ředitel archivu Mojmír Sklenovský.

Petr Pavel tak skutečně na svých webových stránkách zveřejnil všechny dostupné dokumenty z Archivu bezpečnostních složek týkající se jeho činnosti před rokem 1989. Na internet je umístil v roce 2020, tedy před více než dvěma lety. V roce 2022, před oficiálním oznámením kandidatury, pak zveřejnil také další dokumenty, které ABS zpřístupnil až později. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 2021 a 2022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na období po roce 2018, kdy Petr Pavel skončil v armádě, především pak na období posledního roku, kdy krize eskalovala do otevřeného válečného konfliktu.

Stran jednání Petra Pavla s ukrajinskými představiteli se nám podařilo ve veřejně dostupných zdrojích nalézt informaci jen o dvou schůzkách s tehdejším ukrajinským velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Pavel se s ukrajinským velvyslancem sešel 18. února 2022, tedy necelý týden před vypuknutím války. O schůzce na svém facebookovém profilu informoval i sám Perebyjnis. Mezi témata jednání podle něj patřilo např. odpojení Ruska od bankovního systému SWIFT v případě vypuknutí války. Petr Pavel a Jevhen Perebyjnis se znovu setkali o několik dní později. Video, na němž oba společně vybízí k finanční podpoře ukrajinské armády, zveřejnil Petr Pavel na sociálních sítích 28. února.

Další zmínky o schůzkách Petra Pavla se zástupci Ukrajiny ve sledovaném období se nám v médiích, ale ani na Pavlově webu či na sociálních sítích, dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se tedy obrátili přímo na tým Petra Pavla, dosud jsme však neobdrželi odpověď.

Dle veřejně dostupných zdrojů se tedy Petr Pavel v poslední době sešel jen s jedním ukrajinským představitelem, tehdejším velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Sešli se dvakrát během února 2022, zmínku o žádné další schůzce se nám dohledat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Petr Pavel sešel i s dalšími představiteli Ukrajiny, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.