Ta příprava PPP teď ještě zdaleka není realizovaná. Realizuje se pouze projekční příprava, realizuje se příprava toho úseku Bošilec - Borek.
Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý.
Výstavba úseku dálnice D3 před Českými Budějovicemi mezi Bošilcem a Borkem (podrobněji viz na sebe navazující mapy zde (.jpg) a zde (.jpg)) je v současnosti skutečně ve fázi projekčních příprav. Vláda svým usnesením (.pdf) ze dne 26. června 2012 uložila ministrovi dopravy do 30. listopadu tohoto roku zpracovat analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace pilotního projektu výstavby úseku dálnice Bošilec-Borek formou PPP.
Pro úplnost dodáváme, že forma PPP v tomto případě znamená finanční účast soukromého koncesionáře na výstavbě dálnice a po zprovoznění dálnice pak platby ze strany státu za dohodnutých podmínek. Výběr koncesionáře bude probíhat dle zákona o veřejných zakázkách a dle informací Ministerstva dopravy by kritériem výběru měla být zejména výše těchto budoucích plateb, která se bude odvíjet od kvality provozování daného úseku dálnice.
O splavnění Vltavy rozhodla vláda ČSSD někdy v roce 2003 nebo 2004.
Podle Zákona č. 114/1995 Sb. se sledované vodní cesty dělí na vodní cesty účelové (ty slouží pouze pro rekreaci a pro dopravu místního významu) a dopravně významné. Dopravně významné cesty se dál dělí na využívané a využitelné.
Podle Zákona č. 114/1995 Sb. §3, odst. 4, písm. b) jsou využívané vodní cesty na toku řeky Vltavy "1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun." Dle portálu plavba.cz se úsek mezi Třebenicemi a a přístavem Radotín nazývá dolní Vltava, mezi Třebenicemi a Českými Budějovicemi se jedná o střední Vltavu.
Podle projektu z roku 2008 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou bylo cílem splavnění 33 km dlouhého úseku Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tímto by vznikla souvislá vodní cesta v délce 93 km z Českých Budějovic do Orlické přehrady. Tento projekt byl určen pro rekreační plavbu. Projekt byl rozdělen do tří etap, do tří investičních záměrů. "Stavby těchto záměrů jsou zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 schváleného vládou České republiky usnesením č. 1064 ze dne 19. září 2007."
Splavnění tohoto úseku řeky Vltavy (pro rekreační účely) bylo rozhodnuto schválením vlády v roce 2007.
Jiné rozhodnutí o splavnění Vltavy se bohužel nepodařilo dohledat.
Splavnění Vltavy je v několika zákonech zmíněno. První splavnění Vltavy je zmíněno v zákoně z roku 1901, druhý je z roku 34, poslední zákon je z roku 95 a je to splavnění mezi Prahou a Budějovicema.
I přesto, že se nám nepodařilo dohledat přímé odkazy na uvedené zákony, považujeme tento výrok za pravdivý.
Časopis Stavebnictví na svých webových stránkách v článku věnovanému Splavnosti vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou uvádí, že "Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku." To potvrzuje např. i webová stránka státního podniku Povodí Vltavy. Uvedený článek dále také zmiňuje tzv.: "Zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie." Jelikož se nám nepodařilo najít odkaz či zdroj upozorňující na zákon z roku 1934, jenž by zmiňoval splavnost Vltavy, domníváme se, že kandidát ODS Tomáš Jirsa měl na mysli nejspíše zákon z roku 1931. Současná platná legislativa z roku 1995 - Zákon č. 114/1995 Sb. - o vnitrozemské plavbě, ve své druhé části věnované vodním cestám v § 3 odst. 4 písm. b uvádí, že "(4)Vodní cesty využívané jsou: b)vodní tok Vltavy 1.od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2.od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. " I přes nenalezení odkazu či zdroje zmiňujícího zákon z roku 1934 a vzhledem ke konstrukci výroku, který snaží zdůraznit především historický význam splavnosti řeky Vltavy (jenž je potvrzen zákonem z roku 1901), jsme výrok označili za pravdivý.
.
Nejenom ŘVC, Ředitelství vodních cest, ale taky Povodí Vltavy, které současně s tím splavněním investuje protipovodňová opatření.
Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý. Státní podnik Povodí Vltavy má mimo jiné jako jedno ze svých poslání uvedený bod " zabezpečení ochrany před povodněmi spadající do povinností správce vodních toků, správce povodí a vlastníka vodních děl. " Protipovodňová opatření investuje Povodí Vltavy například skrze dotační program Podpora prevence před povodněmi II. Na stránkách lze najít také mapu protipovodňových opatření realizovaných tímto státním podnikem.
