Radek John

Radek John jako předseda Výboru pro bezpečnost skutečně měl pravomoc svolat mimořádnou schůzi. John mluví pravdu také ohledně toho, co na schůzce Bezpečnostního výboru řekl Miroslav Kalousek i co se týče detektoru lži. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Schůzka Bezpečnostního výboru, o které mluví Radek John, se konala 12. a 13. července 2012. John byl v té době předsedou tohoto výboru a dle Jednacího řádu Sněmovny schůze výborů svolává a řídí jejich předseda nebo jím pověřený místopředseda (§ 36 odst. 1). I v zápisu z dané schůzky je uvedeno, že schůzi řídil John (.doc, ke stažení zde).

Hlavním důvodem této schůzky byly hovory tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska policejnímu prezidentovi Lessymu. Lessy tehdy tvrdil, že mu Kalousek vyčítal práci policie a dokonce ho i zastrašoval.

Miroslav Kalousek skutečně na schůzce výboru přiznal, že Petru Lessymu do auta volal. Tvrdil však, že hlavním důvodem telefonátu byly žádosti policie o peníze na nákup služebních vozů. Kalousek také odmítl, že by Lessyho zastrašoval nebo mu vyhrožoval. Petr Lessy poté toto popřel s tím, že se hovor týkal výhradně vyšetřovatele v kauze CASA, Jiřího Mazánka. Zároveň však přiznal, že mu Miroslav Kalousek nevyhrožoval, hovor označil spíše za nevhodnou komunikaci, což je v rozporu s tím, co tvrdí Radek John i s tím, co dříve tvrdil Lessy sám.

Lessy dále navrhoval, ať spor rozhodne detektor lži. To Kalousek odmítl s tím, že by prý policejní prezident mohl svými protichůdnými vyjádřeními přístroj zkratovat.

Poslanecká sněmovna v roce 2011 sestávala z pěti politických stran - ČSSD, ODS, TOP 09 s podporou Starostů, Věci veřejné a KSČM. Ve výběrové komisi zasedli podle zprávy Ministerstva vnitra České republiky zástupci tří stran - ČSSD, ODS, TOP 09. Předpokládejme, že Radek John jako předseda strany VV své straně zastoupení v komisi nabídl také. Vynechána je pak pouze, v souladu s jeho tvrzením, jen KSČM a výrok je tedy pravdivý.

Radek John byl ministrem od 13. července 2010 do 21. dubna 2011. Nepokoje na Šluknovsku tedy skutečně probíhaly až po jeho odvolání. Série demonstrací byla odstartována konfliktem v Novém Boru v srpnu 2011. Napětí v oblasti však patrně panovalo již dříve.

Nepodařilo se nám však najít mnoho informací o soudních procesech s extremisty, které měly probíhat v době Johnova úřadování. Ve výše zmíněném časovém intervalu probíhal soud s osmi extremisty za propagaci nacismu, ten byl ale zahájen 15. července 2010, tedy pouhé dva dny po nástupu Radka Johna na ministerstvo. V listopadu 2010 pak soud projednával žhářský útok v Ostravě.

Ani tvrzení o rozprášení extremistů nemůžeme považovat za pravdivé. Krátce po odchodu Radka Johna z ministerstva proběhly prvomájové demonstrace například v Brně či Přerově, v Přerově se pak uskutečnil další pochod v červnu 2011, od srpna pak docházelo k výše zmiňovaným nepokojům na Šluknovsku.

Celý výrok proto hodnotíme jako zavádějcí.

Majitel ubytování může od státu získat podstatně menší částku, která se navíc liší např. dle lokality.

Předešleme, že Radek John mluví zřejmě o částce na kalendářní měsíc: v další větě uvádí "Zatímco kdyby ty lidi měli normální byt, tak tam platěj 6 tisíc", což odpovídá nejvýše měsíčnímu nájmu. Že částka uváděná poslancem Johnem není zcela přesná, naznačuje již jeho výpočet, 4 x 12 = 40.

Podle skutečné úpravy má občan, dle výše příjmu domácnosti, právo na příspěvek na bydlení, případně na doplatek na bydlení, je-li v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení na jeho náklady nestačí. Maximální výše - v případě domácnosti zcela bez příjmu - příspěvku na bydlení pro čtyřčlennou rodinu činí mezi 11 615 a 18 307 Kč (dle lokality a druhu bydlení). Pro doplatek na bydlení není maximum stanoveno, jeho výše se odvozuje od nájemného a dalších služeb spojených s bydlením.

Neexistuje tedy obecně platná částka ze sociální podpory, která by se vyplácela za čtyři osoby, můžeme leda odkázat na příklady, které v minulosti k ubytovnám uvedly např. ČT (nájem až 15 tisíc za místnost) či Idnes (téměř 20 tisíc pro pětičlennou rodinu). Agentura Romea uvádí, že čtyřčlenná rodina platí průměrně 10 až 11 tisíc Korun za dvě místnosti.

Když navíc uvážíme, že příspěvky nejdou pouze vlastníkovi ubytování, nýbrž také na energie a další služby, je částka 40 tisíc (nebo 48 tisíc Korun) pro "majitele ubytoven", uvedená Radkem Johnem, příliš vysoká. Rozhodně také neplatí obecně, když se celková výše příspěvků odvíjí od příjmů rodiny, lokality, druhu bydlení, ceny služeb a skutečného nájemného.

Radek John byl ministrem vnitra od července 2010 do dubna 2011. V té době se snažil obecně o snižování počtu policistů, které ovšem nespojoval s žádnou kritickou hranicí 40 tisíc, pod kterou se nemůže zajít. O snižování počtu policistů mluvil např. v České televizi nebo na interpelacích ve Sněmovně. Z interpelací ve Sněmovně jasně vyplývá, že v policejním sboru byl zaveden stop stav a spoléhalo se na přirozenou fluktuaci, která postupně sníží počet policistů, přičemž sám Radek John uvádí, že není možné přesně určit na jaké až číslo. Jako optimální stav označuje zhruba 40 000 policistů, nespojuje to však s krajní hranicí.

Až na podzim 2011 začal tehdejší policejní prezident Lessy hovořit o minimálním stavu policistů na čísle 40 389. V té době už ale Radek John nebyl ministrem vnitra.

Nepodařilo se nám dohledat, kolik přesně policistů bylo v době odchodu Radka Johna z vlády (duben 2011), na začátku roku 2011 evidovalo policejní prezidium 41 224 policistů, k 1. listopadu to bylo už jen 39 968. V současné době počítá organizační struktura ministerstva vnitra ČR celkem s 38 996 služebními místy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, vzhledem k tomu, že Radek John sám neoznačoval hranici 40 000 policistů jako mezní, pod kterou nejde zajít. Nejde sice určit, kolik přesně policistů bylo v době jeho odchodu, nicméně jeho záměrem bylo dosáhnout počtu kolem 40 000 (kolem tohoto čísla se stav také pravděpodobně pohyboval), a od této hranice klesl počet policistů o zhruba 1 000 příslušníků, nikoli 2 000.

počet policistů 2010 43 100 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996

Výrok poslance Johna je hodnocen jako pravdivý a to na základě veřejně dostupných výdajových rámců schválených za jeho působení na MVČR a také ze schválených výdajových rámců za působení ministra Kubiceho.

Celkové výdaje státního rozpočtu na léta 2011 až 2013 podle kapitol (.xls) ukazují výdaje pro Ministerstvo vnitra (tab. č.2b) - v tisících Kč:

Rok201120122013Výdaje pro MV 50 827 229

51 355 069

51 931 843

Je zde tedy patrný nárůst výdajů následujících letech zhruba o půl miliardy každý rok, jak uvádí Radek John.

Podíváme-li se na Celkové výdaje státního rozpočtu na léta 2012 až 2014, které byly schváleny již po odchodu poslance Johna z pozice ministra vnitra, vypadají pak výdaje ministerstva následovně (.pdf - tab. č.2):

Rok201220132014Výdaje pro MV 51 221 00446 940 30743 542 805

Je tedy patrné, že schválené výdajové rámce skutečně znamenaly významné oslabení financí pro resort vnitra v řádu miliard Kč každoročně.

Výrok Radka Johna je tedy hodnocen jako pravdivý.

Tento výrok jsme původně špatně hodnotili jako nepravdivý. Po upozornění Radka Johna jsme hodnocení opravili a za upozornění mu děkujeme.

Radek John byl skutečně jedním z předkladatelů novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. V samotném dokumentu (.pdf) s vyznačenými změnami oproti původnímu znění je hned na první stránce v § 48 ods. 1 patrné, že členy vyšetřovací komise nadále mohou být nejen poslanci.

Přehled zákonů, které předkládal Radek John (mezi nimiž je i tento zákon) najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Náhradníkem za Radka Johna, v případě jeho odstoupení z funkce poslance, je v Praze (v kraji kde Radek John kandidoval) ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

Jak je patrné z Johnsonova životopisu na webových stránkách londýnské radnice nebo z wikipedie, Johnson byl členem britského parlamentu (Member of Parliament – MP) od roku 2001 do roku 2008, kdy byl zvolen starostou Londýna. Působil také jako stínový ministr (Shadow Minister) ve dvou stínových vládách konzervativců.

V týdeníku The Spectator působil už od roku 1994, v roce 1999 se pak stal šéfredaktorem (editor) týdeníku a ve funkci působil až do roku 2005, tedy I během svého působení v parlamentu. The Spectator je však známý svým propojením s konzervativci a je považován v zásadě za stranický časopis. Srovnání tedy v tomto případě není úplně přesné.

Edvard Kožušník je poslancem Evropského parlamentu, mandát získal ve volbách v roce 2009.

V květnu letošního roku oznámil spuštění vlastního diskusního pořadu Evropa z metropole na regionální stanici Metropol TV. Pořad se vysílá ze studia ve Štrasburku a Kožušník si do něj zve osobnosti evropské politiky.

K tomuto Kožušníkově angažmá se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Petra Nečase, ani žádného jiného představitele ODS. Na oficiálním stranickém webu se však občas objeví upozornění na tento pořad (například zde), zdá se tedy, že straničtí kolegové se nestaví zásadně proti této aktivitě Edvarda Kožušníka.