Tomáš Martínek

Dle dat Ministerstva zdravotnictví bylo koronavirem SARS-CoV-2 od počátku epidemie do 19. srpna 2020 (tedy v rozmezí od 1. března do 18. srpna včetně) celkově nakaženo 20 502 osob. Tomáš Martínek pak pravděpodobně vychází ze starších dat. 19. srpna 2020 v 1:01 v noci totiž Ministerstvo zdravotnictví opravdu uvádělo 20 483 pozitivně testovaných do 18. srpna včetně.

Denní počet osob s prokázaným onemocněním covid-19 se momentálně pohybuje kolem 10 tisíc (12. leden – 10 782, 11. leden – 9 347). Nejvíce pozitivních případů (17 739) bylo zaznamenáno 6. ledna. Za jeden až dva dny se tak na počátku ledna nákazou prokáže téměř stejný počet lidí, jaký byl nakažen celkově do 19. srpna 2020. O víkendech a během svátků se však testuje méně, a tak i počet nově pozitivních případů je nižší.

Hodnoty uvedené Tomášem Martínkem tedy odpovídají číslům publikovaným Ministerstvem zdravotnictví s minimálními odchylkami.

Na začátku srpna se začaly v médiích objevovat zmínky o tom, že vládní strany debatují o zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. V rozhovoru pro CNN Prima News pak Jan Hamáček (ČSSD) k tomuto navýšení uvedl: „Pomohli jsme úplně všem, ale pro důchodce žádná speciální pomoc nebyla. Seniorský spotřební koš je trošku jiný. Hodně zdražují potraviny, takže tou krizí jsou senioři postiženi víc. Valorizovat jen o inflaci nestačí.“

Každoroční nárůst důchodů probíhá podle valorizačního mechanismu, který je dán zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dle tohoto zákona se vyplácené důchody „zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (…) a na růstu mezd“ (§ 67 odst. 1), a to v lednu (odst. 2). Období, v němž se zjišťuje růst indexu spotřebitelských cen, pak v pravidelném termínu končí červnem (odst. 4). Pro valorizaci důchodů, která proběhne v lednu 2021, jsou tedy zásadní data za červen 2020.

Pro ověření tohoto výroku je důležitý především § 67 odst. 6. Podle něj se totiž výpočet růstu indexu spotřebitelských cen „provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem a z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem, přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší“.

Dle dat Českého statistického úřadu z června 2020 vzrostl index spotřebitelských cen všech domácností meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 1, úhrn b v červnu 2020). V případě domácností důchodců tento nárůst činil 3,8 % (.pdf, str. 1, úhrn b v červnu 2020). Tato čísla se tedy shodují s daty, která ve svém tweetu uvádí Tomáš Martínek, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na plánu obnovy EU se unijní lídři dohodli 21. července 2020. „Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Tuto podmínku upravují odstavce 22 a 23 (.pdf, str. 15 a 16), které kladou důraz na důležitost dodržování zásad právního státu. Pokud dojde k nedodržení zásad právního státu, rozhodne o opatřeních navržených Komisí Rada kvalifikovanou většinou.

Co se týče uváděné slevy, článek 152 (.pdf, str. 65) stanovuje snížení ročního příspěvku založeného na HND jednotlivých zemí: Dánsko (377 mil. eur), Německo (3 671 mil. eur), Nizozemsko (1 921 mil. eur), Rakousko (565 mil. eur) a Švédsko (1 069 mil. eur). Z následujícího článku 153 (.pdf, str. 65) pak plyne, že toto snížení bude financováno všemi členskými státy podle jejich HND. Tyto slevy (tzv. rabaty) byly důvodem sporu již při plánování původního dlouhodobého rozpočtu 2021–2027 a dle původních návrhů měly být podstatně zmenšeny či dokonce odstraněny. K tomu však nakonec nedošlo, naopak došlo k jejich navýšení. Pro víceletý finanční rámec 2014–2020 byly např. stanoveny slevy pro Dánsko ve výši 130 mil. eur, pro Nizozemsko 695 mil. eur či pro Švédsko 185 mil. eur (v cenách roku 2011).

Česká republika získala touto dohodou navíc 1,55 mld. eur v rámci Fondu soudržnosti (.pdf, str. 34) a také privilegium v programu „Investice pro zaměstnanost a růst“, z něhož může využít až 25 % místo 20 %, které představují maximum pro ostatní státy (.pdf, str. 14). Z fondu obnovy pak Česká republika získá na dotacích 8,7 mld. eur a dalších 15,4 mld. eur si bude moci půjčit.

Jsem rád, že se unijní lídři dohodli na plánu obnovy EU a zahrnuli i podmínku právního státu, aby v EU nevznikaly nedemokratické režimy. Zvýšené slevy čistým plátcům sice způsobí větší podíl ručení ČR, ale to snad kompenzuje navýšení peněz na dotace pro ČR https://t.co/eLv1B7kb4f

— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) July 21, 2020