Vladimír Duchek

Plzeňská ODS si skutečně prošla rozsáhlou krizí. Po odchodu Jiřího Pospíšila záhy stranické sdružení opustilo i několik dalších zastupitelů. Dřívější zastupitelé města Plzně a členové ODS Jan Michálek a Jiří Uhlík tak letos kandidují na kandidátce hnutí Občané patrioti jako nezávislí kandidáti. Hnutí vede bývalý radní rovněž dříve za ODS Marcel Hájek. Na sólovou dráhu se z ODS vydal bývalý starosta centrálního obvodu Jiří Strobach, a to s hnutím Jiří Strobach – náš starosta.

Co se týče aktivistických skupin, některá menší uskupení (konkrétně Strana zelených, Česká pirátská strana, Plzeňská aliance a hnutí Změna) se pro účely podzimních komunálních voleb spojila do útvaru Společně za Plzeň.

Na jejich kandidátce se pak objevuje místní aktivista a nezávislý kandidát Petr Vaněk, další ze známých plzeňských aktivistů Martin Marek je jedničkou na kandidátce Změny pro Plzeň. Nezávisle pak fungují výše zmínění Občané patrioti a množství jiných uskupení.

Výrok Vladimíra Duchka je tedy v obou částech pravdivý, ODS se roztříštila do několika dalších uskupení a veřejnost se nyní skutečně aktivizuje v několika skupinách.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na minulé mediální výroky Vladimíra Duchka.

Ten z role opozice varoval před obrovskými náklady (13,6 mld. Kč) pro městskou pokladnu spojenými s vybudováním nového depa. Tyto náklady byly podle něj za hranicí schopností plzeňského rozpočtu.

Sám Duchek přitom navrhoval alternativní variantu v podobě jednoduchého zázemí pro trolejbusy a autobusy, které by vyšlo na 300 mil Kč.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je sice pravda, že Duchek byl proti prodeji jakékoli majetkové části Plzeňské teplárenské, ovšem hlavní zásluhu na zachování stoprocentní majetkové účasti měla změna nabídky Sokolovské uhelné. Ta se na poslední chvíli vzdala požadavku na 34 % akcií plzeňských tepláren.

V roce 2011 se jednalo o kontraktu na 10letou dodávku hnědého uhlí pro Plzeňskou teplárenskou (PT). Tehdejší zájemci o kontrakt:

společnost Czech Coal, která však chtěla za dodávky uhlí vyšší ceny o 40–60 %, což by vyvolalo vyšší ceny za teplo pro konečné spotřebitele,

Energetický a průmyslový holding (EPH) s dosavadními cenami, ovšem svoje dodávky podmiňoval fúzí PT s Plzeňskou energetikou, a nakonec

Sokolovské uhelné společně s Carbounion Bohemia, jež při stejných cenách jako EPH chtěly 34% majetkovou účast v PT.

Při jednáních se pro média vyjádřil právě Duchek:

„...připomněl, že zastupitelstvo v roce 2004 odsouhlasilo, že město bude svůj vliv v teplárně posilovat, a ne se ho zbavovat“.

Duchek byl tehdejším technickým náměstkem primátora.

Zastupitelstvo tak stálo před volbou, zda-li ponechat stoprocentní majetkovou účast města v PT, avšak za zvýšenou cenu tepla pro spotřebitele, anebo cenu zachovat a část PT prodat.

Situace se však sama vyřešila, když Sokolská uhelná odstoupila od požadavku majetkové účasti v PT. Zastupitelé pak tuto nabídku schválili.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť hlavní přičinění na zachování 100procentní majetkové účasti města Plzně v PT měla změna podmínek nabídky Sokolovské uhelné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, dle záznamů z hlasování zastupitelstva se Vladimír Duchek v tomto období v otázce organizace provozu na Americké třídě zdržel hlasování, v období předcházejícím však hlasoval pro.

4. 10. 2010 (tedy krátce před minulými komunálními volbami 15.–16.října 2010) uveřejnil Plzeňský deník rozhovor s Vladimírem Duchkem, v němž na otázku reportéra zda " Má být Americká třída bez aut nebo s nimi ?" Duchek odpověděl: " V minulosti jsem hlasoval pro zklidnění Americké a tento postoj zopakuji po volbách ".

Dle záznamů z hlasování zastupitelstva z 13. 3. 2014"o organizaci provozu na Americké třídě po skončení rekonstrukce Wilsonova mostu" (viz bod 15) se však Vladimír Duchek v otázce návrhu usnesení (.pdf) o zklidnění provozu zdržel hlasování. Přesný návrh usnesení zněl následovně: "Americká tř. bude zklidněna uzavřením Wilsonova mostu pro individuální automobilovou dopravu, na most bude povolen pouze vjezd BUS (městská doprava i ostatní autobusová doprava), cyklistů a vozidel taxi" (pozn. Demagog.cz, případně v rámci tzv. varianty B pouze úseku od Škroupovy po Resslovu ul., viz návrh usnesení). Návrh byl zastupitelstvem přijat s termínem realizace do 30. 6. 2014.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě informací z rejstříku ÚFIS a z webu města hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Pojem dluhová služba, tak jak ho vymezuje Ministerstvo financí, zahrnuje zaplacené úroky a splátky vydaných dluhopisů, jistiny úvěru či leasing. Takzvaný ukazatel dluhové služby se pak počítá porovnáním těchto nákladů dluhové služby na dluhovou základnu, kterou tvoří příjmy města.

Údaje v naší tabulce pocházejí z ÚFISu (2010, 2011, 2012), ze Závěrečného účtu města Plzně za rok 2009 (.xls, odtud i čísla za rok 2007 a 2008), ze Závěrečného účtu za rok 2013 (.pdf, tyto údaje ještě nejsou dostupné v ÚFISu) a Rozpočtu města Plzně na rok 2014 (.pdf).

xxx20072008200920102011201220132014 (rozpočet) Příjem celkem (po konsolidaci) 25 541 831,07 a)5 791 117,51 a)5 230 389,00 a)5 811 609,715 387 279,575 852 834,555 214 450,00 d)5 511 999,00 g) Úroky 320 537,75 b)21 926,29 b)26 438,38 b)40 430,3144 871,5047 078,7459 684,00 e)66 870,00 h) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 4130 916,10 c)158 124,63 c)351 905,26 c)350 924,63260 579,7792 841,2877 407,00 f)58 532,00 i) Dluhová služba celkem/3 4/5151 453,85180 050,92378 343,64391 354,94305 451,27139 920,02137 091,00125 402,00 Ukazatel dluhové služby (v %)/5 : 2/62,733,117,236,735,672,392,632,28

a) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 1, ř. Příjmy v daném roce
b) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 3, ř. Placené úroky
c) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 4, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
d) Závěrečný účet za rok 2013, str. 32, ř. Příjmy v daném roce
e) Závěrečný účet za rok 2013, str. 34, ř. Placené úroky
f) Závěrečný účet za rok 2013, str. 35, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
g) Rozpočet na rok 2014, str. 34, ř. Příjmy v daném roce
h) Rozpočet na rok 2014, str. 36, ř. Placené úroky
i) Rozpočet na rok 2014, str. 37, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček

Jak je z tabulky patrné, v posledních letech se naopak dluhová služba snižuje (po nárůstu v roce 2009), a to jak v absolutních číslech, tak v ukazateli, který porovnává náklady dluhové služby s celkovými příjmy města. To je způsobeno nízkými splátkami jistiny, samotná částka zaplacených úroků skutečně roste.