Radka Maxová

Zástupci hnutí ANO jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Renew Europe (dříve ALDE). Žádná interní komunikace ohledně rezoluce Evropského parlamentu týkající se střetu zájmů Andreje Babiše nebyla zveřejněna. Obecně se frakce Renew Europe k tomuto tématu nevyjadřovala ani na svých webových stránkách, sociálních sítích nebo jiným způsobem. Z celkového počtu 98 europoslanců této frakce pro celou rezoluci hlasovalo 72 europoslanců (.pdf, str. 316).

Dostupné je pouze vyjádření europoslankyně a členky této frakce Radky Maxové. Ta v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že nesouhlasí s hlasováním o rezoluci jako celku, a bylo by podle ní vhodné, aby se hlasovalo o jistých částech (část A a paragrafy 11, 14, 20, 21, 49) zvlášť.

Zdali se uvnitř frakce vedly diskuze, jestli by bylo vhodné hlasovat o jistých částech samostatně a zdali frakce tento návrh podpořila, není ověřitelné z důvodu neexistujících zdrojů. Ve výsledku se nicméně skutečně jednalo o rezoluci jako celku.

Z kontextu výroku není jasné, mezi jakými sociálními skupinami Radka Maxová míru chudoby porovnává, data pro všechny sociální skupiny navíc nejsou dostupná. Podle zjištěných dat však můžeme potvrdit, že lidé se zdravotním postižením jsou v průměru vystavování většímu ohrožení chudobou než lidé bez hendikepu, a to jak v rámci České republiky, tak celé Evropské unie.

V hodnocení pracujeme s definicí chudoby podle Eurostatu, podle které se jedinec ocitne v ohrožení chudobou, pokud jeho příjem (včetně sociálních dávek) nedosahuje ani 60 % národního mediánu příjmu.

Podle dat Eurostatu jsou osoby se zdravotním postižením ohroženy chudobou podstatně více než lidé bez hendikepu. Z celkového počtu osob se zdravotním postižením v EU jich v roce 2016 bylo chudobou ohroženo 29,9 %. Osob, které zdravotně postiženy nejsou, bylo chudobou a sociálním vyloučením ohroženo 19,8 %. Na níže uvedeném grafu je znázorněn rozdíl v ohrožení chudobou pro lidi s hendikepem a bez hendikepu v průběhu let 2005 – 2016.

Zdroj: Eurostat

Lidé se zdravotním postižením jsou dle Eurostatu navíc často závislí na sociálních dávkách. Podle posledních dostupných dat z roku 2013 pro EU by se tedy v případě odejmutí sociálních dávek ocitlo v ohrožení chudobou 68 % hendikepovaných osob. U lidí bez hendikepu by odejmutí sociálních dávek znamenalo ohrožení chudobou pro 31 % z nich. Rozdíly v ohrožení chudobou hendikepovaných osob jsou v jednotlivých zemích EU různé, ve všech je ale rozdíl znatelný.

Zdroj: Eurostat

Většímu ohrožení chudobou jsou kromě osob se zdravotním postižením dle Eurostatu vystavovány také například děti, obzvláště pak děti migrantů. Ve větším ohrožení jsou také ženy, mladí lidé, lidé s nižším dosaženým vzděláním, nezaměstnaní, rodiče samoživitelé a lidé žijící na venkově.

Lze tedy potvrdit, že napříč zeměmi EU jsou lidé se zdravotním postižením ohroženi chudobou více než lidé bez postižení, takto formulovaný výrok Radky Maxové ale hodnotíme jako neověřitelný.

Disability Intergroup je neformální skupinou poslanců Evropského parlamentu, kteří se zajímají o podporu lidí s hendikepem a jejich práv. Tato „meziskupina“ je jedna z nejstarších, poprvé byla založena již v roce 1980.

Po posledních volbách do Evropského parlamentu vznikla iniciativa tuto skupinu obnovit i v novém složení parlamentu. Přesný sled událostí a jednání mezi EU Disability Forum (EDF, organizace zastřešující a pomáhající lidem s hendikepem) a europoslanci není dostupný, přesto lze za iniciátora vzniku Disability Intergroup v Evropském parlamentu považovat i Radku Maxovou, která se jednání zúčastnila a vznik skupiny podporuje.

Hovoří-li Maxová ve svém výroku o poslancích, které dokázala pro tuto skupinu získat, nebo o termínu ustanovení skupiny, pak se nám tyto části tvrzení nepodařilo z veřejných zdrojů ověřit. Informace o jednání o skupině totiž přinášejí pouze příspěvky na sociálních sítích europoslankyně Maxové a EDF. O vytváření zmiňované Disability Intergroup se zmiňují pouze dva následující příspěvky:

Příspěvky tak dokazují schůze europoslanců (včetně Maxové) s EDF, jejichž obsahem je plánované vytvoření Disability Intergroup.

Informace o aktuálním zisku podpisů a zastoupení všech výborů nejsou nikde veřejně dohledatelné. Na webu skupiny je k dispozici pouze formulář (.pdf) pro europoslance, v nichž mohou vyjádřit podporu pro vznik skupiny na roky 2019–2024. Na stejném webu je k dispozici také seznam (.xls) podporovatelů skupiny, nicméně se jedná o předcházející období (2014–2019), nikoliv o aktuálně vyjednávané.

Spojení „nikdo nezpochybňuje“ považujeme za řečnický obrat, proto se zaměřujeme pouze na druhou část výroku.

Radka Maxová byla předsedkyní výboru pro sociální politiku v Poslanecké sněmovně od 29. listopadu 2017 do 2. července 2019.

Výrok nelze ověřit, protože zápisy z jednání výboru pro sociální politiku jsou příliš stručné. „Předsedající Richterová zahájila další bod jednání výboru a předala slovo poslankyni Babišové z Výboru pro evropské záležitosti.“ (.pdf, str. 7).

Výjimečně je nepřímou řečí uvedeno, co kdo řekl. Nejsou zde ale žádné citace. Můžeme říct, že se ve výboru o rodinné politice v souvislosti s evropskými dotacemi mluvilo (viz dva náhodně vybrané příklady v následujících odstavcích). Nemůžeme však na základě takto stručně sepsaných zápisů ověřit, jestli velkým tématem sociálního výboru byla právě podpora financování z prostředku EU na podporu rodinné politiky.

Během předsednictví Radky Maxové proběhlo 33 jednání výboru pro sociální politiku. Výbor na svých schůzích řešil i agendu Evropské unie. Tato agenda se v některých případech týkala i rodinné politiky a její financování evropskými fondy.

Jedním z bodů 12. schůze (.pdf, str. 11) výboru pro sociální politiku (10. května 2018) byla informace o Metodické příručce pro sociální kurátory pro děti a mládež. Cílem příručky bylo usnadnit kurátorům práci a vytvořit pro ně komplexní materiál. Příručka se zaměřuje na skupinu mladistvých nad 15 let a nabádá kurátory, aby vedli mladistvé k vlastní odpovědnosti.

„Poslanec Beitl k procesu přípravy uvedl, že příručka vznikla v rámci předchozího projektu ministerstva, byla financována z evropských fondů, bylo vyhlášeno výběrové řízení, v rámci řízení byla stěžejním kritériem cena.“ (.pdf, str. 12).

Výbor zde probíral rodinnou politiku v souvislosti s financováním z evropských fondů. Kvůli stručnosti nemůžeme určit, jestli cílem tohoto jednání bylo podpořit rodinnou politiku či nikoliv.

I na 14. schůzi (.pdf) výboru pro sociální politiku (6. září 2018) se poslanci zabývali dokumenty Evropské agendy (.pdf, str. 7–8).

Na této schůzi se řešila například Zpráva Komise o rozvoji zařízení péče o děti pro malé děti s cílem posílit zapojení žen na trhu práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě.

„Poslankyně Pekarová Adamová se dotázala, do kdy je plánovaná směrnice (peněžitá pomoc v mateřství).“ (.pdf, str. 8).

Na 14. schůzi se řešila také rodinná politika v souvislosti ze směrnicí EU o skloubení pracovního a rodinného života, která měla zajistit peněžitou pomoc v mateřství (str. 7–8).