Zdeněk Bergman

Zdeněk Bergman

Bez tématu7 výroků
Zrušit filtry
Zdeněk Bergman

Zdeněk Bergman

Náklady na celou mou kampaň přesáhly 300 tisíc korun. Já jsem docela pyšný, že téměř polovinu jsem získal sbírkou na internetu, tzv. crowdfundingem. Tam se mnoho desítek drobných podporovatelů skládalo, aby mi pomohli v kampani. Pak mám podporu z nějakých stran, největším přispěvatelem byla Strana zelených, to je částka 35 tisíc, to je vůbec největší dar, který jsem dostal, když nepočítám svůj vlastní příspěvek.
Senátní duel ČT24, 9. října 2018
Nepravda
Dary na kampaň Zdeňka Bergmana dle všeho nepřesáhly částku 300 tis. korun, crowdfundingovou kampaní získal 134 tis. Kč. Kandidát sám vložil do kampaně 80 tis. Kč a Strana zelených dohromady 50 tis. Kč na obě kola senátních voleb. Hned několik čísel tak Bergmanovi nesedí.

Dle dat dostupných 9. října z transparentního účtu dosáhly výdaje na kampaň Zdeňka Bergmana výše 291 038 Kč. Z toho 134 500 Kč vybral Zdeněk Bergman pomocí crowdfundingové kampaně na serveru startovac.cz, které se zúčastnilo 48 přispěvatelů. Vzhledem k provizi 7 % z vybrané částky, kterou si server účtuje, byl výtěžek pro předvolební kampaň přibližně o 10 tisíc Kč nižší.

Strana Zelených darovala na kampaň 35 tisíc Kč před prvním kolem (14. srpna 2018) a 15 tisíc Kč před kolem druhým (8. října 2018). Ostatní strany a hnutí, které Zdeňka Bergmana podporují (Senátor21, Volba pro! Teplice, KDU-ČSL a Jsme pro! Kraj), na transparentní účet nepřispěly. Největším přispěvatelem je opravdu sám Bergman, který vložil 80 tisíc Kč (vklad proběhl 15. srpna 2018).

Zdeněk Bergman

Zdeněk Bergman

V Senátu leží stavební zákon.
Senátní duel ČT24, 9. října 2018
Nepravda
V Senátu momentálně "neleží" žádný návrh stavebního zákona. Vládní návrh zákona, který novelizuje mj. i stavební zákon, pak tento zákon mění jen nepatrně.

Senát momentálně neprojednává žádný návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou. Zabývá se pouze několika senátními návrhy zákonů, žádný z nich však není návrhem nového stavebního zákona, ani tento zákon nenovelizuje. Senát doposud neprojednal vládní návrh zákona v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Tímto zákonem se však stavební zákon mění jen nepatrně (.pdf, str. 26), a to tak, že se do § 31 přidávají slova „a mezinárodních smluv".

Zdeněk Bergman

Zdeněk Bergman

Vlastníci některých nemovitostí o ně dlouhodobě nedbají a my nemáme zákonný nástroj na to, abychom je k té péči donutili nebo aby jim ta jejich nemovitost propadla.
Senátní duel ČT24, 9. října 2018
Nepravda
Zákonné nástroje pro vymáhání péče o nemovitost ze strany vlastníků existují. Vyjádření Zdeňka Bergmana o ,,dlouhodobém zanedbání" je příliš obecné. Stavební zákon jasně definuje situace, které mohou vzniknout mj. z důvodu zanedbané péče, kdy je péče o nemovitost vymahatelná.

Podle § 132 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb. stavebního zákona může Stavební úřad ve veřejném zájmu nařídit vlastníkovi nemovitosti provedení údržbových prací. Veřejným zájmem však stavební zákon nezamýšlí obecnou formulaci ,,dlouhodobé zanedbání" stavby. Musí se jednat o specifické situace definované v § 132 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.:

,,(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost,
životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a
sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo
důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům
nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní
nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně
překážek bezbariérového užívání stavby."

Povinnosti vlastníka dále upravuje § 154 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. stavebního zákona, kdy je vlastník stavby povinen ,,udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence".

Propadnutí nemovitosti je dle zákona také možné, avšak ne z důvodu dlouhodobého zanedbání stavby. Tzv. derelikce, tedy propadnutí nemovitosti ve prospěch státu, je možná v případě opuštění nemovitosti, jak stanovuje § 1045 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (nový). Za opuštěnou se nemovitost považuje dle § 1050 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (nový) v případě, že vlastník nevykonává vlastnickou povinnost po dobu 10 let.