Přemysl Sobotka
ODS

Přemysl Sobotka

Přemysl Sobotka

6000 diplomatů má Evropská unie rozesetých po celém světě.
Jiné, 7. ledna 2013
Nepravda

Lisabonskou smlouvou bylo zahraniční zastoupení a reprezentace EU sdruženo pod nově vytvořenou Evropskou službu pro vnější činnost. Tato má na starosti všechny delegace Evropské unie jak v zahraničních zemích, tak u mezinárodních institucí. Podle jejích stránek disponuje vnější činnostu EU sítí 140 zastoupení. Na jednotlivých zastoupeních samozřejmě může pracovat více diplomatů, jako například zastoupení EU v USA (ang.), kde pracuje z celkového počtu 90 zaměstnanců 30 diplomatů. To zároveň ale svědčí i o faktu, že ne všichni zaměstnanci pracující na delegaci jsou diplomaty. Nepodařilo se nám najít oficiální statistiku počtu zaměstnanců celé Evropské služby pro vnější činost, v článku z roku 2010 lze však najít plánovaná čísla - v roce 2010 pracovalo v celé službě 5 500 lidí, z nichž 3 000 byli místní síly. Zmiňuje se plánovaných až 7 000 zaměstnanců, z nichž ale jistě nebude 6 000 diplomatů - velkou část musí nutně tvořit i administrativní síly a další pozice nutné k chodu celé agendy i jednotlivých zastoupení.

Přemysl Sobotka

Já mám šestiletou zkušenost, kdy jsem byl předseda horní komory a jakákoliv zahraniční cesta byla doprovázena podnikatelskou misí...
Jiné, 7. ledna 2013
Neověřitelné

Přemysl Sobotka byl předsedou horní komory v letech 2004-2010. Zápisy ze zahraničních cest senátorů jsou dohledatelné např. skrze jednotlivé výbory. Pro informaci dodáváme přehled zápisů ze zahraničních cest za roky 2004-2006 ze 3 výborů: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice; Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ovšem při náhodném výběru některých zápisů nelze korektně konstatovat, zda byly všechny cesty doprovázeny zahraniční misí, neboť některé zprávy se o tomto fenoménu nezmiňují. Výrok tedy kvůli absenci těchto informací hodnotíme jako neověřitelný.

Přemysl Sobotka

Oba dva prezidenti to nedělali úplně dobře, protože dostatečně nelobovali a lobbing je v tom pozitivním smyslu strašně důležitý, aby šlo do Senátu a představili. Zatím se nám to v historii a jsem v Senátu od začátku, ani jednou nestalo. (výrok je pronesen v kontextu diskuze o ústavních soudcích - pozn. Demagog.cz)
Jiné, 7. ledna 2013
Neověřitelné

Po prohledání webu Senátu ČR můžeme potvrdit slova Přemysla Sobotky, neexistuje záznam o tom, že by Václav Havel nebo Václav Klaus chodili konzultovat své návrhy na posty ústavních soudců, nicméně nelze zcela vyloučit, že jistý lobbing prováděli neformálně. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Přemysl Sobotka

Ta ústava je psaná horkou jehlou, protože prezident Havel si vyžádal, že bude při svém zvolení přísahat na ústavu.
Jiné, 7. ledna 2013
Neověřitelné

Ústava ČR vznikala od července roku 1992, kdy byla zřízena vládní komise pro její přípravu a rovněž paralelní komise předsednictva České národní rady (první verze návrhu Ústavy ale byly vypracovány již v roce 1991). Vládní návrh Ústavy byl pak projednán a schválen na schůzi ČNR 16. prosince s účinností od 1. ledna 1993 (proces podrobně popisuje např. portál IUS Wiki, který vychází z odborných zdrojů).

Prezident Havel pak svůj slib již skutečně skládal na text nové Ústavy, nikde se nám ale nepodařilo dohledat, že by Ústava vznikala v krátkém čase z jeho přičinění. Vzhledem k nedostatečným informacím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Přemysl Sobotka

Kromě těch zákonů a nařízení (které jsou schvalovány českým Parlamentem - pozn. Demagog.cz) také tady máme vliv Evropské unie, kde se nám automaticky převádí řada věcí, které jsou nařízeními Evropské unie.
Jiné, 7. ledna 2013
Pravda

Evropská unie může vydávat celkem pět druhů právních aktů. Státu jako celku se závazně a přímo dotýkají dvě - směrnice a nařízení.

Směrnice je právní akt, který stanovuje závazný výsledek, kterého má být státy dosaženo. Směrnice je do národních právních řádu implementována skrze národní legislativní postupy - každý stát může mít vlastní úpravu, která ovšem musí dosahovat stejného stanoveného cíle.

Nařízení je právní akt, který je přímo a v celém svém znění závazný pro všechny členské státy. Po schválení evropským legislativním procesem a nabytí účinnosti je na celém území EU platný a závazný, má přednost před případně odlišnou národní úpravou.

Přemysl Sobotka tedy sice nepřesně uvádí terminologii jednotlivých právních aktů, co se však týče jejich různých účinků, má pravdu.

Přemysl Sobotka

Jednou z pravomocí prezidenta je i jmenovat soudce.
Jiné, 7. ledna 2013
Pravda

Článek 63 Ústavy popisuje pravomoci prezidenta republiky, z nichž jedna je skutečně jmenování soudců. Pro informaci doplňujeme, že tato pravomoc podléhá kontrasignaci.

Přemysl Sobotka

Byl trestní zákoník nedávno přijat, je to půl roku, třičtvrtě roku.
Jiné, 7. ledna 2013
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož trestní zákoník byl přijat 8. ledna 2009 a účinnost nabyl od 1. ledna 2010.

Přemysl Sobotka

U nás neexistuje precedentní právo.
Jiné, 7. ledna 2013
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož české právo skutečně není založeno na precedentech a judikáty nepředstavují autoritativní prameny práva, výjimku tvoří pouze publikovaná judikatura Ústavního soudu.

Přemysl Sobotka

Postupně ta imunita mizí. (myšlena je imunita poslanců a senátorů - pozn. Demagog)
Jiné, 7. ledna 2013
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož byly podniknuty kroky směrem k omezení poslanecké a senátorské imunity.

Konkrétně byl Senátem 19. července 2012 přijat Návrh senátního návrhu ústavního zákona, senátorky Soni Paukrtové, senátora Miroslava Antla a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, kterým se poslanecká a senátorská imunita a imunita soudců Ústavního soudu omezuje pouze na dobu výkonu mandátu.

Přemysl Sobotka

On ji nevetoval, on ji normálně schválil. (myšlen je prezident Klaus a důchodová reforma; Sobotka také dodává, že prezident vetoval prováděcí technický zákon k důch. reformě - pozn. Demagog.cz)
Jiné, 7. ledna 2013
Zavádějící

Na základě dohledaných informací o průběhu schvalování důchodové reformy hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako zavádějící. Prezident Klaus sice zákony nevetoval, nicméně je ani nepodepsal. Tak mohly sice vstoupit v platnost, nicméně nelze mluvit o "normálním schválení".

Na webu Senátu ČR či Poslanecké sněmovny naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření (PS) a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření (PS). Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: " Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně."

Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění."

Samotné veto prezidenta Klause poslanci přehlasovali 7. listopadu 2012.