Václav Hampl
Nez.

Václav Hampl

Pravda
Během protestů v Moskvě dochází k násilnému zadržování poklidných účastníků a k agresivnímu chování policistů. Pokutu 300 000 rublů (v přepočtu 100 000 Kč) obdržela opoziční aktivistka Ljubov Sobolová. Agresivní postup policie odsuzují lidskoprávní organizace i diplomacie.

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. července 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3., 10. a také 17. srpna.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky. S některými zadrženými účastníky bylo následně vedeno soudní řízení, od kterého odešli s pokutou nebo několikadenním trestem vězení, informoval zpravodajský server iRozhlas.cz.

Pokutu 300 000 rublů (v přepočtu cca 105 000 Kč) musela zaplatit opoziční politička a aktivistka Ljubov Sobolová.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům. Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

Situaci v Moskvě popsal také přímo v analyzovaném rozhovoru (čas 13:53) zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech."

Obdobně popisoval Miroslav Karas situaci pro Českou televizi během protestů ze dne 3. srpna: „Jsme na Puškinově náměstí a vidíme na vlastní oči, že desítky lidí, náhodně vybraných z davu, byly odvedeny do policejních autobusů. Ty postupně odjíždějí k ruským soudům, kde čeká představitele opozice soudní jednání. Podobná situace je i v jiných částech ruského hlavního města.

Novinářka Petra Procházková komentovala situaci ze soboty 3. srpna v rozhovoru pro Český rozhlas: „Nebyla to demonstrace v tom pravém slova smyslu, nikdo tam nevykřikoval žádná hesla, lidé nepřišli v nějakém jednom šiku a neměli transparenty. Oni to pojali jako takové procházení se po centru Moskvy. Policie to ale vnímala jako demonstraci, takže zcela nekoordinovaně vytahovala různé osoby z malých skupinek lidí a zatýkala je.

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila též česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

Pravda
Od poloviny července probíhají v Moskvě protesty proti vyloučení opozice z voleb. Světová i domácí média přináší záznamy agresivního přístupu ruských policistů, který odsoudilo i Ministerstvo zahraničí. Naopak chování demonstrantů je označováno za pokojné.

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. 7. 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1 000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3. 8. a 10. 8. a také 17. 8.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Novinářka Petra Procházková v rozhovoru pro Český rozhlas popsala situaci následovně: „...ruští policisté jsou extrémně dobře vybaveni, mají helmy, vypadají pomalu jak z jiného světa a demonstranti se nedopouštějí žádných násilností. Nebyla tam rozbitá jediná výloha, pokud vím. Takže toto také celkem je jasné, na čí straně ta agrese je.

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům.

Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

O pokojnosti demonstrací mluví (čas cca 13:50) i zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech.

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

Ministerstvo zahraničí také opakovaně označilo moskevské protesty za pokojné.

Ačkoliv lze z médií vysledovat, že protestující demonstrují pomocí transparentů a skandování, nejsou zprávy o žádných nepokojích nebo agresivitě ze strany účastníků protestů. Napříč českými i zahraničními médii lze dohledat zprávy o agresivním postupu policistů během moskevských protestů. Chování demonstrantů je naopak považováno za klidné, včetně vyjádření Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo lidskoprávních organizací. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, Freedom House či Výbor na ochranu novinářů se shodují, že svoboda tisku je v Rusku velmi omezená. Freedom House dokonce mluví o tom, že je hlavní národní zpravodajská agenda řízena přímo z Kremlu.

Mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) každoročně připravuje zprávu týkající se svobody tisku ve světě. Letošní zpráva mapuje situaci v celkem 180 zemích. „Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě,“ popisuje ČTK. V nejnovější zprávě se pak Rusko umístilo na 149. místě. Tlak na nezávislá média zesílil od velkých protivládních protestů v letech 2011 a 2012. Hlavní nezávislé zpravodajské kanály poté začal kontrolovat stát, nebo byly zlikvidovány. „Vraždy a fyzické útoky proti novinářům zůstávají nepotrestány," vysvětluje dále organizace.

V dubnu 2018 pak soud nechal zablokovat oblíbenou aplikaci Telegram. Uživatele aplikace lákala hlavně kvůli bezplatnému šifrování obsahu, který mohli rozesílat na neomezený počet mobilních telefonů, tabletů nebo počítačů bez prozrazení. „Provozovatele této oblíbené aplikace zažalovala ruská státní agentura Roskomnadzor, hlavní úřad cenzurního dohledu, kvůli tomu, že odmítají poskytnout klíče k rozšifrování zpráv uživatelů,“ popisuje Česká televize.

Další organizace Freedom House Rusko označuje za zemi, kde neexistuje svoboda tisku. „Hlavní národní zpravodajská agenda je řízena z Kremlu,“ píše přímo Freedom House. „Zatímco někteří nezávislí provozovatelé vysílání, vydavatelství a online zpravodajské zdroje nadále fungují, jejich podíl na trhu není rozsáhlý a pravidelně čelí tlaku ze strany vlády,“ popisuje organizace situaci v zemi. A televize, která je stále hlavním zdrojem zpráv a informací v zemi, pak podle Freedom House často funguje jako propagandistický nástroj vlády.

Výbor na ochranu novinářů, jehož cílem je „hájit právo novinářů hlásit zprávy bezpečně a beze strachu z odvetných opatření", přináší nejnovější zprávy týkající se mediální scény v Rusku. Stejně tak o podobných případech referuje Amnesty International. Nejaktuálněji třeba o zadržení ruského investigativního novináře Ivana Golunova. Reportér byl v červnu zadržen v Moskvě a obviněn z držení a šíření drog. „Golunov tvrdí, že mu drogy podstrčili a že ho chtěli zastrašit kvůli jeho rozplétání nelegálních vazeb agentů tajných služeb na pohřebnický byznys," popisuje Česká televize. Případ následně vzbudil vlnu solidarity.

Zvláštní postavení má pak v zemi televizní stanice Russia Today (RT). Kritici nicméně upozorňují, že televize, která vysílá zprávy v angličtině, arabštině a španělštině, slouží jako propaganda ruského státu a jejím cílem je podkopat důvěru v západní instituce.

Ruská média se v posledních přibližně 20 letech postupně dostávala (.pdf) pod kontrolu Kremlu. Bylo to způsobeno jednak převzetím některých mediálních domů polostátními či státními společnostmi (např. Gazprom – str. 2), ale také legislativními opatřeními, které kladly požadavky ohledně financování, daní, a jinak omezovaly činnost médií.

„Kreml je zvyklý mít veškerá sdělovací média pod kontrolou. V posledních letech mu to sociální sítě a Google dost narušují. Jakmile se jim tam děje něco, co nemají pod kontrolou, dohání je to až k zuřivosti. Proto vyvíjejí tak obrovský tlak na nejrůznější komunikační kanály. Zatím ale pro Google není Navalnyj důležitější než jiní ruští klienti,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka a dlouholetá zahraniční korespondentka Petra Procházková.

Pravda
Ceny ropy a zemního plynu v poslední době padají, což je pro Rusko, které je na vývozu těchto surovin závislé, ekonomicky nepříjemné.

HDP na obyvatele (v tis. dolarů roku 2011)

Z grafu vývoje ruského hrubého domácího produktu na obyvatele lze vidět, že po propadu v roce 2009 (spojenému s ekonomickou krizí) došlo k nárůstu HDP. Nicméně od roku 2013 ruská ekonomika klesala a stále se nedostala na původní hodnotu.

Cena ropy za barel v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Cena zemního plynu v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Dle studie je jedním z faktorů růstu ruské ekonomiky vysoká cena ropy a zemního plynu (.pdf, str. 6 - 7, anglicky). Toto pak potvrzuje i další studie (.pdf, str. 32, anglicky). Rusko se totiž řadí na druhé místo v žebříčku největších exportérů ropy na světě. Např. roce 2017 se Rusko podílelo na 11,1 % z celkových vývozů ropy na světě. V posledních čtyřech letech (poslední známé údaje jsou z roku 2017) se prodej ropy podílel zhruba z 5-6% na ruském HDP, na přelomu tisíciletí to pak bylo až 14 %. Zemní plyn se pak na ruském HDP podílí cca 2,5 %, na přelomu tisíciletí to však bylo téměř 9 %. Export ropy a zemního plynu představuje 60 % veškerého ruského exportu a tedy i přílivu devíz. To způsobuje, že schopnost Ruska importovat zboží pro vlastní spotřebu je také silně závislá na exportu ropy a zemního plynu.

Jak je dále popsáno v ekonomické zprávě Světové banky (.pdf, str. iii, anglicky), mezi jednu z klíčových hrozeb střednědobého růstu ruské ekonomiky patří právě pokles cen ropy. Například v období mezi lety 2014 a 2016 zaznamenalo Rusko velké ztráty kvůli poklesu cen ropy. Cena ropy se tehdy propadla až pod hranici 30 dolarů za barel. Od roku 2015 tak pokles cen ropy způsobil (.pdf, str. 226, anglicky) dramatický propad dovozů, vedl k velkému poklesu produktivity a také k poklesu hodnoty ruského rublu. Mezi roky 2014 a 2015 tak hodnota ruského HDP klesala.

Kurz RUB/CZK (x100)

Zdroj: Kurzy.cz

Hodnota rublu však klesá dlouhodobě, přičemž ke zmíněnému propadu došlo na přelomu let 2014 a 2015. Ani v posledních čtyřech letech se však rubl nevrátil na hodnoty kolem 60 korun za 100 rublů a dále stagnuje.

Pravda

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Základ financování kampaně Václava Hampla tvoří příspěvek KDU-ČSL ve výši 500 tisíc Kč. Výdaje placené z tohoto příspěvku lze dohledat na transparentním účtu KDU-ČSL. Bylo potvrzeno i spojení financování se SZ, která obdobně financovala kampaň Václava Lásky, jenž kandidoval za obvod č. 21. Dále se jistým dílem na financování kampaně podíleli i jednotliví přispěvatelé, jejichž seznam lze nalézt zde.

Podle Transparency International navíc Václav Hampl dostal nejlepší možné hodnocení, tedy známku 1.0 za průhlednost své kampaně.

Nepravda

Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.

Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.

Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na následující informace. Hampl je kandidátem v senátním obvodě Praha 1 za koalici KDU-ČSL a Strany zelených.

Strana zelených podporuje (.pdf, bod 79 a 80) zavedení stejné legislativy v oblasti vztahů stejnopohlavních a různopohlavních párů a odstranění diskriminace sexuálních menšin. Strana zelených také prosazuje novelizaci zákona o registrovaném partnerství umožňující individuální adopci.

Na rozdíl od SZ má KDU-ČSL vůči adopci registrovanými partnery značně negativní postoj a odmítá ji.