Tomáš Hudeček

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn Hlavním městem Prahou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle informací plynoucích z výročních zpráv Dopravního podniku hlavního města Prahy činily tržby (.pdf, str. 79) z jízdného (přepravní tržby za MHD a vnější pásma) za rok 2011 částku 4,53 mld. korun.

V roce 2010 (.pdf, str 115) se jednalo o částku 4,46 mld. korun, v roce 2009 (.pdf, str. 79, Aj.) poté o 4,40 mld. korun.

Výroční zpráva pro rok 2012, potažmo informace o výši tržeb z jízdného, v tuto chvíli není k dispozici.

Zastupitel Hudeček částku vybranou Dopravním podnikem na jízdném podhodnocuje. Proto hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Na základě Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev jsme vypočítali platy uvolněných členů rady hlavního města Prahy, ty se skutečně mohou blížit až ke 100 tisícům korun hrubého (konkrétně necelých 92 tisíc Kč pro náměstka primátora, 85 tisíc Kč pro člena rady).

Tématu vysokých absencí pražských zastupitelů se již věnovala značná část pozornosti, například server Aktuálně.cz sestavil 8. srpna 2012 žebříček 10 největších „lajdáků“ (pět bylo členů ODS, dalších pět bylo z ČSSD) a „vzorňáků“ (také bylo 5 členů ODS, dalších pět bylo z TOP 09). Na základě informací z portálu Hlavního města Prahy (v sekci Záznamy z jednání Zastupitelstva HMP), na kterém jsou uvedeny údaje o tom, jak zastupitelé hlasovali či kdy byli přítomni, od 26. ledna 2012 do dnešního dne chyběli na zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy v průměru pět zastupitelů ODS.

datum zasedání 26. 1. 201223. 2. 201229. 3. 2012 26. 4. 201224. 5. 201221. 6. 201220. 9. 2012 25. 10. 201229. 11. 201213. 12. 201224. 1. 201328.2. 201321. 3. 201325. 4. 2013počet chybějících členů ODS na začátku zasedání233553115535563

Není nám jasné, jaký časový úsek myslel Tomáš Hudeček výrazem „na konci“, vycházíme však ze zatím posledních dostupných přehledů hlasování na dubnové schůzi zastupitelstva. Jak se ale dá vyčíst z těchto přehledů, finanční odměna uvolněné radní nezavazuje k povinnosti hlasovat.

Například Ivan Kabický, bývalý uvolněný radní za ODS, se zdržel či nehlasoval hned v několika případech. Stejně tak se několikrát zdržel například Petr Hána, místopředseda klubu ODS. Konkrétně však hlasoval ve většině hlasování i přesto, že nebyl uvolněným radním. Podobně je tomu například v případě Andrei Vlásenkové, další místopředsedkyni klubu, nebo u Dalibora Mlejnského, řadového zastupitele.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nezdá se totiž, že by výše odměny měla vliv na účast při hlasování.

O tom, kteří zastupitelé budou za ODS uvolnění se rozhodovalo pouze na ustavující schůzi (pdf. str. 22) zastupitelstva v roce 2010. Koalice ODS a TOP 09 pak na podzim 2011 zřejmě převzala stejný model, protože na své ustavující schůzi o tomto nehlasovala.

Podle návrhu z roku 2010 se pak uvolněnými členy rády stávají: primátor Hlavního města Prahy (HMP), 4 náměstci primátora HMP, 5 dalších členů Rady HMP – s výjimkou 11.člena Rady HMP (MUDr. Šťastného), a předsedové výboru pro bydlení, pro výchovu a vzdělávání, pro dopravu, pro zahraniční vztahy a cestovní ruch, pro veřejnou správu, EU fondy a protikorupční opatření.

V koaliční smlouvě (pdf. str 4) z roku 2011 s TOP 09 pak ODS zůstávají dva náměstci a primátor a dva radní - tedy prvních pět uvolněných. A podle nového složení výborů (zcela dole) jsou dále uvolnění předsedové:

• Výboru pro bezpečnost, transparentní veřejnou správu a legislativu,
• Výboru pro informatiku, evropské fondy
• Výbor pro výchovu a vzdělávání, sport a volný čas

To je celkem osm uvolněných radních.

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly 15. a 16. října roku 2010. Praha byla rozdělena do sedmi devítimandátových obvodů, celkem se tedy volilo 63 zastupitelů.

Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být na kandidátkách jednotlivých politických stran tolik kandidátů, kolik je v daném obvodu mandátů. V tomto případě je náhradníkem každý kandidát, který nezískal mandát svojí strany. Situace, kterou zastupitel Hudeček popisuje, může za určitých okolností nastat pouze v malých obcích, nikoliv však v Praze.

Vítězem (ČSÚ) voleb se stala strana TOP 09 s 26 zastupiteli. Následovala ODS s 20, ČSSD se 14 a KSČM se 3 mandáty.

(Přehlednou grafiku výsledků voleb nabízí např. server iDnes.cz).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako nepravdivý.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Počet zaměstnanců DPP činí podle údajů uvedených na internetových stránkách podniku 10 743. (Nutno zmínit, že tato data jsou shromážděna k 31. 12. 2011, což jejich výpovědní hodnotu v tomto případě ovšem nijak výrazně nesnižuje).

Dle § 200 Obchodního zákoníku musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Následně je zde řečeno:

"Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru..."

Bohužel nelze dohledat dokumenty, které by konkrétněji popisovaly jednání koalice a proto není možné výrok ověřit.

Reportáž České televize potvrzuje výrok Tomáše Hudečka o tom, že byl hlavním vyjednavačem při tvorbě pražské koalice. Na příslušných záběrech je jedním z lidí, kteří nesou primátorovi Svobodovi návrh koaliční smlouvy. Dále se k tématu vyjadřoval i v Interview ČT24. Jeho rozhodující roli potvrzuje také to, že se stal prvním náměstkemprimátora.

K poklesu příjmů Hlavního města Prahy pro rok 2013 došlo zejména v důsledku změny v rozpočtovém určení daní, která platí od ledna 2013. Celkové rozpočtované příjmy pro tento rok činí přibližně 35 miliard Kč.

2013 35 735 174 2012 37 247 051 2011 37 399 705 2010 38 469 147 2009 40 320 401 2008 37 203 115 (příjmy Hlavního města Prahy, v tisících Kč)

Podle návrhu rozpočtu na rok 2013 putuje největší objem prostředků (téměř 20 z rozpočtovaných 44 miliard) do dopravy. Převážná většina investičních výdajů (téměř 5 miliard) souvisí se stavbou městského okruhu, jehož součástí je i tunel Blanka.

Současné příjmy nestačí Hlavnímu městu Praze na krytí výdajů, plánovaný schodek pro rok 2013 činí 8,5 miliardy Kč, současná výše dluhu u Evropské investiční banky, největšího věřitele města, činí více než 20 miliard korun.

Z výroční zprávy (.pdf - str.20) Kongresového centra Praha a.s. je patrné, že firma v roce 2011 skončila ve ztrátě cca 97 miliónů korun, avšak v roce 2012 skončila již se ziskem cca 61 miliónů korun. Tato část výroku tedy pravdivá je.

Problematičtější je to s Obecním domem - na jeho stránkách je výroční zpráva pouze z roku 2011 (.pdf str.27), kde je však patrné, že skončil ve ztrátě cca 27 miliónů korun. Zpráva za rok 2012 na stránkách ještě k nahlédnutí není. Proto se lze odkazovat pouze na zprávy z tisku, které ovšem hovoří pouze o tom, že Obecní dům "míří k zisku"

Stejný problém je u Kolektory Praha a.s., kde je stránkách také pouze výroční zpráva za rok 2011 (.pdf - str. 21), nicméně firma byla i v roce 2011 v zisku, a to necelých 6 miliónů korun.

Všechny částky jsou před zdaněním.

Celkově výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože výroční zprávy Obecního domu a Kolektorů Praha ještě k dispozici nejsou. Po jejich uveřejnění výrok přehodnotíme.