Petr Stuchlík

Počátek schvalovacího procesu současné podoby návrhu Pražského okruhu v úsecích 518 a 519 (Ruzyně – Suchdol – Březiněves) je patrný od začátku zahájení stavebního řízení (DÚR – dokumentace k územnímu rozhodnutí) v roce 2005 a jeho schválení v roce 2008. O té doby lze také vysledovat odpor občanské veřejnosti, městských částí a obcí. V roce 2008 to byly MČ Suchdol, MČ Dolní Chabry, občanská sdružení a samotní občané. A je nutno přiznat, že odvolávání úspěšně vedlo ke zpoždění a až k faktickému zastavení stavby 518. Stejný průběh mělo i řízení úseku 519 (www.okruhprahy.cz, úseky 518 a 519).

Vzhledem ke vzniku strany TOP 09 v roce 2009 (.txt, bod 4.1.1) je trochu problematické vztahovat její činnost s odporem veřejnosti, který lze vysledovat již do období 2005–2008. Můžeme se podívat na dvě nejaktivnější městské části, MČ Suchdol a Dolní Chabry, kde je situace také komplikovanější. V Suchdole od roku 2010 je ve vedení radnice strana Sdružení občanů Suchdola, která vyhrála i v roce 2014.

V Dolních Chabrech je situace poněkud složitější. V roce 2010 vyhrálo volby sdružení Volba pro Chabry a spolu se Sdružením Naše Chabry vedlo koalici. V roce 2014 sdružení vyhrálo suverénně volby a s 9 členy z 15členného zastupitelstva vede tamější radnici.

Tedy ani o jednom sdružení se nedá mluvit jako o „vašich starostech“ v kontextu TOP 09.

Zákaz spolupráce s KSČM a SPD má TOP 09 dle Jiřího Pospíšila v rámci oficiálního usnesení. Ani spolupráce s ANO se sice v Praze nejeví jako reálná možnost, není však zakázána. Tyto informace sdělil kandidát na pražského primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru zde. Pospíšil uvádí: „Nejbližšími partnery jsou pro nás demokratické strany, kde cítím možný programový průnik. Jsou to Piráti z liberálního spektra, pravicová ODS a pravděpodobně i Praha sobě Jana Čižinského. Uvidíme ale, jak dopadne.“

Nelze tvrdit, že by situace kolem staveb tunelového komplexu Blanka a Pražského okruhu, přesněji jeho severní části (úsek 518 a 519), byly v roce 2002 na stejné úrovni. Již jen třeba proto, že komplex Blanka byl ještě řešen podle starého zákonu č. 244/1992 Sb. České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí a nepodléhal povinnosti provádět analýzu EIA ohledně dopadu stavby na životní prostředí.

Oproti tomu Pražský okruh, či jeho nedokončená část, se sestává z několika úseků – samostatných staveb, které navíc už musely být hodnoceny podle přísnějších novel z let 2002 a 2004. Obě stavby měly i jiné termíny představení a schválení stavební dokumentace, zatímco Blanka měla dokumentaci (.pdf, str. 7) k územnímu rozhodnutí (DUR) schválenou již v roce 2002, oba úseky severní části Pražského okruhu – 518 a 519 (www.okruhprahy.cz, na mapě je potřeba zvolit hledaný úsek) – ji měly až mezi lety 2005–2008.

Je pravdou, že se obě stavby potýkají s odporem veřejnosti. U Blanky byla většina odporu soudně zamítnuta. V úsecích 518 a 519 naopak odpor občanské veřejnosti i některých městských částí a obcí vedl k tomu, že se celý proces zastavil a v podstatě se začíná od začátku. Nejaktivněji vystupovaly MČ Suchdol pod vedením Sdružení občanů Suchdola a MČ Dolní Chabry pod vedením sdružení Volba pro Chabry. Ani jedno sdružení není v oficiálním spojení se stranou TOP 09.

Je také nesmyslné svalovat vinu jen na stranu odpůrců předložených plánů výstavby, protože jak ukázalo rozhodnutí soudů, v celém schvalovacím procesu se vyskytovaly chyby, například když Nejvyšší správní soud v květnu 2010 vyškrtl celou severní část okruhu z plánů územního rozvoje (ZÚR) hlavního města Prahy, protože nezohlednily a neposoudily vliv koncepce na vládou ČR v listopadu 2009 vyhlášenou evropsky významnou lokalitu „Kaňon Vltavy u Sedlce" vč. prioritního typu stanoviště zařazenou do soustavy Natura 2000 a její potenciální narušení (www.okruhprahy.cz, úsek 519).

Stavba 511 Běchovice – dálnice D1 je jedním z klíčových tahů silničního okruhu kolem Prahy v jeho východním segmentu. Začíná v křižovatce s plánovanou dostavbou Štěrboholské radiály (silnicí I/12), následně navazuje na již realizovaný úsek Pražského okruhu a končí před křižovatkou s dálnicí D1 (mezi obcemi Nupaky a Kuří).

Již v listopadu 2017 získala stavba závazné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a tehdejší plány k započetí výstavby směřovaly k roku 2020. Ministr dopravy Daniel Ťok (ANO) se v souvislosti s plánovaným započetím stavby 19. září letošního roku vyjádřil, že plánovaný dvanáctikilometrový úsek by mohl získat stavební povolení zhruba za rok. Nejprve je ovšem třeba stran Ředitelství silnic a dálnic vykoupit příslušné pozemky. Ani v mapě související s výstavbami dálniční sítě na našem území k roku 2018 tento projekt není veden jako jeden z těch, jež by měly být realizovány v letošním roce. To potvrzuje i Informační leták týkající se této stavby.

Započaté stavební práce, jež zmiňuje Petr Stuchlík, tak spíše souvisí s opravou silnice Českobrodská v Běchovicích. Provoz v ní byl od března letošního roku až do září omezen.

Petr Stuchlík založil společnost Fincentrum a.s. v roce 2000 a ke dni ověřování stále figuroval na webu společnosti jako součást vedení, přestože z obchodního rejstříku již byl vymazán. V roce 2003 pak tato společnost přišla s tzv. Hypoindexem. Zda se Stuchlík přímo účastnil jeho vývoje, se nám zjistit nepodařilo.

Fincentrum Hypoindex je skutečně jedním z hlavních ukazatelů cen hypoték, které se v Česku používají. O jeho vývoji pravidelně informují i média (například iDNES.cz či aktualne.cz). Není to však ukazatel jediný, podobnou statistiku zveřejňuje i Česká národní banka. Nutno říci, že je statistika ČNBcitována méně než Fincentrum Hypoindex.

Hlavním zákonem, který reguluje oblast úvěrů, je zákon o spotřebitelském úvěru číslo 257/2016 Sb. V tomto zákoně je vymezena i role ČNB jako všeobecného dozoru skrze poskytování licencí, jež umožňují poskytování úvěru věřiteli. Po dobu přechodného období vykonávala dozor částečně i ČOI dle předchozího zákona o spotřebitelském úvěru a podala České národní bance žádost o udělení oprávnění k činnosti podle nové právní úpravy. Kontrole nepodléhají přesně vymezené případy v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru.

Jednou z kontrolovaných povinností subjektu poskytující spotřebitelský úvěr je posouzení úvěruschopnosti věřitele. ČNB tuto povinnost popisuje takto:

„Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je na základě posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel za tímto účelem poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.“

Tvrdit ovšem, že vydělávat v České republice na lidech v nouzi je nemožné, je iluzorní. Řadu problémů potvrzuje i pravidelná analýza Člověka v tísni. Ta aktuální z července 2018 například uvádí: „Zákon o spotřebitelských úvěrech sice omezil sankce, které si mohou věřitelé v takové situaci účtovat, lidé však většinou musí stále platit původní smluvní úrok. Ten dluh zvýší – zejména u menších nebankovních společností – o další desítky tisíc. Některé společnosti dokonce účtují klientům v případě prodlení zvýšený úrok či dodatečné poplatky, což považujeme za obcházení zákona.“ Ze systematičtějších způsobů obcházení zákona pak můžeme zmínit „podnikatelské úvěry“, kdy půjčující subjekty přesvědčí zájemce o půjčku, aby si účelově zřídil živnostenské oprávnění, čímž ztrácí ochranu spotřebitele. K naplnění podmínek také „žadatelům“ pomáhají tak, že nabízí vyřízení potvrzení o příjmech. ČvT dále hovoří o primárním započítání plateb na úroky místo na jistinu, preferenci exekucí před dohodou o srážkách ze mzdy a dalších pochybných obcházeních zákona. Řadu dalších pochybných praktik ve fázi exekuce (většinou v šedé zóně zákona) řeší např. web Exekutor má smůlu.

Závěrem je také nutné podotknout, že firma Fair Credit, ve které měl Petr Stuchlík vlastnický podíl, minimálně do prosince 2016, kdy vstoupila v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru, nespadala pod dozor ČNB. Z portfolia firem Fair Credit (Fair Credit International, Fair Credit Czech, Fair Credit Holding a Fair Credit Inkasní) získala licenci ČNB jen firma Fair Credit International (1. prosince 2016). Česká pobočka firmy pak potřebnou licenci získala až akvizicí firmy M – Profin 16. ledna 2018 a spadá tedy až od této doby pod kontrolu ČNB.

Editace: v původní verzi odůvodnění byl vzhledem ke kontextu "distributor" interpretován jako poskytovatel. Na poznámku Petra Stuchlíka, že distributorem myslel zprostředkovatele, do odůvodnění doplňujeme ověření toho, zda je Fincentrum největší zprostředkovatel hypoték, což není a hodnocení tak zůstává stejné.

Společnost Fincentrum byla založena Martinem Nejedlým a Petrem Stuchlíkem roku 2000. Osmnáct let tak poskytuje finanční poradenství. Největšími poskytovateli hypoték na českém trhu jsou dlouhodobě Hypoteční banka (za rok 2016 29,2 %), Česká spořitelna (26,3 %) a Komerční banka (22,7 %).

Fincentrum pro své klienty hypotéky od poskytovatelů zprostředkovává. Ověřovali jsme tedy, jaký objem hypotečních úvěrů Fincentrum zprostředkovává a zda je první mezi svými konkurenty. Už v posledním roce, za který byla publikována ucelená data, tedy 2017, však najdeme silnějšího konkurenta. Zatímco pro Fincentrum dle výroční zprávy (.pdf, str. 4) "Objem sjednaných hypoték v roce 2017 překročil 16 miliard Kč." (přesnější údaj není uveden), společnost Partners Financial Services zprostředkovala (.pdf, str. 21) hypoteční úvěry celkem za 20,8 miliardy.

Měl-li Petr Stuchlík na mysli velikost firmy, nikoli celkový počet hypoték, dodejme, že neexistuje objektivní měřítko velikosti, ale např. ve svém obratu za r. 2017 je Partners Financial Services rovněž větší, s obratem 1.32 mld. Korun (výroční zpráva, .pdf, str. 72) proti částce 1.25 mld. na straně Fincentra (výroční zpráva, .pdf, str. 29).

Snahy o výstavbu metra D zkomplikovaly v posledních měsících neshody ohledně společného podniku Dopravního podniku hl. m. Praha a Penty. Ten měl mít za cíl výkup pozemků a rozvoj okolí stanic metra linky D. Rada hlavního města Prahy na konci srpna usnesení o založení společnosti zamítla (.pdf, str. 9), když 5 radních hlasovalo pro, 4 proti a 2 se zdrželi.

Proti návrhu vystupovali členové Trojkoalice složené z KDU-ČSL, STAN a Zelených, konkrétně poslední dvě jmenované strany. Na zamítnutí usnesení se ale podíleli také někteří radní za ČSSD a ANO, neboť obě uskupení dohromady představují v Radě osmičlennou většinu. Nejedná se však o soustavné bojkotování návrhu. Neshody se objevily až v posledních měsících projednávání.

Mezi nejhlasitější kritiky patřila Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice), která se k tématu vyjadřovala v několika médiích. Svůj postoj vysvětlovala příliš velkými riziky, příliš velkou investicí z veřejných zdrojů a nedostatkem kontrolních mechanismů.

Místo toho navrhovala možnost zákona pozemky vyvlastnit: „Řešením pro zrychlenou výstavbu metra D je novela zákona o předběžné držbě pozemků. Ta umožňuje stavět, i když nebylo ukončeno vyvlastňovací řízení. Dále má zastupitelstvo možnost vykupovat pozemky za vyšší ceny, než jsou v cenové mapě, pokud tuto cenu zdůvodní.”

Kritikou k závěru projednávání nešetřil ani zmíněný Jan Čižinský (Trojkoalice): „Je tam několik riskantních ustanovení. Jedním z nich je, že se neví, co se bude dít s pozemky, které jsou dány do společného podniku. Většinu má Penta, takže to není v registru smluv a nepodléhá to informacím 106. Tedy je to riskantní a není možné to takhle dělat.”