Radka Maxová
Nez.

Radka Maxová

Bez tématu46 výroků
Evropská unie5 výroků
Vnitrostranická politika3 výroky
Právní stát2 výroky
Zrušit filtry

Radka Maxová

Tak třeba my deklarujeme, že nám nevadí manželství pro všechny, ale nejsme s tím schopni nic dělat, přestože jsme nejsilnější hnutí v Poslanecké sněmovně.
Interview Plus, 3. července 2020
Nepravda
V hnutí ANO existuje vícero názorů na manželství pro všechny, které se projevuje na nejednotném chování poslanců v Poslanecké sněmovně. Rovněž v programu pro volby do Poslanecké sněmovny není podpora manželství pro všechny nikde uvedena.

Návrh (.pdf) novely občanského zákoníku, který by znamenal možnost manželství i pro osoby stejného pohlaví, byl předložen již v červnu 2018. Jedním z navrhovatelů je právě tehdejší poslankyně Radka Maxová, dále například poslanci Pelikán a Schiller nebo poslankyně Babišová, Šlechtová a Melková. Vláda premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO s novelou souhlasila, avšak poslanci doposud nijak nerozhodli. Sněmovna debatu v prvním čtení dvakrát přerušila a od té doby se novela nedostala na program. Na 27. schůzi dne 26. března 2019 bylo jednání o novele odročeno (.pdf) na návrh poslance Lukáše Bartoně (Piráti). Z výsledků hlasování o odročení projednávání je patrné, že většina poslanců hnutí ANO se při hlasování zdržela, 4 byli pro a 5 proti. 

Na program následujících řádných schůzí, tedy 28. schůze a 30. schůze byl návrh sice zařazen, nestihl se však projednat. Na program 33. schůze pak tisk zařazen nebyl. Na 34. schůzi, kdy měl být návrh opětovně projednáván, byl pak organizačním výborem zařazen až na 80. místo a k jeho projednání nakonec nedošlo. Na zástupce hnutí ANO se proto snesla kritika o faktickém zdržování tohoto návrhu, protože předseda Poslanecké sněmovny z hnutí ANO Radek Vondráček je předsedou Organizačního výboru, který program jednání sestavuje (sestavený pořad však může být na počátku schůze pozměněn).

V reakci na zmíněný návrh byl 14. června 2018 skupinou poslanců napříč politickými stranami, mezi nimiž byla i řada poslanců za hnutí ANO (např. Válková, Růžička, Kott nebo Bělica), předložen Poslanecké sněmovně návrh (.pdf, str. 1) na úpravu Listiny základních práv a svobod. Tento návrh obsahuje úpravu článku 32 Listiny, v němž jasně definuje manželství jako svazek muže a ženy. Tento návrh byl projednáván společně s návrhem na zavedení manželství pro osoby stejného pohlaví a 26. března bylo jeho projednávání taktéž odročeno.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO), který v roce 2019 na jednání poslaneckého klubu ANO vystoupil ve prospěch návrhu, v hnutí existují tři názorové proudy. „Někteří říkají, že slovo manželství je spojení muže a ženy a je to nějaký symbol,“ konstatoval. Babiš dále uvedl, že o svém názoru nemůže direktivně přesvědčit ostatní poslance hnutí. 

Samotný poslanecký klub je v dané věci rozdělen. Šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek také uvádí, že „ve všech poslaneckých klubech je ten názor rozdělen. Někteří manželství pro všechny chtějí podpořit, někteří ne. U nás v klubu ANO je to zhruba půl na půl.“ Sám přitom avizuje, že novelu by jako konzervativní člověk nepodpořil.

Rozpolcenost pak vyplývá i z faktu, že pod novelu občanského zákoníku zavádějící stejnopohlavní svazky i pod novelu Listiny se podepsali zástupci hnutí ANO. Z celkového pohledu se strana jako celek k navrhované novele občanského zákoníku chová skutečně netečně.

Na závěr uvádíme, že deklaraci podpory homosexuálním sňatkům nenalezneme ani v programu do sněmovních voleb 2017. Jedinou poznámku k lidským právům nacházíme v programu na straně 24 (.pdf):

Jako resort, který převezme agendu lidských práv a rovných příležitostí zajistíme vznik antidiskriminačního zákona – účinného nástroje prevence a potírání diskriminačních praktik a posílení kompetencí přímo či nepřímo diskriminovaných osob.

Hnutí ANO je skutečně nejsilnějším klubem Poslanecké sněmovny. Nicméně podstata výroku spočívá v tvrzení, že hnutí ANO deklaruje, že mu nevadí manželství pro všechny. Toto tvrzení však popírá samotný předseda hnutí Andrej Babiš, který poukazuje na nejednotnost hnutí v této otázce. Babišem uváděná nejednotnost se následně promítá na chování poslanců ANO na půdě Sněmovny, kde podporují dva protichůdné návrhy. 

Radka Maxová

Zákon o sociálním bydlení (připravovaný MPSV - pozn. Demagog.cz) není přívětivý k našim starostům, protože jim dává jenom povinnosti a nedává jim žádné kompetence.
Debata ČT ke krajským volbám, 27. září 2016
Nepravda

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.