...jižní Čechy mají nejdražší energii nebo jednu z nejdražších energií v České republice.
Výrok Zdeňka Dvořáka hodnotíme jako nepravdivý.
Porovnáme-li pomocí cenového kalkulátoru, který na svých stránkách nabízí Energetický regulační úřad, cenu elektrické energie v jednotlivých krajích v roce 2012, dospějeme k závěru, že Jihočeský kraj z hlediska cen elektrické energie není z nejdražších, spíše naopak. Ceny elektrické energie jsme srovnávali pro domácnosti s nejužívanější sazbou D02d, s jističem od 3x20A do 3x25A a s roční spotřebou 2500kWh.
Pro ilustraci uvádíme minimální a maximální ceny elektrické energie za rok (které se v liší dle dodavatelů) v jednotlivých územních celcích:
Praha (oblast PRE Distribuce) 11 718 Kč - 13 251 Kč
Jihočeský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč
Jihomoravský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč
Severočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Severomoravský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Středočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Východočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Západočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč
Já osobně si myslím, že je tady zpracována bílá kniha cest, ta je velmi dobře zpracována, jsou stanoveny priority, které jsou nejvíce postižené, je zpracovaná výtěžnost těchto cest...
Zmiňovaná "bílá kniha cest" je dokument s názvem "Program investiční a neinvestiční výstavby oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje", který byl schválen 5. března 2002 zastupitelstvem Jihočeského kraje a který je od té doby pravidelně každý rok aktualizován. Aktuální verze bílé knihy je dostupná zde.
Již z úvodního obsahu dokumentu je patrné, že je bílá kniha členěna do tří částí a dalších kapitol na základě prioritních projektů pro danou oblast. Určení těchto priorit vychází z jiného koncepčního dokumentu, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, dostupného zde. Lze tedy konstatovat, že bílá kniha stanovuje prioritní investiční opatření.
Výtěžnost komunikací (dopravní zatížení) dokument uvažuje a pro některé projekty je zpracovaná.
Na základě těchto zjištění hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Šumavský národní park má rozlohu 69 tisíc hektarů a Bavorský národní park má rozlohu třetinovou 24,5 tisíc hektarů.
Výrok Zdeňka Dvořáka považujeme za pravdivý, neboť rozdíl v jím uvedených rozlohách je vzhledem k realitě marginální.
Dle oficiálních stránek NP Šumava činí rozloha tohoto parku 68 064 ha.
Dle oficiálních stránek NP Bavorský les činí rozloha tohoto 24 250 ha.
